Trh prce Ing Vojtch Jindra Katedra ekonomie KE

Trh práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Práce n Patří společně s kapitálem a půdou ke třem základním výrobním faktorům. = Každá fyzická i duševní činnost při produkci výrobků a poskytování služeb, jejímž cílem je dosažení důchodu (příjmu) → činnost cílevědomá.

Poptávka po práci n n n Na trhu práce na straně poptávky vystupují firmy a na straně nabídky domácnosti. Zákon klesajících výnosů říká, že každá další jednotka práce (vstup), přináší menší objem produkce (výstup). Poptávka po práci ustává v okamžiku, kdy se příjem z mezního produktu práce (MRPL) rovná mezním nákladům na výrobní faktor práce (MFCL), tj. mzdové sazbě W MRPL = MFCL = W (podmínka rovnováhy a maximalizace zisku firmy)

Poptávka po práci n n n Při snížení mzdové sazby (při daném MRPL) zvýší firma velikost své poptávky po práci Z makroekonomického hlediska závisí poptávka po práci na tempu ekonomického rozvoje (míra růstu HDP), na změnách ve struktuře výroby a zaměstnanosti, na typu technologického pokroku a inovacích apod. Okunův zákon – na každá 2% poklesu HDP se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%.

Mzda n Z hlediska pracovníka je mzda důchodem (příjmem), odměnou za práci, z hlediska podnikatele je nákladem. n Nominální mzda je množství peněz za práci za určité období před zdaněním Reálná mzda je mzda nominální ve vztahu ke spotřebitelským cenám (kupní síla) (měří se jako poměr nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen)) Index reálných mezd se vyjadřuje jako index mezd nominálních dělený indexem životních nákladů, (i při růstu nominálních mezd může dojít k poklesu reálných mezd, jestliže ceny spotřebního zboží rostou rychleji než nominální mzdy) n n

Nabídka práce 2009 ČR z 10, 5 mil obyvatel 60% ekonomicky aktivních obyvatel n Ekonomická aktivita dána – substituční a důchodový efekt, sociální a politické efekty n Faktory působící na přirozený přírůstek obyvatelstva: n n demografické, ekonomické, sociální, náboženské

Nabídka práce n n Nabídka práce vzrůstá při růstu reálných mezd pouze do určitého bodu. Převažuje vliv substitučního efektu, který spočívá v zájmu o lépe placenou práci a to v době dřívějšího volna. Proti tomuto efektu působí důchodový efekt, kdy domácnosti preferují volný čas před důchodem (nabídka práce klesá). Který efekt převáží, rozhoduje konkrétní situace v domácnosti a postoj jednotlivce k práci a volnu.

Mzdové rozdíly n n n Kompenzační rozdíly vyjadřují nepeněžní rozdíly mezi profesemi a slouží pro získávání lidí pro potřebné, ale málo přitažlivé práce. Rozdíly v kvalitě práce vyplývají ze vzdělání, odborné průpravy a praxe, duševních a tělesných schopností. Prvky jedinečnosti (sportovci, umělci) Segmentace (rozdělování) trhů práce – trhy si nekonkurují (horník nenahradí programátora) Některé rozdíly jsou výsledkem diskriminace. Nabídka práce je ovlivňována odbory a hospodářskou politikou státu, (Firmy jsou omezeny kolektivními smlouvami a pracovněprávním zákonodárstvím)

Rovnováha na trhu práce n Rozsah zaměstnanosti O – L, dobrovolně nezaměstnaní L – L*, L* ekonomicky aktivní obyvatelstvo. n V případě, že se mzdy nepřizpůsobují rozsahu poptávky a nabídky práce (W se přesune do W´), zmenší se počet zaměstnaných na L‘, počet nedobrovolně zaměstnaných je v rozsahu L‘ – L‘‘ a počet dobrovolně nezaměstnaných klesne na L‘‘ (z L*).

Nezaměstnanost n Míra nezaměstnanosti (u) se vypočítá jako poměr mezi počtem nezaměstnaných (U) a celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva (L + U) n n u=U/L+U*100 Zaměstnaní jsou lidé, kteří vykonávají placenou práci, nepracují pouze z důvodů nemoci, dovolené, stávky a jiných překážek v práci. Nezaměstnaní jsou lidé, kteří nemají práci, ale aktivně ji hledají nebo mají příslib práce a jsou zaregistrování na úřadě práce. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo nepatří studenti, ženy v domácnosti, důchodci, lidé práce neschopní.

Nezaměstnanost Vysoká nezaměstnanost – plýtvání výrobního faktoru, zatížení ekonomiky na dodatečné výdaje, sociální, psychologické a zdravotní škody n 1996 v ČR nezaměstnanost 3, 6 % n 2009 v ČR nezaměstnanost 8, 6 % (500 812 lidí) n Někdy údaje mohou bát podhodnoceny (nezahrnutí nezaměstnaných, kteří práci nehledají) nebo nadhodnoceny (nezaměstnaní mají 2. zaměstanání) n

Formy nezaměstnanosti n n n n frikční - vyplývá z pohybu lidí mezi pracovními místy strukturální – struktura nabídky a poptávky po práci , tj. kvalifikace je v nerovnováze cyklická – vzniká v důsledku nedostatečné agregátní poptávky, (např. v době recese) sezónní preference volného času Přirozená míra nezaměstnanosti - trh práce a statků je v rovnováze, míra inflace je stálá. Jde o nejnižší míru nezaměstnanosti, která je udržitelná a odpovídá potenciálnímu produktu země. Potencionální produkt – maximální úroveň HDP, kterou lze dosáhnout přidané úrovni technologie a počtu obyvatel

Phillipsova křivka n n n Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění očekávaná míra inflace, s kterou počítají hospodářské subjekty při svém rozhodování. Má negativní sklon. Snížení nezaměstnanosti vyvolá růst míry inflace a naopak (posun po křivce). Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální a protíná osu x na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Tržní mechanismus neumožňuje v dlouhém období volbu mezi nezaměstnaností a inflací

Phillipsova křivka Substituční vztah je však stabilní jen tak dlouho, dokud se nemění očekávaná míra inflace => podle ní se rozhodují hospodářské subjekty (požadované mzdy apod. ). n Skutečná míra inflace – kolísá pod vlivem prudkých cenových pohybů. Jestliže cenové šoky povedou i ke zvýšení očekávané míry inflace, krátkodobá Phillipsova křivka se posune vzhůru. n

Phillipsova křivka n Dlouhodobá křivka je vertikální a protíná osu X v bodě přirozené míry nezaměstnanosti. Dlouhodobě se nezaměstnanost stále vrací na úroveň přirozené míry a míra inflace stále roste. Tržní mechanismus neumožňuje v dlouhém období volbu mezi nezaměstnaností a inflací.