Historick sociologie FHS UK Sociln stratifikace Stratifikan vzkum

Historická sociologie, FHS UK Sociální stratifikace / Stratifikační výzkum Měření stratifikačního postavení (sociální třídy a statusové indexy) Jiří Šafr FHS UK jiri. safr. ATseznam. cz poslední aktualizace 7/11/2018, 28/11/2016, 25/11/2015

Obsah Východiska, koncepty a typologie empirických přístupů ke studiu sociální stratifikace Historický pohled – empirické přístupy v USA (W. L. Warner) • Mezinárodní klasifikace zaměstnání ISCO Standardní mezinárodních klasifikace a profesní škály • Indexy socioekonomického statusu (ISEI-08) a prestiže (SIOPS) • • Goldthorpeovo třídní schéma EGP European socio-economic classification ESe. C a prototypy ESe. G – European socio-economic classification Alternativy standardních mezinárodních klasifikací: • Relační stratifikační škály (CAMSIS a I-CAM) • Social Classification of Occupations SCO-2009 (SCO-2009) • Multidimenzionální status (MDS) Některá doporučení pro výzkum 2

Historický pohled – empirické přístupy k měření SES/třídy v USA • Warnerovy metody: – A) Evaluated participation EP posuzovací metody: ti kdo interagují v sociálním systému komunity oceňují pozici těch kolem nich. Používá 6 metod. – B) Index of Status Characteristics ISC profese, zdroj příjmu, typ bydlení, oblast bydliště • • Hall-Jones index SES Index prestiže povolání (P. Hatt) Duncanův SEI Treiman SIOPS (mezinárodní prestiž povolání) 3

W. L. Warner – koncepce sociálních tříd v USA • The Yankee City • komunitní etnografická studie v Newburyport (1930 -1935) • (kritika: „ahistorická a subjektivní koncepce sociální třídy“ [Thernstrom]) 4

Warnerova definice třídy • dvě nebo více kategorií uspořádaných systémů lidí, o nichž se věří, že reálně existují a jsou podle toho řazeny členy komunity v sociálně nadřazených a méněcenných pozicích. • Třída je tedy morální hodnocení sociálních vztahů, jejichž určení je založené na významných kulturních kritériích. • V Yankee City, je třída způsob, jakým se lidé rozlišují navzájem mezi sebou; je to žebříček společenských osobností a postavení v jejich systému, a ne jednoduše pořadí pouze podle zaměstnání nebo úrovně příjmů. 5

W. L. Warner – koncepce sociálních tříd v USA (komunitní studie) 6

L. Warner - sociálníy třídy v USA (Yankee City) 7

Soudobé empirické přístupy k měření sociální třídy a statusu na základě profese

Podrobněji v kapitole Šafr, J. , D. Holý. 2012. „Měření sociálního statusu a sociálních tříd na základě povolání. “ Pp. 140– 180 in J. Krejčí, Y. Leontiyeva. (eds. ). Standardizace dat v sociálněvědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). 9

Empirické přístupy k měření stratifikační pozice Východiska, koncepty a typologie

Východiska měření stratifikační pozice • Sociální stratifikace je založena na myšlence hierarchicky uspořádaných vrstev či tříd → společenské skupiny odlišující se ekonomickými, sociálními, politickými i kulturními charakteristikami. • Na základě objemu privilegií/ zdrojů (+ někdy i vzájemné kompozice dílčích hierarchií), anebo dle pozice na trhu práce (např. dle vztahu k výrobním prostředkům, míře autonomie či zabezpečení) jsou v empirických datech lidé klasifikováni – přiřazena je jim určitá hodnota stratifikačního indikátoru vyjadřujícího jejich společenské postavení • a to nejčastěji na základě vykonávané profese (o profesích předpokládáme, že jsou spjaty s odlišnou úrovní privilegií/ zdrojů /mají odlišné pozice na pracovním trhu). • Takto zkonstruované sociální kategorie jsou (jen) analytickým nástrojem, který slouží k vysvětlení mnoha jevů ve společnosti. Vedle toho tyto povýtce sociologické kategorie mohou, ale také nemusí(!), v realitě existovat jakožto skutečné skupiny se společnými zájmy a jednáním či dokonce kolektivním vědomím. 11

Kategoriální a kontinuální přístup k měření Stratifikační výzkum je zakotven ve dvou hlavních teoretických konceptech: 1. hierarchický - kontinuální přístup nahlížející na společnost skrze větší počet sociálních vrstev, → statusová tradice (normativní funkcionalistický přístup + Weber) 2. kategoriální - relativně uzavřené sociální třídy (kategorie), které nutně nemusí být hierarchicky uspořádány → hierarchický a třídně–strukturní přístup k měření sociálního postavení (Marx, Weber) • Rozdíly mezi kontinuálním (statusovým) a kategoriálním (třídním) přístupem nejsou pouze konceptuální (epistemologické – třídy reprezentují nominálně definované kategorie, statusové indexy jsou konstruovány adhoc) • → jejich použití nás také limituje v možnostech analýzy • Ale třídní postavení poskytuje ve své podstatě kvalitativní pohled na pozici v sociální struktuře, mj. už jen proto, že často zohledňuje více dimenzí současně. • Máme v tomto případě před sebou „smysluplné“ kategorie a nikoliv bezobsažné „číselné indexy“ (jako např. ISEI) Uplatňovány jsou v kvantitativních výzkumech soc. stratifikace. Existuje i prapůvodní komunitně-reputační přístup (L. Warner). 12

ISCO 88 → zdroj pro konstrukce statusu/třídy 13

Rozdíl EGP (třída) a ISEI (socioekon. status) ISCO-88 7233 8331 7131 3449 3433 8312 2149 8312 3120 7412 Zdroj: [data ISSP 2007, ČR] EGP 7 6 7 7 2 4 7 1 7 2 6 ISEI 33 26 19 56 51 32 69 32 52 31 14

