ADAM MICKIEWICZ 1798 1855 Adam Mickiewicz rodit Nowogrdek

ADAM MICKIEWICZ (1798– 1855)

Adam Mickiewicz • rodiště: Nowogródek • Muzeum Adama Mickiewicza v Nowogródku: • 1815– 1819: studium na Vilenské univerzitě

Mickiewicz na vilenské univerzitě Towarzystwo Filomatów (Spolek filomatů): z řec. filomat = milovník vědy • 1817– 1821 (neoficiálně do r. 1824) • tajný spolek studentů a absolventů vilenské univerzity • Mickiewiczovy angažované básně (program filomatů) • 1824: vyšetřování tajných spolků na vilenské univerzitě = konec činnosti

Mladý Adam Mickiewicz • 1819: Mickiewicz je jako učitel přidělen do Kowna (dnešní Kaunas), kde působil až do r. 1823 • vlivy: Schiller, Goethe, Byron • 1820: Maryla Wereszczakówna • spory s filomaty (viz Oda do młodości)

Mickiewiczova raná tvorba • i klasicistní žánry (óda – Oda do młodości, 1820; veršovaný dopis – Do Joachima Lelewela, 1822) • 1822: debut – Poezje (včetně sbírky Ballady i romanse) • Mickiewiczovy balady: epičtější; lidové inspirace; zásah nadpřirozených sil + morální problematika; humor (Pani Twardowska, To lubię) • úvodní balada Romantyczność: polemika s racionalistickým přístupem ke světu, programový charakter • české překlady: Vlasta Dvořáčková (1998); Jaroslav Závada (1952, 1953)

Balady a romance

Dziady • Dziady: cyklus 4 romantických dramat 1822– 1860 (tzv. amorfní drama) • zahrnují i několik básní • „dziady“: pohanský svátek, kdy mrtví navštěvují svět živých (Kresy) • český překlad: František Halas (1947)

Dziady II • tzv. Dziady wileńsko-kowieńskie; vznik 1820/1821, in: Poezje II • balada Upiór • lidový obřad tzv. dziadů – Guślarz přivolává duchy přebývající v očistci • tajemná atmosféra („Ciemno wszędzie, głucho wszędzie, Co to będzie, co to będzie? “)

Dziady II • postava Widma (Ducha) – motiv nešťastné lásky (viz báseň Upiór) • „dramat nastrojowy“ • podobnost s antickým dramatem, vliv Shakespearových dramat

Dziady IV • vznik 1821/1822; in: Poezje II • dušičky (2. listopadu, od devíti hodin do půlnoci), dům kněze – objevuje se Pustelnik • romantický hrdina, motiv nešťastné lásky • inspirace: např. Utrpení mladého Werthera

Grażyna • • Grażyna. Powieść litewska (1823, in: Poezje II) veršovaný román historické téma motiv z Homérovy Illiady + středověké litevské dějiny (knížecí dynastické spory, boj proti křižákům) • hl. postavy: Litawor (pán z Nowogródku) a jeho žena Grażyna • idealizace pohanské Litvy • český překlad: František Halas (1947)

Grażyna

Mickiewicz v polovině 20. let • 1823: zatčen a vězněn • za činnost v tajných studentských organizacích byl odsouzen a poslán do Ruska • 1824– 1829: Petrohrad, Oděsa, Moskva, Krym A. Mickiewicz v salonu kněžny Volkonské v Moskvě:

Konrad Wallenrod (1828) • podtitul: Powieść historyczna z dziejów litewskich i pruskich • veršovaný román • historické téma: opět prostředí Litvy a motiv křižáků • tzv. historismus masky („broszura polityczna“) • čas a místo děje: 14. století, křižácký Marienburg (Malbork)

Konrad Wallenrod (1828) • veršovaný román • „historismus masky“ • 14. stol. , křižácký hrad Marienburg (Malbork) • hl. hrdina: tzv. byronský hrdina; vychováván křižáky, ale unesen z Litvy • postava litevského učitele Halbana: národní tradice, touha po pomstě • záhuba křižáckých vojsk – za cenu lsti • morální dilemata • český překlad: J. V. Sládek, František Halas

