Integrovan nstroje rozvoje zem Mstn akn plny rozvoje

Integrované nástroje rozvoje území Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ing. Jan Binek, Ph. D. Regionální rozvoj a praxe 2020 Přednáška č. 3. 2 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

HLAVNÍ BODY v Detailní seznámení se s integrovanými nástroji: § Co to je? Proč to je? Jak se to realizuje? v Místní akční skupiny § Vývoj a struktura § Aktuální fungování v Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP) – územní dimenze v oblasti vzdělávání Technická poznámka: Na jednotlivých snímcích jsou uvedeny základní informace. Vysvětlující a doplňující komentáře a odkazy jsou uvedeny v poznámkách pod snímkem.

Ø Ø Ø VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V EU zejména iniciativami EU na Integrované přístupy byly uplatňovány podporu rozvoje měst, např. URBAN /1994– 2013/, URBACT /2002 – 2013/. Nařízení EP a Rady (ES) č. 1083/2006 obsahuje opatření prosazující integrovaný územní rozvoj a podporu meziregionální spolupráce. Užit pojem integrovaný plán udržitelného rozvoje měst. Základní doporučované rysy integrovaných strategií definuje Lipská charta o udržitelných evropských městech z roku 2007. V rámci města by měla být věnována zvláštní pozornost deprivovaným nebo upadajícím čtvrtím. Rámec integrovaných nástrojů (definice a cíle ITI a CLLD) pro období 2014– 2020 stanoví Nařízení EP a Rady (ES) č. 1303/2013. Konkrétní přístup rozpracován v dohodách o partnerství s jednotlivými státy.

VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V ČR (I) Spojeny především s využíváním fondů EU. Výslovně nadefinovány až pro období 2014– 2020, jsou ale zmiňovány již v prvním období 2004– 2006 po vstupu ČR do EU: Ø Společný regionální operační program (SROP) – uplatnění v prioritě 2 – Regionální rozvoj infrastruktury, součást opatření 2. 3 Regenerace a revitalizace vybraných měst. Ø SROP – Integrované plány cestovního ruchu byly specifickým nástrojem používaným v prioritě 4 – Rozvoj cestovního ruchu. Ø OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) – podopatření 2. 1. 4. Rozvoj venkova – podpora pilotních integrovaných územních strategií rozvoje venkova připravených místními akčními skupinami (10 MAS).

VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V ČR (II) 2007– 2013: Koncept integrovaných přístupů v řadě operačních programů. Do praxe ve větší míře dostaly pouze integrované plány rozvoje měst a místní rozvojové strategie místních akčních skupin. Integrované plány rozvoje měst (IPRM) – uplatnění v regionálních operačních programech (ROP) a tematických operačních programech a dále také v rámci Integrovaného operačního programu (IOP). q regenerace a revitalizace brownfields, q revitalizace specifických městských zón, q modernizace veřejných prostranství, q rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdělávání, q rozvoj infrastruktury zdravotní péče, q posilování sociální soudržnosti, kvality života, zdraví obyvatel.

VYUŽITÍ IPRM 2007– 2013 IRPM byly určeny pro regionální centra daných regionů soudržnosti (v praxi většinou krajská města), v některých regionálních operačních programech i pro menší města. Města se schváleným IPRM v období 2007– 2013

POZITIVA A NEGATIVA IPRM Pozitiva IPRM snaha o uplatnění „vyšší úrovně“ strategického plánování pokus o hledání vhodných synergií možnost využití větších objemových finančních rámců na řešení potřebné infrastruktury posílení partnerství ve městech. Negativa IPRM obsahové zaměření strategií pouze na problémy řešené na katastrálním území samotného města nebo v rámci vymezené zóny menší provázanost ROP a IOP s ostatními operačními programy málo účinná bonifikace projektů IPRM v dalších OP vysoké nároky na administrativní zabezpečení nejasná závaznost a malá účinnost smlouvy mezi předkladatelem IPRM a řídicím orgánem

INTEGROVANÉ NÁSTROJE 2014– 2020 § Slouží k provázanějšímu rozvoji městských i venkovských regionů. § Integrovaný přístup = věcná (provázané tematické/sektorové intervence), územní (realizace intervencí ve spojitém území) a časová (sladění návazností intervencí) provázanost intervencí realizovaných na základě integrované strategie rozvoje území. § ČR má pro období EU 2014– 2020 tři integrované nástroje: • Integrované územní investice (ITI) • Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) • Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) § Způsob jejich užití je zakotven v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014– 2020 (MPIN) (schválen usnesením vlády ČR č. 682 ze dne 27. srpna 2014, resp. verze 2 z vydané 10. listopadu 2015). 8

VYUŽITÍ ITI A CLLD VE VYBRANÝCH STÁTECH EU Stát ČR SR Polsko Německo Rakousko Španělsko Francie Anglie Irsko Financování ERDF ESF EAFRD ITI CLLD 26. 8. 2014 ANO x x x 20. 6. 2014 ANO x x 21. 5. 2014 ANO x x x 15. 8. 2014 soubor regionálních programů 17. 10. 2014 NE ANO x x 4. 11. 2014 NE ANO x x x 8. 8. 2014 soubor regionálních programů 15. 10. 2014 ANO* ANO x x x 18. 11. 2014 NE ANO x Schválení Do. P EK Do. P = Dohoda o partnerství * Bylo již uplatňováno i v předchozím období jako tzv. Local Enterprise Partnership (LEP). Formální označení ITI není používáno.

