MLAD POLSKO vod Polsk modernismus MLAD POLSKO cca

MLADÉ POLSKO - úvod Polský modernismus

MLADÉ POLSKO � cca 1890– 1914/1918 � 90. léta byla v mnoha ohledech přechodným obdobím (v poezii se modernistické um. směry prosadily rychleji, např. v próze déle přetrvával realismus) � termín „Mladé Polsko“ – má svoji analogii v jiných literaturách od 80. let 19. stol. (např. Mladá Belgie, Mladá Skandinávie) � objevuje se řada nových a různorodých uměleckých proudů a směrů, často se netýkají jen literatury (parnasismus, symbolismus, expresionismus… - viz další slidy; některé navazují na starší období – např. parnasismu, některé jsou zcela nové – např. expresionismus, později futurismus) � obnovují se kontakty s jinými evropskými literaturami, vstřebávají se zahraniční inspirace a vlivy � konec století: tzv. antipozitivistický přelom (ve filosofii H. Bergson, A. Schopenhauer, F. Nietzsche) – místo intelektu a rozumového poznání spíše intuice, emoce, smyslové prožívání apod.

Mladopolské inspirace �výrazný vliv dobové filosofie: - Henri Bergson (tzv. filosofie života – élan vital/“životní elán“ jako zákl. princip; život je tvořivý vývoj, důležitá je i jeho biologická podstata) - Artur Schopenhauer (iracionální základ světa; svět nejen jako rozumová představa, ale i akt vůle; nejen vědomí, ale také hlubší rovina bytí formovaná vůlí jako univerzálním principem – např. nejsilnějším projevem vůle k životu je rozmnožovací pud) - Friedrich Nietzsche („vůle moci“ – aktivní životní síla a energie, tvůrčí i destruktivní, kterou však společnost potlačuje; představa „nadčlověka“ jako silného, svobodného jedince) aj.

Mladopolské inspirace � spiritismus, okultní vědy (viz „antipozitivistický přelom“ – zájem modernistů o nejrůznější esoterické tradice, mystiku, alchymii, astrologii, gnózi, antroposofii, teosofii… � tyto inspirace se u různých autorů projevovaly v různé míře a různými způsoby � zájem o Orient, východní filosofie a náboženství (zejména buddhismus) � eklektismus (mísení a propojování různých vlivů a prvků, často i poměrně volné) � viz dobová popularita např. pozdních děl Juliusze Słowackého z tzv. mystického období

Ignacy Matuszewski (1858– 1919) � literární kritik � zabýval se mj. tzv. parapsychologií (práce Czarnoksięstwo i mediumizm z r. 1896) – problematika okultismu, paranormálních jevů apod. ve vývoji poezie � Diabeł w poezji (1894): téma zla v literatuře � Słowacki i nowa sztuka (1902): „mystické“ texty Słowackého a jejich vliv na Mladé Polsko � literární kritik jako prostředník mezi umělcem a čtenářem (viz také sílící role literární kritiky na přelomu století) � metody a způsob práce literárního kritika podle Matuszewského: nejen pozorování, dedukce, analýza, logika apod. , ale také intuice („subjektivní kritika“)

Mladopolské fenomény �kino, počátky filmu: první promítání na území Polska – 1896 (Krakov) �v Polsku se krátké filmy točily od r. 1902 (Kazimierz Prószyński) � 1911: adaptace románu E. Orzeszkowé Meir Ezofowicz

Kazimierz Prószyński

Móda kabaretů � kabaret: malá scéna se zábavným, hudebním a/nebo tanečním programem; šansony, skeče apod. ; program tvoří jednotlivé výstupy, jimiž provází konferenciér � pařížské inspirace; Polsko – Krakov 1905: Zielony Balonik � Zielony Balonik: první polský literární kabaret, 1905– 1912 (hl. organizátor a tvůrce: Tadeusz Boy Żeleński) � improvizace, satirické skeče, písničky, scénické monology, recitace � uzavřený, elitní charakter (viz pozdější mýty a legendy, které se o tomto kabaretu tradovaly) � mj. tradice tzv. sowizdrzalské literatury (lidový humor – proti konzervativnímu krakovskému establishmentu, neoromantické tradici, vyumělkovanosti části mladopolské literatury; Zielony Balonik se vyhýbal se politické satiře) - Sowizdrzał: polský ekvivalent Enšpígla, postava známá z literatury období renesance a pozdějších převyprávění � Varšava: kabaret Momus (1908– 1910) – folklor staré Varšavy, více estrádní charakter (spíše zábava než satira)

