estinoz Hexapoda estinoz Hexapoda tlo lenno na 3

Šestinozí - Hexapoda

Šestinozí (Hexapoda) • tělo členěno na 3 oddíly – hlava, hruď a zadeček • na hlavě se nachází 1 pár tykadel, mandibul a maxil • na hrudi tři páry článkovaných kráčivých končetin a dva páry křídel Členění Hexapoda: • Hexapoda: Entognatha (Parainsecta + Diplura) + Ectognatha (ostatní hmyz = Insecta s. str. ) • alt. Hexapoda (=Insecta s. lat. ): Parainsecta + Diplura + Insecta s. str.

hemimetabolie starobylejší skupiny, larvy podobné dospělci se stejným typem úú jako imaga, zvětšující se základy křídel, základy vnějších pohl. orgánů x holometabolie bez vnějších základů křídel, většinou jiný typ úú, oči, křídla a pohl. orgány se zakládají de novo, stadium kukly (klidové stadium, nepřijímá potravu)

Entognatha = Parainsecta + Diplura (vidličnatky) – entognátní (ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule), malé rozměry, většinou málo pigmentovaní, bezkřídlí, každý článek tykadla osvalen Parainsecta = Protura + Collembola Hmyzenky (Protura) – chybí zrakové orgány a tykadla – mají pseudoculi (snad rudiment tykadla, chemoreceptor), ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule – přední nohy namířeny dopředu, bezkřídlé – zadeček 12 čl. , anamorfóza (dorůstá 9. -11. čl. ), rudimenty končetin na 1. -3. čl. – žijí v půdě, mechu, houbách. . .

abdominální končetiny

Entognatha: Parainsecta Hmyzenky

Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) – malé rozměry, podlouhlý až kulovitý tvar těla, světlí nebo pigmentovaní, povrch těla pokryt různě hustě jednoduchými setami nebo šupinkami – na hlavě tykadla (max. 6 čl. ), postantennální orgán, ocelli nebo jednoduché ommatidia, ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule – bezkřídlí, holeň a chodidlo srostlé (tibiotarsus)

Zadeček se specializovanými zadečkovými končetinami: • 1. čl. ventrální tubus – hygroskopický orgán, příjem vody, přidržování k podkladu • 3. čl. retinakulum – zachycovací orgán • 4. čl. furka – skákací vidlička

Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) – rozmnožování (samec odkládá spermatofory, příp. láká samici, pronásleduje, vozí se na jejích zádech), epimetamorfóza (svlékání i ve stadiu dospělce) – půda (různě hluboko), voda; živí se mikroorganismy, pylem, dravě. . . – taxonomické členění - Arthropleona (volnočlenky) + Symphypleona (srostločlenky) – nebo: Poduromorpha (Podura aquatica, Tetrodontophora bielanensis) Entomobryomorpha Symphypleona (Sminthuridae)

Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) Podura aquatica – mákovka vodní

Entognatha: Parainsecta Chvostoskoci (Collembola) Entomobrya sp. Sminthuridae gen. sp. - srostločlenka Tetrodontophora bielanensis – larvěnka obrovská

Entognatha Vidličnatky (Diplura) = štětinovky (Campodeina) + škvorovky (Japygina) – chybí zrakové orgány a pigmentace, bezkřídlí – růžencovitá tykadla, ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule (entognathie), štěty (cerky) na konci zadečku – žijí v půdě, rozmnožování (spermatofor)

Entognatha: vidličnatky (Diplura) Štětinovky (Campodeina) dlouhé článkované cerky na zadečku Škvorovky (Japygina) klíšťky na zadečku Catajapyx spp. – rozšířil se s vinicemi

Insecta s. str. Dělení: – Monocondylia kusadlo napojeno pouze jedním kloubním spojením (chvostnatky - Archaeognatha) Dicondylia kusadlo napojeno dvěma kloubními spojeními (ostatní) – alt. Apterygota + Pterygota Znaky: – ektognathie – ústní ústrojí není vtaženo do hlavové kapsule, tykadlo (scapus, pedicellus, flagellum, osvaleny 1. a 2. čl. )

Monocondylia (Apterygota) Chvostnatky (Archaeognatha) – protáhlé válcovité tělo, světlé nebo pigmentované – velké složené oči, dotýkají se, dlouhá niťovitá tykadla, mandibula s jedním kloubem, apterní (bezkřídlé) – na zadečku dva článkované štěty (cerci) a jeden paštět (terminální filament) – spermatofor, skákají, žijí v hrabance, živí se řasami, lišejníky nebo dravě

