MEZINRODN ORGANIZACE DEFINICE HISTORIE FORMY A ROZDLEN VDA

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE -DEFINICE - HISTORIE - FORMY A ROZDĚLENÍ

VĚDA O MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH • Snaha o bezpečnější a efektivnější organizaci vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami a ekonomikami. • Prolíná se s dalšími obory: - politologie, ekonomika, mezinárodní právo…

SUBJEKT MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ • Subjektem MV jsou suverénní státy. • suverénní státy– mají svrchovanou moc nad obyvatelstvem svého území • Svrchovanost (též suverenita) - právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu.

INTEGRACE • Předmět MV • Integrace – proces sjednocování, spojování států ve vyšší celek v zájmu nějaké hospodářské či politické stability. • Zároveň je ale zachována suverenita států

HISTORIE • MO začínají vznikat v souvislosti s rostoucí závislostí mezi státy. • 3 podmínky: • existuje problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci států. • státy si musí uvědomit, že tento problém existuje, že je společný více státům a že je možné ho společně řešit. • hegemon v mezinárodním systému je ochotný podpořit vznik MO a nést náklady za její vznik

• V minulosti – vztahy mezi státy na základě dohody či smlouvy (paktu…) • Ty často rozhodovaly o chodu dějin Smlouvy = milníky v historii Např. Vestfálský mír: - jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko-geografický mezník.

• V minulosti – vztahy mezi státy na základě dohody či smlouvy (paktu…) • Ty často rozhodovaly o chodu dějin Smlouvy = milníky Např. Vestfálský mír: v historii - jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko-geografický mezník.

VESTFÁLSKÝ MÍR • 1648 – konec třicetileté války • Náboženské i územní změny • Ve smlouvě uplatněna zásada státní svrchovanosti. Pro každou smluvní stranu to znamenalo souhlas s tím, že bude respektovat územní práva všech ostatních stran a že se nebude vměšovat do jejich vnitřních záležitostí.

VÍDEŇSKÝ KONGRES (VK) • Zač. 19. století – první pokusy o vytvoření MO • První mezinárodní organizací v novodobých dějinách SVATÁ ALIANCE (1815) • VK - setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

• Kde se kongres konal? • Kdo předsedal? • rakouský císař, uherský a český král František I. , (pravidelně zastupován ministrem zahraničí Metternichem. ) • Kdy se konal? • od října 1814 do června 1815 • Zajímavost: pro své každodenní plesy pořádané denně v salónech šlechtičen – tančící kongres

Kongres měl 2 požadavky: • Restaurace – snaha o nastolení do původního stavu do doby před VFR a obnovit feudální a klerikální uspořádání, uspokojit územní požadavky vítězných velmocí a na trůny dosadit původní panovnické rody – tzv. legitimismus. • Kvietismus – snaha o naprostý klid v Evropě, snaha zabránit revolucím za každou cenu.

SVATÁ ALIANCE • spojenectví Ruska, Rakouska a Pruska, které mělo dohlížet na dodržování kvietismu na základě „křesťanské solidarity“ • Dohodli se také na vzájemném potlačování revolucí.

DALŠÍ ROZVOJ ORGANIZACÍ • Skutečný rozvoj začal až ke konci 19. století. • Zejména díky průmyslovému a technologickému rozvoji, komunikačních technologií – telegraf a telefon. • zvýšení komunikace a vzájemné závislosti států.

SPOLEČNOST NÁRODŮ • Po první světové válce vytvoření první světové MO = Společnost národů (1919) • Vytvoření systému kolektivní bezpečnosti a řešení konfliktů mírovou cestou. • Rozdíly vůči Svaté Alianci: zahrnula i malé státy a měla organizační strukturu (Rada, Shromáždění, sekretariát). • Činnost oficiálně ukončena v r. 1946 → dokumenty a závazky přeneseny na OSN

• Kromě OSN vzniklo po 2. světové válce několik regionálních bezpečnostních organizací • 1945: Arabská liga • 1948: Organizace amerických států • 1963: Organizace africké jednoty (od r. 2002 Africká unie) • Tyto organizace ale mají skromné výsledky co se týče udržení míru

• Asie: • ANZUS (1951): Austrálie, Nový Zéland a USA • Evropa: • NATO (1949) • Varšavský pakt (1955 -1991) • OBSE (1975)

FORMY MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE • 2 FORMY VZTAHŮ: A) Státy je mezi sebou budují na základě mezinárodních smluv a dohod B) Státy je mají určené v rámci mezinárodních organizací

a) MEZISTÁTNÍ DOHODY A SMLOUVY • upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezi. spol. • Obsahují přesné formulace, mohou být bilaterální či multilaterální.

b) MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE • vyšší forma spolupráce mezi státy, má již institucionální podobu. • Státy postupují část svých pravomocí společným orgánům nebo se v nich snaží prosadit svůj vliv. • Spolupráce je trvalá a na rozdíl od smluv se neustále vyvíjí

DĚLENÍ MO • 1) PODLE VELIKOSTI • Regionální (činnost jen v některých částech světa) – Arabská liga, EU • Globální (celosvětová činnost a jejími členy většina států) - OSN

• 2) PODLE ZÁJMŮ: • 1. globální – sdružují státy na více kontinentech, mají všeobecný komplexní charakter ( př. OSN) • 2. politické – jsou na jednotlivých kontinentech a mají politické cíle (př. Rada Evropy) • 3. hospodářské – globální - vznikají v procesu globalizace světové ekonomiky ( př. WTO, World Bank, Mezinárodní měnový fond)

• 4. hospodářské - regionální – budují se za účelem vytváření společného trhu a výhod v rámci jednoho kontinentu. (př. EU, NAFTA, CEFTA) • 5. vojenské – cílem těchto organizací je kolektivní obrana oblasti, případně náprava bezpráví (př. NATO) • 7. sportovní a kulturní - sdružují zájmové a podnikatelské organizace v oblasti kultury a sportu (př. FIFA)

Pojmy k zapamatování: • Integrace • Ratifikace potvrzení, schválení, podepsání, konečná souhlas s mezinárodní dohodou • Mezinárodní kooperace – spolupráce, někde je nezbytná, i výhodná. Státy, které se nechtějí podílet na spolupráci se mohou dostat do mezinárodní izolace.