VY32INOVACE174Chovkon INSEMINACE KON 1 Autor Ing Miroslav Huk

VY_32_INOVACE_174_Chov_koní INSEMINACE KONÍ 1 Autor: Ing. Miroslav Huk

Záznamový list výukového materiálu Název školy SŠTZ Mohelnice, 1. máje 2, 789 85 Mohelnice Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0033 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Název výukového materiálu Inseminace koní 1 Označení VY_32_INOVACE_174_Chov_koní Vzdělávací obor 41 -54 -H/01 Podkovář a zemědělský kovář 41 -51 -H/01 Zemědělec – farmář Tematický okruh Živočišná výroba Ročník Druhý Autor Ing. Miroslav Huk Datum ověření 26. 03. 2013 Anotace / metodický popis Plodnost hřebců a klisen, pohlavní aktivita hřebců, zařazení do plemenitby, inseminace Podpis autora Ing. Miroslav Huk Podpis ředitele

Inseminace koní 1 Ing. Miroslav Huk

Plodnost hřebců a klisen je podmíněna vnitřními (dědičnými) a vnějšími vlivy. Z vnitřních činitelů se jedná o: • plemennou příslušnost, • pohlavní aktivitu, • zdravotní stav, • věkem. Z vnějších činitelů má velký vliv na plodnost hřebců a klisen výživa a ošetřování. Krmná dávka musí obsahovat všechny složky podílející se na tvorbě spermatu. Plodnost klisen je ovlivňována stejným souborem činitelů jako plodnost hřebců. Ing. Miroslav Huk 4

Plodnost hřebců a klisen V porovnání s matkami jiných druhů hospodářských zvířat je plodnost klisen nižší a často bývá narušována neplodností. Ta může být buď dočasná nebo trvalá. Dočasná neplodnost může být zaviněna: • vyčerpáním způsobeným nedostatečnou výživou či pracovním přetížením, • chybami ve výživě projevujícími se neříjivostí či slabými • projevy říje • komplikacemi po porodech a z důvodů různých hormonálních poruch. Ing. Miroslav Huk 5

Pohlavní aktivita hřebců Budeme-li posuzovat aktivitu hřebce při vlastním sexuálním aktu dojdeme ke třem typům aktivity: • Velmi dobrá - reflex erekce nastane po přiblížení hřebce ke klisně, následuje reflex vzeskoku a objímací reflex, vyhledávací reflex trvá krátkou dobu, hřebec okamžitě přijímá klisnu nebo umělou pochvu a dochází k úplné ejakulaci. • Podmíněně dobrá - k vysunutí pyje a erekci dojde se zpožděním, reflex vzeskoku a objímací reflex je opožděný a neúplný, vyhledávací reflex je mnohdy neúspěšný, hřebec potřebuje opakované pokusy, ejakulace bývá často neúspěšná. • Nevyhovující pohlavní aktivita - hřebec nejeví zájem o klisnu, nedochází k reflexu erekce, je narušen reflex vzeskoku a objímací reflex a pokud dojde k vzeskoku, bývá neúspěšný vyhledávací reflex, k ejakulaci nedochází. Ing. Miroslav Huk 6

Zařazení do plemenitby • Chladnokrevná plemena – ve věku 3 let • Teplokrevná plemena – ve věku nad 4 roky • Po výkonnostních zkouškách nebo po výsledcích ve sportu (dostihová dráha) Plemenný hřebec – český teplokrevník Ing. Miroslav Huk 7

Inseminace Pohlavní vydražďování hřebce před odběrem ejakulátu Ing. Miroslav Huk 8

Inseminace Odběr spermatu hřebce pomocí fantomu Ing. Miroslav Huk 9

Inseminace Význam • Inseminace koní zajišťuje především větší flexibilitu než u přirozené plemenitby. Jde hlavně o jednodušší a rychlejší přepravu inseminační dávky než klisny, rychlejší zušlechťování chovu, využití hřebců na mezinárodní úrovni, aj. • Lepší využití hřebců (vytváření banky semene, možnost výměny genetického materiálu, dlouhodobé uchování mražených inseminačních dávek již zesnulých plemeníků) • Z ekonomického hlediska je inseminace také velice výhodná. Představuje zejména levnější přepravu inseminační dávky než klisny, využívání prověřených hřebců s sebou nese vyšší hodnotu potomstva, hřebce lze i během připouštěcí sezóny sportovně využívat díky zmrazenému spermatu, . . . ) - musím však vyvrátit myšlenku, že je připuštění umělou inseminací vždy celkově levnější, než připuštění přirozeným způsobem - jde o individuální záležitost. Ing. Miroslav Huk 10

Inseminace • • Pozitivní epizootologický přínos umělé inseminace je nepopíratelný. Mezi nejvýznamější pozitiva patří především likvidace pohlavně přenosných nákaz, prevence onemocnění, eliminace nositelů dědičně podmíněných vad, pravidelná kontrola ejakulátu plemeníků, možnost inseminace i klisen po léčebných zákrocích na zevních genitáliích, trpících endometritidami, s problematickým zabřezáváním. V neposlední řadě samozřejmě odpadá i riziko poranění klisny hřebcem a naopak. Ing. Miroslav Huk 11

Inseminace klisen čerstvým spermatem • Inseminace klisen čerstvým spermatem vychází z možnosti použití naředěného a na teplotu 4 - 8°C zchlazeného spermatu k umělému oplodnění (inseminace) klisen do 24 případně i více hodin po jeho odběru od hřebce. Technologie zpracování pro potřebu inseminace klisen čerstvým spermatem je následující: • odběr spermatu od hřebce, • posouzení kvality a zpracování odebraného spermatu s cílem zachování oplozovací schopnosti spermií, • zajištění konstantního počtu spermií v inseminační dávce, • zchlazení ředěného spermatu na 4° Celsia, • rozdělení spermatu do jednotlivých inseminačních dávek, • expedice inseminačních dávek ve speciálních termoizolačních přepravnících boxech (vlakem, autobusem, automobilem). Ing. Miroslav Huk 12