Dicondylia (Apterygota) Rybenky (Zygentoma) – tvarově a zbarvením podobné chvostnatkám – složené oči se nedotýkají, paštět není o mnoho delší než cerky, neskáčí, apterní, žijí v hnízdech, synantropně, volně

Křídlatí (Pterygota) • vyvinuty dva páry blanitých křídel, z exitu hrudních končetin • zahrnuje: Paleoptera (jepice - Ephemeroptera + vážky - Odonata) + Neoptera • specifická artikulace křídel umožňuje jejich skládaní Paleoptera Neoptera

Pterygota: Paleoptera Jepice (Ephemeroptera) • nejstarobylejší recentní řád • imágo: – tykadla krátká, niťovitá, velké složené oči, ocelli, úú kousací, ale nefunkční – dva páry křídel s bohatou žilnatinou, přední pár větší, v klidu kolmo na zadeček – na zadečku dva štěty + terminální filament (paštět) může chybět – trávicí soustava nefunkční (aerostatická funkce), vyplněna vzduchem

Pterygota: Paleoptera Jepice (Ephemeroptera) • stadium subimaga mezi larvou a imagem (nevyvinuté pohl. orgány, křídla mléčně zbarvená) • larvy: – vodní, různé typy dle prostředí (plovací, hrabavý, plochý, lezoucí. . . ), listovité nebo keříčkovité tracheální žábry po stranách zadečku

Pterygota: Paleoptera Vážky (Odonata) • hlava s velkýma složenýma očima, ocelli, pohyblivá, tykadla krátká, niťovitá, úú kousací • hruď mohutná s mohutnou svalovinou, jedn. hrudní články zešikmené, dva páry křídel s bohatou žilnatinou, u šídel a vážek se neskládají • zadeček válcovitý, u samců se sekundárními genitáliemi, samci teritoriální

Pterygota: Paleoptera Vážky (Odonata) • vodní larvy, dravé i býložravé, ústní ústrojí s maskou (přeměněné labium), dýchají anální pyramidou (šídla) nebo análními ploutvičkami (motýlice, šidélka)

Pterygota: Paleoptera Vážky (Odonata) Caloptera (motýlice) Anizoptera (šídla a vážky) Zygoptera (šidélka)

Pterygota Neoptera • specifická artikulace křídla umožňuje jejich složení na zadeček, redukce příčných žilek • Neoptera = „Polyneoptera“ (pošvatky, škvoři, švábi, kudlanky, rovnokřídlí atd. ) + Paraneoptera (pisivky, vši, třasněnky, ploštice atd. ) + Holometabola (hmyz s proměnou dokonalou)

Pterygota: Neoptera Polyneoptera Plecoptera Dermaptera Zoraptera Dictyoptera = blatopteroidní komplex (Blattodea + Isoptera + Mantodea) Orthopteroidní komplex (Orthoptera + Phasmatodea + Mantophasmatodea + Grylloblattodea + Embioptera)

Polyneoptera Pošvatky (Plecoptera) imágo: hlava prognátní, úú kousací, dlouhá niťovitá tykadla, ocelli zadní pár křídel větší než přední

Polyneoptera Pošvatky (Plecoptera) • larvy: – vodní, s velkými křídelními pochvami, trach. žábry zespodu úú, na bázi nohou, na konci zadečku dva stěty + někdy trach. žábra – spíše tekoucí vody, živí se nárosty řas, lišejníky, detritem, výjimečně dravě

Polyneoptera Škvoři (Dermaptera) – – – hlava prognátní, ústní ústrojí kousací 1. pár křídel přeměněn v krátké krytky (tegminae), 2. pár blanitý na konci zadečku klíšťkovité cerky (vytahování křídel, páření, obrana) samička hlídá snůšku vajec a také několik prvních larvalních instarů živí se dravě, jsou omnivorní, herbivorní i saprofágní, ektoparaziti hlodavců a netopýrů (pseudoplacentální viviparie)

Škvor obecný (Forficula auricularia)

Polyneoptera Blattopteroidní komplex = Dictyoptera Blattodea + Isoptera + Mantodea

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Švábi (Blattodea) • • • hlava hypognátní, ústní ústrojí kousací, niťovitá tykadla 1. pár křídel přeměněn v krytky, 2. pár blanitý s velkým análním lalokem vajíčka v ootéce na zadečku samice, přídatné pohl. žlázy některé druhy subsociální, jsou omnivorní např. šváb americký (Periplaneta americana) – znáte z pitvy

