Nmeck klasika MAREK FAPO FF UK ZS 2021

Německá klasika MAREK FAPŠO (FF UK, ZS 20/21)

Vymezení skupina autorů, které mnoho věcí spojuje a zároveň rozděluje ◦ ◦ Martin Heidegger (1889 -1976) Karl Jaspers (1883 -1969) Hannah Arendtová (1906 -1975) Hans-Georg Gadamer (1900 -2002) osobní i generační spřízněnost zkušenost druhé světové války

Položení problému hledání odpovědi na otázku Co pro člověka znamená jeho dějinnost? pohnuté osudy v době Třetí říše ◦ Heidegger – rektor univerzity ◦ Jaspers – vnitřní exil ◦ Arendtová – emigrace abstraktní filozofie vs. konkrétní reflexe vlastní zkušenosti ◦ vytváří unikátní segment (a sediment) moderního evropského historického vědomí

Hermeneutika nejobecnější rámec dotčených autorů původně umění výkladu textu (zejména Bible) ◦ Lorenzo Valla a tzv. Konstantinova donace (kritika textu z něho samého) Friedrich Schleiermacher (1768 -1834) ◦ rozšíření pojmu hermeneutiky na způsob rozumění vůbec ◦ uchopení textu v jeho kontextu ◦ gramatické a psychologické rozumění

Heidegger žák Edmunda Husserla ◦ vliv fenomenologie ◦ zaměření na analýzu jevícího se světa vytvořen specifický jazyk s mnoha novotvary nebo novými významy Bytí a čas (1927) ◦ fundamentální analýza lidské existence (pobyt = jsoucno, kterému jde o jeho vlastní bytí) ◦ časovost – rozkročení člověka mezi jeho vrženost do světa bytí ke smrti ◦ Analýza dějinnosti pobytu se pokouší ukázat, že toto jsoucno není " časové" proto, že "je postaveno do dějin", nýbrž naopak, že dějinně existuje a existovat může jedině proto, že je v základě svého bytí časové.

Heidegger – nacista? 21. dubna 1933 – 27. dubna 1934 rektorem univerzity ve Freiburgu člen NSDAP (č. 3125894) nově téma otevřel Viktor Farías (1987) dochováno několik zásadních dokumentů z této doby ◦ ◦ rektorská řeč o sebeurčení univerzit slavnost Alberta Lea Schlagetera o práci a výuce ve Třetí říši deklarace k podpoře referenda o vystoupení z Ligy národů

Heidegger - úryvky Mohlo by se stát, že by univerzita zemře skrze zatracení a ztratí poslední znaky své vzdělávací síly. Musí být nicméně integrována do národního společenství a spojena se státem. Univerzita se musí znovu stát vzdělávací silou zaměřeno na výuku vůdců státu. (Univerzita v nové říši, 30. 6. 1933) Německý lid byl povolán Vůdcem, aby volil. Vůdce nicméně od lidu nic nežádá. Spíše dává svému lidu možnost vykonat nejvyšší svobodnou vůli ze všech: zdali chce svou vlastní autonomní existenci (Dasein) nebo ji nechce. (Deklarace podpory Adolfa Hitlera a NS státu, 11. 1933) Vytvoření zaměstnání musí především učinit nezaměstnané soukmenovce (Volksgenosse) znovu schopné své existence (daseinfähig) ve státě a pro stát a tedy schopné existence pro národ jako takový. (…) Muži s nevídanou vůlí, našemu Vůdci Adolfu Hitlerovi – třikrát „Sieg Heil“. (Národně socialistické vzdělání, 22. 1. 1934)

Heidegger - mlčení k tématu let 1933/1934 se prakticky nikdy a nikde nevyjadřoval ◦ rozhovor ve Spieglu (1966, vydán měl být po smrti česky Už jen nějaký bůh nás může zachránit) otázka odpovědnosti za účast v dějinách Theodor Adorno – Žargon autenticity ◦ specifická kritika filozofického jazyka (nejen) Heideggerovy filozofie podobná situace s Milanem Kunderou

