Aktuln otzky zprostedkovn umn editoi Mgr Jan Zlek

Aktuální otázky zprostředkování umění editoři Mgr. Jan Zálešák a Paed. Dr. Radek Horáček, Ph. D.

Mgr. Jan Zálešák Paed. Dr. Studia: 1998 -2003 Universita Hradec Králové ( Čj-Vv); od r. 2003 -2007 prezenční doktorské studium MU, obor specializace v pedagogice – výtvarná výchova V současnosti učí na Fakultě výtvarných umění v Brně

Prof. Paed. Dr. Radek Horáček, Ph. D. 2002 -2006 ředitel Domu umění města Brna (www. dumb. cz) od 1990 Katedra výtvarné výchovy Pd. F MU 1988 -1990 externí odborný asistent na KVV Pd. F MU 1985 -1990 Základní škola Kalininova (dnes Labská), Brno 1984 -1985 Základní škola Šlapanice

I. TEORIE A PRAXE GALERIJNÍ PEDAGOGIKY II. UMĚNÍ, TEORIE A VÝTVARNÁ PRAXE III. UMĚNÍ, VIZUÁLNÍ KULTURA A VÝTVARNÁ VÝCHOVA VI. HANA BABYRÁDOVA, MARIE FULNEKOVÁ, ZBYNĚK FIŠER

Na celé knize se podílelo 39 autorů, jak píše R. Horáček : (…) „ Sborník se stává nejen monografickým průřezem současného stavu bádání umění, ale také je dialogem názorů a poznatků vyslovených účastníků doktorského studia a postoji a poznáním odborníků, kteří doktorskými studijními programy prošli o deset let dříve“ (…) (Str. 7, Úvod, Radek Horáček)

Barbora Škaloudová – UMĚLEC JAKO PEDAGOG ● ● Zabývá se otázkou zda je přínosné aby se umělec podílel na galerijní edukaci, ať už mluvíme o animaci, workshopu nebo dílně Zmiňuje projekt který působí v Guggenheimově muzeu v NY a Bilbau, kdy se umělec stává učitelem '' Learning Through Art '' ( Učit Skrz Umění ) - umělec se dostává do pozice '' normálního učitele '' , kdy je v úzké spolupráci umělec, galerie a škola, učí nejen umění ale matematiku, angličtinu. . . Má za úkol rozvíjet kreativitu u dětí ve všech směrech, ne jen ve výtvarné výchově (. . . )„To, že dnes umělci spolupracují s galerii aktivně, není žádnou novinkou. Umělci v galerii přímo tvoří, spolupracují na specifických uměleckých projektech, kde se návštěvníci s nimi osobně setkávají. Návštěvník galerií má možnost nejen vidět výsledný produkt umělce, ale i se s ním setkat při pracovním procesu. Většina galerií dnes nabízí nejen setkávání se s umělci v rovině přednášek a diskusí, ale zve je i ke spolupráci na vzdělávacích projektech. “ (…) (str. 11, text Barbora Škaloudová) Eva Mráziková – AKTUÁLNÍ FORMY ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SOUČASNÉHO VÝTVARNHO UMĚNÍ Z HLEDISKA NEZÁVISLÉ VÝSTAVNÍ INSTITUCE ● ● Využívá poznatků které získala během praxe zaměřené na prezentaci a socializaci umění v Galerii Emila Filly (galerie je zaměřená na současné umění, nezávislou galerií). Řeší otázku aktivizujících programů, tedy aktivních tvůrčích animací které jsou zaměřené hlavně na školy a zprostředkování současného umění dětem (…) „Oblast zprostředkování neleží jen v pravomoci galerijních institucí; jak jsme se již přesvědčili, důležitou roli zde hraje pedagogická a obecněji praktická tvůrčí rovina. Aktivní vstup do těchto komunikačních struktur, naplňování jich novým obsahem a formulování požadavků a potřeb vidím právě na straně výtvarné výchovy, která v sobě z podstaty praktický tvůrčí potenciál s obecnou, kulturně-výchovnou platformou“ (…) (str. 16, text Eva Mráziková)