Inseminace klisen čerstvým spermatem Při inseminaci klisen je předpokladem: • sperma zpracované danou technologií zachová zpravidla do 12 -ti hodin po odběru neomezenou oplozovací schopnost a do 36 -ti hodin po odběru je ještě stále použitelné k inseminaci klisny, • po provedené inseminaci přežívají oplození schopné spermie v pohlavních orgánech klisny 48 hodin. Z tohoto předpokladu pro praxi vyplývá, že: • v optimálním případě má být inseminace klisny provedena do 12 -ti hodin po odběru spermatu, v méně optimálním případě do 36 -ti hodin, • v případě potřeby, pokud nedošlo k ovulaci Graafova folikulu, je třeba inseminaci opakovat v intervalu maximálně 48 hodin. Ing. Miroslav Huk 13

Inseminace klisen čerstvým spermatem Termín inseminace je určen především: • předpokládanou dobou ovulace, • termínem, ve kterém se expeduje sperma. Klíčovým okamžikem je určení správné doby inseminace, která by v optimálním případě měla krátce předcházet ovulaci. Určení doby inseminace tedy znamená předpovědět co nejpřesněji dobu ovulace (prasknutí Graafova folikulu, a to na základě: • rektálního vyšetření vaječníků klisny (sonograficky). Ing. Miroslav Huk 14

Před odběrem Pohlavní ústrojí hřebce v době klidu Ing. Miroslav Huk 15

Po odběru Zatahování pyje po odběru ejakulátu. Ing. Miroslav Huk 16

Jak často odebírat sperma? • • Hřebci v inseminaci – odebíráme sperma 1 x týdně. Při zhoršení kvality ejakulátu je nutné prodloužit dobu – sexuální pauzu. Vlastnosti ejakulátu • • • Objem – kolísá od 50 do 200 cm 3. Barva – bílá až šedá, závisí na množství spermií. Konzistence – vodnatá. p. H – 6, 7 – 7, 5 ( vyšší p. H znamená nekvalitní ejakulát). Množství spermií – projevuje se vliv ročního období (jaro je nejvýhodnější) Aktivita spermií – 60 až 80 %, nižší znamená nekvalitní ejakulát). Ing. Miroslav Huk 17

Příprava umělé vagíny Nasazení jednorázové vložky pro vytvoření prostoru pro vodu 40 až 42 o. C teplou. Ing. Miroslav Huk 18

Příprava umělé vagíny Vymazání sterilní vazelínou. Ing. Miroslav Huk 19

Dlohodobá konzervace spermatu • • • U hřebců se projevují výrazné rozdíly v mrazitelnosti spermatu a v jeho následných oplozovacích schopnostech. Zamražujeme v pejetách – objem 5 -6 cm 3. Rozmrazování – ve vodě zahřáté na teplotu 45 – 50 o. C po dobu 10 až 20 sekund. Kontejner na uchování Spermatu v tekutém dusíku. Ing. Miroslav Huk 20

MIŠKOVSKÝ, DOC. ING. CSc. , Zdeněk. Chov zvířat 2. Vydání první. Praha : CREDIT – vydavatelství agentura, 1995. 249 s. ISBN 80 -901645 -4 -4. SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Vydání první. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o. , , 2006. 296 s. ISBN 80 -209 -0344 -5. VARGA, ING. , Stanislav; KREJČÍ, ING. , Vladimír. Zemědělská výroba II. Vydání druhé. Praha : Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 1995. 236 s. ISBN 80 -7105 -092 -X. VARGA, ING. , Stanislav; KREJČÍ, ING. , Vladimír. Zemědělská výroba II. Vydání druhé. Praha : Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 1986. 296 s. ISBN 80 -7105 -019 -9. URBAN, J. , ŠARAPATKA, B. , a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl. Vydání první. Praha: MŽP a Svaz PRO-BIO, 2003, 280 s. ISBN 80 -7212 -274 -6 ŠARAPATKA, B. , URBAN, J. , a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi - II. díl. Vydání první Šumperk: Svaz PRO-BIO, 2005, 334 s. ISBN 80 -903583 -0 -9 BURDA, František. Zemědělské výrobky 2 – živočišné výrobky. Vydání první. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1995. 236 s. ISBN 07 -000 -86. LOUDA, PROF. , ING. , Dr. Sc. , František, a kol. Inseminace koní – Multimediální učební pomůcka pro výuku reprodukce hospodářských zvířat II. Fond rozvoje vysokých škol, č. projektu 2652/2010, Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze. Dostupné na: http: //ksz. af. czu. cz/reprodmonog/1 kone/inseminace. pdf [online]. ZENTRICHOVÁ, Viola. Nemoci koní. Osmileté Gymnázium Buďánka, Pod Žvahovem 463, Praha 5 – Hlubočepy. http: //www. konskynet. estranky. cz/clanky/anatomie-kone/krevni-soustava. html [online]. http: //www. muller-equine. cz/reprodukce-koni-1/technologie/inseminace-klisen-cerstvym-spermatem. htm [online]. http: //www. ksz. af. czu. cz/reprodmonog/1 kone/inseminace. pdf [online]. http: //www. ifauna. cz/archiv/rocnik/21/cislo/7/clanek/5585/neni-hrebec-jako-hrebec/? r=kone [online]. Ing. Miroslav Huk 21