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Švábi (Blattodea) Cryptocercus – žije v chodbách ve dřevě, symbiotické org. jako termiti, subsociální

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Kudlanky (Mantodea) – převážně tropická skupina – hlava hypognátní, předozadně zploštělá, úú kousací, ocelli, tykadla dlouhá, niťovitá – prodloužený prothorax, přední končetiny loupeživé, 1. pár křídel přeměněn v krytky, 2. pár s velkým análním lalokem – samice kladou vajíčka do pouzdra (ootheka), kterou odkládají volně na substrát, samice v zajetí kanibalistická (údajné zvýšení pářící aktivity) – dravé Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) – (Morava, Čechy)

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Termiti (Isoptera) • eusociální ale diploidní! (dělba práce - kasty, překryv generací a pohlavní a nepohlavní jedinci), tropický subtropický hmyz • Pohlavní jedinci: hlava prognátní, úú kousací, mají oči, křídla, samice abnormálně zvětšený zadeček (fyzogastrické) a

Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Termiti (Isoptera) • Nepohlavní jedinci: vojáci – apterní, nemají oči, silně sklerotizovaná hlava, mandibuláti nebo nasuti dělníci – apterní, nemají oči, krmí larvy, vojáky a pohl. jedince, slabě sklerotizovaní staví si termitiště, býložraví nebo všežraví (Reticulitermes darwiniensis), brvitky

Polyneoptera Orthopteroidní komplex Orthoptera + Phasmatodea + Mantophasmatodea + Grylloblattodea + Embioptera

Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Rovnokřídlí (Orthoptera) kobylky (Ensifera) + sarančata (Caelifera) • hlava hypognátní, úú kousací pronotum rozšířeno v laterální oblasti, přední křídla přeměněny v krytky, zadní blanitá • zadní nohy skákací funkce • stridulace – epigamní a teritoriální chování, Ensifera - třením 1. páru křídel, Caelifera - třením vnitřní strany zadní nohy o křídelní žilku • sluchové orgány tvořeny ztenčenou kutikulou (Ensifera – na přední holeni, Caelifera – 1. zadečkový článek)

Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Kobylky a cvrčci (Ensifera) • dlouhá tykadla, dlouhé vyčnívající kladélko, kladení vajíček do půdy • jsou dravé (živí se mj. sarančaty) • cvrčci – někteří si hloubí chodby v zemi, stridulace kobylky – stridulace

saranče Polyneoptera: Orthopteroidní komplex marše Sarančata (Caelifera) • krátká tykadla, kladélko nevyčnívá • býložravé

Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Strašilky (Phasmatodea) • prognátní hlava, tykadla různě dlouhá, úú kousací, ocelli jen u okřídlených • krytky (různě modifikované) • převážně tropická skupina s častým mimetismem => bizarní formy • částečně partenogenetické, silný vnější obal (chorion) vajíček (druhově specifické) • strašilky, lupenitky

Phasmatodea (strašilky)

Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Cvrčkovci (Grylloblattodea) • hlava prognátní, složené oči redukované, dlouhá tykadla, apterní, končetiny kráčivé • pod kameny i v jeskyních v chladných oblastech severní polokoule (lezou mezi sněhem a půdou)

Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Strašilkovci (Mantophasmatodea) • řád popsaný až v roce 2002, do té doby znám pouze z fosílií (jantaru) • hlava hypognátní, ústní ústrojí kousací, apterní, 1. a 2. pár nohou (stehno a holeň) s trny (chytání kořisti) • Jižní Afrika, Austrálie

Polyneoptera: Orthopteroidní komplex Snovatky (Embioptera) • tropická a subtropická skupina, zpravidla apterní (lepší pohyb v hedvádných chodbách) • od 2. larválních instarů tkají hedvábí (1. chodidlový článek na předních nohách), výstelka chodeb (hedvábné galerie), žijí gregariozně, jsou subsociální • živí se fytofágně, chodby rozšiřují ke zdroji potravy

Polyneoptera Drobnělky (Zoraptera) • malá tropická skupina, popsána až 1913 • presociální, gregariozní

Neoptera Paraneoptera postupná redukce úú až v bodavě savé, larvy bez ocelli, nemají cerky

Paraneoptera Pisivky (Psocoptera) • velká hlava a slož. oči, tykadla dlouhá, niťovitá, modifikované kousací ústní ústrojí (styletovité čelisti) • okřídlené i bezkřídlé • živí se detritem, řasami, hyfami, schopnost absorbce vzdušné vlhkosti, často synantropní, v hnízdech i volně (např. na stromech)