ÚZEMNÍ DIMENZE q Dohoda o partnerství: „Je chápána jako možnost koncentrovat prostředky z programů ESI fondů ve specifických typech území podporující jednak konkurenceschopnost (v závislosti na rozvojový potenciál) ČR a také zohledňující požadavek na vyrovnávání územních disparit (ve vztahu k vnitřní diferenciaci území a koncentraci problémů ekonomického, sociálního či environmentálního charakteru). Územní zaměření intervencí v programech financovaných z ESI fondů bude respektovat specifická hlediska. “ q Zakotvena v jednotlivých operačních programech, které se promítají do Národního dokumentu k územní dimenzi (NDÚD).

ÚZEMNÍ DIMENZE

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY V ČR .

REGIONÁLNÍ A NÁRODNÍ STÁLÁ KONFERENCE q Pro lepší identifikaci potřeb území a zajištění propojenosti s řídícími orgány (ŘO) byly vytvořeny komunikační platformy: § Na krajské úrovni Regionální stálá konference (RSK). § Na celostátní úrovni Národní stálá konference (NSK). q V konferencích zástupci všech důležitých aktérů. q NSK se schází cca 3 x ročně. q Nástrojem pro předání informací z krajů jsou regionální akční plány krajů.

KOORDINACE ÚZEMNÍ DIMENZE národní úroveň Rada vlády pro ESI fondy Předseda vlády, ministři (MMR, MF, MPO, MŠMT, MD, MŽP, MPSV, MZe), primátor hl. m. Prahy . Rada na pracovní úrovni MMR, ÚV, Rady vlády, ministerstva, HMP, AK ČR, SMO ČR, NS MAS, NNO, ASZ, ČSÚ, HK ČR, AK ČR, ÚOHS, TAČR, VOP, SOCR aj. Národní stálá konference MMR (ORP, NOK), ŘO, věcní garanti, ASZ, AK ČR, SMO ČR, NS MAS, SMS ČR Operativní pracovní skupina pro integrované nástroje a území dimenzi ŘO, MMR, vybraní zástupci ITI/IPRÚ Operativní pracovní skupina pro CLLD ŘO, MMR, vybraní zástupci CLLD regionální úroveň Rezortní tematické pracovní skupiny s územním průmětem Operativní pracovní skupina Regionálních stálých konferencí ŘO, MMR, vybraní zástupci RSK Komora ITI CLLD regionální a IPRÚ Zástupci KS Zástupci 13 Nositelé ITI, MAS, RSK, relevantní IPRÚ, relevantní ŘO, AK ČR, relevantní ŘO, NS SMO ČR, NS ŘO, SMO ČR, MAS, SMS ČR, ASZ, MMR (ORP) Systém stálých konferencí Využití RSK při řízení územní dimenze OP Regionální stálá konference Kraj, nositelé IN, střední a malá města, SMS ČR, SPOV, KS MAS, manažer RIS 3, KHK, NNO, VŠ, ASZ, KÚP PS Zaměstnanci PS Vzdělávání Další pracovní skupiny

OPERAČNÍ PROGRAMY ČR 2014– 2020 v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) v OP Zaměstnanost (OP Z) v OP Doprava (OP D) C elk v OP Životní prostředí (OP ŽP) e v Integrovaný regionální operační program (IROP) m v OP Praha – pól růstu (OP PPR) v OP Technická pomoc (OP TP) v Program rozvoje venkova 2014– 2020 (PRV) v OP Rybářství (OP R) 21 OP v Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce – celkem 11 OP) Regionální rozvoj a praxe 16

OPERAČNÍ PROGRAMY EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE 2014– 2020 V ČR Programy přeshraniční spolupráce v INTERREG V-A Česká republika – Polsko v INTERREG V-A Rakousko – Česká republika v INTERREG V-A Slovenská republika – Česká republika v OP přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko v OP přeshraniční spolupráce Svobodný stát Sasko – Česká republika Programy nadnárodní a meziregionální spolupráce v Program nadnárodní spolupráce Interreg CENTRAL EUROPE v Program nadnárodní spolupráce DANUBE v Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE v Program meziregionální spolupráce ESPON 2020 v Program meziregionální spolupráce INTERACT III v Program URBACT III Regionální rozvoj a praxe 17

INTEGROVANÉ NÁSTROJE 2014– 2020: TYPY ÚZEMÍ A VAZBA NA OP Typ nástroje ITI IPRÚ CLLD . Typ území navržený pro jejich implementaci Metropolitní oblasti a aglomerace (nad 300 tis. obyvatel) Ostatní významné aglomerace (krajská centra + statutární město Mladá Boleslav se svým zázemím) Venkovská území s přesahem do městských regionů dle platné definice územní působnosti MAS a kvalitativního vymezení PRV. Důraz na periferní území s přesahem do území stabilizovaných a částečně do rozvojových. Operačního programy, z nichž je nástroj financován IROP, OP D, OP VVV, OP PIK, OP Z, OP ŽP, OP PPR IROP, OP D, OP Z IROP, OP Z, OP ŽP, PRV

FINANČNÍ ALOKACE NA INTEGROVANÉ NÁSTROJE DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ .

ÚZEMNÍ DIMENZE PRO ROZVOJ MĚST A JEJICH ZÁZEMÍ (ITI+IPRÚ) q OP Doprava: veřejná doprava (SC 1. 4), telematika, bezpečnost dopravy (SC 2. 3) q OP VVV: SC 1. 1; 1. 2; 1. 3; 2. 1; 2. 2; 2. 3; 2. 4; 2. 5 q OP PIK: 1. 1; 1. 2; 2. 1; 4. 2; 2. 3; 2. 4; 3. 5. q IROP: silnice II. a III. třídy (SC 1. 1), cyklostezky za prací (SC 1. 2), sociální služby (SC 2. 1), sociální podnikání (SC 2. 2), vzdělávání a celoživotní učení (SC 2. 4), kulturní památky (SC 3. 1) q OP ŽP: teoreticky hodně, ale žalostná alokace q OP ZAM: 1. 1. 1; 2. 1. 1 Podrobnosti – viz příslušné OP a NDÚD.

ÚZEMNÍ DIMENZE PRO ROZVOJ VENKOVA (CLLD) q IROP SC 4. 1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu: aktivity ze SC 1. 2; 1. 3; 2. 1; 2. 2; 2. 3; 2. 4; 3. 1; 3. 3 q OPZ SC 2. 3. 1 Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech q OP ŽP (4. 2; 4. 3): výsadba lesů, likvidace bolševníku a křídlatky q PRV (19): viz operace 19. 2. 1 19. 3. 1 v dokumentu PRV, články odkazují na články Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1305/2013.

POSTUP UPLATNĚNÍ INTEGROVANÉHO NÁSTROJE § Vymezení území – stanoví nositelé nástroje (nositelé IN). § Zpracování integrované strategie, v níž je zakotven způsob uplatnění nástroje. § Hodnocení a schválení integrované strategie MMR a řídícími orgány (ŘO) operačních programů. § Realizace projektových výzev (výzvu schválí ŘO, nositel IN vybírá projekty, kontroluje realizaci). § Podávání zpráv o plnění integrované strategie. 22

ÚZEMÍ ITI A IPRÚ 23

INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI) q Metropolitní oblasti celostátního významu (území s koncentrací více než 300 000 obyvatel): Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Olomouc, Hradecko-Pardubická – celkem 7. q Hlavními tématy řešenými v rámci nástroje ITI jsou: § Doprava § Trh práce § Propojení výzkumných kapacit a aplikace jejich výstupů do praxe § Inovace a podnikání § Oblast životního prostředí včetně technické infrastruktury § Veřejné služby (sociální, zdravotní a vzdělávací) q ITI a IPRÚ využily pro vymezení vlastní metodiky

VYMEZENÍ ÚZEMÍ ITI (I) q Praha: Užití dat od mobilních operátorů, dojížďka do zaměstnání a do škol, rezidenční suburbanizace (počet přistěhovalých, počet dokončených bytů, počet obyvatel), omezení na SO ORP. q Brno: Pracovní vazby, , vyjížďka za prací do Brna, časová dostupnost Brna veřejnou hromadnou dopravou, Počet spojů veřejné hromadné dopravy do Brna, časová dostupnost Brna individuální automobilovou dopravou, podíl dětí ve věku 6– 14 let vyjíždějících do ZŠ v Brně, počet významných proudů dojížďky do škol (mimo základních) q Olomouc: Tříjádrová aglomerace (Prostějov, Přerov), dojížďka pracujících, časová dostupnost osobním automobilem, vzdělanostní struktura obyvatelstva, analýza zaměstnanosti v high-tech sektorech.

OLOMOUCKÁ AGLOMERACE (= ZÓNY A + B) .

VYMEZENÍ ÚZEMÍ ITI (II) q Ostrava: Na základě expertního posouzení (dojížďka do zaměstnání, syntetický ukazatel vzdělanosti, podíl zaměstnaných v high-tech průmyslu a službách), devítijádrové území (Ostrava, Karviná, Havířov, Opava, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnice, Nový Jičín, Příbor), denní pracovní migranti, nespojité území spojeno. q Plzeň: Bylo zváženo 8 demografických, 3 ekonomické, 5 územně technických a 3 ukazatele dopravní struktury q Ústecko-chomutovská aglomerace: Hustota zalidnění a zóna rezidenční suburbanizace (intenzita bytové výstavby a podíl migrantů), povrchové doly, významné průmyslové podniky, páteřní dopravní vztahy q Hradecko-pardubická aglomerace: Vyjížďka do zaměstnání a do škol, administrativní hranice okresů

INTEGROVANÉ PLÁNY ROZVOJE ÚZEMÍ (IPRÚ) q Nástroj pro udržitelný rozvoj regionálních pólů růstu (aglomerace 100 000 a více) q České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Zlín, Liberec-Jablonec nad Nisou – celkem 6 q Krajská města + Mladá Boleslav q Témata rozvoje: § Veřejné služby (hlavně sociální) § Vzdělávání a trh práce § Dopravní obslužnost

VYMEZENÍ ÚZEMÍ IPRÚ q České Budějovice: Správní obvod ORP České Budějovice q Jihlava: Pracovní vztahy, podíl ekonomicky aktivních vyjíždějících za prací do Jihlavy, časová dostupnost Jihlavy veřejnou hromadnou dopravou, počet spojů veřejné hromadné dopravy do Jihlavy, časová dostupnost Jihlavy individuální automobilovou dopravou, podíl dětí ve věku 6– 14 let vyjíždějících do ZŠ v Jihlavě, počet významných proudů dojížďky do škol q Karlovy Vary: 25 sociodemografických a ekonomických charakteristik, které byly srovnány s dojížďkou do zaměstnání, složitě vymezené území bylo uměle oříznuto na základě Politiky územního rozvoje z roku 2008 a ZÚR Karlovarského kraje 2010. Bez vysvětlení přidán Nejdek. q Mladá Boleslav: Sousední obce a obce na silnici č. I/16 + obec Rokytec q Zlín: Vymezení na základě problémových a rozvojových oblastí q Liberecko- Jablonecká aglomerace: 16 dílčích demografických, ekonomických a územně technických ukazatelů, intenzita osobní a nákladní dopravy, dojížďka do zaměstnání a škol, síť IDS.