Arendtová studium u Heideggera, Husserla a Jasperse emigrace přes Prahu do USA 1961 – účast na procesu s Eichmannem (Eichmann v Jeruzalémě) reflexe moderní situace a zážitků druhé světové války

Arendtová – Původ totalitarismu hodně referovaná, málo čtená kniha pokus o reflexi bezprecedentní zkušenosti ◦ lze z dějin vysvětlit něco tak unikátního? silný historický rozměr knihy ◦ totalitarismus jako produkt dějinných faktorů a sil ◦ antisemitismus – nová forma tradičního motivu? ◦ imperialismus – rozpad národního státu kritická perspektiva ◦ V tomto smyslu musí být možné s porozuměním čelit šokujícímu faktu, že se tak nepatrný (a ve světové politice tak bezvýznamný) fenomén jako židovská otázka a antisemitismus mohl stát katalyzátorem nejprve nacistického hnutí, pak světové války a konečně zřizování továren na smrt. ◦ vůči přítomnosti i vůči dějinám banalita zla

Japsers původně studium medicíny (psychiatrie) a její praktikování na klinice obrat k filozofii pod vlivem Kierkegaarda, Nietzscheho a Heideggera manželka židovského původu ◦ problémy v době Třetí říše Dějinné se osvojuje ne jako pouhé vědění o něčem, ne jako něco lepší, co by bylo třeba obnovit, protože by to nemělo zemřít. Osvojení je jedině ve znovuzrození lidského bytí, vycházejícího z proměnění minulosti, díky vstupu do duchovního prostoru, v němž se z vlastního původu stávám sebou. (Duchovní situace doby)

Jaspers – přítomnost minulého Otázka viny (1946) ◦ formulace vztahu k „velké“ dějinné události na úrovni každodenního života ◦ pojem Schuld neznamená jen vinu, ale také dluh (působení dějin v historickém vědomí) Achsenzeit (=doba osová) ◦ spis Vom Ursprung und Ziel der Geschichte (1949) ◦ nezávislé proměny civilizací v letech 800 -200 přnl vedly k položení lidských duchovních základů ◦ židovství, řecká filozofie, budhismus a konfucianismus

Gadamer klíčový Heideggerův žák ◦ rozpracoval hermeneutickou stránku jeho díla ◦ hermeneutický kruh jako výchozí princip: Každý výklad, který má zjednat porozumění, musí již vykládanému rozumět. (Bytí a čas, § 32) Pravda a metoda (1960) ◦ rozvrh podmínek a možností rozumění ◦ princip působících dějin a předsudky jako předpoklad rozumění ◦ historické vědomí jako univerzální princip lidského sebeuchopení Historické poznání popsat podle vzoru poznání objektivistického, neboť je samo procesem, který má všechny znaky historické události. (Problém dějinného vědomí, 1957)

Gadamer – národ, Herder a NS-Zeit debata o jeho nacismu podobná té o Heideggerovi ◦ výrazně méně „evidentních“ spojení ◦ Theresa Orozco a Richard Wolin vs. Richard Palmer 1934 – text Platón a básnicí ◦ interpretace Ústavy ◦ vztah státu, vzdělání a umění (kritický Platónův osten) 1941 – přednáška pro francouzské zajatce v Paříži ◦ koncept dějin u Herdera ◦ problém kontextu prosloveného

Nárys historického vědomí nevyhnutelnost ◦ představa, že není možné se vyhnout vlastní dějinnosti ◦ vina/trest/odpovědnost/dluh přítomnost ◦ výchozím bodem cesty k dějinám je vždy přítomnost posvátnost ◦ představa dějin směřuje primárně k posvátnosti/úctě struktura ◦ problém vztahu jednotlivosti a celku (nekonečný arbitrární kruh)