Semin ze sociln psychologie podzim 2013 Mgr Zuzana

Seminář ze sociální psychologie podzim 2013 Mgr. Zuzana Kročáková

podmínky udělení zápočtu a jiné dohody: 1. DOCHÁZKA 100% docházka v případě absence se nemusíte se omlouvat, ale hodina musí být nahrazena toto nahrazení je možné 2 x za semestr náhrada je možná navštívením jiné hodiny semináře (v úterý od 10. 15 v uč. 5, ve středu 9. 20 v 54, 10. 15 v 62, 11. 10 v 53 a 12. 05 v 58) … …či písemně náhradní prací, o níž si požádáte emailem (7477@mail. muni. cz) do týdne od nahrazované absence. Náhrada bude časově i tematicky adekvátní hodině semináře.

podmínky udělení zápočtu a jiné dohody: 2. DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Pokud se chceme v semináři věnovat praktickým a sebezkušenostním stránkám témat, je potřeba, abyste se té teoretické věnovali „doma“. Před některými semináři bude zadáno samostudium z učebnice Sociální psychologie (od J. Řezáče). V semináři pak budeme z nastudovanými poznatky dále pracovat. Přípravu na zadané téma považuji za podmínku účasti na semináři.

podmínky udělení zápočtu a jiné dohody: 3. SEMINÁRNÍ PRÁCE výše uvedená bude mít formu eseje zpracovávajícího zadané téma přesné podmínky odevzdání této práce budou zveřejněny spolu s jejím zadáním

PROSBA A DOBRÁ RADA NA ZÁVĚR Pokud budete mít nějaký problém, komunikujte se mnou. Jsem ochotná se s vámi na lecčems domluvit, pokud budete svou situaci řešit včas. Ale jsem velmi nevstřícná k prohlášením typu: „Já jsem nevěděl/a a já jsem myslel/a, že…“ na konci semestru.

Dynamika sociální skupiny

Dynamika sociální skupiny určující znaky malé sociální skupiny http: //orchis. brontosaurus. cz/akce/ohb 0506/dynamika_s ocialni_skupiny_tisk. pdf http: //cs. wikipedia. org/wiki/Fáze_vývoje_skupiny

Možné role ve třídě

KOMUNIKACE zvládání konfliktních situací * vyjednávací styly * asertivita * zásady efektivní komunikace * komunikační fauly * manipulace * aktivní naslouchání * vrstvy sdělení

Zvládání konfliktních situací KONFLIKT je střet dvou a více protichůdných tendencí. Potřeba porovnávat sebe a své okolí, uspokojovat potřeby a hájit své zájmy je přirozená. Konflikt také může vzniknout v situaci, která sama konfliktní není, ale my k ní tak přistoupíme. Zájmy obou stran jsou stejné, ale při jejich dosahování vyvstal problém, který je řešen konfliktně.

JAK LZE K ŘEŠENÍ PŘISTUPOVAT násilím – verbálním či fyzickým či psychickým – výsledek i proces závisí na moci – vždy poškozuje vztahy – tlak vyvolává protitlak (destruktivní) – často je vybojována jen „pozice“, problém není vyřešen manipulací – skryté naplňování vlastních zájmů prostřednictvím druhé strany pasivitou – vyčkávání či záměrné nicnedělání, aby „se“ to vyřešilo náhodnou volbou – účastníci kontrolují proces, ale nemají vliv na výsledek delegováním – konflikt řeší „zástupce/i“ (autorita, kompetentní, emočně nezúčastněný), omezen vliv na výsledek jednání s facilitací, mediací – vyjednávání za pomoci třetí osoby, jejímž úkolem je usnadnit dosažení řešení, dohody přímým vyjednáváním – řešení problému diskusí, obě strany mají kontrolu nad procesem i výsledkem

JAK MOHOU KONFLIKTY VYÚSTIT 1 Řešení „výhra – prohra“ Jeden vyhraje (zisk = 1), druhý ztratí (zisk = -1). Z hlediska celku (uvažování „my“ jde o tzv. hru s nulovým součtem) – jeden něco získá, ale druhý může být naštván, spolupráce neběží. Problém tkví v tom, že soutěživost a „mentalitu buď – anebo“ (nutné k obstání v takto nastavených situacích) máme tendenci přenášet i do situací, které je výhodnější řešit přístupem win-win. Uměním však je rozpoznat, které situace vůbec mohou být řešeny win-win. Řešení „výhra-výhra“ (win-win) Nikdo ze svých zájmů nesleví a přitom se nalezne oboustranně výhodné řešení (1 + 1 = 2. Vlk se nažere a koza zůstane celá). Na taková neotřelá řešení pomáhají budovat vztahy a spolupráci – jsou ideálem! Nutná je: Ochota alespoň jedné strany taková řešení hledat a nalézat. Víra, že je možné nalézt řešení win-win. Důkladný průzkum zájmů druhé strany. Neotřelost, vtipnost, tvořivost, vytrvalost. Řešení „prohra – prohra“ Oba tratí (-1 -1= -2). Bývá důsledkem neústupné snahy obou stran o výhru na úkor druhého či nešťastných kompromisů a polovičatých řešení.

