Sociln kognice Sociln psychologie 2 Sociln kognice zpracovn

  • Slides: 20
Download presentation
Sociální kognice Sociální psychologie

Sociální kognice Sociální psychologie

2 Sociální kognice • = zpracování sociálních informací (utváření dojmu, příčiny chování) a mentální

2 Sociální kognice • = zpracování sociálních informací (utváření dojmu, příčiny chování) a mentální reprezentace obsahující charakteristiky lidé nebo skupin lidí a událostech. • Aspekty sociální kognice – pozornost, vnímání, paměť, myšlení, jazyk v sociálním kontextu • Sociální percepce - získávání informací o poznávání vlastností druhých lidí, jejích emocích, zahrnuje vnímání fyzických charakteristik a chování, ale také interpretaci tohoto chování (Výrost, Slaměník, 2008).

3 Sociální percepce • Aspekty sociální percepce: • • • Efekty ovlivňující formování dojmu

3 Sociální percepce • Aspekty sociální percepce: • • • Efekty ovlivňující formování dojmu Osobní konstrukty Nápadnosti fyzické a chování Atribuce Scémata

4 Efekty ovlivňující sociální poznávání • Pojďme si vyzkoušet… • Co si myslíte o

4 Efekty ovlivňující sociální poznávání • Pojďme si vyzkoušet… • Co si myslíte o osobě, která je: "inteligentní, pracovitá, spontánní, kritická, umíněná a závistivá". ?

5 Efekty ovlivňující sociální poznávání • Co si myslíte o osobě, která je: "

5 Efekty ovlivňující sociální poznávání • Co si myslíte o osobě, která je: " závistivá, umíněná, kritická, spontánní, pracovitá a inteligentní. "

6 Efekty ovlivňující sociální poznávání • O obou osobách by si všichni měli utvořit

6 Efekty ovlivňující sociální poznávání • O obou osobách by si všichni měli utvořit stejný dojem, což se ale nestalo → efekt primárního dojmu ▫ = tendence být silně ovlivněni informací, které se v interakci objevila jako první ▫ Existuje z důvodu kognitivní ekonomie • Efekt novosti – vliv má pozdější (nová) informace • Efekt rozptýlení – informace podána samostatně má silnější význam než když je udána v kontextu ostatních nesouvisejících informací

7 Osobní konstrukty • G. A. Kelly • Teorie o druhých si vytváříme na

7 Osobní konstrukty • G. A. Kelly • Teorie o druhých si vytváříme na základě bipolárních konstruktů • Konstrukty se vyskytují ve formě protikladů – např. ▫ ▫ Inteligentní – neinteligentní Vřelý – chladný Šťastný – nešťastný Dobrý – špatný

8 Nápadnosti fyzické a chování • Extrémní chování poutá pozornost • Máme tendenci připisovat

8 Nápadnosti fyzické a chování • Extrémní chování poutá pozornost • Máme tendenci připisovat fyzicky nápadným lidé také nápadné projevy chování

Atribuce Sociální psychologie

Atribuce Sociální psychologie

10 Atribuce • Atribuční teorie - Soubor teorií, které popisují, jak si lidé vysvětluji

10 Atribuce • Atribuční teorie - Soubor teorií, které popisují, jak si lidé vysvětluji příčiny chování. • F. Heider rozlšuje 2 druhy atribucí: ▫ Osobní ▫ Situační • Teorie odpovídajících závěrů – důležitým momentem při formování úsudků o druhých je hodnocení úmyslu, který měli před nějakou akcí ▫ 3 faktory, na jejichž základě přisoudíme chování situační nebo osobnostní příčiny: �Hédonická relevance �Personalismus �Společenská žádoucnost

11 Atribuce • Probíhá, když: ▫ ▫ Jsme unavení Stane se něco překvapivého (neočekávaného)

11 Atribuce • Probíhá, když: ▫ ▫ Jsme unavení Stane se něco překvapivého (neočekávaného) Máme špatnou náladu Nedosáhneme nějakého výkonu