Popis území a zdůvodnění jeho výběru Analytická část Struktura strategie ITI/IPRÚ • Socio-ekonomická analýza • Analýza stakeholderů • Analýza problémů a potřeb • SWOT analýza Strategická část • Stanovení vize, strategických cílů, specifických cílů a opatření • Koincidenční matice • Vazba na horizontální témata • Vazba na strategické dokumenty Implementační část • Popis řízení včetně řídící a realizační struktury a komunikace nositele IN • Popis realizace partnerské spolupráce • Monitorování a hodnocení plnění strategie Přílohy • Finanční plán a indikátory • SEA hodnocení • Mapa území • Analýza rizik • Seznam obcí aglomerace • Doklad o schválení strategie zastupitelstvem nositele • Vzor Statutu a Jednacího řádu ŘV • Vzor Statutu a Jednacího řádu PS ŘV • Čestné prohlášení 30

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD q Nástroj určený pro venkovská území, město nesmí mít více než 25 000 obyvatel, území musí mít 10 000– 100 000 obyvatel q Realizován přes místní akční skupiny (MAS) q Velká část MAS fungovala již v minulém programovém období (LEADER), připojeni obcí, vznik nových MAS q Partnerství veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru q Realizace CLLD zpracována ve strategii CLLD pro území MAS q K 14. 6. 2019 v ČR bylo 179 MAS (94 % obcí ČR). q Zastřešující organizací pro MAS je Národní síť místních akčních skupin ČR (členy cca 166 MAS).

CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? q Nezávislé rozvojové uskupení aktérů z území q Formálně jde o neziskovou organizaci (zapsaný spolek či obecně prospěšnou společnosti) q Funguje dle metody Leader Liaison Entre Actions de Développement de l´Économie Rurale neboli „Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku“ q Informace o MAS v ČR: § http: //nsmascr. cz/ § https: //www. mistniakcniskupiny. cz/

PRINCIPY METODY LEADER 1. strategie místního rozvoje, 2. partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem 3. přístup zdola nahoru – rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádění strategií náleží MAS 4. navrhování a provádění strategie je založené na součinnosti mezi subjekty i projekty z různých odvětví 5. uplatňování inovačních postupů, 6. provádění projektů spolupráce, 7. vytváření sítí místních partnerství.

ÚZEMNÍ POKRYTÍ MAS 34

TÉMATA PRO MAS FINANCOVANÁ PŘES CLLD q Rozvoj lokální ekonomiky: investice do zemědělství a lesnictví, nezemědělských mikropodniků a malých podniků a sociálního podnikání. q Řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňovaní. q Realizace opatření na zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, zejména cyklodopravy do škol a do zaměstnání. q Komplexní řešeni zvýšení bezpečnosti dopravy. q Deinstitucionalizace peče o zdraví formou terénních sociálních služeb. q Zvýšení kvality a dostupnosti vzdělávání a celoživotního učení v oblasti klíčových kompetencí (přírodovědné a technické obory). q Zefektivnění prezentace a posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví. q Možnost pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje. q U vybraných MAS, na jejichž území se rozkládají chráněná území, odstranění nepůvodních druhů (křídlatka a bolševník) a výsadba dřevin.

Popis území a zdůvodnění jeho výběru Analytická část • Socioekonomická analýza • SWOT analýza • Analýza problémů a potřeb Struktura strategie CLLD území MAS Strategická část • Stanovení vize, strategických cílů, specifických cílů a opatření • Popis integrovaných a inovativních rysů strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky • Vazba na strategické dokumenty • Akční plán obsahující popis programových rámců • Vazba na horizontální témata Implementační část • Popis řízení včetně řídící a realizační struktury MAS • Popis administrativních postupů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výběr projektů s uvedením plánované personální kapacity • Popis animačních aktivit • Popis spolupráce mezi MAS na národní a mezinárodní úrovni a přeshraniční spolupráce • Popis zvláštních opatření pro hodnocení Přílohy • Finanční plán a indikátory programované rámce • Mapa území a seznam obcí • Popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie • Analýza rizik • Čestné prohlášení 36

STRUKTURA OPATŘENÍ PROGRAMOVÉHO RÁMCE (IROP) § § § § § Specifický cíl strategie Název opatření Vazba na specifický cíl IROP Popis opatření – cíl opatření a zdůvodnění potřeb Typy (témata) projektů Příjemci podpory – možní příjemci dotace. Minimální a maximální výše způsobilých výdajů: Principy preferenčních kritérií (konkrétní kritéria budou stanovena až ve výzvě MAS) Výsledky – Indikátory a jejich hodnoty

MOŽNÁ STRUKTURA STRATEGICKÉ ČÁSTI SCLLD Obecná struktura strategické části Vize Strategický cíl (indikátory SC) Priorita Specifický cíl Opatření CLLD indikátory dle NČI Strategický cíl (indikátory SC) Priorita Specifický cíl Opatření indikátory Finanční a časový plán Opatření CLLD indikátory dle NČI Specifický cíl Opatření indikátory Individuální projekty z OP Opatření indikátory Akční plán pro vlastní zdroje