ISEI (soc. ek. status) EGP (soc. třída) 15

Kolektivní vs. individuální koncepce měření stratifikační pozice Společenské postavení na základě profese operacionalizujeme buď: 1. pouze z profesní pozice jako takové → klasifikujeme de facto skupiny, tj. pozice profesí, například pro prestiž povolání bude u všech se stejnou profesí identická hodnota. 2. a/nebo na základě individuálních charakteristik spjatých s výkonem té které profese, jenž se mohou mezi konkrétními jedinci se stejným povoláním lišit. → hodnoty sociálního postavení jsou u každého dotázaného zcela unikátní (např. kombinace jeho vzdělání a příjmu). • V praxi převládá odvozování z výlučně kolektivní – skupinové pozice profesí, například kompozitní statusové indexy ISEI, SIOPS – mezinárodní komparativní koncepty (výhoda srovnatelnosti profesních pozic) • Někdy kombinace obou přístupů, kupříkladu třídní klasifikace EGP, ESe. G mají konceptuálně především skupinový charakter: vychází z postavení profesí na pracovním trhu, ale někdo se stejným povoláním se v dalším kroku rozřazování může z hlediska třídní pozice lišit v závislosti na zaměstnaneckém statusu (zaměstnanec/ samostatně činný a/nebo stupně řízení: řadový pracovník/vedoucí). • Přístupy v nichž převažuje klasifikace dle individuálních pozic jsou spíše výjimkou, např. Multidimenzionální status (MDS). 16

Měření postavení na základě vykonávané profese Profese (povolání, které člověk vykonává) • je stále hlavní determinantou pozice ve stratifikačním systému (i přes zdánlivý pokles významu pro život v pozdněmoderním světě) • operacionálně snadno měřitelná (a to nejen pro respondentovou současné postavení, ale i pro např. pozici otce/ matky v minulosti) • reprezentuje mnoho aspektů mimopracovního života. • Znalost povolání, které člověk vykonává nám dává informaci o jeho symbolickém postavení na společenském žebříčku. • Lidé ekonomicky neaktivní (důchod, rodičovská dovolená, nezaměstnanost; dnes tvoří ½ společnosti!) → poslední zaměstnání (např. před odchodem do důchodu), ale problémem je klasifikace těch, co dlouho/nikdy nepracovali (dlouhodobě nezaměstnaní, studenti, ženy v domácnosti). 17

Mezinárodní klasifikace zaměstnání ISCO → hlavní vstupní proměnná pro stratifikační indexy/ kategorizace • Mezinárodní standardní klasifikace povolání ISCO (International Standard Classification of Occupation), vytvořena Mezinárodní organizací práce (ILO) → ISCO-68, ISCO-88 • nejnovější verze ISCO-08 je zatím jen v některých mezinárodních výzkumech (např. PIACC, ISSP). • Existuje specifická česká verze ISCO → podrobná pětimístná (dříve KZAM-R pro ISCO-88, dnes CZ-ISCO pro ISCO-08), rozlišuje mj. supervizorství (mistry) • V archivovaných datových souborech je třeba dát pozor na: • V ryze českých výzkumech se mohou vyskytovat agenturami různě upravené „vylepšené“ verze ISCO-88 → nejprve převod nestandardních kódů na mezinárodní formát. Problém je hlavně kód 0100 „podnikatel“ • při historické komparaci s daty z výzkumů v ČSSR před rokem 1989 (např. Šetření třídní a sociální struktury obyvatelstva z let 1978 a 1984). Tehdy se používala Jednotná klasifikace zaměstnání (JKZ), která bohužel není na mezinárodní klasifikaci ISCO jednoduše převoditelná. 18

Přechod na nové ISCO-08 (v ČR CZ-ISCO) • V ČR - Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO (ISCO 08) od 2011 nahradila KZAM-R (ISCO 88). • ISCO (CZ-ISCO) je založeno na principech: druh vykonávané práce (pracovní místo) a úroveň dovedností. • Hlavní třídy jsou řazeny podle úrovně a specializace znalostí a dovedností potřebných k výkonu určitého zaměstnání (od nejnáročnějších (1. a 2. třída) k nejjednodušším zaměstnáním (9. třída)). 19

Hlavní třídy ISCO-08 (CZ-ISCO, 1 místný kód) • vyjadřují náročnost požadavku na znalosti a dovednosti, odpovídající určitému požadovanému stupni vzdělání, a tvoří škálu od nejnáročnějších zaměstnání po rutinní; každé hlavní třídě odpovídá předpokládaná kvalifikační úroveň. 1. Zákonodárci a řídící pracovníci 2. Specialisté 3. Techničtí a odborní pracovníci 4. Úředníci 5. Pracovníci ve službách a prodeji 6. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 7. Řemeslníci a opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení, montéři 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0. Zaměstnanci v ozbrojených silách Pozor, ISCO samotné nerozlišuje zaměstnanecký status (zaměstnanec /OSVČ) 20 → potřeba dalších proměnných, tj. otázek v dotazníku.