12 Atribuce Kovariační teorie • H. Kelley - při posuzování příčin chování aktéra sledujeme,

12 Atribuce Kovariační teorie • H. Kelley - při posuzování příčin chování aktéra sledujeme, kdy a jak často dochází k právě takovému chování • 3 kritéria při rozhodování: ▫ Konsenzus ▫ Distinktivnost ▫ Konzistence

13 Kovariační teorie atribuce

13 Kovariační teorie atribuce

14 Základní atribuční chyba • = tendence přeceňovat osobnostní faktory chování a podceňovat vliv

14 Základní atribuční chyba • = tendence přeceňovat osobnostní faktory chování a podceňovat vliv situace (situační faktory) • Pokud se zamýšlíme nad svým chováním, tendujeme k situačním příčinám ▫ (přišla jsem pozdě, protože autobus měl zpoždění) X • Při analyzování chování ostatních naopak přisuzujeme chování osobnostním charakteristikám ▫ (přijela pozdě, protože je nedochvilná) • Milgram - před svým experimentem oslovil psychiatry, odhadovali 1% respondentů překročí životu nebezpečné elektrošoky

15 Princip fungování z. atribuční chyby • Gilbert a Malone (1995): problém je v

15 Princip fungování z. atribuční chyby • Gilbert a Malone (1995): problém je v tom, jak uvažujeme: ▫ 1. Nejprve rozpoznáme chování a provedeme rychlou atribuci ▫ 2. Následně se snažíme upřesňovat a upravovat podle situačních vlivů ( tady už je třeba myšlenku, pozornost, námahu) • Př. Televizní soutěž tazatelé vymýšlí otázky a jsou následně hodnoceni diváky jako znalejší, nadprůměrně znalé. • J. Rotter – atribuční styl ▫ Místo kontroly (locus of control) �Internalisté �Externalisté

16 Atribuce jako kulturní konstrukt? • Myslíte si, že jiné kultury si vykládají chování

16 Atribuce jako kulturní konstrukt? • Myslíte si, že jiné kultury si vykládají chování ostatních jinak? • Jaké kultury? • Je to vrozená tendence? • Podle výzkumníků (Miller, Choi a kol. ) – západní kultury upřednostňují jedince a jeho vlastnosti, východní a asijské kultury se zaměřují na zázemí a „komunitu“

Schémata Sociální psychologie

Schémata Sociální psychologie

18 Sociální schémata • Schéma = mentální rámec obsahující informace důležité pro „já“, druhé

18 Sociální schémata • Schéma = mentální rámec obsahující informace důležité pro „já“, druhé osoby, specifické situace a události • Ustavují se na základě předchozí zkušenosti, kulturních a sociálních norem nebo na základě předem vytvořeného porozumění • Hotová schémata nám pomáhají interpretovat nové situace a vedou naše chování • Typy schémat: ▫ ▫ ▫ Self-chéma Schéma osoby Schéma událostí Schémata rolí Schémata pro sociální skupiny

19 Schémata • Self-schéma ▫ Kognitivní zobecnění sebe sama, poznatky o nejdůležitějších charakteristikách vlastní

19 Schémata • Self-schéma ▫ Kognitivní zobecnění sebe sama, poznatky o nejdůležitějších charakteristikách vlastní osoby ▫ Utváří se okolo specifických znaků, které považujeme pro sebe sama za důležité • Schémata osoby ▫ Mentální struktury, které representují znalosti o vlastnostech nebo cílech určitých jedince či skupiny jedinců ▫ Prototyp - ideální typ zástupců dané skupiny (prototypem akademika je chemik, prototypem zástupců starých lidí je prababička apod. ).

20 Schémata • Schémata událostí ▫ Označujeme je také jako scénáře - očekávání toho,

20 Schémata • Schémata událostí ▫ Označujeme je také jako scénáře - očekávání toho, co je typické pro událost ▫ Jde o jakousi sekvenci kroků. Všichni například víme, jak probíhá návštěva restaurace, zkouška ve škole apod. • Schémata sociálních rolí ▫ Týkají se lidí v sociální kategorii, např. lékaři, učitelé, studenti apod. • Schémata pro sociální skupiny ▫ Stereotypy = soubory charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou vymezenou skupinu či kategorii lidí �Autostereotypy x heterostereotypy