Mezinrodn organizace Mezinrodn instituce mezinrodn organizace mezinrodn reimy

* Mezinárodní organizace

*Mezinárodní instituce: * * * mezinárodní organizace mezinárodní režimy konvence *Definice mezinárodní instituce = neexistuje shoda na jedné definici, ale společné chápání mezinárodních institucí jako souboru ustálených pravidel (formálních i neformálních), která určují vhodné chování aktérů. *Základní pojmy

*Definice MO (Volker Rittberger): *Mezinárodní organizace je instituce, která se řídí interně přijatými závaznými normami. *Tyto normy a pravidla určují možnosti jednání členů, což vede k předvídatelnému chování těchto členů. *MO je i aktérem, který vystupuje autonomně vůči svému okolí → např. vůči státům * Je založena na formální smlouvě, má administrativní aparát a formální a materiální skutečnosti *

*MO se rozlišují na mezinárodní vládní organizace (IGO) a mezinárodní nevládní organizace (INGO). *Hlavním rozdílem je způsob vzniku. * * IGO vznikají na základě mezivládní dohody nebo rozhodnutím jiné IGO. Pokud tak nevzniknou, jsou klasifikovány jako INGO. *Členství není úplně určující. Mohou existovat i hybridní organizace, kde mohou být členy vládní i nevládní aktéři (např. Mezinárodní organizace práce) *

*Mezinárodní vládní organizace (intergovernmental organizations, IGO) *Formální instituce, jejímž členy jsou státy. *Je to dobrovolné uskupení států, které finančně přispívají na chod IGO a činí v jejím rámci rozhodnutí. *Jejím základem je charta nebo smlouva, kde jsou specifikovány cíle, struktura a mechanismy rozhodování. *Mohou se klasifikovat podle typu, rozsahu členství, cílů *

*Mezinárodní nevládní organizace (nongovernmental organization, INGO) * Je nutné je odlišit od jiných transnacionálních uskupení: * Neziskové (x nadnárodní korporace) * Vysoce institucionalizované (x sociální či * protestní hnutí) Orientují se na obecný zájem (x mafie). * Role v mezinárodním systému: stanovují cíle, poskytují informace, poradenství, vytváří tlak na státy nebo IGO, aby jednaly v určité oblasti, pomáhají vytvářet normy a realizovat určitá rozhodnutí. * Obvykle jsou podporovány vládami a koordinují se s IGO *

*Mezinárodní režim: definice Stephena Krasnera: * Jedná se o implicitní nebo explicitní principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy, v jejímž rámci se sbližují očekávání aktérů v určité oblasti. *Omezená definice: * Multilaterální dohody mezi státy, které regulují jednání států v určité oblasti. Činí jejich jednání předvídatelné. *Na rozdíl od MO jsou: * Méně institucionalizované (nemají byrokratickou strukturu a kapacity k vlastnímu jednání) * Zaměřeny na specifičtější cíle (x MO – cíle jsou širší). *Např. Smlouva o nešíření jaderných zbraní, Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) *

*Konvence: *primitivní forma mezinárodní spolupráce *Jedná se o pravidelný vzorec chování v opakujících se situacích, který umožňuje vytvářet očekávání aktérů a koordinovat jejich chování. *Např. diplomacie do r. 1815 → zásady a pravidla se utvářely ad hoc, ale vznikly tak vzorce určitého chování aktérů *

Teoretické přístupy

*MO jako nástroj: jsou nástrojem v rukou států, skrze než prosazují své zájmy. *MO jako aréna: jsou více než nástroj v rukou států, jedná se o stálé instituce, na jejichž půdě si státy vyměňují informace, odsuzují určité jednání nebo koordinují národní strategie. *MO jako aktér: Předpoklad, že státy delegovaly část své suverenity na MO, která se tímto stává samostatným aktérem v mezinárodních vztazích. *

* Jednotlivé teoretické přístupy se liší v: 1. Pohledu na strukturu mezinárodního systému a jeho aktéry 2. Hodnocení příčin vzniku a výsledků mezinárodních organizací *

* * Klasický realismus (E. Carr a H. Morgenthau) Základní teze: 1. 2. Pojetí struktury mezinárodního systému * MS má anarchickou podstatu → neexistuje zde nadnárodní entita, která by státy omezovala * Anarchie neznamená chaos, protože existuje určitý řád daný hierarchií mezi státy (silnější vs. slabší) Aktéři MS * * * Hlavním aktérem v MV je stát * Cílem státu v MS je získat moc – vztahy mezi státy jsou konfliktní Stát pojímají jako black-box = unitární aktér * Neberou do úvahy, že v rámci státu fungují další aktéři (společenské skupiny, jednotlivci), kteří mají vliv na výslednou politiku státu

3. Pohled na mezinárodní organizace * Nejsou podstatnými aktéry, protože nemají sílu změnit anarchickou strukturu MS * Vznik a vliv MO je určován zájmem a mocí států * Jsou využívány silnými státy k realizaci svých národních zájmů * MO trvá tak dlouho, jak trvá zájem státu *

* John Mearsheimer a Kenneth Waltz 1. Zůstává anarchické pojetí MS a státu jako hlavního aktéra * Posun od klasického realismu v tom, že podle nich je to sama anarchická struktura MS, která vede státy k boji o moc *

