Zklady soustruen 2 st Zklady soustruen 1 Obvodovou

Základy soustružení – 2. část

Základy soustružení 1. Obvodovou rychlost obrobku vypočítáme ze vztahu: A A v = π. d. n / 1000 ( m/min ) B v = 1000 / π. d. n ( mm/min ) C v = 1000. d / π. n ( m/min ) D v = π. d / 1000. n ( mm/min )

Základy soustružení 2. Nástrojové řezné úhly jsou ty: A se kterými obrábíme B C které se nikdy neotupí B které nabrousíme D se kterými pouze vrtáme

Základy soustružení 3. Úhel špičky soustružnického nože εr při obrábění bývá: D A bez sražení či zaoblení C zkosen, má fazetku, která dobře odvádí teplo B zaoblen, především k vůli dobrému odchodu třísky D zaoblen i zkosen, především k vůli kvalitě obrobené plochy ( nevytváříme mikroskopický závit ) a především z hlediska trvanlivosti nástroje

Základy soustružení 4. Úhel nastavení hlavního ostří má vliv : D A na tvar třísky a její délku C na průhyb obrobku, nikoliv však na tloušťku třísky B na velikost tangenciální složky řezné síly D tvar třísky, její tloušťku, na velikost radiální složky řezné síly a tím na průhyb obrobku

Základy soustružení 5. Ubírací nůž stranový má úhel nastavení hlavního ostří: A 0° C 90° C B 45° D 120°

Základy soustružení 6. Úhel čela γo může při obrábění nabývat: C A pouze kladných hodnot C i záporných hodnot, obrábíme-li velmi tvrdé materiály B i záporných hodnot, obrábíme-li velmi měkké materiály D pouze záporných hodnot

Základy soustružení 7. Typické pro čelní plochu nástroje je to že: A A po čelní ploše odchází tříska B se při obrábění vůbec neopotřebovává C nedochází ke styku s obráběným materiálem D se nikdy nebrousí

Základy soustružení 8. Podbrus αo je: D A úhel břitu, pohybuje se v rozmezí od +3° do +12 ° B úhel řezu, pohybuje se v rozmezí od +30° do +82 ° C úhel čela, pohybuje se v rozmezí od +23° do +52 ° D úhel hřbetu, pohybuje se v rozmezí od +3° do +12 °

Základy soustružení 9. Úhel řezu δo je dán součtem úhlů: A αo + β o C αo + γ o + β o A B αo + γ o D γo + βo

Základy soustružení 10. Úhel sklonu hlavního ostří ovlivňuje: A velikost tření B C velikost ovlivňuje tření B odvíjení třísky směrem k obrobku nebo od obrobku D drsnost obrobené plochy

Základy soustružení 11. Změnou nastavení nástroje nad osu obrábění se při soustružení vnějších válcových ploch: C A úhel αo zvětšuje a úhel γo zmenšuje B úhel αo zmenšuje a úhel βo rovněž zmenšuje C úhel αo zmenšuje a úhel γo zvětšuje D úhel αo i úhel γo se zvětšují

Základy soustružení 12. Při vytočení nástroje kolem svislé osy se nejvýrazněji mění nástrojové úhly na pracovní a to: A alfa C lambda D B gama D kappa

Základy soustružení 13. Tříska plynulá: A A se tvoří z pravidla při obrábění měkkého a houževnatého materiálu B vzniká při obrábění tvrdých a tvárných materiálů C se tvoří při obrábění tvrdých a křehkých materiálů D se tvoří z pravidla při obrábění nekovových materiálů

Základy soustružení 15. Z hlediska bezpečnosti práce při obrábění je nejpříznivější tříska: A plynulá C článkovitá C B plynulá a článkovitá D plynulá a drobivá

Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Technologie soustružení. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998. ISBN 80 -7200 -239 -2. KOCMAN, K. , PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s. r. o. , 2001. 274 s. ISBN 80 -214 -196 -2. LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5. , upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978 -80 -7361 -081 -4. HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 2. , upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN 80 -7183244 -8. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3. , přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80 -7183265 -0. 220 s. ISBN 807183 -024 -0