Vendula Fremlová – ZEMĚ SNIVCŮ ● Popisuje nám vlastní projekt a experiment s názvem Země Snivců ● Řeší problematiku současné fotografie, zda-li může obstát před malbou nebo ne (…) „ Výstava „Země snivců“ aktualizuje nejen problematiku příběhů v technických obrazech, ale především problematiku schopnosti a ochoty naslouchat (je zajímavé, jak se v této souvislosti vnucují spíše zvuková či sluchová přirovnání), problematiku hledání smyslu a vlastní interpretace díla recipienty. A zde se vnucují další otázky: Nakolik autor sám čtení příběhu v obraze či za obrazem ovlivní? Nakolik napomůže určité jednotné interpretaci a nakolik tuto možnost nechává na divácích? “ (str. 18, text Vendula Fremlová) Dalšími autory textů v první částí jsou: ● Pavla Pazderková – CESTY K UMĚNÍ. VYUŽITÍ TVŮRČÍHO PSANÍ C GALERIJNÍ ANIMACI ● Zuzana Ištvanová – CESTOU VÝTVARNÉHO UMĚNÍ KE SPOLEČNSKÝM A VĚDNÍM OBORŮM ● Lenka Michalcová – ANIMACE V MUSEÉ EN HERBE V PAŘÍŽI ● Barbora Svátková – VÝZKUM GALERIJNÍ PEDAGOGIKY V ČR A EVROPĚ 2005 - 2008

II. UMĚNÍ, TEORIE A VÝTVARNÁ PRAXE ● Kapitola představuje umělecké směry, způsoby vyjádření v umění přes zprostředkování náboženských rituálu, výtvarné hnutí Deft Art. . . prožitek ve výtvarném umění nebo-li prožitek Flow, ke gestickému vyjádření a jeho porozumění v obrazech. . . prezentace současného umění až po práci kritika, kde začíná a končí jeho práce

Marcela Zemanová – POJETÍ ŽENSKÉ IDENTITY V SOUČASNÉM UMĚNÍ ● ● Popisuje období vzniku '' ženského umění '', poukazuje na historická fakta týkajících se zpřístupnění škol ženám a jejich působení ve společnosti Jednou z řešených témat je i gender, kde polemizuje s myšlenkou zda-li je ženské umění špatné, už jen proto že ho vytvořila žena (…) „Pokud dnes autorky – umělkyně vystavují a jsou kritiky do jisté míry brány v potaz, jsou v povědomí, znamená to, že jejich tvorba nese ještě jiný latentní obsah. Často provokativní fotografie, videa či objekty vítězí v přitažlivosti ve veřejném prostoru vnímání“ (…) (str. 49, text Marcela Zemanová) Lucie Bartoňková – ZNOVUNALEZENÍ NÁBOŽENSKÉHO OBRAZU ● Otázka zprostředkování náboženské mytologie současným uměním a jak je převyprávět laikovy ● Zabývá se IKONAMY a SYMBOLIKOU v obrazech ● IKONA = návrat k symbolice, '' znamení skutečné přítomnosti ' (…) „Žijeme v době obrazů, setkáváme se s nimi na každém kroku. Bohužel lidé neumějí obrazy „číst“ a umělci jenom zřídka vyjadřují obrazem hluboké náboženské pravdy. Snad proto se staly dnes tak oblíbené ikony. Připomínají nám co jsme ztratili. “ (…) (str. 60, text převzala Lucie Bartoňková – Srov. <http: //www. listar. cz/2006/andrej_tarkovsky_20060920. htm>)

