Mikroekonomie I Trh prce Ing Vojtch Jindra Katedra

Mikroekonomie I Trh práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence n Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. n Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. n Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence, tzn. velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.

Poptávka po práci n Poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). n Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRPL = MFCL = w

Poptávka po práci n Příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem mezního fyzického produktu (MPPL) a ceny produktu (P). n Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. n Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFCL.

Křivka poptávky po práci w w. A A MFCL MRPL=D LA L

Nabídka práce n n n Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost. Podoba pracovní činnosti : n Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz. n Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti.

Nabídka práce n Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. n Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : n Pracovní čas n Volný čas n Cílem spotřebitele je maximalizace užitku = jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas.

Nabídka práce n Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. n Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

Substituční a důchodový efekt n Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : n Substituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje volný čas prací). Důchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje práci volným časem). n

Substituční a důchodový efekt n Substituční a důchodový efekt působí protichůdně. n Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : n Substituční > důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce roste n Substituční < důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce klesá

Zpět zakřivená křivka nabídky po práci n n Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. Při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce.

Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce w X w. X LX L (hod. /týden)

Rovnováha na trhu práce n Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda. n Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. n Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

Rovnováha na trhu práce n Důvody proč není tržní křivka nabídky zpětně zakřivená : n Různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci. n Rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. n Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

Rovnováha na trhu práce w SL w 2 w. E w 1 přebytek L E nedostatek L LE DL L

Rovnováha a mzdové rozdíly n n V podmínkách dokonalé konkurence působí na trhu identického výrobního faktoru tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny. Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet z hůře placeného zaměstnání do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou. To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce, ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná. Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.

Nerovnovážné rozdíly n Některé rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji v jednotlivých odvětví. n V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná. n Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů.

Rovnovážné rozdíly n Ne všechny mzdové rozdíly vedou k přemísťování pracovních zdrojů. n Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány : n n n Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi, placeny příplatky za mimořádné služby, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu.

Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence n Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce : n Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce n Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem) n Kolektivní smlouva n Pracovně právní zákonodárství n Mzdové sazby jsou tak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce

Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence n Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce : n Monopson – trh s monopolní sílou na straně poptávajícího na trhu práce n Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně nabízejícího na trhu práce

Monopson n Jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) n Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. n Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. n Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.

Monopson n Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. n MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků. n Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : MFCL > w

Monopson n Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci). n V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson). n n

Monopson w MFCL SL M N w. M MRPL=DL LM LN L

Odborové svazy na trhu práce n Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. n Odbory vznášejí řady požadavků: n n n vyšší mzdy větší bezpečnost práce lepší pracovní podmínky více pracovních příležitostí My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.

Odborové svazy na trhu práce n Na daném trhu práce si můžeme představit tři základní možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb : n n n Vyjednání vyšší mzdy (která je vyšší než rovnovážná mzda) Zvýšení rovnovážné mzdové sazby snížením nabídky práce Zvýšení rovnovážné mzdové sazby zvýšením poptávky po práci

Mzdový práh n Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. n Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. n S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce a sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.

Efekt mzdového prahu w w. O S O w F E w. E MFCLO w. O MFCL w. E MRPL=D D LO LE LF L LO LE L

Snížení nabídky práce odbory SO w n S Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady : n EO w. O F n E w. E D LO LE LF L Odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu. Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů.

Zvýšení poptávky po práci w S n F w. O EO E w. E n DO D LF LE LO L n Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci. Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží. Snaha omezit prodej konkurenčního zboží.

Bilaterální monopol n Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. n Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda). n Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. n Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.