je se svoj vkou 1 323 m n

je se svojí výškou 1. 323 m n. m. právem nazývána královnou Moravskoslezských Beskyd. Souřadnice: GPS 49° 32'45. 1"N, 18° 26'53. 933"E Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, Těšínska a bývala nejvyšší horou Protektorátu Čechy a Morava.

Samotnému vrcholu Lysé hory se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy = hřbet s více vrcholy : Malchor, Lukšinec, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík). Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest. Dvakrát týdně (ve středu a pátek) sem dojíždíautobusový spoj Raškovice – Lysá hora určený původně pro tělesně postižené a důchodce, nyní využívaný hojně i dalšími návštěvníky.

V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary. A pro potok Satinu jsou charakteristické vodopády.

Stanice Lysá hora je vlivem nadmořské výšky jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice. Průměrná roční teplota (1961 – 1990) činí 2, 6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota -6, 2 °C a v nejteplejším červenci 11, 3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1. 390, 8 mm. Nejdeštivější je červenec (196, 8 mm) a nejsušší březen (76, 8 mm). Lysá hora je velmi bohatá na sníh. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu. Na Lysé hoře se nachází meteorologická observatoř ČHMÚ.

lidově též veselka, (z pohledu ženy vdavky, z pohledu muže ženitba) je událost vstupu do manželského života. Žena vstupující do manželství je označována jako NEVĚSTA, muž jako ŽENICH. Svatba je v partnerském životě velkou událostí. Je složena z obřadu a různých zvyklostí a tradic. Z jakých? A co vlastně tyto zvyky znamenají? Tak se na ně podíváme, aby jste věděli, co Vám v manželství přinese štěstí a čeho se o svatebním dnu vyvarovat…

Svatební šaty by měly být bílé, což je barva nevinnosti, a nevěsta by si je neměla šít sama, protože by jí to přineslo krátké manželství. Pokud však švadlena dokončí šaty ve svatební den, přinese to nevěstě štěstí. Modrá nebo fialová barva šatů není vhodná volba, protože značí modřiny v manželství. Matka ani sestry nevěsty by neměly mít stejné šaty jako nevěsta. Pro ně ani pro nevěstu to nevěstí nic dobrého.

Svatební závoj je rovněž symbolem nevinnosti a měl by být, stejně jako svatební šaty, také bílý. Závoj spuštěný přes nos a ústa chrání nevěstu před zlými duchy, kteří mají snahu proniknout do těla nevěsty právě těmito otvory. Závoj z obličeje odkrývá nevěstě ke konci obřadu až novomanžel na znamení toho, že si svoji manželku již ochrání sám.

Dále by každá nevěsta měla mít na sobě: něco nového jako symbol nového počátku něco starého jako symbol zachování rodinné tradice něco půjčeného od šťastně provdané ženy, protože tak přenese kousek svého štěstí i na nevěstu něco modrého protože modrá je barva Panny Marie a znamená věrnost, lásku a dlouhý život. Modrý by ale neměl být šperk , to přináší modřiny.

Podvazek Tak ten by nevěstě rozhodně chybět neměl. Lze jej spojit s jiným zvykem, tzn. může být modrý nebo darovaný. Pokud se sejde podvazků více, nevadí, tím lépe. Nevěsta si může podvazek uschovat na památku, vydražit jej nebo použít jako „něco darovaného“ při svatbě své kamarádky. Pravé perly Nevěsta by neměla mít na sobě žádné pravé perly, protože ty ve svatební den přitahují slzy.

Stříbrná mince Tu by si měla nevěsta vložit do svatebního střevíce, protože to přinese novomanželům bohatství. Čtyřlístek Pokud si nevěsta vloží do svatebního střevíce také čtyřlístek, vydrží snoubencům láska a štěstí po celý život.

Ženich by měl obléci černý smoking, ovšem bez motýlka. To proto, aby nevěstě záhy neuletěl. Nevěstu by pak ve svatebních šatech měl prvně spatřit až ráno ve svatební den.

Co si o svatebním dnu přát? Slunce nebo déšť? Co je dobře a co špatně? Slunce Sluneční paprsky přinášejí do manželství štěstí a pohodu. Déšť Říká se, že dopoledne prší štěstí, odpoledne děti. Rozhodně ale déšť zaručuje pohodu v manželství po mnoho let.