KRITÉRIA HODNOCENÍ SCLLD (I) Kritéria formálních náležitostí 1. Odpovídá struktura SCLLD požadavkům definovaným v MPIN? 2. Byly dodány všechny povinné přílohy? 3. Obsahují povinné přílohy požadované náležitosti definované v MPIN? Kritéria přijatelnosti 1. Je území vymezeno na základě statisticky podložených charakteristik? 2. Vychází SWOT analýza ze socioekonomické analýzy? 3. Vychází analýza potřeb ze socioekonomické analýzy? 4. Představuje SWOT analýza a analýza potřeb východisko pro strategickou část? 5. Obsahuje SCLLD popis takových opatření, která jsou vzájemně integrovaná? 6. Má MAS popsány používané komunikační a animační aktivity? 7. Vyplývá z nastavených postupů, že jsou transparentní? 8. Odpovídají údaje vč. orgánů MAS v SCLLD údajům v žádosti o standardizaci? 9. Je v implementační části popsaná organizace řízení integrovaného nástroje ve fázi tvorby i realizace strategie (rozdělení rolí a kompetencí apod. )?

KRITÉRIA HODNOCENÍ SCLLD (II) Kritéria přijatelnosti 10. Jsou definovány postupy administrace projektů konečných žadatelů? 11. Odpovídá vymezení zájmových skupin zaměření SCLLD? 12. Jsou zastoupeny všechny významné zájmové skupiny ve vztahu k zaměření SCLLD? 13. Je v implementační části popsán způsob monitoringu a vyhodnocování plnění integrované strategie? 14. Jsou v analýze rizik jednoznačně popsána rizika ohrožující realizaci strategie? 15. Jsou v analýze rizik popsána opatření k řízení identifikovaných rizik? 16. Jsou principy pro určení preferenčních kritérií v souladu se zaměřením integrované strategie CLLD?

ÚKOLY MAS VE VZTAHU K SCLLD q Zpracování strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD). q Propagace SCLLD, informování o SCLLD. q Vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a objektivních preferenčních kritérií pro výběr projektů. q Příprava a zveřejňování výzev na úrovni MAS k podávání žádostí o podporu. q Výběr projektů k realizaci v souladu se SCLLD a stanovení výše podpory. q Přijímání a hodnocení žádostí o podporu. q Zajištění administrace SCLLD a projektů vybraných k realizaci v rámci jednotlivých programů – Sledování plnění SCLLD a podpořených projektů (evaluace). q Realizace animačních aktivit směřujících k naplňování SCLLD – Podpora potenciálních příjemců v rozvíjení projektových záměrů a přípravě žádostí směřujících k naplňování SCLLD q Koordinace aktivit místních aktérů směřujících k naplňování SCLLD.

POSTUPY PRO VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV A ADMINISTRACI PROJEKTŮ (I) q q q Řídící orgán OP (ŘO) vyhlásí průběžnou výzvu na předkládání žádostí o podporu v rámci CLLD, ve které může stanovit určité společné prvky výzev MAS, postupů a hodnotících kritérií (principy pro tvorbu hodnoticích kritérií, případně vylučovací kritéria zajišťující soulad s programem). MAS připraví výzvu MAS k předkládání žádostí o podporu v rámci své SCLLD a předloží ji ke schválení ŘO (respektive platební agentuře Státního zemědělského intervenčního fondu = SZIF). ŘO, resp. platební agentura SZIF si stanoví rozsah údajů výzvy MAS, které podléhají schválení. ŘO má právo ve výzvě ŘO stanovit některá kritéria pro hodnocení a výběr projektů jako povinná, dále může stanovit kritéria doporučující. V rámci výzvy MAS je uveden přesný popis způsobu výběru projektů a v případě PRV je také vymezena alokace na jednotlivé Fiche SCLLD vyhlášené výzvy MAS. Výzva rovněž obsahuje kritéria pro hodnocení a výběr projektů stanovená s důrazem na soulad projektu s SCLLD a příslušným programem a v souladu s principy pro určení preferenčních kritérií MAS v SCLLD MAS vyhlásí výzvu MAS na předkládání žádostí o podporu v rámci specifické výzvy ŘO. MAS výzvu vyhlašuje prostřednictvím MS 2014+ (v případě PRV prostřednictvím IS SZIF) a na svém webu. Žádosti o podporu jsou vkládány prostřednictvím MS 2014+, v případě PRV prostřednictvím IS SZIF. Příjem projektů Kanceláří MAS, ke každému projektu bude uvedeno registrační číslo.

POSTUPY PRO VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV A ADMINISTRACI PROJEKTŮ (II) q q q MAS provede výběr projektů – výše jejich podpory nesmí překročit maximální procentuální výši podpory projektů stanovenou na výzvě ŘO, výši podpory projektu může snížit na úrovni výzvy MAS postoupí vybrané projekty ŘO (respektive platební agentuře SZIF v případě PRV) k závěrečnému ověření jejich způsobilosti před schválením. ŘO (respektive platební agentura SZIF v případě PRV) provádí kontrolu způsobilosti projektů a ověření administrativní kontroly. ŘO (respektive platební agentura SZIF v případě PRV) schválí způsobilé projekty, v pořadí a ve výši podpory schválené MAS k realizaci (ŘO/platební SZIF může schválenou výši podpory snížit, pokud o to požádá žadatel, nebo nebudou požadované výdaje způsobilé v plné výši). Je vydán právní akt o poskytnutí/převodu podpory ze strany ŘO programu, platební agentury SZIF v případě PRV, nebo oprávněného zprostředkujícího subjektu. Projekty budou vyvěšeny na webové stránce MAS. Klíčové projekty MAS jsou administrovány v souladu s postupem pro administraci klíčových projektů MAS popsaným v implementační části SCLLD a rovněž v souladu s pravidly stanovenými v řídicí dokumentaci příslušného programu. MAS musí zajistit dodržení transparentních a nediskriminačních postupů hodnocení a výběru projektů.