Pozvánka do kabaretu Zielony Balonik (kresba Kazimierze Sichulského)

Autoři Mladého Polska • narození v 60. a 70. letech 19. stol. • tzv. první vlna modernistů: častá dekadentní estetika, představa „umění pro umění“ (Przybyszewski, Tetmajer), ale i návaznost na představu o spol. roli literatury – především v próze (Żeromski) • tzv. druhá vlna modernistů: Staff, Leśmian, Berent aj. – různorodější poetiky • kulturní a literární centra: Krakov, Varšava (1905: zrušena tzv. preventivní cenzura, tedy před vydáním textu), Lvov (zejména divadlo)

Mladopolské časopisy � časopisecky vychází velká část textů (zejména poezie, ale také např. romány na pokračování; rozvíjí se také fejeton) � významná postava polské časopisecké scény: Zenon Przesmycki (pseudonym Miriam, 1861– 1944) - hl. propagátor nových um. směrů (zejména symbolismu), fascinace pařížskou a vídeňskou bohémou - také překladatel (Kierkegaard, Nietzsche, Rimbaud, Verlaine, Březina, Vrchlický aj. ) - jeden z průkopníků literární kritiky v Polsku; propagátor a vydavatel C. K. Norwida

Mladopolské časopisy �časopis Życie (Varšava, 1887– 1891): Miriam; mj. i reflexe literárního vývoje v Evropě, překlady apod. ; tento časopis položil základy modernistického uměleckého programu v Polsku (viz doba, kdy vycházel) - později vycházel v Krakově (1897– 1900): např. básník Ludwik Szczepański, kritik Artur Górski (cyklus článků Młoda Polska), St. Przybyszewski, St. Wyspiański - propracovaná grafika a vizuální podoba

Mladopolské časopisy �časopis Chimera (1901– 1907): opět Miriam; nepravidelně vycházející umělecký almanach (30 sešitů) - tištěný na speciální papír, originální písmo („dovezené“ z Ameriky), pečlivá a originální grafická podoba - elitní charakter (drahý, nízkonákladový časopis; pečlivý výběr náročných textů) Autoři: Leśmian, Berent, Kasprowicz, Staff, Żeromski, Wyspiański aj.

Mladopolské časopisy Jiné časopisy: • Krytyka (1896– 1914) – socialisté (proti dekadenci a jiným modernistickým um. směrům; red. Wilhelm Feldman; z lit. kritiků např. St. Brzozowski – viz následující slide) - důraz na společensky angažovanou tvorbu (např. Żeromski), ale i návaznost na romantismus (téma nezávislosti – Wyspiański) • Museion (1911– 1913): neoklasicisté (Leopold Staff) + konzervativní časopisy a deníky

Stanisław Brzozowski (1878– 1911) � literární kritika a prozaik � autor posledního velkého manifestu generace Mladého Polska: My młodzi (1902) � marxistické pozice, historický materialismus; filosofie práce � zastánce angažované literatury (např. polemika se Sienkiewiczem) � intelektuální typ literárníkritiky � kniha Legenda Młodej Polski (1909) � „intelektuální“ román Płomienie (1908; čes. Plameny, 1950): obraz přelomu 19. a 20. stol. , kritika kapitalismu, konzervativní zemanské tradice a klerikalismu, téma ruské revoluce (hl. hrdina: mladý šlechtic znechucený tímto prostředím, v Petrohradu chystá atentát na cara Alexandra II. )