Jasný den znamená radost ve společném životě. Vítr značí větroplašství. Zatažená obloha a bouřky přinášejí do manželství hádky. Sníh znamená štěstí, radost a bohatství.

Rozmarýnový věneček Dnes se již tento zvyk nedodržuje, ale v dobách dřívějších si před svatbou ženich posílal družbu k nevěstě pro její rozmarýnový věneček. Ta mu jej, na důkaz svého panenství, poslala na bílém talíři překrytý bílým závojem. Vonička nebo vývazek Zpravidla snítek myrty převázaný bílou stužkou, který dostane každý svatební host do klopy. Ženich by měl mít na klopě tzv. korzáž, která je vytvořena ze stejného květu jako je svatební kytice. Svatební kytice Kytici by měla nevěsta spatřit až před obřadem, kdy jí dostane od ženicha.

„Květinové“ děti V čele svatebního průvodu by měly jít malé děti, které rozhazují kolem sebe květiny či okvětní lístky. Ty mají přilákat bohyni plodnosti. Družičky Jsou svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu k obřadu a mají nevěstu ochránit před zlými duchy, kteří by mohli nevěstě uškodit. Duchové by si měli splést družičku s nevěstou, a tak by měly mít obdobné šaty jako nevěsta. Slzy Pokud se snad někdo neudrží v průběhu svatby slzám, pak čím víc, tím líp, protože slzy přinášejí štěstí.

Snubní prsten V závěru svatebního obřadu si nevěsta s ženichem vyměňují snubní prstýnky jako symbol právě uzavřeného slibu lásky, věrnosti a spojení. Snubní prsten by měl být z kvalitního materiálu, aby vydržel všechna úskalí manželství bez významných změn. Svatební špalír Aby manželství obstálo v nesnázích, měli by manželé od obřadu projít svatebním špalírem vytvořeným z jejich přátel, kteří se jim snaží v průchodu všemožně zabránit. Pokud novomanželé uličkou projdou, překonají společně i všechny životní nesnáze.

Sypání rýže Aby bylo novomanželům popřáno hojně potomků, jsou po obřadu zasypáváni rýží. V některých oblastech ale také oříšky, rozinkami nebo bonbóny. „Zatahování“ Při odchodu z obřadu dostává ženich šanci vykoupit se ze svých mladických hříchů. Před východem je natažen provaz ozdobený pentlemi, květy a vypitými lahvemi a novomanželé mohou pokračovat jen když se ženich vyplatí.

Koule na noze Při odchodu z obřadu může být také ženichovi na nohu připoutána těžká železná koule. Je pak na novomanželce, jak se o svého chotě postará. Zda jej pilkou na železo osvobodí sama nebo klíček od zámku vykoupí. Chomout Ženichovi také může být na krk nasazen chomout jako symbol svázání manželstvím.

Voda a chléb Při příchodu na hostinu by měl být novomanželům nabídnut chléb se solí a sklenice vody. O obojí se musí novomanželé rozdělit a pak hodí prázdnou sklenici za sebe, aby se rozbila. Je to tak, jak to má být v jejich manželství – o chléb se podělili a střepy jim přinesou štěstí. Společné pojídání polévky Symbolizuje vzájemnou spolupráci manželů a společný krajíc, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem.

Svatební dort je symbolem plodnosti. Nevěsta jej rozkrajuje, ale ruku na noži drží muž. Symbolicky tak dokazuje své manželce, že jí bude vždy nápomocen a bude pro ni vždy oporou. Ale říká se také, že kdo z novomanželů bude mít při krájení dortu ruku nahoře, ten bude mít navrch i v manželství. První kousek dortu podává ženich nevěstě, druhý kousek nevěsta ženichovi. Pak rodičům a postupně všem svatebčanům. Dort nesmí nikdo odmítnout – přineslo by to smůlu jim i novomanželům. Na pečení dortu, koláčů a cukroví by se nevěsta neměla podílet – přináší to nouzi a uplakané děti.