Konrad Wallenrod (1828) • tzv. wallenrodismus: dvojí morálka, konspirace („podzemní boj“), etická dilemata • Motto: Dovate adungue sapere, come sono due generazoni da combattere. . . bisogna essere volpe e leone. (Macie bowiem wiedzieć, że są dwa sposoby walczenia… trzeba być lisem i lwem). Nicollo Machiavelli

Sonety • 1826: dva cykly sonetů 1. Sonety odeskie - italské sonety; nejčastěji milostná tematika 2. Sonety krymskie - po Mickiewiczově návštěvě Krymu v létě 1825 - zásada: „widzę i opisuję“ Český překlad: František Halas (1953), Vladimír Holan (1957), Vlasta Dvořáčková (Sonety milostné, 2010)

Mickiewiczovy cesty po Evropě • 1829: Německo, Itálie, Švýcarsko • 1831: plán odjet do „Kongresovky“, ale zastavil se v Drážďanech (do r. 1832) • 1832: usadil se v Paříži • 1834: svatba s Celinou Szymanowskou (6 dětí)

Dziady III • tzv. drážďanské Dziady; 1832, in: Poezje IV + cyklus básní Ustęp; báseň Do przyjaciół Moskali (věnovaná děkabristům) • spojení metafyzické a politicko-historické tematiky • fragmentární, otevřená kompozice (nová forma dramatu) • Prolog: „Umarł Gustaw, narodził się Konrad“ („Gustavus obiit, natus est Conradus“)

Dziady III • Velká improvizace: Konradův monolog v carském vězení – výjimečný hrdina („Ja czuję nieśmiertelność, nieśmiertelność tworzę, / Cóż ty większego mogłeś zrobić – Boże? “) • vzpoura vůči Bohu + národní tematika („Ja i ojczyzna to jedno. / Nazywam się Milijon – bo za milijony / Kocham i cierpię katusze“)

Dziady III • Widzenie księdza Piotra: vidění spásy Polska – Polsko vstane z mrtvých • Polsko jako Mesiáš národů Mesianismus: paralela mezi utrpením Ježíše Krista na kříži a utrpením polského národa • opakování Kristovy oběti + její univerzální charakter • očistná role utrpení

Mickiewicz v Paříži • 1840– 1844: Mickiewicz přednáší slovanské literatury na Collège de France (tzv. prelekcje paryskie) • publicistika • 1832: Księgi narodu polskiego i pielgrzymstwa polskiego

Pan Tadeusz (1834) • poéma (třináctislabičný polský alexandrin); národní epopej s prvky „gawędy“, „poemat opisowy“, zemanská idyla… • čas: několik dnů v roce 1811, resp. 1812 • místo: Soplicowo (Litva – „enkláva polskosti“) • motivy: spor dvou rodů, napoleonské tažení, povstání proti Rusům, milostný motiv • české překlady: Eliška Krásnohorská (1882, 1955 – K. Krejčí), Erich Sojka (1969)

Andrzej Towiański • mesianista, zakladatel organizace Koło Sprawy Bożej (1842– 1878) • spojení mysticismu s politickými postoji a cíli (Polsko jako vyvolený národ, autenticky následující Krista) • autoritativní vedení • 1844: Mickiewiczovi bylo zakázáno působení na univerzitě (propagoval Towiańského, obdivně se vyjadřoval o Napoleonovi, kritizoval katolickou církev) • 1847: Mickiewicz se s Towiańským rozešel

Závěr života • 1848: Mickiewicz zformoval v Itálii polské legie • v Paříži založil časopis Trybuna Ludów (La Tribune des Peuples; 1849; ideje Jara národů – např. zrovnoprávnění „chłopů“, občanské svobody) • od r. 1851 byl sledován policií • 1855: krymská válka – Mickiewicz odjel do Konstantinopole, aby tam vytvořil proticarské polské legie • zemřel během epidemie cholery

• Mickiewicz byl pochován v Istanbulu, později pohřben v Paříži • 1890: Mickiewiczovy ostatky slavnostně převezeny na krakovský Wawel

Mickiewiczův pomník ve Varšavě

Mickiewiczův pomník v Krakově