Hospodr sk kriminalita Co se rozum pod pojmem

Hospodár ská kriminalita Co se rozumí pod pojmem hospodár ská kriminalita a jak tento pojem vymezit, c iní nemalé problémy. Pro hlubší pochopení celé problematiky, „hospodár ská kriminalita“ je tr eba se vrátit ke kriminologii jako ve de , kdy byly v tomto sme ru zaznamenány první pokusy o formulování definice. První zmínky o zkoumání trestné c innosti v oblasti ekonomiky lze nalézt v projevu Edwina. C. Hilla v roce 1872 v Londýne , kde zame r il pozornost na tzv. kriminální kapitalisty a jejich vzru stající podíl na vzestupu Významným krokem vpr ed, bylo již dnes klasické zpracování teorie kriminality bílých límec ku , jejímž autorem byl Edwin Sutherland v roce 1939. Ten definoval hospodár ský zloc in jako jednání, které spáchala vážená, vysoce spolec ensky postavená osoba v rámci svého povolání. Jedním z prvních autoru , kter í se snažili pochopit problém hospodár ské kriminality, byl Hoffman, který ve své práci z roku 1954 definuje hospodár ské delikty jako „typické pro podnikatele, obchodníky a živnostníky“. Dále vychází z teze, že hospodár ská trestná c innost je taková, která je namír ená proti hospodár ství jako celku nebo proti jeho nejdu ležite jším zar ízením.

Útoky, které jsou považovány za ekonomický zloc in • Vzhledem k tomu, že definování hospodářské kriminality se ukázalo jako takmer neřešitelný problém posledních let a aby se pr eklenuli obtížnosti pr esného definování hospodár ské kriminality, vyjmenovali se útoky, které jsou považovány za ekonomický zločin:

• • • kartelové trestné činy podvodné praktiky falešné firmy podváde ní spotr ebitelu poc ítac ové zloc iny podvody ke škode ve r itelu celní trestné c iny burzovní a bankovní trestná c innost trestné c iny proti životnímu prostr edí

Pr es všechny snahy tedy obecne platná definice hospodár ské kriminality není k dispozici. Proto za hospodár skou trestnou c innost budeme považovat spolec ensky nebezpec ná jednání, napln ující skutkové podstaty trestných c inu obsažených v trestním zákone , jež poskytují ochranu soukromým, ver ejným i státním zájmu m v oblasti ekonomiky. Skutkové podstaty hospodár ské trestné c innosti jsou rozc lene ny do c tyr oddílu :

Skutkové podstaty hospodár ské trestné c innosti jsou rozc lene ny do c tyr oddílu : • • trestné c iny proti hospodár ské soustave trestné c iny proti hospodár ské kázni trestné c iny proti me ne a trestné c iny dan ové trestné c iny proti pr edpisu m o nekalé soute ži ochranných známkách, vzorech, vynálezech a proti autorskému právu

• Hospodár ská trestná c innost je z valné c ásti páchána jednou osobu, avšak zvyšuje se poc et pr ípadu , kdy se na trestné c innosti podílí více osob. Tuto skutec nost však nelze automaticky ztotožn ovat s organizovanou kriminalitou. Mezi hospodár ské oblasti, jež jsou nejc aste ji postiženy trestnou c inností je možno zahrnout zejména resort státního, družstevního a zahranic ního obchodu, nevýrobní sekce a potravinár ský pru mysl.

• Pr íc iny hospodár ské trestné c innosti lze de lit z r ady hledisek. Napr. na klasické, jež mají spolec né rysy u všech forem kriminality a na specifické, které mají svojí platnost pr evážne v hospodár ské sfér e a dále to mohou být pr íc iny pu sobící dlouhodobe a pr íc iny krátkodobe jšího charakteru.

• Hospodár ská trestná c innost je reflexem stavu a vývoje ekonomické sféry po pádu totalitního režimu, které silne ovlivnilo i kriminogenní faktory. • Komplex rizikových faktoru , provázejících transformaci ekonomiky na tržní principy a umožn ujících zejména v du sledku nedostatku zkušeností, nedostatec né legislativy a kontroly páchání trestné c innosti ve forme úplatkár ství, podvodu a jiných machinací, úzce souvisí s postupnými kroky privatizac ního procesu.

• Jedním z prvních a bezesporu nejvýznamne jších kroku tohoto období je postupný pr echod státního majetku do soukromých rukou a tím i postupne se rozvíjející sektor soukromého podnikání. • Bylo zde velmi málo zkušeností se soukromým podnikáním, byla nízká úroven znalostí právních pr edpisu , byl zde i nedostatek financ ních prostr edku , tedy základního kapitálu.

Výskyt a kategorizace registrované trestné c innosti se zaváde ním tržního hospodár ství byla v této dobe poznamenána raným stádiem ekonomické reformy. Pr ípady lze rozde lit do ne kolika okruhu : • trestná spokojená se samotným procesem privatizace, • nezákonné získávání výrobních prostr edku a surovin k soukromému podnikání ze zdroje organizace, • nezákonné získávání zboží ze zahranic í, • nedovolená sme nárenská c innost, • trestná c innost spojená se samotnou soukromopodnikatelskou c inností obc anu.

• Za nejpodstatne jší rizikové faktory provázející toto z hlediska pr erodu naší ekonomiky – lze oznac it pr edevším nedostatky v oblasti legislativy a kontrolní c innosti, které zejména vytvár ely vhodné podmínky pro páchání hospodár ské trestné c innosti. Za významný kriminogenní faktor lze oznac it nedokonalý a složitý právní systém, vc etne nedostatec né úrovne kontroly – její nefunkc nost pu sobící již dlouhodobe i v oblasti daní,

Prevence Urc itá oblast odborníku praxe zabývající se hospodár skou trestnou c inností je toho názoru, že nejúc inne jší prevence této trestné c innosti je pr ísne jší postih pachatelu. Je rovne ž nutno poc ítat s vysokou latencí, což zvyšuje její spolec enskou nebezpec nost. V zásade je však nutno vycházet ze souc asných poznatku o pr íc inách hospodár ské kriminality, jak vyplývají z provedené analýzy a na jejich základe preventivní aktivity zame r it pr edevším do oblasti: • právní; • ekonomické; • sociální.

• Je nedostatec ná a nevyhovující legislativní úprava. Pr íkladem preventivního pu sobení je zdokonalování legislativy a novely trestního zákona. Jedna z nových forem hledání v oblasti prevence hospodár ské trestné c innosti je i trestní odpove dnost právnických osob. Jde o prolomení zásady, že k trestní odpove dnosti mohou být povolány pouze fyzické osoby. • Dále je tr eba ve novat pozornost zásadním zme nám v ekonomice, pokud jde o pohyb majetku a rozvoj soukromého podnikání – mnohdy jsou provázeny r adou rizikových faktoru. Významnou roli v tomto sme ru hrají i orgány kontroly, neúc inná kontrola pu sobí na úseku hospodár ské trestné c innosti jako významný kriminogenní faktor. • Systémové zme ny se dotýkají sociální sféry. Zpu sobují celkové uvolne ní morálky obc anu a snížení kriminální citlivosti obc anu , postrádá se i potr ebná podnikatelská etika.