Nov pstupy pi uplatovn strategie XIV st TQM

Nové přístupy při uplatňování strategie XIV. část

TQM - Total Quality Management • lze charakterizovat jako filosofii, která systematicky a důsledně uplatňuje v rámci podnikové struktury metody, které jsou zaměřeny na jakost a spokojenost zákazníků. • Cílem TQM je zvyšování produktivity za současného zvyšování jakosti a snižování ztrát z nejakostní výroby, to vše za předpokladu rostoucí spokojenosti zákazníků.

Reenginering • Pod tímto pojmem si představme radikální změnu, zásadní přehodnocení, úplný redesign podnikových procesů. • Velké organizační změny představují citelný zásah do podniku. • Reenginering je jednou z cest dosažení vyšší efektivnosti výrobního procesu. V rámci velkých změn dochází k účelnému stanovení potřeb lidských zdrojů i zavedení jednoduchých a účelných organizačních vazeb. • Po nastolení změn je očekáván velký posun organizace na cestě k vyšší konkurenceschopnosti.

Outsourcing - vyčleňování neefektivních činností • je jeden z velmi oblíbených způsobů zvýšení efektivity. • Organizace vyčlení ze své kompetence neefektivní činnosti, které pro ni zajišťuje externí firma. • Cílem je snížení nákladů, zvýšení efektivity a následné konkurenceschopnosti.

Benchmarking - porovnávání výkonnosti • Jedná se o metodu srovnávání, kdy srovnávat v odvětví můžeme jak výkonnost jednotlivých podniků, tak používané praktiky, procesy a postupy. • Cílem je opět snaha o neustálé zlepšování a zvyšování výkonnosti. • Lepší informace mohou pomoci lepšímu rozhodování, zvýšení spokojenosti zákazníků vyvolá stanovení vyšších cílů, urychlení procesu tvorby změny sníží náklady, což následně vede ke zvýšení konkurenceschopnosti.

MBO - Management by Objectives • Je jinak také označován jako řízení podle cílů. • Jedná se o změny soustavy cílů tak, aby realizace každého částečného cíle podporovala dosažení nejvyšších cílů organizace. • Důležitým faktorem je, že management i zaměstnanci souhlasí a ztotožňují se se všemi cíli organizace.

CRM - Customer Relationship Management • můžeme přeložit jako řízení vztahů se zákazníky. Cílem CRM by mělo být vytvoření takových vztahů se zákazníky, které jsou prospěšné pro firmu. • Přístupy CRM představují soubor technik, které umožňují dosáhnout lepší pochopení chování zákazníka a lepší přístup ke konkrétnímu zákazníkovi. • CRM je strategie podnikání, jaké výsledky by měly optimalizovat užitek, výnosy, ale hlavně spokojenost zákazníka, a to vytvářením zákaznických segmentů.

Budoucnost managementu (1. část) • Na budoucnost rozvoje managementu se můžeme dívat jenom jako na pokračování jeho minulosti. • Poznatky, které se doposud v managementu utvářely, nám jenom těžko pomohou zvládat budoucí problémy. Když však chceme pokročit ve vývoji, je zapotřebí mít o nich vědomosti. • Ve vědě (a tedy i v managementu) se vůbec asi v budoucnosti jedině správných poznatků, formulovaných jako konečné vědecké teorie, těžko dopátráme.

Budoucnost managementu (2. část) • V minulosti byl vnímán manažer jako člověk, který řídí řešení úloh a problémů tím, že vede jiné lidi, kterým ukládá povinnost zabezpečovat úkoly. Manažer byl tedy vykonavatelem. • Dnes se manažer považuje za stratéga či plánovače. • Manažer organizace - top manažer - se dnes označuje jako vůdce, leader budoucnosti, ale již dnes je zodpovědný za přípravu lidí na manažerskou způsobilost a stává se tak rovněž učitelem.

Budoucnost managementu (3. část) • V dnešním měnícím se světě je poznání našim jediným skutečným zdrojem úspěchu. • Je to klíč k aktivaci našich vnitřních zdrojů a také klíč ke skutečným zdrojům úspěchu. • Manažeři jsou dědici poznání, které jim přenechala minulost a je jejich povinností využít všechna poznání pro obohacení života a odevzdat to, co se naučili dalším lidem.

Očekávané změny v managementu (1. část) • Zaznamenáváme změnu vědeckých přístupů a metodiky myšlení. Současné vědecké přístupy, naše vnímání a myšlení v organizacích, jsou mechanické. • Je proto nutné myslet a konat celostně a využívat metodiku systémového přístupu, což umožňuje poznávat prvky, části a celky ve vzájemném působení, ve vzájemných souvislostech.

Očekávané změny v managementu (2. část) • V budoucnosti vývoje managementu bude žádoucí zabezpečovat přechod od rozšiřování informací k utváření znalostí. • Dnes se klade více důraz na informace, na informační a komunikační technologie bez ohledu na to, zda jsou informace využitelné nebo ne, resp. zda jsou transformovatelné na znalosti.

Očekávané změny v managementu (3. část) • Klasické hierarchické organizační struktury s centralizovanými útvary a top manažery pro potřebu rozhodování již v současnosti dožívají. • Nastupuje proces decentralizace a síťové a virtuální organizační struktury. • Virtuální organizace jsou založeny na využívání internetu a zaměstnaní mohou pracovat i doma.

Očekávané změny v managementu (4. část) • V současném managementu se klade velký důraz na tvorbu strategií a plánů. • Změna podmínek v globalizovaném světě je tak dynamická a často převratná, že vytvořené strategie a plány jsou jednoduše nerealizovatelné. • Z uvedeného důvodu se bude daleko větší důraz klást na tvořivost, jak se vypořádat se změnou podmínek a strategický management se začíná měnit na management využívání příležitostí.

Očekávané změny v managementu (5. část) • Mezi priority managementu v budoucnosti by měla také náležet změna vyznávaných hodnot, která by měla vést subjekty managementu od sobeckosti k humánnosti. • Stále více lidí totiž touží po tom, aby život měl určitý hlubší, lidštější smysl.

Očekávané změny v managementu (6. část) • V budoucnosti už nebudou výhody pro management plynout jenom z levné pracovní síly nebo vlastnictví surovin, či dokonce z úspor daných hromadnou výrobou. • Výhody se budou hledat v charakteru a kreativitě lidí, dále pak v podmínkách vytvářených pro inovace a modernizace, ale ne pro částečné zdokonalování, ale pro radikální změny.

Očekávané změny v managementu (7. část) • V dnešním měnícím se světě je poznání zdrojem chtít a být kompetentním spolehlivým manažerem a tím také jediným skutečným zdrojem respektu. • Je to klíč k aktivizaci našich vnitřních zdrojů, abychom mohli vést zdravější a vyváženější způsob života. • Žijeme jako dědici poznání, které nám odkázala minulost a je naší povinností využít všechno poznání k obohacení života a odevzdat to, co jsme se naučili, dalším lidem.