DOPORUČENÍ Ga. REP KE ZLEPŠENÍ UPLATNĚNÍ INTEGROVANÝCH NÁSTROJŮ q Plán rozvoje aglomerace v návaznosti na strategii ITI/IPRÚ (doplnění Strategie ITI/IPRÚ) q Akční plán SCLLD pro vlastní zdroje z území MAS q Plán společných aktivit svazku obcí ve vazbě na SCLLD Viz METODIKA pro zlepšení komplexních podmínek realizace společných rozvojových aktivit a projektů obcí a měst a zvýšení efektivity jejich spolupráce (certifikovaná metodika MMR 009/2015, výstup projektu č. TD 020018)

AKČNÍ PLÁN SCLLD PRO VLASTNÍ ZDROJE MAS § Volitelná část SCLLD, resp. plán na SCLLD volně navazující. § Byl zmiňován pouze v Manuálu (Metodice) SCLLD, nicméně jde o dokument s velkým potenciálem. § Opatření financovaná formou CLLD mají poměrně přesně vymezený obsah i procesy s nimi spojené. § Opatření v akčním plánu pro vlastní zdroje jsou velkou výzvou pro spolupráci všech aktérů na území MAS a minimálně pro koordinaci rozvojových aktivit → posílení animační role MAS.

AKČNÍ PLÁN SCLLD – POSTUP 1. Specifikace „ostatních“ opatření v SCLLD – zejména rozlišení, které typy subjektů budou realizátory 2. Seskupení témat podle (převažujících) realizátorů (podle kompetencí) 3. Konkretizace rozvojových aktivit potenciálních realizátorů 4. Návrh společných aktivit a financování jejich činnosti

UŽITEČNÉ MATERIÁLY q Pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoje určené místním aktérům (verze 2, srpen 2014, překlad textu EK) http: //nsmascr. cz/content/uploads/2014/09/guidance_clld _local_actors_cs. pdf q Manuál pro integrované územní investice: ITI (Zpracovatel MEPCO ve spolupráci se SMO ČR) – řada využitelných postupů (struktura strategií ITI a CLLD je obdobná) http: //www. smocr. cz/data/file. Bank/f 9454283 -3 c 85 -4997858 f-20 ff 3 f 735 c 3 f. pdf

PORTÁL IS KP 14+ = součást Monitorovacího systému 2014+ (MS 2014+) Portál pro vložení integrovaných strategií a pro vyplňování a podávání elektronické žádosti o podporu projektů ze strukturálních fondů v programovém období 2014 až 2020. q https: //mseu. mssf. cz/ q Informace o čerpání z fondů EU dostupné na www. dotaceeu. cz q Pro podání projektu nutný elektronický podpis – vystaví, např. Česká pošta za 396 Kč na 1 rok.

PORTÁL IS KP 14+: ÚVODNÍ STRANA .

PORTÁL IS KP 14+: PO PŘIHLÁŠENÍ .

PORTÁL IS KP 14+: ŽADATEL .

PORTÁL IS KP 14+: PROJEKT .

PORTÁL IS KP 14+: POPIS PROJEKTU .

STAV A FUNGOVÁNÍ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN 54

MAS V ČÍSLECH 179 MAS: 144 MAS vzniklo do roku 2008, 35 od roku 2011. 68 MAS s alespoň jednou obcí větší než 10 tis. obyvatel § 51 MAS do 20 obcí § 74 MAS 20– 39 obcí § 54 MAS 40 a více obcí § 80 60 Průměrná velikost vznikajících MAS dle počtu obcí 40 200 2 200 3 200 4 200 5 200 6 200 7 200 8 200 9 201 0 201 1 201 2 201 3 201 4 201 5 § MAS podpořené 2007– 13: menší průměrná velikost obce, nižší počet členů v přepočtu na 1 obec Extrémy: Svatováclavsko (5 obcí) x Pošumaví (99 obcí) Extrémy: Brána Písecka (11 008 ob. ) x Sokolovsko (88 986 ob. ) 55

MAS V ČR JSOU ZNAČNĚ ROZDÍLNÉ 56

AKTUÁLNÍ INFORMACE O MAS § Výsledky dotazníkového šetření v rámci projektu „Nové role místních akčních skupin v lokálním rozvoji“ § Šetření proběhlo od 5. 2. do 20. 3. 2019 § Odpovědi 128 MAS § Údaje ke konci roku 2018 57

STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY § Členství v MAS často členům nic moc nepřináší § Velké rozdíly v aktivitě členů v rámci MAS 58

PRŮMĚRNÝ POČET OBYVATEL NA ČLENA MAS 59

ROZDÍLY V ČLENSKÉ ZÁKLADNĚ § V malých MAS vyšší podíl nezemědělských podnikatelů a vyšší podíl neziskových organizací § Nejvyšší podíl zemědělských podnikatelů ve velkých MAS § MAS podpořené v období 2007– 2013 mají vyšší podíl zemědělských podnikatelů. § MAS v okolí velkých měst mají mezi členy vyšší podíl neziskových organizací, ale méně podnikatelů. § Příhraniční MAS mají výrazně méně neziskových organizací než ostatní MAS, ale mají výrazně větší podíl podnikatelů (zejména zemědělských, ale i ostatních). 60