Házení kytice Na konci svatební hostiny hází nevěsta svatební kytici mezi svatebčany. Pokud ji chytí svobodná žena, do roka se vdá. Pokud vdaná žena, pak to přinese novomanželům štěstí. Stahování podvazku I ženich má na konci svatební hostiny svou milou povinnost, a to stáhnout nevěstě podvazek. Ale nesmí si přitom pomáhat rukama. Následně podvazek vystřelí mezi přítomné svobodné pány a kdo z nich jej chytí, do roka se ožení.

Tanec novomanželů Taneční parket by měl otvírat valčík novomanželů. Následně by si měla nevěsta zatančit se všemi přítomnými muži a pak teprve oni mohou na parket přivést i své partnerky. Kruhový tanec Nevěsta tančí se zavřenýma očima v kruhu mužů, kteří se snaží zabránit svobodným dívkám, aby se dostaly k nevěstě a získaly kousek jejího závoje. Proražení kruhu symbolizuje konec nevěstiny nevinnosti.

„Zapečení nevěsty“ O svatební půlnoci zahraje muzika písničku „Ej, od Buchlova. . . “. Všichni svatebčané vytvoří kruh uvnitř něhož sedí nevěsta na židli a kolem ní se s vařečkami v ruce sejdou všechny vdavekchtivé dívky. Ženich pozvolna sundává nevěstě závoj a kolem stojící ženy mu v tom vařečkami brání. Pak jedna z nich nasadí nevěstě na hlavu místo závoje čepeček. Nevěsta by měla čepec dvakrát shodit na znamení lítosti, ale po třetí si jej již ponechá.

Tanec se závojem Když má nevěsta sundaný závoj, pak se zavázanýma očima tančí v kruhu přítomných svobodných dívek a snaží se jedné z nich závoj nasadit. Ta, která je polapena, má šanci, že se brzy vdá. Únos nevěsty Je symbolem dívčina odloučení od rodičů a přechod k novému způsobu života. Pokud ženich nevěstu nenajde, musí zaplatit výkupné.

Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením snoubenců (muže a ženy) o tom, že spolu vstupují do manželství před obecním úřadem nebo před orgánem oprávněné (státem registrované) církve nebo náboženské společnosti. V cizině může občan ČR uzavřít manželství před zastupitelským úřadem ČR.

Ochranné kouzlo Novomanželé se před vstupem do domu zasypávají oříšky, zrním, drobnými mincemi nebo fíky. Je to oběť, která je přinášena bohům domu a domácího krbu. Oběť má smířit duchy s nově příchozími a s nově založenou rodinou. Práh Je zvykem, že ženich přenese nevěstu přes práh jejich společného domova, aby přelstil zlé duchy, kteří číhají pod prahem a hlídají dům. Přenést nevěstu přes práh značí také symbolický začátek jejich nového společného života.

Rozbíjení talířů Před manžely je o zem rozbit talíř, protože střepy přinášejí štěstí a rámus zažene zlé duchy. Společným zametáním střepů pak manželé ukážou vůli spolupracovat a jejich manželství pak bude harmonické. Pokud společně „vyzrají“ na střepy, vyřeší společně i všechny problémy, které jim manželství přinese.

No co asi tak následuje po bujaré svatební oslavě? Ano, správně, je tu svatební noc kdy smí nevěsta prvně vstoupit do ženichovy ložnice. V dnešních dobách je tento zvyk již poněkud přežitkem, nicméně první noc po svatbě, kdy jsou snoubenci již manželé, si své kouzlo stále zachovává .

První svatební den je sice u konce, ale tím to nekončí, naopak, tím to teprve všechno začíná. . . Takže jakou svatbu oslavíte příště? 1. rok - bavlněná 2. rok - papírová 3. rok - kožená 4. rok - květinová 5. rok - dřevěná 6. rok - železná 7. rok - vlněná 8. rok - bronzová 9. rok - měděná neboli hliněná 10. rok - cínová 11. rok - ocelová 12. rok - hedvábná 13. rok - krajková slonovinová - 14. rok křišťálová - 15. rok porcelánová - 20. rok stříbrná - 25. rok perlová - 30. perlová korálová - 35. rok rubínová - 40. rok safírová - 45. rok zlatá - 50. rok smaragdová - 55. rok diamantová -60. rok kamenná - 65. rok platinová - 70. rok

No a my Vám můžeme slíbit, že ty další svatby s Vámi opět rádi oslavíme . Vše NEJ. . . do Vašeho společného života Vám z celého srdce přejí