Evropsk ekonomick integrace podnikov pohled 2 semin 12

Evropská ekonomická integrace podnikový pohled 2. seminář 12. 10. 2006

• Jak přímý, rozsáhlý a hluboký je vliv EU na podnikání a podnikatelské prostředí?

PEST analýza Politika - politická stabilita - právo a administrativa - podpory podnikání a obchodu - podnikatelské instituce Ekonomika Technologie - podpora a výdaje na R&D - nové technologie a priority - obecná technologická úroveň - nové objevy a vynálezy - rychlost technologického přenosu - rychlost morálního přenosu Firma Společnost - populační trendy - mobilita - rozdělení příjmů - životní styl - vzdělanost - vztah k práci a k volnému času - modely spotřeby a kulturní hodnoty - trend růstu HDP - úroková míra, kurz měny - inflace a cenová hladina - nezaměstnanost - koupěschopnost a spotřeba - investice - sítě a infrastruktura - energie a suroviny

Smlouva o ES a podnikání I. Čl. 2 SES Úkoly Společenství: • vytvoření JT a HMU • vyvážený a trvale udržitelný hospodářský rozvoj • vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany • rovné zacházení s muži a ženami • trvale udržitelný neinflační růst • vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti • vysoká úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí, • zvyšování životní úrovně a kvality života, • hospodářská a sociální soudržnost a solidarita mezi členy

Smlouva o ES a podnikání II. Čl. 3 SES Činnosti Společenství • ZVO, SOP, JT a jeho svobody • SZP a rybolov • doprava • hospodářská soutěž • právní harmonizace pro potřeby JT • zaměstnanost, ESF, koheze • OŽP, O. zdraví, O. spotřebitele • TEN, VTR • podpora konkurenceschopnosti průmyslu • rozvojová spolupráce • výchova, vzdělání, kultura, energetika, CO, turistika

Rozdělení pravomocí EU (dle návrhu Ústavy) Exkluzivní pravomoci Ochrana hospodářské soutěže na jednotném trhu Sdílené pravomoci Jednotný trh a svobody pohybu Zemědělství a rybolov Oblasti koordinace a podpory Doprava a TEN Hospodářská politika Měnová politika pro země platící eurem Energetika Zaměstnanost Celní unie a společná obchodní politika Kohezní politika Ochrana biologického Ochrana spotřebitele Vzdělání a profesní výcvik Rozvojová pomoc Mládež, sport, Sociální politika Ochrana životního prostředí Průmyslová politika Ochrana zdraví,

Rozdělení kompetencí pozitivní regulace Převážně národní Převážně EU Mikroregulace Pracovněprávní předpisy Výrobkové a kapitálové předpisy Makroregulace Daňové předpisy Jednotná měna a měnová politika

Vliv EU a podnikání ! ) EU se zdaleka neplete do všeho, je pouze jedním z faktorů formujících podnikatelské prostředí. ! ) EU reguluje pouze to, co jí dovoluje zakládající Smlouva a členské státy svým rozhodováním v orgánech EU. ! ) EU se historicky zaměřuje především na odstraňování všech typů bariér mezi členskými státy a jejich trhy (negativní /pozitivní integrace)

Vliv EU a podnikání ! ) EU nejcitelněji ovlivňuje podnikání svou politikou jednotného trhu a úsilím o sjednocení minimální úrovně ochrany základních zájmů dotčených uvolněním pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. ! ) EU svým právem stanoví materiální obsah (některých) závazných předpisů, minimálně zasahuje do oblasti procesní a institucionální EU nezasahuje do organizace státní moci a správy v členských zemích (vyjma povinnosti ustavit některé implementační a monitorovací orgány) EU nepředepisuje státní správě členských zemí standardy fungování, ani výkonu a kvality (vyjma povinnosti respektovat závazky ze Smlouvy ES)

EU není dosud jednotným podnikatelským prostředím - Institucionálně procesní aspekty podnikání jsou regulovány národně - Příjmy (daně) a výdaje státních rozpočtů jsou rozhodovány národně - „Pečovatelské“ systémy (sociální, penzijní, zdravotní, vzdělávací) jsou národní - Členské státy se stále vzájemně považují

EU není dosud jednotným podnikatelským prostředím - Národně-ekonomický nacionalismus (ochrana domácí zaměstnanosti a strategických podniků) - Mezi členskými státy přetrvávají rozdíly kvalitě podnikatelského prostředí - Mezi členskými státy přetrvávají rozdíly ve vývoji hospodářského cyklu, v tempech sociálně-ekonomické a institucionálně-ekonomické modernizace

Zpráva z 11. 10. 2006 (dle Bruegel BXL) • Občané EU utrácejí: 86 % příjmu za zboží domácího původu 10 % přijmu za zboží ze sousedních zemí 4% příjmu z ostatních zemí OECD • Při „správném“ fungování JT by za domácí zboží mělo být vydáváno

• Je EU vůbec v něčem výjimečná, zásadně odlišná od jiných pokusů o tržní integraci? • V čem spočívá její případná výjimečnost a vliv?