2. Pohled na MO: * * Hlavním předmětem analýzy jsou IGO * Státy participují v MO, aby zajistily, že jiná skupina států nebude mít větší zisk než oni * jakýkoliv zisk jiných berou jako ztrátu vlastní moci (hra s nulovým součtem) Nevěří, že dlouhodobá spolupráce mezi státy je možná *

*Teorie hegemonické stability * Vznik a fungování MO jsou závislé na existenci hegemona v MV * Hegemon vytváří MO a režimy, aby prosadil své zájmy a hodnoty v MS * Dokáže tolerovat relativní zisky ostatních států, aby dosáhl vlastního absolutního zisku * Efektivita MO závisí na moci hegemona → když klesá, klesá i podpora pro MO * * Pokles moci hegemona vytváří prostor pro jiné státy, které se budou snažit napadnout stávající instituce a normy a změnit MS

*Příkladem je fungování OSN během Studené války: * Hegemon: USA (v r. 1945 jediný vlastník jaderných zbraní) * Cíle OSN odpovídaly zájmům USA (světový mír, RB složená z vítězů 2. světové války) * 1945 -48 RB funkční, OSN považována za efektivní MO * Změna v r. 1949: SSSR získalo atomovou zbraň, Čína se stala komunistickou zemí → konec efektivity RB * * RB zablokována soupeřením Východ-Západ

* OSN jako udržitel míru pod vedením USA padla → USA se soustředí na NATO * Úspěchy OSN jsou přičítány shodě zájmů velmocí, kterou ale neorealisté považují za krátkodobou * Neorealisté považují USA v 21. století za upadajícího hegemona→ nechtějí nést náklady za OSN (financování) * Pokles váhy se např. v intervenci v Iráku v r. 2003 * (USA jednaly i bez mandátu OSN)

*Přebírají pohled realistů na MV → MS má anarchickou strukturu + stát jedná racionálně *Na rozdíl od realistů se domnívají, že státu nejde jen o získání moci a že spolupráce států na půdě MO je naprosto racionální. *

1. Odlišný pohled na státy: 1. Zájmy států se vzájemně nevylučují v MV, ale ani nejsou v naprostém souladu. 2. V MV mohou mít státy společné zájmy (buď aby dosáhly společného zisku, nebo aby zabránily společné ztrátě) 3. Vzájemná závislost mezi státy vede k tomu, že některé problémy nemůže stát řešit sám, a to ani supervelmoc → proto i silné státy jsou nuceny spolupracovat s ostatními. 1. MO jsou považují za místo, kde se vytváří * stabilní vztahy spolupráce.

*Spadá sem: *Funkcionalismus (David Mitrany) *Neofunkcionalismus (Ernst Haas) *Neoliberální institucionalismus (Robert Keohane a Joseph Nye) *

*Funkcionalismus: * Technologický pokrok zvyšuje závislost mezi státy → to vede ke vzniku MO * Pokud se objeví problém překračující státní hranice, vždy vznikne nějaká forma spolupráce. * MO pomáhají státům překonat problémy, které vyplývají ze vzájemné závislosti *

*Neofunkcionalismus * Inspirace evropskou integrací – snaha o její vysvětlení * Kladou důraz na provázanost politiky a ekonomiky * MO vznikají za účelem vyřešení určitého problému → mezinárodní spolupráce pak expanduje do dalších oblastí (efekt spill-over) → nakonec i do sféry politické *

*Neoliberální institucionalismus: *Vychází z teorie vzájemné závislosti *Vzájemná závislost mezi státy vede k potřebě zakládat MO. *Na rozdíl od funkcionalistů se ale nedomnívají, že se tak děje automaticky. *Vznik MO je do značné míry závislý na rovnováze moci v MV v oblasti, ve které působí. *

*Kdy a proč vznikají MO? * Když se objeví problém, který přesahuje hranice států (např. válka, znečištění životního prostředí, protekcionismus) * Státy zakládají MO, aby daný problém nezhoršil situaci v těchto státech, což by se mohlo stát, pokud by nespolupracovaly. *MO podporují spolupráci mezi státy, které umožňují dosažení společných cílů. *Úspěch MO závisí na konstelaci zájmů v dané oblasti → jsou úspěšné tehdy, když společné zájmy účastnících se států výrazně převažují nad jejich protikladnými zájmy. *

*Podle idealistů se chování států v MS řídí hodnotami a normami *Původně tzv. normativní idealismus *Navázal na myšlenky I. Kanta, H. Grotia *Hlavní představitel Woodrow Wilson *Opak klasického realismu *

*Vychází z předpokladu, že společnosti (ne státy) jsou hlavními aktéry MS *Lidé se řídí morálkou a umí rozlišit, co je dobré a co je špatné *Společnosti mohou najít společné normy → především žít v míru *MO pomáhají ukotvit tyto společné normy a hájit je v MS *Z toho vycházel návrh Wilsona na založení Společnosti národů *

*Současná teorie vycházející z idealismu *Společný předpoklad, že státy se ve svém jednání řídí nejen zájmy, ale i hodnotami a normami. *MO vznikají tehdy, když hodnoty a normy, které reprezentuje, jsou společné jejím členům *

*Při vzniku MO kladou důraz na podmínku uznání existence určitého společného problému. *Státy musí mít také alespoň částečný společný pohled na řešení problému, jinak se MO neustaví. *Kladou důraz roli sociálních skupin, které lobbují za specifické normy či určitá specifická vnímání problému. *Nestátní aktéři (NGO) jsou důležití pro uznání problému. *