Katarína Galajdová – VÝNIMOČNOST´ V SEBE ZAHŔŇA ZMENU INTENZITY POHYBU- NIČ NOVÉ ● Provádí nás tématem rozboru obrazu a porozumění jeho symbolice - popis, analýza, interpretace, kritika ● Symbolické vnímaní – každý má svůj způsob vnímání okolí – SUBLINTERPRETACE ● Zabývá se vypuštěním textu pří výstavách a popisu obrazu u skupiny RAFANI a vliv na interpretaci jejich díla (…) „Ak budeme hovoriť o farbe , tak najskôr o žltej. Tých citrónov by mohlo byť napríklad sedem. 7 citrónov. Tie sú stále žlté, či ich je sedem, viac alebo menej. Lenže, práve je ich 7 a túto skutočnosť (číslo) vnímajú ľudia so symbolicko-vizuálnou syntéziou rôzne. Danka vníma sedmičku svetlozeleno, Peter hnedo a pani Ľuba červeno. (…) (str. 81, text Katarína Galajdová) Jan Zálešák – INTERPRETACE SOUČASNÉHO UMĚNÍ A VÝTVARNÁ KRITIKA ● Popisuje práci kritika, kde začíná a končí jeho práce ● Dělí kritiku na primární a sekundární , je kritik součástí uměleckého světa? ● Otázka, jaký je charakter současného '' současného umění '' (…) „ Umělci se dnes aktivně zajímají o teoretické otázky a přemýšlejí o významech své práce. To neznamená, že by se snažili v diskurzu zaujmout místo teoretiků, ale jsou schopni autonomně reflektovat svou práci a často se také zapojovat do kritického diskurzu o současném umění, které koneckonců vytvářejí oni sami. “ (…) (str. 89, text Jan Zálešák)

Dalšími autory textů v první částí jsou : Jaroslav Krátký – VZTAH K PROSTORU, ČASU A MATERIÁLU VE STARÉM A DNEŠNÍM UMĚNÍ Michaela Mach – VZTAH INICIACE UMĚNÍ Tomáš Martinec – PROŽITEK FLOW, VÝTVARNÁ TVORBA Kateřina Linhartová – TĚLO, TĚLO … Dita Tesařová – SOUSLEDNOST ČISTĚ NÁHODNÁ A VNÍMÁNÍ UMĚLECKÝCH DĚL

III. UMĚNÍ, VIZUÁLNÍ KULTURA A VÝTVARNÁ VÝCHOVA ● ● Třetí kapitola je zaměřena na převážně teoretickou část vzdělávání v umělecké sféře a současně řeší '' nová media''. Jak jsou zpracovány RVP v jiných zemích? Jak spadá do výtvarné výchovy film, Flash, Adobe, typologie, či kašmírový vzor? Také otázka jak zprostředkovat Lidové umění a co vlastně Lidové umění je. . . jak souvisí ekologie nebo estetika s Výtvarnou výchovou. . .

● Věra Uhl Skřivanová - POJETÍ ŽÁKOVÝCH KOMPETENCÍ V SOUDOBÉM KURIKULÁRNÍM DOKUMENTU SRN ● ● ● Popisuje RVP v německých spolkových zemích a zároveň popisuje jaké kompetence žák musí mít Definuje klíčové kompetence : německé publikace se zmiňují o 650 všeobecných klíčových kompetencích ( zkoumal F. E. WEINER ( 2001 )) RVP se v zemích spolkového Německá liší terminologií, vyučovacími cíly / požadavky z čehož vyplývá že získané kompetence ve Výtvarné výchově / Umění nejsou vždy shodné (…) „Přestože se o definici pojmu „klíčová kompetence“ pokusilo velké množství odborníků z oblasti sociologie, pedagogiky, filosofie, psychlogie a ekonomie, neexistuje žádná universálně platná definice tohoto pojmu“ (…) (str. 103, text Věra Uhl Skřivanová) Kateřina Vlasáková – OTÁZKY ZPROSTŘEDKOVÁNÍ LIDOVÉHO UMĚNÍ ● Uvádí nás do problému Lidového umění, kdy termín vznikl a kde začíná lidová tvorba. ● Termín vznikl v 2. pol. 19 století a první zmínky o lidové tvořivosti nebo také Lidovém umění sahají do 12. - 13. st. ● ● ● K Lidovému umění jsou připisování umělci : A. Jirásek, J. Mánes, J. Ambrůz, F. Skála, P. Kvíčala, L. Janáček, B. Martinů, J. Uprka, D. Jurkovič K termínu Lidového umění paří FOLKLOR – jedna ze složek Lidového umění, může být tanec, hudba, materiály. . . a také FOLKLORISMUS, který využívá prvky lidových tradic pro nejrůznější účely Klade si otázku jestli ještě existuje Lidové umění? A kde najdeme spojitost s Lidovým uměním v současném umění (…) „Lidová kultura je založena na tradici. Tyto tradice přežívají. Jakým způsobem jsou spjaty, ovlivňovány a transformovány současností? V jaké podobě v nás přetrvává tato kolektivní paměť, kterou nastupující generace přebírá od předchozí? “ (…) (str. 120, text Kateřina Vlasáková)