Literární druhy v období Mladého Polska � 90. léta (první fáze): zejména poezie, příp. drama (zásadní změny nastaly především v lyrice, které se generace pozitivistů v podstatě nevěnovala) Próza: v 90. letech dominovali stále autoři období pozitivismu (Prus, Orzeszkowa, Sienkiewicz), z „nových“ prozaiků se zprvu prosazují zejména ti, kteří na starší prózu navazují (S. Żeromski, W. Reymont) � výjimka: St. Przybyszewski � zajímavé „experimentální“ prózy: až s příchodem 20. stol. (W. Berent, K. Irzykowski) Drama: znovuobjevení romantického dramatu + překlady moderních evropských dramat (Strindberg, Ibsen, Čechov) (jednotlivým autorům i základním tendencím v rámci dobové poezie, prózy a dramatu se budeme věnovat v následujících třech týdnech)

Básnické směry Mladého Polska � Parnasismus: lit. směr pův. z Francie (2. pol. 19. stol. ) - stylizovaný jazyk, oživení některých romantických prvků (např. inspirace folklorem, exotickými kulturami), ale zároveň poezie záměrně chladná, formálně pečlivě propracovaná (viz také heslo „umění pro umění“) - Miriam, Antoni Lange � Symbolismus: vymezení se vůči „realismu“ – práce se symbolem - symbol: znak, který pomocí upomenutí na konkrétní předmět/jev odkazuje k vyšší, resp. širší významové rovině; dynamický, významově nezavršený, interpretačně otevřený - Jan Kasprowicz, Bolesław Leśmian

Básnické směry Mladého Polska � Impresionismus: viz také výtvarné umění; v literatuře: cílem je vyvolání smyslového dojmu („imprese“) - lyričnost, hudebnost; zejména intimní či přírodní lyrika - zachycení atmosféry, duševního rozpoložení, vyjádření emocí, nálad, pocitů… - Kazimierz Tetmajer, Maryla Wolska, Kazimiera Zawistowska � Expresionismus: vznik – německé prostředí kolem r. 1910, např. G. Trakl - protiklad impresionismu, ale i naturalismu či realismu (proti umění zachycujícímu/zobrazujícímu skutečnost) - vyjádření vnitřních prožitků, emocí („exprese“) - často i za pomocí „deformace reality“ či za cenu formální neuhlazenosti; často výrazná jazyková stylizace - Jan Kasprowicz, Tadeusz Miciński

Básnické směry Mladého Polska �Neoklasicismus: návrat k některým principům klasicismu (ale také antiky či baroka) – řád, propracovaná a vyvážená forma, navázání na klasické vzory, intelektuální rozměr poezie, nadosobní role/poslání literatury apod. - Leopold Staff

Žánry literatury Mladého Polska � Sonet: báseň o 14 verších; italský sonet: osmiverší a šestiverší; anglický sonet: tři čtyřverší a závěrečné dvojverší - časté byly sonetové cykly; různorodá tematika (od erotických po filosofické) - autoři sonetů: např. Leopold Staff, Jan Kasprowicz, Kazimiera Zawistowska � Balada: oživení baladické tradice, ale oproti romantické baladě lyričtější; často inspirace folklorem (zejména Bolesław Leśmian, ale i Tetmajer či Kasprowicz) � Básnická próza/báseň v próze: text bez veršového členění, ale využívající řady prvků a prostředků charakteristických pro poezii (rytmus, rým, zvukomalebnost, symbolika apod. ) - žánr oblíbený především u symbolistů a dekadentů - Jan Kasprowicz, Wacław Rolicz-Lieder, Bronisława Ostrowska � příp. hymny (J. Kasprowicz) apod.

Jazyk mladopolské lyriky: � „umělý“, vzdálený živému, hovorovému jazyku, silně stylizovaný (např. archaizace, biblická stylizace apod. – viz Kasprowiczovy Hymny nebo básně v próze T. Micińského) � příp. neologismy (B. Leśmian) � využití nářečí (ačkoli se jednalo spíše o poměrně volnou nářeční stylizaci) Oblíbená prostředí: Mladé Polsko mělo, podobně jako jiná období, i svoji specifickou „literární geografii“ � hory (Tatry, Zakopane), (divoká) příroda – viz např. symbolika rostlin (srov. obliba přírodní lyriky v období Mladého Polska) � město � cizí kraje: Itálie, Středozemí (zejména neoklasicismus)