Monetrn politika Monetrn politika Pedstavuje souhrn opaten a

Monetární politika

Monetární politika Představuje souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Je to nástroj Centrální banky, jejíž základní funkcí je ovlivňování inflace prostřednictvím regulace nabídky peněz. Míra vládního vlivu je závislá na míře samostatnosti centrální banky.

Funkce centrální banky Je bankou emisní, tj. má jako jediná banka v daném státě právo emitovat hotovostní peníze. Je bankou vlády (státu); vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány, orgány místní správy a samosprávy. Je banka bank – prostřednictvím různých nástrojů reguluje do určité míry (převážně nepřímo) činnost obchodních bank, poskytuje jim úvěry, shromažďuje část depozit těchto bank, vede jim účty ap. Je vrcholným subjektem měnové politiky. Bývá vrcholnou institucí bankovního dozoru, někdy bývá správcem státního dluhu; bývá pověřena správou devizových rezerv země.

Hlavní úlohy centrální banky emise bankovek a mincí, kontrola množství peněz v ekonomice, regulace úrokových sazeb, stanovení podmínek úvěrování, vyhlašování kurzu dané měny vůči cizím měnám, spravování zlaté a devizové rezervy. Stav ke dni v mil. USD 31. 05. 2014 431, 91 cca 8, 7 mld. Kč

Ovlivňování peněžní zásoby Ke zvýšení peněžní zásoby v ekonomice dochází zejména když: Centrální banka nakupuje CP (operace na volném trhu) případně devizy Centrální banka emituje bankovky a mince Centrální banka snižuje PMR Opačnými zásahy dochází ke snížení peněžní zásoby

Harmonizované peněžní agregáty ČR ČNB rozlišuje následující druhy (vrstvy) peněžní zásoby tzv. peněžní agregáty: Úzké peníze (M 1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady. "Střední" peníze (M 2) zahrnují úzké peníze (M 1) a navíc vklady se splatností do 2 let a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců. V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky. Definice M 2 odráží zájem o analýzu a sledování peněžního agregátu, který oběživa zahrnuje i likvidní vklady. Cca 13 kromě % Široké peníze (M 3) zahrnují M 2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí. Do tohoto agregátu patří některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Jejich zahrnutí vede k tomu, že M 3 je méně ovlivňován substitucí mezi různými kategoriemi likvidních aktiv než jsou užší definice peněz a díky tomu je stabilnější.

Typy monetární politiky Nositelem MP v ČR je ČNB (vznikla k 1. 1. 1993). Je nezávislá na výkonné moci. Řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem. ČNB z dosažených výnosů hradí svou činnost, doplňuje rezervní a další fondy, a zbytek zisku odvádí do SR. Rozlišujeme dva typy monetární politiky – Expanzivní MP – zvyšování nabídky peněz v ekonomice, – Restriktivní MP – snižování nabídky peněz v ekonomice. Důsledky MP na úrokovou míru (cenu peněz) a množství peněz – Expanzivní MP – při stejné DM zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru – Restriktivní MP - při stejné DM snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru

Peněžní přítoky Odtoky peněz Ovlivňování množství peněz Vklady (deposita) bank, PMR, aj. Komerční banky Půjčky bankám Vklady (deposita) Emise peněz ČNB Nákup CP Stát Domácnosti Prod ej CP Firmy Půjčky, úvěry, hypotéky, atd.

Směrování expanzivní MP Keynesiánský pohled - větší důraz kladen z hlediska MP na úrokové sazby. Snížení úrokové sazby stimuluje investice a ty mají účinek na produkt a nezaměstnanost. Investice by však neměly převýšit úspory. Monetaristický pohled – peníze jsou „neutrální“ a ovlivňují jen cenovou hladinu (viz kvantitativní teorie peněz). Snaží se v rámci MP ovlivňovat peněžní zásobu skrze měnovou bázi (hotovostní peníze + PMR) a s ní ovlivňovat inflaci

Pravděpodobně nejtěžším nástrojem, který může být uvalen na banku je tzv. nucená správa. Nástroje monetární politiky - přímé Jde o extrémní opatření k nápravě značně omezující autonomii vůle dohlížené banky, jehož Můžeme je členit podle různých hledisek na přímé a nepřímé, podstata spočívá v dosazení speciálního orgánu krátkodobé a dlouhodobé, běžné a výjimečné, banky, tzv. nuceného správce, bankovní který bankuav podstatě neomezeně řídí. Úkolem nuceného nebankovní správce je odstranění závažných Přímé nástroje CB –nedostatků většinouvadministrativní nařízení činnosti banky, které byly důvodem pro zavedení nucené správy. narušující tržní fungování bankovního sektoru – Pravidla likvidity – určení obchodních bank – Úvěrové kontingenty – nejtvrdších nástrojů – Úrokové limity (úrokové závazné struktury aktiv a pasiv určení limitů úvěrů, jeden z stropy) - centrální banka může komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit. – Doporučení, výzvy, dohody – častokráte nepsaná pravidla a dohody mezi CB a obchodními bankami

