Registran slo projektu CZ 1 071 1 3802

Registrační číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 1. 38/02. 0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. OCEÁNY A MOŘE Z_062_Krajinná sféra a její základní části _Oceány a moře Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: q. Digitální učební materiál je určen pro seznámení a rozšiřování znalostí o moři a oceánu q. Materiál rozvíjí a podporuje nově získané vědomosti a dovednosti žáků q. Je určen pro předmět zeměpis a ročník 6. q. Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80 -7168 -475 -9.

Oceány a moře Oceány pokrývají 71% zemského povrchu. Na naší planetě jsou čtyři oceány: Tichý - 165, 25 milionu km² Atlantský - 82, 4 milionu km 2 Indický - 73, 556 milionu km² Severní ledový - 14 milionů km²

Moře Menší části oceánů se nazývají moře Rozdělují se na vnitřní vnější horní okrajová dolní Vnitřní moře Jsou obklopena souší. S oceánem jsou spojená jen průlivy. (Středozemní moře, Karibské moře) Okrajová moře Jsou s oceánem spojená široce a volně. (Barentsovo moře, Arabské moře)

Ostrovy Menší části souše, které vyčnívají nad hladinu a jsou ze všech stran obklopeny vodou se nazývají ostrovy. Skupina ostrovů vytváří souostroví. Kanárské souostroví Ostrov Tenerife

Poloostrovy Části pevnin vybíhající do oceánů a moří se nazývají Apeninský poloostrov Pyrenejský poloostrovy.

Místo, kde se oceán stýká se souší se nazývá břežní čára. Pruh území kolem břežní čáry se nazývá pobřeží. Části oceánů a moří vnikající do pevniny se nazývají zálivy. Zúžené části oceánů mezi pevninami nebo mezi pevninou a ostrovem se nazývají průlivy. Uměle vybudované průlivy se nazývají průplavy.

Pohyby mořské vody Vlnění Příliv a odliv Oceánské proudy

Vlnění Vlivem větru, který vane nad otevřeným mořem, vznikají na hladině vlny - vlnění. Vlny se valí k pevnině a narážejí na pobřeží. To je mořský příboj.

Tsunami Jsou velmi dlouhé a vysoké vlny. Vznikají při podmořském výbuchu sopky nebo při podmořském zemětřesení. Dostanou - li se tyto vlny k pobřeží, mohou měřit i 40 m a pohybovat se rychlostí i přes 100 km za hodinu.

Příliv a odliv Pozorujeme jako změny ve výšce mořské hladiny na pobřeží v průběhu 24 hodin. To je způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce. K nejmenšímu přílivu dochází na otevřeném moři. K největšímu přílivu dochází v zálivech. Největší příliv na světě lze pozorovat v zálivu Fundy v Kanadě. Hladina moře se zvedne o 15 až 18 metrů. K přílivu dochází i v místech, která neleží přímo na pobřeží (např. Londýn). Příliv se projevuje zvýšenou hladinou řeky Temže, která dané místo s mořem spojuje. Voda se poddává přitažlivosti Měsíce. Zeměkoule se otáčí kolem osy. Proto můžeme na pobřeží pozorovat během jednoho dne dvakrát příliv a dvakrát odliv. Příliv a odliv zpomalují otáčení Země kolem osy.

Pohyby mořské vody Příliv Odliv

Pohyby mořské vody Oceánské proudy Voda v oceánech se přemísťuje na velké vzdálenosti v mohutných proudech, které nazýváme oceánské proudy. Hlavní příčinou vzniku oceánských proudů jsou pravidelné větry. Další příčinou je různá teplota vody a různá slanost částí oceánů. Směr proudů je ovlivněn rozložením pevnin, tvarem mořského dna i otáčením Země. Proudy, které proudí z teplých oblastí, jsou teplé. Proudy z chladných oblastí jsou studené.

Oceánské proudy

Oceány a moře jsou zdrojem významného přírodního bohatství – ryb a dalších mořských živočichů, kteří jsou důležitou složkou jídelníčku. V přímořských oblastech jsou ryby hlavní potravou obyvatel. Nejbohatší světová loviště se nachází v oblastech, kde je dostatek rybí potravy - planktonu. Jsou to severní oblasti Atlantského a Tichého oceánu, dále pobřeží Peru a Chile.

Co je plankton? Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí. Rozlišujeme plankton: rostlinný živočišný bakteriální

Rybolov je v přímořských oblastech často hlavní hospodářskou činností. S rozvojem techniky se změnil i způsob lovu ryb. Velké rybářské lodě jsou vlastně putující továrny. Mají moderní navigační techniku k vyhledávání nejbohatších lovišť. Vylovené ryby se na nich ihned zpracovávají.

