Soustruen II Vypracoval Jan Vrzal 2017 Mendelova univerzita

Soustružení II. Vypracoval: Jan Vrzal 2017 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Obsah � � Soustružnické nože Upínání nástrojů Způsoby soustružení Plochy obrobku

Soustružnické nože � � Nástroj v procesu soustružení Vykonává vedlejší – posuvný pohyb Z konstrukčního hlediska se nástroj skládá z nástrojového držáku a řezné části nástroje Jedním z hlavních faktorů pro kvalitní povrch soustružení je uhel β. Dle S. Prokeše (1965) je pro měkké dřevo doporučené rozpětí 20°-30° a pro tvrdé dřevo 50°-60°.

Soustružnické nože � Podle způsobu použití: � Ruční � Strojní � Podle směru posunu: � Pravé � Levé � souměrné

Soustružnické nože � Z technologického pohledu: � Radiální � Prizmatické a) � Kotoučové b) � Tangenciální c)

Soustružnické nože � Rozdělení podle určení: � Hrubovací � Dokončovací � Zapichovací � Závitové � Tvarové � Podle obráběné plochy � Vnitřní � Vnější � Podle tvaru tělesa nože: � Přímé � Ohnuté

Soustružnické nože � Podle konstrukce: Celistvé = těleso i řezná část z nástrojové oceli) � Pájené BD (destička z řezného materiálu je připájena na tělo nože) � S VBD (břitová destička je upnuta v tělu nože pomocí upínacího systému ISO) �

Vnitřní soustružnické nože

Vnější soustružnické nože

Značení nástrojových držáků dle ISO

Značení nástrojových držáků dle ISO

Upínání nástrojů � � � Musí být jednoznačné a spolehlivé Minimální vyložení – eliminace deformace nože a jeho vibrací Nutné snadné nastavení polohy Do nožových hlav upínáme až 4 nástroje současně V případě revolverových zásobníku upínáme vice nástrojů současně a zároveň seřizujeme mimo pracovní prostor

Způsoby soustružení � Podle pohybu nástroje vůči obrobku rozlišujeme: � Podélné soustružení � Tangenciální soustružení � Radiální soustružení � Tvarové soustružení

Podélné soustružení � � Při podélném soustružení se nůž pohybuje ve směru podélné osy obrobku. V závislosti na poměru posunu nože a otáček obrobku vzniká šroubovice. Základní způsob soustružení při hrubování

Tangenciální soustružení � � � Břit je zpravidla mírně podélnou osou obrobku, případně nad osou obrobku Nůž se pohybuje kolmo k podélné ose obrobku Dráha pohybu nože tvoří tangentu k obrobené ploše

Radiální soustružení � � � Břit se nachází v úrovni osy otáčení obrobku Směr posuvu nože je kolmý k podélné ose obrobku Dráha pohybu nože v obrobku představuje Archimedovu spirálu – konstantní tloušťka třísky

Tvarové soustružení � � � Kombinace předešlých druhů soustružení Výsledná plocha zpravidla nemá rovinný charakter Lze kombinovat více nožů za sebou, kdy první má funkci hrubovací a následující funkci hladící

Plochy obrobku � Na obráběném dílci rozeznáváme tři základní obráběné plochy: � Obráběná plocha (plocha určena k obrábění) � Obrobená plocha (plocha po obrobení) � Řezná plocha (plocha ze které je aktuálně odebírána tříska)

DĚKUJI ZA POZORNOST