Paraneoptera Vši (Phthiraptera) redukce složených očí, chybí ocelli, redukce tykadel ektoparazitický způsob života (na obratlovcích), 3 larvální instary (adaptace) Phthiraptera: luptouši (Amblycera) • široká hlava, úú kousací, horizontální mandibuly, nohy kráčivé • hostitelé: savci i ptáci

Paraneoptera Péřovky (Ischnocera) • tykadla vždy vyčnívají z obrysu hlavy, zvláštní rýhy na tykadla, mandibuly pracují vertikálně, nohy chápavé • nejsou hematofágní, živí se pouze epidermis (savci, ptáci)

Sloní vši (Rhynchophthirina) • hlava protažená v dlouhé rostrum, mandibuly pracují od sebe • hematofág u slonů a prasete bradavičnatého a štětkovitého

Paraneoptera Vši (Anoplura) • úú bodavě savé, mandibuly a maxily přeměněny ve stylety, vyvinuta tzv. sekundární entognathie • nohy chápavé (drápek tvoří háček) • vajíčka charakteristického tvaru, lepí je na srst, všechny ektoparazité savců, epidemiologický význam Pediculus humanus veš dětská Phtirus pubis veš muňka

Neoptera: Paraneoptera Thysanoptera + Hemiptera • styletovitá mandibula a styletovitá redukovaná maxila, úú bodavě savé, celé uloženo v labrolabiálním komlexu (rostrum)

Paraneoptera Třásněnky (Thysanoptera) • drobného vzrůstu • hlava hypo- až opisthognátní, asymetrické ústní ústrojí (redukce pravé části maxil), velké oči, málo ommatidií • křídla redukovaná, tzv. stenopterie

Paraneoptera Třásněnky (Thysanoptera) • rozmnožování pohl. i partenogenetické, odchylky od tzv. paurometabolie (poslední stadia klidová a nepřijímají potravu) • volně na vegetaci, vysávají rostlinné šťávy (přenáší virózy), eusociální druhy v Austrálii (žijí v hálkách, mají kasty, haplodiploidní systém)

Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) + křísi (Auchenorhyncha) + mšice, červci, mery, molice (Sternorhyncha) • stavba bodavě sacího úú: protažené labrum (kryje sosák), pochva sosáku z labia, 2 páry bodavých styletů (md + mx) – 2 kanálky (salivární a nasávací) – extraorální trávení, absence palpů • někdy stylety delší než pochva z labia => pak stylety stočeny v hlavě

Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) • tělo zploštělé • hlava prognátní, hypognátní nebo opisthognátní • křídla – 1. pár přeměněn v polokrovky, 2. pár blanitý, okřídlené až bezkřídlé druhy Coreus marginatus vroubenka obecná Pyrrhocoris apterus ruměnice pospolná

Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) • dospělci i larvy mají specifické pachové žlázy • u některých druhů dochází k traumatické inseminaci • suchozemské i vodní druhy, vodní dýchají vzdušný kyslík (sifon, plastron, vynoření těla) • většina se živí rostlinnými šťávami, některé dravé (zákeřnice – přenašeč Chagasovy choroby – trusem), krevsající Palomena viridis • péče o potomstvo kněžice zelená Reduviidae gen. sp. zákeřnice Cimex sp. štěnice

Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) Nepa cinerea splešťule blátivá Iliocoris cimicoides bodule obecná Ranatra linearis jehlanka válcovitá Elasmucha grisea kněz

Paraneoptera: Hemiptera Křísi (Auchenorrhyncha) hlava orthognátní, tykadla krátká 1. pár křídel přeměněn v krytky sají rostlinné šťávy (filtrační komora) stridulační orgány u cikád Membracidae gen. sp. - ostnohřbetka Cicadidae gen. sp. cikáda Cercopis sp. - pěnodějka

Paraneoptera: Hemiptera Sternorrhyncha • opisthognátní hlava, ústní ústrojí bodavě savé, posun vyústění sosáku mezi prvními kyčlemi (tzv. sternorhynchie), okřídlení nebo apterní, přenašeči chorob) Mery (Psyllomorpha) 1. pár křídel v tegminae Molice (Aleyrodomorpha) Červci (Coccomorpha)

Paraneoptera: Hemiptera Sternorrhyncha Mšice (Aphidomorpha) okřídlené i apterní, partenogenetické a pohlavní cykly některé mají tzv. siphunculi (vypuzování hemolymfy)

http: //web. natur. cuni. cz/zoologie/entomologie/index. htm