ISCO-08 (CZ-ISCO) – některé změny oproti ISCO-88 • ISCO-88 a ISCO-08 – v zásadě podobné • Nové ISCO-08 reaguje na probíhající proměny ve způsobu výroby v pozdně moderní společnosti. → podrobnější klasifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) v několika úrovních: • Místo jedné kategorie „projektant a analytik informačních systémů“ (ISCO-88/KZAM-R, 21312) jsou rozlišeny profese jako vývojáři software/webu a multimédií, návrháři a správci databází a dal. (2500). • „Technici, analytici počítačových systémů“ (ISCO-88 31211) rozděleni na správce webu, techniky provozu/uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií (35140, 35110, 35120). • Nově zavedeny kategorie: manažerské profese „Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v oblasti informačních a komunikačních technologií“ (13301), ve sféře obchodu „Specialisté v oblasti prodeje informačních a komunikačních technologií“ (24340) a v rámci učitelských povolání „Lektoři výuky informačních technologií“ (23560). • OK, ale … 21

ISCO-08 – některé změny a problémy oproti ISCO-88 třída 5 - Pracovníci ve službách a prodeji (problémy) • Vrátní a správci objektů (54141 a 51530), dříve v ISCO 88 řazení mezi nekvalifikované pracovníky (91416 a 91411– 16). • Podskupina prodejců (5200) zahrnuje několik povolání původně v hl. třídě 9. • Některé pozice vedoucích původně v hlavní třídě 1 (v podskupině 1310), část také do hl. třídy 3, Vedoucí maloobchodní prodejny (13142 v ISCO-88) nyní 52210 – Provozovatelé maloobchodních prodejen anebo 52220 – Vedoucí pracovních týmů v prodejnách. → z hlediska postavení ve stratifikačním systému je nyní třída 5 mnohem heterogennější Pro adekvátní konstrukci třídní klasifikace (EGP/ESe. C) je tak třeba detailní kódování (4 místné) + zjišťovat pozici v řízení (supervizorství/ počet podřízených). 22

Příklad technického postupu: převod (rekód) z ISCO na stratifikační index či kategorizaci →skripty H. Ganzebooma [www. harryganzeboom. nl] ISCO 08 na ISEI 08 recode @isqo ( 0=51. 25) into @isei 08. recode @isqo ( 100=60. 92) into @isei 08. recode @isqo ( 110=60. 92) into @isei 08. recode @isqo ( 200=51. 63) into @isei 08. recode @isqo ( 210=51. 63) into @isei 08. recode @isqo ( 300=29. 18) into @isei 08. … ISCO 88 na EGP (základní verze 11 tříd) recode @isko (1000= 1) into @egp 11. recode @isko (1110= 1) into @egp 11. recode @isko (1120= 1) into @egp 11. recode @isko (1130= 2) into @egp 11. recode @isko (1140= 2) into @egp 11. … Pro EGP se ale provádí ještě další úpravy, viz jobík iskoegp. sps Zdroj: [www. harryganzeboom. nl] 23

Standardní hierarchické přístupy: indexy socio-ekonomického statusu (ISEI) a prestiže (SIOPS) Konstrukce indexu: pouze převod z ISCO (netřeba dalších znaků)

Mezinárodní index socioekonomického statusu ISEI International Socio-Economic Index of Occupational Status (ISEI a ISEI 08) první verze pro ISCO 68 [Ganzeboom, De Graaf, Treiman, De Leeuw 1992] • Princip: stratif. pozice odvozená z výkonu profese, který konvertuje vzdělanostní kvalifikaci do příjmu: Vzdělání → Profese → Příjem • Princip: Základní model dosahování statusu (s profesí jako zprostředkující proměnnou pro efekt vzdělání na příjem při kontrole věku) • Nová, předběžná, verze ISEI-08 [Ganzeboom 2010] odvozená z ISCO-08 (jen konverze z ISCO-88) na spojených datech z ISSP 2002– 2007 ze 42 zemí, nově odhad proveden na mužích i ženách (původně 16 zemí a jen muži na datech z let 1968 -1982) • Korelace ISEI s ISEI-88 je 0, 92, ale rozdíly např. u zdravotních sester • K dispozici pro ISCO-88, ISCO-68, ISCO-08 (pro 590 profesí) 25

Standardní mezinárodní škála prestiže SIOPS Standard International Occupational Prestige Scale (SIOPS) • Prestiž jako indikátor vlastnictví zdrojů (kulturních– vzdělání a ekonomických–příjem): privilegium – vyloučení • Stále k dispozici jen verze odvozená z výzkumů z 50 -60 let [Treiman 1977], ale nyní detailnější převod z ISCO-68 na ISCO-08. • ISEI vs. SIOPS: objektivní vs. subjektivní aspekt statusu, konceptuální rozdíl, např. pro vícerozměrné koncepty (MDS) je adekvátnější prestiž. korelace 0, 87, rozdíl především u zemědělců farmářů (ISEI - /SIOPS +) a obchod (ISEI + /SIOPS -) 26

Problémy a drobné užitečnosti … Problémy se záznamem profese pro ISCO a přiřazení adekvátního stratifikační pozice: • Klasifikace podnikatelů často uvedeno jen „podnikatel“ → nelze přiřadit ISCO, proto (vedle důsledné instruktáže tazatelů!) lze využít kategorizaci Profs 16 (tj. přímé zařazení do kategorií hl. tříd ISCO + specielní kategorie na 4 hlavní sféry podnikání → odhad ISEI/SIOPS • Hodnota ISEI / přiřazení (ISCO-88) u zdravotních sester a prodavaček v supermarketu 27