JAK MOHOU KONFLIKTY VYÚSTIT 2 Kompromis Kdesi v prostoru vytyčeném třemi předchozími způsoby plave kompromis. Při něm je něco (ne vše) je obětováno, něco (ne vše) je získáno (vlk se trochu nažral a koza jakž takž drží pohromadě). Vzájemný vztah je kladen nad řešený problém (Ty chceš dovolenou u moře, já na horách. Oba chceme být spolu, proto část strávíme na horách a část u moře). Jde o jeden z nejrealističtějších výsledků konfliktu, jde-li nám o dlouhodobé zachování vztahů. Je dobré ujasnit si, kam až můžeme a chceme v ústupcích zajít. Zajdeme-li dále, než jsme chtěli, jsme nespokojení a konflikt se znovu rozhoří. Výhody kompromisu: relativně rychlá dohoda; posilování vztahu (dohodli jsme se). Rizika: neprozkoumáme-li své preference a zájmy dostatečně, unikne nám řešení win-win. Hromadění drobných nespokojeností.

O CO PŘI ŘEŠENÍ MŮŽE JÍT Vyjednávací styly podle toho, co vyjednávající považuje za kritérium úspěchu. výhra, vlastní vítězství KOMPETITIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ = soupeření formou diskuse; strany taktizují, aby byl výsledný kompromis co nejblíže jejich vlastním zájmům; kompetitivní vyjednávání staví účastníky proti sobě – čím víc jeden získá, tím víc druhý ztratí vztahy, oboustranná spokojenost KOOPERATIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ = pochopení, že zisku se dá dosáhnout nejen na úkor druhé strany, snaha o uspokojení zájmů obou stran; závisí na invenci a dobré vůli jednajících, je potřeba odkrýt zájmy; dohoda bývá velmi stabilní, obě strany cítí spoluzodpovědnost za její uskutečnění pravda, objektivní spravedlnost PRINCIPIÁLNÍ VYJEDNÁVÁNÍ = zaměření se na věcnou podstatu problému, koncentrace na vyřešení čistého problému bez taktizování, emoční zátěže, ulpívání na detailech; vyjednávání vedené argumenty a stále se vracející k věci (Co to konkrétně znamená? Jak jsi k tomu došel? Jsou nějaké jiné možnosti? ).

JAK NA EMOCE JAKO PRŮVODCE KONFLIKTŮ A CO S NIMI Uvědomit si, že jsou oprávněné, bez nich to nejde. U sporů je nejprve nutné oddělit lidi a věc (depersonifikovat jej), převést spor na problém. „Nenechat prchlivost cloumati svým majestátem. “, tj. nenechat se emocemi natolik ovládnout, aby rozhodly za mne. Přiměřeně a pro druhého srozumitelně emoce ventilovat v průběhu sporu, pojmenovat je. (Teď jsi mě urazil. Tohle se mě dotklo. Tvůj přístup mě hrozně rozčiluje. ) Nepřekládat výroky druhé strany automaticky jako útoky (Tomuhle nerozumíš. – Takže jsem blbá jo? ), případně se ptát, jak bylo řečené myšleno (Proč tomu nemůžu rozumět? Říkáš mi, že jsem hloupá nebo je v tom něco jiného? ) Používat empatii, přijímat emoce druhé strany. Najít si svůj způsob „vybití“ a sebeovládnutí.

EMOCE V KONFLIKTU

technika JUDO Principem této techniky je, stejně jako v judu jít v první reakci souběžně s druhým člověkem. Obrat nastává až poté. Cílem je změkčit reakci, vyrovnat pozice, odstranit přehnané emoce a vytvořit pozici pro další jednání. 1. ANO – Tady je ale neskutečnej bordel, jak v tom můžeš být? – Ano, je tu dost nepořádek. 2. CHÁPU – To musíš hned uklidit, nemůžu se na to dívat! – Chápu, že tě to může rozčilovat. 3. ALE – Ale musím ti říct… 4. PROTOŽE – … mám, teď rozdělanou práci, kterou chci dokončit. 5. NE – Takže to nemůžu začít uklízet hned. 6. MŮŽU – Ale můžu si to uklidit, až skončím. Pokud na nás soupeř útočí opakovaně a naše námitky „neslyší“, vracíme se stále ke krokům ANO a CHÁPU, dokud soupeř nezareaguje jinak. V některých situacích můžeme použít pouze kroky ANO a CHÁPU a dále postupovat podle jiné strategie. Tyto dva kroky se také hodí v situaci, kdy na nás někdo emocionálně útočí a nic po nás nechce (jen odreagování).

Zdroje Jiří Plamínek: Synergický management, Argo 2000 – Vedení, spolupráce a konflikty lidí ve firmách a týmech. Jiří Plamínek: Konflikty a vyjednávání -- Umění vyhrávat, aniž by někdo prohrál, Grada 2009 http: //psychologie. cz/hadky-hadky/