PODÍL ČLENŮ ZE SOUKROMÉHO SEKTORU 61

ČINNOSTI MAS PRO SUBJEKTY Z ÚZEMÍ 62

STRUKTURA FINANCOVÁNÍ MAS 2018 63

ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY – VYUŽITÍ A VÝŠE KATEGORIE PŘÍSPĚVKU Bez příspěvků Obce paušál Obce příspěvek na obyvatele Svazek obcí paušál Svazek obcí příspěvek na obyv. Příspěvková organizace Podnikatel Nezisková organizace. Fyzické osoby PODÍL MAS, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ 11 % 35 % 50 % 35 % 19 % 54 % 76 % 74 % 62 % PRŮMĚR ZA ROK – 5000 Kč 10 Kč na obyvatele 13 000 Kč 7 Kč na obyvatele 800 Kč 1590 Kč 690 Kč 580 Kč 64

ČEMU SE MAS VĚNUJÍ A PLÁNUJÍ VĚNOVAT? 65

HLAVNÍ PŘÍNOSY ČINNOSTI MAS § Rozvoj spolupráce, propojování, síťování, aktivizace (63 %) § Zajištění finančních prostředků pro region (33 %) § (Dotační) poradenství (24 %) § Pomoc při rozvoji území (16 %) § Dále: Informování, podpora podnikání, vzdělávání, plánování, propagace regionu, rozvoj cestovního ruchu ko a j S „MA k“ majá 102 MAS vyjádřilo názor Většina MAS uvedla více přínosů 66

PŘEDSTAVA O UPLATŇOVÁNÍ METODY LEADER § Větší samostatnost v rozhodování o podpoře území § Více prostoru na setkávání, komunikaci, propojování § Podpora nápadů z území § Motivace většího zapojení aktérů § Vytváření vlastních nástrojů rozvoje 67

BARIÉRY UPLATŇOVÁNÍ METODY LEADER 68

PŘEDSTAVA O FUNGOVÁNÍ MAS 2021+ § Fungování jako nyní + rozšíření o témata, činnosti, které nyní nejsou podporovány § Posílení role silné rozvojové organizace § Méně úřednických a více rozvojových činností – další rozvíjení odborného týmu § Realizace strategie CLLD za lepších podmínek – více možností řešit potřeby území 69

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁNY ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ (MAP) 70

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁNY ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ (MAP) Ø Nový koncepční nástroj na zlepšování podmínek pro předškolní a základní vzdělávání na úrovni správních obvodů ORP. Ø Nositeli, tj. tvůrci a garanty, jsou MAS, ORP či svazky obcí. Ø MAP je podmínkou pro čerpání dotací z IROP, postupně bude nezbytné, aby v něm byly všechny záměry, které žádají o dotaci. Ø Na zpracování „dokumentů“ MAP naváží projekty MAP II, v rámci nichž budou realizovány plánované aktivity. Ø Cíle MAP – shodnout se na prioritách a připravit akční plán: § Zkoordinovat investice do školství v SO ORP. § Zkvalitnit vzdělávací procesy. § Rozvinout spolupráci a vzájemnou podporu škol.

NOSITELÉ MAP .

CO JE MAP? Místní akční plán je možné vnímat ze tří úhlů pohledu: 1. MAP je projekt podpořený z fondů EU 2. MAP je proces zkvalitňování školství v území (financovaný v rámci projektu) 3. MAP je koncepční dokument, který zastřešuje proces zkvalitňování (vznikl jako výsledek spolupráce a slouží jako nástroj realizace podpory vzdělávání)

PROCESNÍ AKTIVITY PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI MAP (dle Postupů zpracování MAP – Příloha č. 2 výzvy k předkládání projektů MAP) Ø Aktivita 0 – Příprava Ø Aktivita 1 – Akční plánování Ø Podaktivita A) Rozvoj partnerství Ø Podaktivita B) Dohoda o prioritách Ø Podaktivita C) Akční plánování Ø Podaktivita D) Budování znalostních kapacit Ø Aktivita 2 – Realizace plánu Ø Aktivita 3 – Evaluace plánu Ø Aktivita 4 – Řízení MAP

STRUKTURA DOKUMENTU MAP 1. Úvod 2. Manažerský souhrn 3. Analytická část 3. 1 Obecná část analýzy (popis území, vzdělávacích organizací…) 3. 2 Specifická část analýzy (popis témat k řešení, aktérů, rizik…) 3. 3 Východiska pro strategickou část (klíčové problémy, SWOT 3) 4. Strategická část – strategický rámec priorit MAP do r. 2023 5. Akční plán 6. Implementační část

HLAVNÍ PRVKY ZPRACOVÁNÍ MAP Ø Řídící výbor jako hlavní schvalující orgán Ø Setkání a diskuze: § Ředitelé škol § Zástupci organizací neformálního vzdělávání § Zřizovatelé škol § Rodiče… Ø Dotazníková šetření: § MŠMT § Informace o situaci ve školách § Konkrétní plány škol Ø Kvalitu významně ovlivňuje zapojení expertů na vzdělávání

LOGIKA STRATEGICKÉHO RÁMCE MAP VIZE STRATEGICKÉ CÍLE povinná témata doporučená témata volitelná témata PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY AKČNÍ PLÁN: OPATŘENÍ – aktivity škol, spolupráce, infrastruktura