Problém s určením stratifikační pozice (ISEI) zdravotních sester a prodavaček v supermarketu (přiřazení ISCO-88) Původní ISEI (verze 1992/96) mají obě profese stejné na zhruba průměru v populaci → neodpovídá aktuální situaci na trhu práce. • Zdravotní sestry (ISCO-88 sice je 2230 ale pozor v ČR k dispozici jen kód 3230 !): ISEI 43 (SIOPS 54 a EGP II. – střední odborníci), pro 3230 ISEI jen 38 a EGP III. – Rutinně nemanuální zaměstnanci → Podhodnoceno Lze ale kódovat ISCO-88 jako 3229 „Modern health associate professionals except nursing nec“ → ISEI 51, SIOPS 45, EGP II. • Prodavačky (ISCO-88 5220): ISEI 43 (SIOPS 32 a EGP III. – Rutinně nemanuální zaměstnanci) → Nadhodnoceno Lze zvážit ISCO-88 kód 9100 „Sales and Services Elementary Occupation“. → ISEI 25 a SIOPS 23 Nové ISCO-08 (zdr. sestry 2220 a 3220) a ISEI-08 (pro ISCO 2220 je 54) již tento problém řeší. 28

kategorie Profs 16 → hl. tř ISCO + rozdělení podnikatelů/OSVČ Socioekonomický status (aproximace ISEI-x z 16 profes. kategorií) Do jaké skupiny zaměstnání byste zařadil své zaměstnání? Pokud v současné době nepracujete, zařaďte Vaši poslední profesi. TAZ: PŘEDLOŽTE KARTU 1. Ředitel-řídící pracovník/ zaměstnavatel s více jak 5 podřízenými/zaměstnanci Zaměstnanci: 2. Vysoce odborný zaměstnanec 3. Střední odborný zaměstnanec 4. Administrativní pracovník – řadový úředník 5. Provozní pracovník ve službách a obchodě 6. Pracovník bezpečnostních orgánů apod. 7. Mistr, vedoucí dílny/provozu 8. Kvalifikovaný dělník vyučený v oboru práce 9. Polo-kvalifikovaný pracovník/dělník zaučený v oboru práce 10. Nekvalifikovaný pracovník/dělník nevyučený v oboru práce 11. Zemědělský/lesní dělník, rybář Samostatně činní, podnikatelé: 12. Samostatně činný – drobný živnostník ve službách 13. Samostatné činný – podnikatel v oblasti obchodu 14. Samostatně činný – tvůrčí a odborné duševní práce 15. Samostatně činný – ostatní obory 16. Majitel zemědělského podniku/ soukromý farmář 29 Po Profs 16 může následovat otázka na slovní popis profese (ICSO), proto lze také využít pro tzv. „double coding“ či doplnění tam, kde chybí údaj ISCO.

Kategoriální / třídně–strukturní přístupy (k jejich vytvoření je třeba krom ISCO také dalších indikátorů) „Nuffield employment-aggregated approach“ (SEG, EGP, ESe. C) → Objektivní agregované vztahy různých pracovních pozic

Goldthorpeovo třídní schéma EGP „neoweberiánský“ přístup k třídní analýze

• Základ weberovské třídní analýzy je • co lide na trhu práce delaji, determinuje jejich životní šance. 32

EGP • Původně pro Velkou Británii v 2. pol. 70 let. • Pak komparativní analýza mobilitních režimu – EGP 1979 • Postavení na trhu práce a pozice v pracovním místě (working position / working condition)s 33

EGP – Goldthorpeovo třídní schema (CASMIN) • • vymezení zaměstnaneckých pozic dle logiky vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. profese rozděluje do tříd na základě povahy zaměstnaneckých vztahů spíše než podle samotného obsahu práce či role ve struktuře pracovní autonomie anebo pouze čistě vlastnictví výrobních prostředků Dnes dominují mezi zaměstnavateli převážně organizace → mezi zaměstnanci diferencuje hl. typ pracovní smlouvy. V principu jsou hranice mezi třídami vymezeny dvěma ideálně typickými póly pracovní smlouvy: 1. zaměstnanci - jsou vůči svému zaměstnavateli ve služebním vztahu, a ti kteří jsou v principu regulováni 2. pracovní (námezdní) smlouvou o vykonané práci. 1. Pracovní smlouva o vykonané práci – typická především pro dělnické profese –krátkodobá, specifická směna pracovního úsilí za mzdu, zaměstnanci vykonávají práci pod vysokým dohledem zástupců zaměstnavatele (manažeři, mistři), mzda je jim vyplácena na základě odpracovaných hodin nebo počtu vyrobených kusů. 2. Služební vztah odvozen ze servisního vztahu - zejména u odborných nemanuálních profesí. Zaměstnanci nabízí službu (spíše než materiální produkt), za níž pobírají plat, který je vymezen jejich postavením a odbornou kompetencí + odměňováni různými benefity U většiny manuálních profesí je kontrola jejich práce snadná, mají jasně vymezeny úkoly jak množstevně tak časově, u odborných nemanuálních zaměstnaneckých pozic je ale vzhledem k povaze práce dohled nad jejich výkonem často obtížně realizovatelný. 34

Dimenze práce jako zdrojů hazardu spojeného s pracovní smlouvou, formy zaměstnanecké smlouvy, a umístění zaměstnaneckých tříd EGP Vztahy náročnosti kontroly a dohledu nad zaměstnanci spolu s mírou požadavku na jejich odbornost při výkonu pozice a umístění tříd EGP 35 Zdroj: Goldthorpe [2000: 223]

EGP – sociální třídy • Ze sociologického hlediska minimálně dělnickou třídu (a do určité míry také třídu servisní) lze na základě analýzy sociální mobility a míry sdružování považovat za demografickou entitu, kterou charakterizuje mezigenerační kontinuita (dědičnost postavení) resp. určitá sociální uzavřenost [Goldthorpe 1980]. • Třídy jsou v EGP označeny římskými číslicemi → nejsou zcela hierarchicky uspořádány, o ordinalitě lze uvažovat až od šesti-třídní a nižší varianty. Goldthorpe sám považuje za hierarchické pouze třídní schéma: I. Servisní třída, II. Mezilehlé třídy, III. Dělnická třída. 36

