PSUDE K esk jazyk 7 ronk Psudek slovesn

PŘÍSUDE K Český jazyk – 7. ročník

Přísudek: slovesný jmenný se sponou jmenný (beze spony) být, bývat, stávat se Slovesa sponová: Slovesa způsobová: moci, muset, smět, chtít, mít ( povinnost) Slovesa začít, začínat, zůstávat, přestávat

Přísudek slovesný Základen přísudku je určitý slovesný tvar: • jednoduchý slovesný tvar – přemýšlí, lyžujeme • složený slovesný tvar – smáli jsme se, byl postaven, přestal fňukat Vyhledej ve větách přísudky a urči, zda se jedná o jednoduchý slovesný tvar, nebo složený slovesný tvar. Moje maminka tvrdí, že mám na všechno moře času. Měla by však vědět, že každou svoji činnost si nejprve řádně promyslím. Když mi babička řekne, abych skočil pro housky, přemýšlím, jak daleko jsem skočil do dálky v hodině tělocviku. Tatínek mé přemýšlení ukončí tím, abych přestal mudrovat a plaval. A tomu už nerozumím vůbec.

Přísudek jmenný se sponou Základem přísudku je sponové sloveso a jmenná část: Stal se rybářem, byla spokojená, je vystrašená, stává se zapomnětlivým, je mluvka Pozor! Jmenná část může být vyjádřena i • číslovkou – Vítězové byli nakonec tři. • zájmenem – Ten černý pes je náš. • příslovcem - Tyhle boty mi nejsou dobře.

Ve Stručné mluvnici české si přečti poučení o pádech podstatného a přídavného jména v přísudku jmenném se sponou. SMČ § 159/2 b, s. 164 Pozor ! K přísudku jmennému se sponou můžeme přidat i fázové nebo sponové sloveso. Petr chce být řidičem kamionu. Ani po naší omluvě nepřestal být naštvaný. U přísudku jmenného se sponou vyber správný tvar. Můj tatínek je od dětství nadšený sportovec / nadšeným sportovcem. Od páté třídy byl každý rok vítěz / vítězem přespolního běhu. Zároveň byl výborný basketbalista / výborným basketbalistou. Na vysoké škole byl člen / členem volejbalového týmu. V současné době se stal amatérský horolezec / amatérským horolezcem. Je nadšený, když se jednou za rok stane pokořitel /

Přísudek jmenný Základem přísudku je jméno. Tento druh přísudku se nejčastěji používá v příslovích. Sliby - chyby. Mladost - radost. Učení – mučení. Abychom rozlišili podmět a přísudek, vypůjčíme si sponové sloveso. Sliby (jsou) chyby. Mladost (je) radost. Učení (je) mučení. Mladí ležáci (jsou) staří žebráci.