V každé větě označ výraz, který je pravdivý: Oceánská voda je sladká - pitná - slaná - podpovrchová. Světový oceán zaujímá 71% - 61% - 81% povrchu Země. Nejmenší oceán se jmenuje Indický – Atlantský – Tichý – Severní ledový. Nejteplejší oceán se jmenuje Indický – Atlantský – Tichý – Severní ledový. Zúžená část mezi pevninami nebo mezi pevninou a ostrovem je příliv – příboj - průliv - záliv - průplav. Výběžku pevniny do moří a oceánů říkáme ostrov - záliv poloostrov. Přitažlivost Měsíce a Slunce způsobuje příboj – příliv – odliv- dmutí – proudy mořské vody. Během 1 dne se příliv a odliv opakuje 5 x – 2 x – 4 x.

ŘEŠENÍ: V každé větě označ výraz, který je pravdivý: Oceánská voda je sladká - pitná - slaná - podpovrchová. Světový oceán zaujímá 71% - 61% - 81% povrchu Země. Nejmenší oceán se jmenuje Indický – Atlantský – Tichý – Severní ledový. Zúžená část mezi pevninami nebo mezi pevninou a ostrovem je příliv – příboj - průliv - záliv - průplav. Výběžku pevniny do moří a oceánů říkáme ostrov - záliv -poloostrov. Přitažlivost Měsíce a Slunce způsobuje příboj – příliv – odliv- dmutí – proudy mořské vody. Nejteplejší oceán se jmenuje Indický – Atlantský – Tichý – Severní ledový. Během 1 dne se příliv a odliv opakuje 5 x – 2 x – 4 x. Dmutí moře je stoupání a klesání mořské hladiny (příliv a odliv) opakující se dvakrát za den.

DOPLŇ TAJENKU. TAJENKA ZNÍ: _______ Pruh území kolem břežní čáry Hlavní hospodářská činnost v přímořských oblastech Uměle vytvořený průliv Soubor vznášejících se mikroskopických organismů Největší oceán planety Země Pohyby mořské vody Menší části souše vyčnívající nad hladinu

ŘEŠENÍ TAJENKA ZNÍ: PRŮLIVY P O B Ř E Ž Í Pruh území kolem břežní čáry R Y B O L O V Hlavní hospodářská činnost v přímořských oblastech P R Ů P L A V Uměle vytvořený průliv P L A N K T O N Soubor vznášejících se mikroskopických organismů T I C H Ý V L N Ě N Í O S T R O V Y Největší oceán planety Země Pohyby mořské vody Menší části souše vyčnívající nad hladinu

Zdroje: Soubor: Greetsiel 33 Poseidon 01. jpg. Wikipedie [online]. 2007, 7. 6. 2007 [cit. 2013 -01 -12]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Greetsiel_33_Poseidon_01. jpg Soubor: Nasa world wind - teneriffa. jpg. Wikipedie [online]. 2005, 31. 3. 2005 [cit. 2013 -01 -14]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Nasa_world_wind_-_teneriffa. jpg Soubor: Canarias-rotulado. png. Wikipedie [online]. 2006, 1. 3. 2006 [cit. 2013 -01 -14]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Canarias-rotulado. png Soubor: Tuna assortment. png. Wikipedie [online]. 2012, 3. 11. 2012 [cit. 2013 -01 -12]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Tuna_assortment. png Plankton. Wikipedie [online]. 2005, 5. 8. 2012 [cit. 2013 -01 -12]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Plankton Soubor: Satellite image of Italy in March 2003. jpg. Wikipedie [online]. 2004, 28. 7. 2008 [cit. 2013 -01 -14]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Satellite_image_of_Italy_in_March_2003. jpg Soubor: Iberian peninsula. jpg. Wikipedie [online]. 2006, 20. 6. 2010 [cit. 2013 -01 -14]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Iberian_peninsula. jpg Soubor: 2004 Indian Ocean earthquake Maldives tsunami wave. jpg. Wikipedie [online]. 2004, 31. 12. 2004 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: 2004_Indian_Ocean_earthquake_Maldives_tsunami_wav e. jpg Soubor: Bay of Fundy High Tide. jpg. Wikipedie [online]. 2005, 5. 5. 2009 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Bay_of_Fundy_High_Tide. jpg Soubor: Bay of Fundy Low Tide. jpg. Wikipedie [online]. 2005, 5. 5. 2009 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Bay_of_Fundy_Low_Tide. jpg

Zdroje: Soubor: Wave description. JPG. Wikipedie [online]. 2009, 19. 5. 2009 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Wave_description. JPG Soubor: Boelge stor. jpg. Wikipedie [online]. 2006, 15. 5. 2006 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Boelge_stor. jpg Soubor: Dalga kıran. jpg. Wikipedie [online]. 12. 2008, 2008 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Dalga_k%C 4%B 1 ran. jpg Soubor: Corrientes-oceanicas. gif. Wikipedie [online]. 2007, 10. 8. 2007 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Corrientes-oceanicas. gif Soubor: Labrador Current. jpg. Wikipedie [online]. 2008, 17. 4. 2008 [cit. 2013 -01 -16]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Labrador_Current. jpg