Třídní schéma EGP Úplná verze: kód, třída a popis Zkrácené verze 7 tříd 5 tříd 3 třídy I Vyšší odborníci, zákonodárci, vysocí státní úředníci, ředitelé velkých podniků a organizací, vlastníci velkých podniků II Nižší odborníci, nižší státní úředníci, techničtí odborníci, ředitelé menších podniků a organizací, řadoví i někteří vedoucí pracovníci ve vědě, výzkumu, kultuře IIIa Vyšší rutinní nemanuální pracovníci (v administrativě a obchodě) IIIb Nižší rutinní nemanuální pracovníci (prodej a služby) IVa Drobní vlastníci, živnostníci a řemeslníci s vlastními zaměstnanci Vb Drobní vlastníci, živnostníci a řemeslníci bez zaměstnanců IVc Farmáři, samostatně hospodařící zemědělci a ostatní samostatně hospodařící v prvovýrobě V Nižší techničtí pracovníci, mistři Zdroj: Erickson, Goldthorpe [1992: 38 -39] I + II Třída služeb (servisní třída) I + III Bílé límečky Nemanuální pracovníci III Rutinní nemanuální pracovníci IVa + b Drobní podnikatelé IVc Farmáři IVc + VIIb* Pracovníci v zemědělství V + VI Kvalif. dělníci Manuální pracovníci 37

Goldthorpe class categories Velká Británie 1984 Muži 16– 64 let a ženy 16– 59 let Zdroj: [Marshall et al. 1989: 21] 38

Třídní struktura EGP(7) v Evropě, vývoj 1970 -1990 (11 zemí) 39 Zdroj: [Breen 2004: 46]

Pozor, v empirické praxi se lze v datech setkat s různými verzemi tříd EGP!

Česká varianta EGP-cz [Machonin 2003] Česká varianta (EGPM) se od mezinárodní klasifikace EGP odlišuje v samotné kompozici některých tříd i jejich odlišné hierarchizaci. • Vyčleňuje zvláštní třídu pro Podnikatele se zaměstnanci, kterou řadí v hierarchii nejvýše nad vyšší odborníky • Rutinní nemanuální zaměstnanci jsou vymezeni jako řadové úřednictvo bez speciální odborné kvalifikace • Provozní pracovníci, včetně těch ve službách zařazeni do skupiny kvalifikovaných a polokvalifikovaných dělníků • neobsahuje třídu zemědělců. • Pořadí tříd v českém schématu tak upřednostňuje postavení ve vlastnické struktuře. Lze jej v našich podmínkách považovat za kvazi-ordinální. Rozdíly v hierarchii tříd: • Rutinní nemanuální pracovníci se v originální mezinárodní verzi nacházejí na vyšší pozici • postavení drobných živnostníků – Samostatně činní bez zaměstnanců je v něm ale o dva stupně níže. → specifikum vyššího postavení OSVČ v postkomunistické ekonomice/společnosti. 41

Česká verze EGP (Machonin, Tuček) V některých národních výzkumech sociální struktury (1991, 1995, 1999, 2006). 42

EGP 10 (Enhanced EGP Class Categories) a sloučení na EGP 6 dle Ganzebooma a Treimana [1996], ISSP 2009, ČR Úmyslně vynechána třída 6 – drobní farmáři 43

Česká varianta EGP-cz [Machonin 2003] Česká varianta (EGPM) se od mezinárodní klasifikace EGP odlišuje v samotné kompozici některých tříd i jejich odlišné hierarchizaci. • Vyčleňuje zvláštní třídu pro Podnikatele se zaměstnanci, kterou řadí v hierarchii nejvýše nad vyšší odborníky • Rutinní nemanuální zaměstnanci jsou vymezeni jako řadové úřednictvo bez speciální odborné kvalifikace • Provozní pracovníci, včetně těch ve službách zařazeni do skupiny kvalifikovaných a polokvalifikovaných dělníků • neobsahuje třídu zemědělců. • Pořadí tříd v českém schématu tak upřednostňuje postavení ve vlastnické struktuře. Lze jej v našich podmínkách považovat za kvazi-ordinální. Rozdíly v hierarchii tříd: • Rutinní nemanuální pracovníci se v originální mezinárodní verzi nacházejí na vyšší pozici • postavení drobných živnostníků – Samostatně činní bez zaměstnanců je v něm ale o dva stupně níže. → specifikum vyššího postavení OSVČ v postkomunistické ekonomice/společnosti. 44

ESe. C (ESe. G) European socio-economic classification nástupce EGP

ESe. C - European socio-economic classification • nástupce (dnes již částečně zastaralého) EGP • navazuje na novou (2001) britskou socioekonomickou klasifikaci NS-SEC (National Statistics Socio-economic Classification) • Inspirováno Goldthorpeovým schématem EGP • autoři David Rose a Eric Harrison • zatím pouze prototyp ESe. C [Rose, Harrison 2007] • sociology používaný zatím spíše sporadicky 46

Konceptuální odvození ESe. C 47 Zdroj: [Harrison, Rose 2006 : 22]

Evropská socioekonomická klasifikace ESe. C, 10 -ti třídní schéma a sloučení na 6, 5 a 3 třídy 48

Konstrukce ESe. C • ICSO-88 + zaměstnanecký status (kategorie: 1. zaměstnavatelé, 2. samostatně činní, 3. zaměstnanci a 4. ti kdo jsou , + v rámci kategorie zaměstnavatelů se rozlišuje velikost jejich podniku (1– 9 zaměstnanců = malý podnik a >10 = podnik velký). nedobrovolně vyčlenění z pracovního trhu) Neměří pozici v řízení u zaměstnanců (jako v EGP). • Existuje i verze Simple zkonstruovatelná jen z ISCO-88 (3 -místné). 49

Klasifikace Ese. C a vybrané stratifikační indikátory – validizace v ČR Zdroj TSSM 2009] 50

