Sociln kognice Sociln psychologie 2 Sociln kognice zpracovn
- Slides: 20
Sociální kognice Sociální psychologie
2 Sociální kognice • = zpracování sociálních informací (utváření dojmu, příčiny chování) a mentální reprezentace obsahující charakteristiky lidé nebo skupin lidí a událostech. • Aspekty sociální kognice – pozornost, vnímání, paměť, myšlení, jazyk v sociálním kontextu • Sociální percepce - získávání informací o poznávání vlastností druhých lidí, jejích emocích, zahrnuje vnímání fyzických charakteristik a chování, ale také interpretaci tohoto chování (Výrost, Slaměník, 2008).
3 Sociální percepce • Aspekty sociální percepce: • • • Efekty ovlivňující formování dojmu Osobní konstrukty Nápadnosti fyzické a chování Atribuce Scémata
4 Efekty ovlivňující sociální poznávání • Pojďme si vyzkoušet… • Co si myslíte o osobě, která je: "inteligentní, pracovitá, spontánní, kritická, umíněná a závistivá". ?
5 Efekty ovlivňující sociální poznávání • Co si myslíte o osobě, která je: " závistivá, umíněná, kritická, spontánní, pracovitá a inteligentní. "
6 Efekty ovlivňující sociální poznávání • O obou osobách by si všichni měli utvořit stejný dojem, což se ale nestalo → efekt primárního dojmu ▫ = tendence být silně ovlivněni informací, které se v interakci objevila jako první ▫ Existuje z důvodu kognitivní ekonomie • Efekt novosti – vliv má pozdější (nová) informace • Efekt rozptýlení – informace podána samostatně má silnější význam než když je udána v kontextu ostatních nesouvisejících informací
7 Osobní konstrukty • G. A. Kelly • Teorie o druhých si vytváříme na základě bipolárních konstruktů • Konstrukty se vyskytují ve formě protikladů – např. ▫ ▫ Inteligentní – neinteligentní Vřelý – chladný Šťastný – nešťastný Dobrý – špatný
8 Nápadnosti fyzické a chování • Extrémní chování poutá pozornost • Máme tendenci připisovat fyzicky nápadným lidé také nápadné projevy chování
Atribuce Sociální psychologie
10 Atribuce • Atribuční teorie - Soubor teorií, které popisují, jak si lidé vysvětluji příčiny chování. • F. Heider rozlšuje 2 druhy atribucí: ▫ Osobní ▫ Situační • Teorie odpovídajících závěrů – důležitým momentem při formování úsudků o druhých je hodnocení úmyslu, který měli před nějakou akcí ▫ 3 faktory, na jejichž základě přisoudíme chování situační nebo osobnostní příčiny: �Hédonická relevance �Personalismus �Společenská žádoucnost
11 Atribuce • Probíhá, když: ▫ ▫ Jsme unavení Stane se něco překvapivého (neočekávaného) Máme špatnou náladu Nedosáhneme nějakého výkonu
12 Atribuce Kovariační teorie • H. Kelley - při posuzování příčin chování aktéra sledujeme, kdy a jak často dochází k právě takovému chování • 3 kritéria při rozhodování: ▫ Konsenzus ▫ Distinktivnost ▫ Konzistence
13 Kovariační teorie atribuce
14 Základní atribuční chyba • = tendence přeceňovat osobnostní faktory chování a podceňovat vliv situace (situační faktory) • Pokud se zamýšlíme nad svým chováním, tendujeme k situačním příčinám ▫ (přišla jsem pozdě, protože autobus měl zpoždění) X • Při analyzování chování ostatních naopak přisuzujeme chování osobnostním charakteristikám ▫ (přijela pozdě, protože je nedochvilná) • Milgram - před svým experimentem oslovil psychiatry, odhadovali 1% respondentů překročí životu nebezpečné elektrošoky
15 Princip fungování z. atribuční chyby • Gilbert a Malone (1995): problém je v tom, jak uvažujeme: ▫ 1. Nejprve rozpoznáme chování a provedeme rychlou atribuci ▫ 2. Následně se snažíme upřesňovat a upravovat podle situačních vlivů ( tady už je třeba myšlenku, pozornost, námahu) • Př. Televizní soutěž tazatelé vymýšlí otázky a jsou následně hodnoceni diváky jako znalejší, nadprůměrně znalé. • J. Rotter – atribuční styl ▫ Místo kontroly (locus of control) �Internalisté �Externalisté
16 Atribuce jako kulturní konstrukt? • Myslíte si, že jiné kultury si vykládají chování ostatních jinak? • Jaké kultury? • Je to vrozená tendence? • Podle výzkumníků (Miller, Choi a kol. ) – západní kultury upřednostňují jedince a jeho vlastnosti, východní a asijské kultury se zaměřují na zázemí a „komunitu“
Schémata Sociální psychologie
18 Sociální schémata • Schéma = mentální rámec obsahující informace důležité pro „já“, druhé osoby, specifické situace a události • Ustavují se na základě předchozí zkušenosti, kulturních a sociálních norem nebo na základě předem vytvořeného porozumění • Hotová schémata nám pomáhají interpretovat nové situace a vedou naše chování • Typy schémat: ▫ ▫ ▫ Self-chéma Schéma osoby Schéma událostí Schémata rolí Schémata pro sociální skupiny
19 Schémata • Self-schéma ▫ Kognitivní zobecnění sebe sama, poznatky o nejdůležitějších charakteristikách vlastní osoby ▫ Utváří se okolo specifických znaků, které považujeme pro sebe sama za důležité • Schémata osoby ▫ Mentální struktury, které representují znalosti o vlastnostech nebo cílech určitých jedince či skupiny jedinců ▫ Prototyp - ideální typ zástupců dané skupiny (prototypem akademika je chemik, prototypem zástupců starých lidí je prababička apod. ).
20 Schémata • Schémata událostí ▫ Označujeme je také jako scénáře - očekávání toho, co je typické pro událost ▫ Jde o jakousi sekvenci kroků. Všichni například víme, jak probíhá návštěva restaurace, zkouška ve škole apod. • Schémata sociálních rolí ▫ Týkají se lidí v sociální kategorii, např. lékaři, učitelé, studenti apod. • Schémata pro sociální skupiny ▫ Stereotypy = soubory charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou vymezenou skupinu či kategorii lidí �Autostereotypy x heterostereotypy
- Kognice psychologie
- Kognice psychologie
- Taxonomie psychologie
- Der gegenstand der psychologie
- Biodromální psychologie
- Psychologie reklamy
- Strukturalismus psychologie
- Psychologie
- Podcast hr2 funkkolleg psychologie
- Karl duncker
- Lernarten psychologie
- Adler psychologie
- Psychologie analytique ifsi
- Institution politique
- Multivariate verfahren psychologie
- Transfert amoureux psychologie
- Typy psychologie
- Rasterzeugnis klinische psychologie
- Augenartefakte
- Dreikomponentenmodell der einstellung beispiel
- Osobní konstrukt