Exogenn procesy innost tekouc vody Fze toku eky

  • Slides: 16
Download presentation
Exogenní procesy Činnost tekoucí vody

Exogenní procesy Činnost tekoucí vody

Fáze toku řeky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů. Na své cestě krajinou

Fáze toku řeky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů. Na své cestě krajinou vytváří obrovské množství tvarů, které se od sebe velmi výrazně liší. Cestu řeky od pramene k ústí lze přitom přirovnat k období mládí, dospělosti a stáří, respektive hovoříme o horním, středním a dolním toku řeky.

Fáze toku řeky Horní tok Střední tok Údolí ve tvaru V, Údolí ve tvaru

Fáze toku řeky Horní tok Střední tok Údolí ve tvaru V, Údolí ve tvaru U. převládá hloubková Rozšiřují se boční eroze erozí Dolní tok Údolí široké, Meandruje ve svých plaveninách

Tvary vzniklé činností tekoucí vody • Tvary lze dělit na tvary typické pro horní,

Tvary vzniklé činností tekoucí vody • Tvary lze dělit na tvary typické pro horní, střední a dolní tok, ale můžeme je rozlišit i na erozní a akumulační. Erozní se vyskytují převážně na horním a zčásti na středním toku, akumulační zejména na dolním toku. Některé nelze jednoznačně přičlenit (některé jejich části jsou erozní jiné akumulační).

Horní tok – převládá hloubková eroze řeky Na horním toku má řeka velkou unášející

Horní tok – převládá hloubková eroze řeky Na horním toku má řeka velkou unášející schopnost. Unáší velké kusy materiálu, kterým hloubí své dno a stále více se její koryto zahlubuje do podloží. Typická je přítomnost velkých kamenů v řečišti, vodopády a peřeje.

Kaňon

Kaňon

Vodopády

Vodopády

Vodopád Na terénních stupních se na říčních tocích tvoří vodopády. Zpětnou erozí pak dochází

Vodopád Na terénních stupních se na říčních tocích tvoří vodopády. Zpětnou erozí pak dochází k ústupu vodopádu

Ústup vodopádu

Ústup vodopádu

Horní tok Na dně říčních koryt mohou vznikat zajímavé kruhovité útvary – obří hrnce.

Horní tok Na dně říčních koryt mohou vznikat zajímavé kruhovité útvary – obří hrnce. Vznikají proniknutím unášených částic do trhliny na dně řečiště, které se v ní pohybují a vymílají trhlinu do tvaru „hrnce“

Vznik říční nivy Na středním a dolním toku nemá řeka tak velkou unášecí schopnost

Vznik říční nivy Na středním a dolním toku nemá řeka tak velkou unášecí schopnost a postupně odkládá materiál, který nese. Rychlost toku je malá, řeka postupně rozšiřuje boční erozí své koryto, vzniká říční niva

delta na konci toku řeka ukládá plaveniny a vytváří z nich deltu. Poloha a

delta na konci toku řeka ukládá plaveniny a vytváří z nich deltu. Poloha a počet ramen se mění. meandr výsepní břeh rameno na dolním toku řeka teče velmi pomalu a tvoří na svém zákruty tzv. meandry. Rozeznáváme jesepní a výsepní břeh. jesepní břeh

Meandrující řeky

Meandrující řeky

Dolní tok - agradační valy Řeka teče v korytě, jehož břehy tvoří odložený materiál

Dolní tok - agradační valy Řeka teče v korytě, jehož břehy tvoří odložený materiál – vytváří okolo svého řečiště agradační valy. Je možné, že hladina řeky leží výše než se nachází okolní krajina.

Otázky a úkoly: 1/ Které z následujících tvarů a činností jsou typické pro horní

Otázky a úkoly: 1/ Které z následujících tvarů a činností jsou typické pro horní tok řeky: meandr, vodopád, kaňon, boční eroze, unášení převážně jemných plavenin, peřej, agradační val, říční terasa, delta, soutěska 2/Doplňte vhodnými pojmy následující text: Cestou od pramene k ústí řeka vytváří tři typy údolí: na počátku ve tvaru písmene. . . , díky především. . . . . erozi vytváří typické kaňonovité údolí s velmi. . . okolními svahy. Řítí se přes peřeje a. . . . a unášeným materiálem prohlubuje dno. Na středním toku pozvolna ztrácí svou rychlost a sílu, část materiálu ukládá a modeluje údolí do tvaru. . Okolní svahy jsou. . . , vedle hloubkové se stále výrazněji uplatňuje. . . eroze a řeka se začíná vlnit, vznikají. . . Dolní tok je typický velmi. . . . sklonem, řeka teče. . . . . (rychlost) a podél svého toku vytváří. . . z odloženého materiálu. Svou cestu končí ústím do jiného toku či do moře, kde tvar ústí může mít charakter estuária nebo. .

Použitá literatura • Brewer D. a kol. : Planeta tajuplných světů. Praha 1997, Readesrś

Použitá literatura • Brewer D. a kol. : Planeta tajuplných světů. Praha 1997, Readesrś Digest Výběr • Dumpleton B. a kol. : Podivuhodný svět. Praha 2000, Readesrś Digest Výběr • Durward L. A. : ABC přírody. Praha 1996, Readesrś Digest Výběr • Moore J. R. jr. : Přírodní divy světa, nakl. Slovart 2001 • Petřík K. I. : Příroda Severní Ameriky. Praha 1999, Olympia • Obrázky z časopisu Lidé a země • Havel Jiří: Zajímavosti z geologie, Praha 1986, ČTK – Pressfoto