ESe. C a EGP (6 tříd) V každém chématu je unikátní třída: v EGP – VI. Zemědělci → v ESe. C v nekvalifikovaných dělnících v ESe. C - nižší nemanuální pracovníci v obchodu a službách (ta ale existuje v EGP-Enhanced CC, Ganzeboom) → v EGP v II. mezilehlých třídách Korelace Ese. C a EGP 0, 88 (Spermanovo Rho) 51

ESe. G EUROPEAN SOCIO ECONOMIC GROUPINGS od konce roku 2014 oficiální klasifikace EUROSTATU

• Více než před deseti lety vznikl ESe. C jenomže, • přechodem na ISCO 08 vznikla potřeba vytvořit novou socioekonomickou klasifikaci (původní záměr byl aktualizovat konstrukci již dříve navrženého třídního schématu ESe. C). • EUROSTAT proto inicioval vytvoření nové socioekonomické klasifikace European Socioeconomic Groups (ESe. G) → komparaci zaměstnaneckých struktur napříč evropskými zeměmi. 53

nová jednotná klasifikace EUROSTATu pro vědu a státní správu ESe. G - EUROPEAN SOCIO ECONOMIC GROUPINGS • Projekt EUROSTATu „ESSNET ON THE EUROPEAN SOCIO ECONOMIC CLASSIFICATION“ vyvíjí schéma použitelné pro účely státních statistik (např. pro potřeby statistiky trhu práce) i vědecké obce. • Potřeba standardizované klasifikace pro nové ISCO-08 • Původně mělo jít pouze o dopracování ESe. C pro ISCO-08. • Konstrukčně omezeno bohužel pouze na tzv. core variables EUROSTATu (zjišťují je povinně velké výzkumy jako LFS, EU-SILC): ISCO-08 2 digits, zaměstnanecký status, a ekonomická aktivita. → nepřesné ISCO a absence informace o podřízených je velký problém validity a reliability • Uvažuje se ale i o detailnější verzi s velikostí podniku, ISCO -3 digits, a řadoví/podřízení zaměstnanci (supervize). • Testovány 3 prototypy, testování v roce 2013 • Od 2015 finální verze • Existuje také v detailnější verzi s velikostí podniku, ISCO-3 digits 54

European Socio-Economic Groups 1 Zaměstnavatelé a manažeři 2 Specialisté 3 Techničtí a odborní zaměstnanci 4 Živnostníci 5 Úředníci a zaměstnanci ve službách 6 Kvalifikovaní zaměstnanci – dělníci 7 Rutinní zaměstn. ve službách, průmyslu a zemědělství a polokvalifik. dělníci 8 Nepracující v důchodu (a >65 let) 9 Ostatní nepracující osoby, <65 let Podrobněji viz [Šafr 2015] 55

Konstrukce ESe. G: zaměst. status x ISCO Zdroj: [Šafr 2015] 56

ESe. G 57

ESe. G-subgroups (detailní) 58

Prototypy ESe. G podle ISCO-08 (2 dig. ) testovány v roce 2013 59

Socio-ekonomická klasifikace (CZ-ESe. G) 60

Varianty socioekonomické klasifikace ESe. G

Varianty ESe. G 9 základních tříd (7+2) ESe. G 16 rozšíření o paralelní kategorie pro nepracující důchodce* ESe. G 7 d 7 hlavních tříd, včetně nepracujících důchodců* * dle poslední vykonávané profese 62 Zdroj: [Šafr 2015]

Finální ESe. G - prototyp 2 První 4 skupiny jsou stejné jako v prototypu 1. • Employed managers (Isco=1, 01 and Status= employed). • Professionnals (Isco=2 and Status = employed or self-employed). • Self-employed (Isco=1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 and Status = self-employed). The detailed level could distinguish (and to allow other variations), the self-employed managers (Isco=1), the farmers (Isco=6), the selfempolyed intermediate professions (Isco=3) • Intermediate professions (Isco=3, 02 and Status= employed) • Skilled clerks (Isco=4, 53, 54, 03 and Status=employed) • Skilled blue collars (Isco=6*, 7, 81, 82 and Status=employed) • Unskilled elementary occupations (Isco=9, 51, 52, 83). The detailed level could distinguish unskilled workers (Isco=83, 92, 93, 94, 96) and unskilled employed (isco=51, 52, 91, 95) Kopíruje ISCO ale zásadní rozdíl oproti typu 1: v třídě VII. – Rutinní zaměstnanci a polokvalifikovní dělníci (Unskilled elementary occupations) jsou jak Pracovníci osobních služeb a prodeje (51, 52) tak (kvalifikovaní) 63 zemědělští dělníci (ISCO tř. 6).

Poznámky k prototypům ESe. G • Stanoveny byly 3 prototypy, kde první tři třídy byly stejné (manažeři, specialisté, živnostníci) • 1. prototyp přímo odvozen z hl. tříd ISCO • 2. vítězný typ využívá u 5 třídy ISCO členění na 2 stupně. • Kopíruje ISCO ale zásadní rozdíl oproti typu 1: v třídě VII. – Rutinní zaměstnanci a polokvalifikovní dělníci (Unskilled elementary occupations) jsou jak Pracovníci osobních služeb a prodeje (51, 52) tak (kvalifikovaní) zemědělští dělníci (ISCO tř. 6). • 3. nejvíce se podobal ESe. C (ale zde samostatně 64 Manažeři v I. )

Prototypy ESe. G, ekonomicky aktivní populace EU (%) Zdroj: ESSNET ON THE EUROPEAN SOCIO ECONOMIC CLASSIFICATION, data LFS 2011 za EU 65

Prototypy ESe. G a průměrný hrubý příjem 66

Kulturní participace – živá vystoupení (divadlo, opera; #) 67

ESe. G - Kulturní participace, celk. index (prot. 1) 68

Čtení knih podle ISCO 08 (2 místa) 69

Socio-ekonomická klasifikace (CZ-ESe. G) 70

Kritika • Pouhý agregace profesí („Nuffield“). • Potřeba výzkumu skupinových zájmů a identity 71