Nástroje monetární politiky - nepřímé Nepřímé nástroje CB – využívají zákonů trhu, působí plošně (neadresně) Operace na volném trhu CP – CB prodává (odčerpání peněz, oběh se zpomalí) nebo nakupuje (načerpání peněz, oběh se zrychlí) státní CP, banky si půjčují u CB prodejem svých CP Emise státních CP slouží i k získání peněz do SR, což může být proti cílům MP (např. peněz v hosp. krizi). Reeskont směnek – repo sazba – když potřebují banky rychle peníze, může od nich CB odkoupit (reeskontovat) směnky, které banky předtím odkoupily (eskontovaly) od svých klientů. Úroková sazba se nazývá repo sazba , je vyšší než diskontní sazba a na krátkou dobu (např. 14 dní) Regulace výše diskontu – diskontní (úrokové) sazby, za kterou si půjčují banky a stát. Ovlivňuje výši úvěrů a tím i množství peněz v ekonomice – diskontu zdražení peněz oběh se zpomalí restriktivní MP (snížením diskontu opačný dopad) Lombardní úvěr – lombardní sazba – banky si mohou půjčit u CB zástavou CP (lombardní úvěr). Lomb. sazba bývá větší než repo sazba – Změny lombardní sazby mají stejný dopad jako diskontní sazba Intervence na devizových trzích - centrální banka takto ovlivňuje vývoj obchodní bilance státu a míru inflace

Nástroje monetární politiky - nepřímé Regulace PMR – CB stanovuje povinný podíl minimálních rezerv z primárních vkladů u bank – PMR odčerpání peněz z ekonomiky restriktivní MP ČNB: Povinné minimální rezervy = 5 % 47 500 50 000 Vkladatel (domácnost) 1 000 Banka A 950 000 Banka B 902 500 Podnik

Účinnost monetární politiky Uvedli jsme si, že cílem monetární politiky je zejména ovlivňování množství peněz v ekonomice a tím se snaží o stabilitu cenové hladiny. Konkrétně v ČR je cílem MP tzv. cílování inflace. Pokud centrální banka provádí expanzivní MP zvyšuje množství peněz v ekonomice. Problémem je, že tyto nové peníze obvykle způsobují v ekonomice inflační tlaky. Za určitých podmínek tomu však nemusí být. Pokud CB zvýší množství peněz v ekonomice a zároveň subjekty (zejména firmy) uvítají tuto dlouho očekávanou „finanční injekci“, neboť ji chtějí využít k plánovaným investicím, pak se tyto nové peníze „přelijí“ téměř výhradně do nárůstu produktu a inflační tlaky s tím spojené budou velice malé, případně žádné. Obvykle je důležité aby měly také subjekty pozitivní výhled (očekávání) do budoucna a byli tudíž ochotny peníze investovat a utrácet. Pokud tedy ekonomické subjekty další peníze nepotřebují a CB provede monetární expanzi, „přelijí“ se naopak tyto nové peníze téměř výhradně do nárůstu cenové hladiny. Stimulace ekonomiky expanzivní MP je obvykle vhodná, pokud se ekonomika dostane pod potenciální produkt.

Dodatek

Tvorba depozitních peněz (multiplikace depozit) Pojem multiplikace depozit vyjadřuje jev, kdy se díky bankovnímu systému vytvářejí v ekonomice z původní jednotky peněz další jednotky a dochází tedy k jejímu „rozmnožení“. Předpoklady: – V ekonomice je centrální banka a více než jedna komerční banka – Existuje systém částečných rezerv: Banky z primárních vkladů klientů určitou část nechávají jako rezervu (povinnou nebo dobrovolnou) a zbytek půjčují dalším klientům.

Tvorba depozitních peněz příklad Komerční banky jsou povinny držet určitou výši povinných minimálních rezerv. Předpokládejme, že se komerčním bankám zvýší depozita (vklady klientů) o 1000 peněžních jednotek. Je-li sazba povinných minimálních rezerv PMR = 2%, potom zbývající část peněz, která přišla bance, tedy 980 se přemění v jakákoli aktiva (zde půjčky klientům). Aktiva Pasiva Rezervy 20 Depozita 1000 Půjčky 980 Celkem 1000 Po prvním stádiu tento proces pokračuje stejným způsobem. To znamená, že se celá část zapůjčených peněz (980) objeví v bankách (jakýchkoliv) jako depozita. I tady drží banky z depozit (980) povinné minimální rezervy (19, 6) a zbytek mohou půjčit (960, 4), jak je zobrazeno v tabulce. Aktiva Pasiva Rezervy 19, 6 Depozita 980 Půjčky 960, 4 Celkem 980

Tvorba depozitních peněz příklad Celý proces se zastaví vyčerpáním prvotního přírůstku peněz (1000) jeho „přelitím“ do rezerv (přírůstek rezerv), což vidíme v tabulce. Stádium Nová depozita Nové úvěry Nové rezervy 1 1 000 980 20 2 980 960, 4 19, 6 3 960, 4 941, 192 19, 208 : : : : Celkem 50 000 49 000 1 000 Na vkladech u bank Pro kontrolu přírůstku depozit můžeme využít vztah: se objevilo 50 000. D = 1/PMR * R kde PMR = 2% R = 1000 D = 1 / 0, 02 * 1000 = 50 000 Nová depozita vzrostla o 50 tis. peněžních jednotek.

Multiplikace depozit a nabídka peněz Intenzita a účinnost multiplikace depozit (v určitém časovém období) Peněžní báze emitovaná Centrální bankou Nabídku peněz tedy vytváří CB (první stupeň) a obchodní banky (druhý stupeň). Banka D Banka C PMR Depozitní peníze CB Banka A Nabídka peněz Primární vklad =

Restrikce depozitních peněz Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce). Jestliže např. centrální banka prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním stadiu o 100 a jejich rezervy centrální banka sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací). Při rezervním poměru 10 % je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí banky v prvním stádiu této restrikce bankovních depozit tyto rezervy doplnit (o 90) např. tím, že k tomu využijí splátek poskytnutých úvěrů nebo prodají část svých cenných papírů. Konečným důsledkem dalších stádií by byla restrikce celkové nabídky peněz v ekonomice o 1 000. Obdobné výsledky by mělo i zvýšení míry povinných minimálních rezerv.