STRUKTURA STRATEGICKÉHO RÁMCE MAP TIŠNOV 1. 2. 3. 4. 5. Vize Popis zapojení aktérů Popis priorit a cílů Vazby cílů MAP na opatření Prioritizace projektových záměrů při posouzení souladu pro intervence z IROP a OP VVV 6. Prioritizace ostatních investičních projektových záměrů bez přímé vazby na IROP a OP VVV 7. Prioritizace projekt. záměrů realizovaných pomocí šablon OP VVV 8. Prioritizace neinvestičních projekt. záměrů mimo šablony OP VVV

„TEMATICKÁ“ OPATŘENÍ MAP Povinná opatření Ø Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost – inkluze – kvalita Ø Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání Ø Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem Doporučená opatření Ø Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků Ø Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky „STEM“, což zahrnuje i EVVO, nově se do této oblasti zahrnuje i umělecká tvorba a užívá se zkratky „STEAM“). Ø Kariérové poradenství v základních školách Průřezová a volitelná opatření

MAP ORP TIŠNOV – UKÁZKA CÍLŮ A PRIORIT Strategický cíl 1. 1 Posílit individuální přístup k potřebám dětí a žáků a zvýšit jejich vnitřní motivaci ke vzdělávání (obecná didaktika) Priority Uplatňování nových výukových přístupů a metod Rozvinutí diagnostiky a poradenství pro děti a žáky Uplatňování nových výukových přístupů a 1. 2: Zkvalitnit proces vzdělávání metod, zkvalitňování výuky a rozvinout znalosti a dovednosti dětí a žáků (oborová Využití specializovaných odborných učeben a jejich vybavení k inovativnímu přístupu ve didaktika) výuce Vzdělávání pedagogických pracovníků ve vazbě 1. 3: Zlepšit podmínky pro na jejich individuální potřeby osobní rozvoj pedagogů a vytvořit ve školách novým Metodická a konzultační podpora pedagogů, výzvám otevřené a vzájemně se sdílení a vzájemná podpora mezi podporující týmy pedagogickými pracovníky 1. 4 Posílit působení organizací Uplatnění neformálního vzdělávání pro rozvoj neformálního vzdělávání na kompetencí dětí a žáků, spolupráce a propojení rozvoj základní gramotnosti a aktivit organizací neformálního vzdělávání klíčových kompetencí v návaznosti na formální vzdělávání

AKČNÍ PLÁN MAP – STRUKTURA Akční plán = realizační koncovka MAP q Popis opatření naplňujících strategické cíle MAP Dotazník – zdůvodnění, k aktivitám – aktivity škol, Diskuze – aktivity spolupráce, Strategický – infrastrukturní aktivity rámec q Akční plán na školní rok 2019/2020 – Konkrétní aktivity (činnosti), které je třeba organizačně zajistit – Popis – Garant – Zapojené organizace – Náklady (v tis. Kč) – Zdroj financování

MAP II Navazující projekt na MAP I – realizace v období 2018– 2021 Povinné aktivity: q Aktivita č. 1: Řízení projektu q Aktivita č. 2: Rozvoj a aktualizace MAP § Povinnost zřízení a setkávání několika pracovních skupin § Aktualizace dokumentu MAP § Zachycení potřeb škol q Aktivita č. 3: Evaluace a monitoring MAP q Aktivita č. 4: Implementace MAP § Přímá podpora aktivit naplánovaných v dokumentu MAP

KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ (KAP) § Obdobné fungování jako u MAP: projekt, proces, dokument. § Řešení inovací a vazeb na regionální trh práce. § Zaměřuje se na oblast středního a vyššího odborného školství. KAP usiluje o: § zavedení priorit vzdělávací politiky MŠMT a kraje do praxe, § systémové zlepšení řízení škol a zvýšení kvality ve vzdělávání. Kraje realizují tzv. systémové projekty – podpora zlepšování škol při rozvoji různých kompetencí (např. mat. gramotnost, polytechnika). Dále vznikají školské inkluzivní koncepce kraje – zlepšování podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními potřebami.

ZÁKLADNÍ OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ Celoživotní vzdělávání Formální vzdělávání Počáteční vzdělávání Další profesní vzdělávání Neformální vzdělávání Ostatní neformální vzdělávání (zejména zajišťované NNO) Zájmové vzdělávání.

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) = nástroj pomoci městům a obcím při sociálním začleňování sociálně vyloučených obyvatel z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) za místní podpory Agentury pro sociální začleňování (ASZ) – pro obce, které chtějí systematické řešení. Ø ASZ zpracovalo metodiku k uplatnění KPSVL. Ø Postup uplatnění: § Analýza situace § Vytvoření lokálního partnerství (obec – úřady – NNO – školy a školská zařízení – policie – zaměstnavatelé – veřejnost) § Vytvoření Strategického plánu sociálního začleňování (SPSZ) § Uplatnění KPSVL

Struktura strategického plánu sociálního začleňování Ø Úvodní část Ø Analytická část § Kvalitativní charakteristika § Kvantitativní indikátory § Popis problémů a problémová analýza § SWOT analýza Ø Návrhová část: oblast – zastřešující dokumenty – priorita – obecný cíl – specifický cíl (není povinný) – opatření q Přílohy: alokace, projektové fiše, monitorovací indikátory OPZ / IROP / OP VVV

Informace k průběžnému testu 3 Test je k dispozici pro vyplnění na odkazu: https: //1 url. cz/sz. Hu. V Test je třeba vyplnit do 30. 4. 2020

Děkuji za pozornost. Ing. Jan Binek, Ph. D. Ga. REP, spol. s r. o. , společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, Brno garep@garep. cz, www. garep. cz