K čemu může sloužit jednotná klasifikace ESe. G … (aneb sen o propojování výsledků z různých domén a zdrojů dat) https: //ec. europa. eu/Census. Hub 2 72

Hl. třídy ISCO ve 4 evropských zemích https: //ec. europa. eu/Census. Hub 2 73

Ukázat % ESe. Gu v ČR ISSP 2012, ČR Zdroj: [Šafr 2015]

ESe. G v ČR 2014 (Numbers of persons aged 15+) Zdroj: [Holý, Strašilová 2015] 75

EGP 6, ESe. C 6, ESe. G 7 EGP a ESe. C vyšších tříd 1+2 26%; ESe. C 25%; ESe. G má o 1 vyšší třídu navíc (Manažeři): → 1+2+3 =33% (EGP 1+2=26 %; ESe. C) EGP 10 neumí odlišit úředníky od provozních pracovníků ve službách&obchodě. „Dělnická“ třída (EGP 44% podobně 46 % u ESe. G ale ESe. C jen 38% ) 76

ESe. G a EPG 6, ESe. C 6 EGP, ESe. C z ISCO 88, ESe. G z ISCO 08 77

Příjmy podle ESe. G (ČR 2014) Holý, Strašilová 2015 78

Nezaměstnanost, ČR 2014 Holý, Strašilová 2015 79

Alternativy standardních mezinárodních klasifikací a profesních škál i zde probíhá harmonizace…

Relační stratifikační škály zatím slabě standardizované a tudíž nepříliš nepoužívané CAMSIS, I-CAM

Relační stratifikační škály - princip • Konceptuálně odlišný - relační přístup k měření statusové pozice, navazuje na koncept objektivních soc. distancí E. O. Laumanna. • Informaci o míře sociální distance, tj. postavení ve stratifikačním systému, lze získat na základě vzorců asociací lidí (reprezentovaných profesními kategoriemi) v mimopracovních situacích. → obecné společenské zvýhodnění, tj. weberovský status (Stände). • na rozdíl od běžně používaných stratifikačních indexů (ISEI, SIOPS) tyto škály nepoužívají k určení statusu jednu či několik předem daných dimenzí. • Nicméně stále jde o kolektivní koncept měření stratifikačního postavení (odvozený z profese, např. pomocí ISCO → lidé se stejnou profesí mají stejnou hodnotu statusového indexu). 82

Relační stratifikační škály • CAMSIS – Social Interaction and Stratification Scale (původně pouze britská tzv. Cambridge Scale z 80. let ze vzorců přátelství) [Prandy 1990; Prandy, Lambert 2003] → mezinárodní statusová škála pro každou zemi vyvinuta unikátní verze na stejném principu manželské homogamie • dnes pokračuje v nové relační škále sociální distance I-CAM (International CAMsis Scale) [de Luca, Meraviglia, Ganzeboom 2010] – ke konstrukci využito kontingenčních tabulek spoluvýskytu 193 profesních kategorií respondent × manžel/manželka • Korelace mezi ISEI a I-CAM je vysoká (cca 0, 9). • Statusová škála odvozená ze vzorců přátelství (respondent a jeho nebližší přítel) pro Velkou Británii [Chan, Goldthorpe 2004]. 83

Další přístupy k měření statusu Používané ve středoevropském prostoru

Social Classification of Occupations SCO-2009 [Domański, Sawiński, Słomczyński 2009] • klasifikace povolání vyvinutá polskými sociology s ohledem na specifika v postkomunistické střední Evropě představuje alternativu k mezinárodnímu standardu ISCO. Vychází z verze SCO 1978; v plné verzi 256 profesních kategorií. Na jejím základě lze konstruovat: a) třídně založené kategorizace: • klasifikaci slučující profese do 14 / 6 hlavních skupin, ty reprezentují nejvýznačnější segmenty sociální struktury ve středoevropském regionu. šestitřídní varianta: odborníci, ostatní nemanuální pracovníci, kvalifikovaní dělníci, farmáři/ zemědělští dělníci a vlastníci. b) dílčí profesní škály: • Odborných požadavků (skill requirements) „investice“ • Složitosti práce (complexity of work) • Platového ohodnocení profesí (material remuneration) „výnosy“ • Prestiže povolání (occupational prestige) V polských podmínkách mají tyto škály větší diagnostickou sílu než univerzalistické mezinárodní indexy (ISEI, SIOPS) odvozené z klasifikace zaměstnání ISCO. 85

Multidimenzionální status (MDS) • Indikátor vyvinutý v československé a polské sociologii již na konci šedesátých let [Machonin et al. 1969] • Postavení jedince ve společenské struktuře je určeno pozicí ve více dimenzích • tyto pozice spolu mohou ale také nemusí být v souladu (nesoulad → statusová inkonzistence). • Individuální koncept statusového postavení: měří vždy unikátní individuální postavení nikoliv pozici sociální kategorie – profese (jako u standardních mezinárodních indikátorů) 86

MDS verze z 90. let [Machonin, Tuček et al. 1996] Měříme odděleně pět statusových složek: 1. vzdělání 2. příjem 3. počet podřízených 4. složitost práce 5. kulturnost trávení volného času (kulturní kapitál) Pomocí metody hlavních komponent z nich konstruujeme: • • obecný souhrnný status (první faktor před rotací) a dílčí statusy: materiálně mocenský (hl. : postavení v řízení a příjem) kulturní status (hl. : vzdělání, složitost práce a kulturní úroveň životního stylu) Můžeme také měřit míru jejich vzájemné statusové inkonzistence, tu lze dále kategorizovat do typologie dle shodnosti výchozích statusových vzorců Pokud máme k dispozici údaje o partnerovi a vybavenosti, lze pomocí MDS také měřit sociální status domácnosti. 87