Jindřich Lukavský – K OTÁZCE VIZUÁLNÍ PODOBNOSTI VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ ● Nastínění tématu podobnosti v umění ● Řeší terminologii : kopie, falzum, reprodukce, parafráze, vizuální kvalitu díla a výtvarné hodnoty ● Rozdíly v kvalitě a shoda ve výtvarné hodnotě ● Předkládá Danteho příklad – dva umělci namalovali stejný obraz, idyžbyli po celou dobu jeho vytváření ukryti. . . po odhalení se navzájem obviňovali že ho ten druhý podvedl a falzifiuje a podal žalobu za plagiátorství. . . u soudu každý přednesl jiný výklad, proč obraz namaloval. Obstál jen jeden a druhy byl z hlediska hodnoty zamítnut i když byly obrazy stejné Dalšími autory textů v první částí jsou : Hana Valešová – JAK SE ZPROSTŘEDKOVÁVÁ UMĚNÍ POD ŽEHLIČKOU Vladimíra Zikmundová – NELINEÁRNÍ OBRAZNOST VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ Linda Arbanová – MOŽNÉ PŘÍSTUPY K FILMU VE VÝCHOVĚ VZDĚLÁVACÍCH PROCESŮ Jaroslava Vaňová – SOCIOLOGICKÝ KONTEXT UŽITÉHO UMĚNÍ – KAŠMÍROVÉ VZORY Olga Vršková – EKOLOGICKÉ UMĚNÍ VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ Rudolf Podlipský – ESTETICKÉ NORMY A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Lucie Hajdušková, Martin Kolář, Zuzana Proksová, Jan Řezáč, Kamila Gojna, Pavel Sochor

VI. HANA BABYRÁDOVA, MARIE FULKOVÁ, ZBYNĚK FIŠER

Hana Babyrádová – HOVORY NEJEN S KNIKAMI ( KRÁTKÉ ZAMYŠLENÍ NAD SMYSLEM DIZERTAČNÍCH PRACÍ) - Jak již název práce napovídá, zabývá se otázkou smyslu dizertačních prací - Jací lide by se měli hlásit do doktorandského studia, co by měli splnit při své dizertační práci (…) „Klíčové otázky směřují k významu doktorských prací pro teorii a praxi oboru jsou vázány k výběru témat dizertací. V posledním desetiletí se v uvedeném množství nabízejících se témat vyhraňují určité okruhy, které lze považovat za dominantní. Jde zejména o témata orientovaná na filozofii výchovy uměním, na reflexi tvorby a vnímání umění a na zprostředkování umění (socializaci umění) a dále na samotné „modelování metod“ vyučování umění tedy v širším smyslu na metodiku iniciace výtvarného projevu dětí a studentů. “ (…) (str. 175, text Hana Babyrádová) Marie Fulková – NĚKTERÁ TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKÁ VÝZKUMU VE VÝT. VÝCH. - přehledem metodologie a metod v různých disciplínách Výtvarné praxe - široce popisuje výzkumy a má za úkol seznámit zájemce s povahou některých témat - píše o požadavcích, metodách a systémovém uspořádání výzkumu (…) „Tak, jako je diskursivní pole výtvarné výchovy povahou hybridní, tak je také hybridní výzkumná metodologie naší disciplíny; analogii však nalezneme i ve výše zmíněných metodologiích vizuálních studií a studiích kulturálních. Hybridita však neznamená systémový zmatek, relativismus a interpretační svévoli. “ (…) (str. 177, text Marie Fulková) Zbyněk Fišer – PŘESAHY GALERIJNÍCH ANIMACÍ - Představuje nám z vlastní praxe přesahy galerijních animací, ať už je to tvůrčí psaní, trénování verbálních a nonverbálních komunikačních schopností, pro rozvíjení kreativity myšlení ať už ve škole nebo v běžném životě

(. . . )„Publikace Aktuální zprostředkování umění má přinést mozaiku pohledů na problematiku výtvarné pedagogiky z perspektivy nastupující mladé generace muzejních pedagogů, galerijních lektorů a animátoru na poli této mladé disciplíny“ (…) (Str. 181, Zbyněk Fišer, první odstavec)