Několik praktických rad na závěr (1) • vést v patrnosti, že i standardní stratifikační indikátory (ISEI, EGP, ESe. C) existují dnes v různých verzích, které se mohou odlišovat jak konceptuálně, tak při zařazování konkrétních profesí. • Jsou-li v datech k dispozici již zkonstruované stratifikační indikátory, nejprve zjistit, jaká verze převodního algoritmu byla použita (hlavně u variant EGP, i ISEI a ISEI-08) hlavně u dat ze starších výzkumů třídní a sociální struktury v ČR / ČSFR / ČSSR. • ověřit z jakých proměnných byla stratifikační pozice zkonstruována, tj. u třídních schémat (EGP/ESe. C), zda byla provedena korekce podle počtu podřízených/ zaměstnanců • zjistit, zda ne/byl nejprve proveden převod z českého CZ-ISCO/KZAM na mezinárodní ISCO (a jak byly ošetřeny chybné kódy) • zda nové ISCO-08 bylo zakódováno primárně již ve fázi pořizování dat nebo, zda bylo dodatečně převedeno z ISCO-88 • věnovat čas kontrole přímo v datech, jestli výsledné hodnoty indikátorů stratifikačního postavení odpovídají kódování profesní kategorie, ideálně je-li dostupná původní informace z dotazníku před převodem na mezinárodní verzi ISCO, hlavně u problematických profesí (zdravotní sestry a prodavači/ky) • v případě zjišťování statusu použít nové verze socioekonomického statusu ISEI-08, v níž jsou ošetřeny některé dřívější nesrovnalosti. 88

Několik praktických rad na závěr (2) Co použít v nově připravovaném dotazníkovém šetření? • pokud má být ukazatelem společenského postavení sociální třída – nestačí jen ISCO (z něj lze pouze ISEI, SIOPS, I-CAM). • provádět kódování na nové ISCO-08, a to v pětimístné variantě záznamu profese CZ-ISCO (převod na čtyřmístný mezinárodní formát je následně snadný). K dispozici je na internetu nástroj pro kódování profesí (Metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO) • plus získat maximálně možný počet doplňujících proměnných týkajících se pracovní pozice: zaměstnanecký status (zaměstnanec/podnikatel) a velikost podniku (ta je u některých profesí třeba k rozlišení vyšších a nižších manažerů), počtu podřízených anebo zaměstnanců, případně i údaje o délce pracovního úvazku. Dilema v analýze pokud jde o sociální třídu: • buď používat stávající EGP, dostupná je osvědčená verze jak pro ISCO 88, tak nejnověji i pro ISCO-08, • nebo začít používat proto-verzi Ese. C [Rose, Harrison 2007], kde je ale převodník pouze pro ISCO-88. • a kde je zároveň riziko, že schéma bude ve finální verzi ESe. G v některých ohledech pozměněno • Finální verze ESe. G bude dostupná nejdříve až v roce 2014 89

Vybrané reference • • • • de Luca, Deborah, Cinzia Meraviglia, Harry B. G. Ganzeboom. 2012. “Construction and Validation of a Relational Scale of Occupational Status for Italy. ” Pp. 29 -51 in Paul Lambert, Paul, Roxanne Conelly, Robert M. Blackburn, Vernon Gayle (eds. ). Social Stratification, Trends and Processes. Farnham UK: Ashgate Publishers. Domański, Henryk, Zbigniew Sawiński, and Kazimierz M. Słomczyński. 2009. Sociological tools measuring occupations: new classification and scales. Warszawa: IFIS Publishers. Erikson, Robert, John H. Goldthorpe. 1992. The constant flux: A study of class mobility in industrial societies. Clarendon Press, Oxford. European Socio-economic Classification (ESe. C) website https: //www. iser. essex. ac. uk/archives/esec HARRY GANZEBOOM’S HOME PAGE http: //home. fsw. vu. nl/hbg. ganzeboom/ (nejnovější verze konverzí ISCO na stratifikační indikátory ISEI, SIOPS, EGP a další) Ganzeboom, H. B. G. , D. J. Treiman. 1996. „Internationally Comparable Measures of Occupational Status for the 1988 International Standard Classification of Occupations. “ Social Science Research 25: 201 -239. Goldthorpe, John H. 2000. On sociology: numbers, narratives, and the integration of research and theory. Oxford [UK]: Oxford University Press. ISPV. Metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO. http: //www. ispv. cz/cz/Metodicke-centrum. CZ-ISCO. aspx Katrňák, Tomáš, Petr Fučík. 2010. Návrat k sociálnímu původu, Vývoj sociální stratifikace české společnosti v letech 1989 až 2009. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury a Masarykova univerzita. Machonin, P. (ed. ) a kol. 1969. Československá společnost. Sociologická analýza sociální stratifikace. Bratislava: Epocha. Machonin, P. , M. Tuček et al. 1996. Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha: Sociologické nakladatelství. Rose, D. , E. Harrison. 2007. ‘The European Socio-economic Classification: A New Social Class Schema for European Research’. European Societies 9 (3): 459– 490. Rose, D. , E. Harrison (eds). 2010. Social Class in Europe: An Introduction to The European Socioeconomic Classification. London: Routledge. Šafr, J. 2015. „ESe. G – socioekonomická klasifikace European Socio-Economic Groups“. Data a výzkum - SDA Info 9 (2): 125 -134. Šafr, J. , D. Holý. 2012. „Měření sociálního statusu a sociálních tříd na základě povolání“, Pp. 140– 180 in J. Krejčí, Y. Leontiyeva. (eds. ). Standardizace dat v socialněvědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství. 90