7 ronk Materil tvo 17 slid v nich

7. ročník

Materiál tvoří 17 slidů, v nichž se žák seznámí s postupem odvozování substantiv v češtině � cílová skupina: 7. roč. � Autor: Mgr. Tomáš Kozák � očekávaný výstup: žák je schopen poznat postup tvoření nových slov v češtině a aplikovat jej v praxi � použitý materiál: Příruční mluvnice češtiny � průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad, pracujeme se žáky na cvičeních, za cvičením následuje klíč s řešením �

jména konatelská � pojmenování osob na základě vykonávané činnosti � -ař/-ář , -ionář - (zubař, pecař, sochař, strojař, rybář, latinář, cukrář, legionář � -íř – (mečíř, uhlíř, zbrojíř) � -ník/-ovník – (táborník, kadeřník, skladník, zahradník, domovník, zámečník � -ista – (hokejista, tankista, cimbalista) � -ák – ovčak, dudák, voják � -ec – dějepisec, těsnopisec � -ik/-log/-nom/-graf/-(i)ér/er/-ater/-átor – (pouze od cizích slov, od domácích nikdy)

jména podle příslušnosti – obyvatelská � jména osob podle příslušnosti k místu nebo skupině lidí něčím spojené � -an – (Číňan, Evropan, Alžířan) � -ec – (Thajec, Korejec, Gruzínec) � -ák – (Polák, Tyrolák, Hanák, Slovák) � -ovec – (májovec, Přemyslovec, baťovec) � -ník – (kriminálník, řeholník, vrstevník) � -ař/-ář/-ionář – (milicionář, legionář) � -ista/-ita – (kubista, nacista, rasista – od slov ismus) na –

názvy míst � pojmenovávají uzavřené prostory např. podle věcí nebo dějů, které se na nich odehrávají � -iště/-oviště – (smetiště, skladiště, pískoviště) � -(ov)isko – (hledisko, ložisko, stanovisko) � -na – (léčebna, tělocvična, sběrna) � -árna – (čekárna, plovárna, vodárna – nejproduktivnější) � -ovna – (pracovna, studovna, čajovna) � -írna – (udírna, palírna, čistírna) � -telna – (podatelna, ředitelna) � -(n)ice – (nemocnice, pivnice, věznice) � -(ob)inec – (chudobinec, starobinec, blázinec) � -ín – (hřebčín, ovčín, včelín) � -ina – (smrčina, bučina) � -ník – (holubník, rybník) � -dlo/-ař – málo používané � -ář/-toř/-erie/-ium – (pro mezinárodní názvy míst – laboratoř, parfumerie, krematorium)

jména přechýlená � ženské protějšky jmen mužských -ka – (Srbka, vnučka, manželka, penzistka) � -(n)ice – (poručice, hudebnice, knihovnice) � -yně/-kyně – (kolegyně, žákyně, Řekyně, jezdkyně, umělkyně) � -ovna/-na – (královna, kněžna) � -ová – (krejčová, švagrová, dříve pojmenování manželek „paní radová“ � � odvozování ženských příjmení � � jména zvířat � � -ová – (Vácha – Váchová, Janko – Janková) -ice – holubice, lvice jména mláďat a nedospělých bytostí � -e/-ě – (ptáče, vlče, hříbě, kotě)

názvy hromadné � soubor jednotlivin, nejčastěji osob �-stvo/-tvo – (žactvo, jezdectvo, duchovenstvo) �-í – (doubí, smrčí, borůvčí, chrastí, dříví) �-oví – (vrboví, lanoví, cukroví) �-předpona sou- a koncovka –í – (souhvězdí, soukolí

jména zdrobnělá � deminutiva -ek – (hříbek, tácek, háček) � -ík – (chlapík, hadřík, keřík, psík) � -ka – (ulička, lžička, včelka) � -ko – (mlíčko, víčko, hovádko) � -átko – (holoubátko, ptáčátko) � -eček – (hříbeček, domeček, cípeček) � -íček – (kyblíček, kostelíček, mazlíček) � -íčka – (chodbička, vrbička, věcička, slzička) � -ečka – (mísečka, čárečka, knížečka) � -íčko – (nádobíčko, msíčko, jablíčko) � -ečko/-éčko – (hnízdečko, místečko) � -ánek/-ínek/-áček/-enka/-inka/-oušek/-uška – (nosánek, tatínek, synáček, šavlenka, tetinka, dědoušek, dceruška) �

předpona význam pra- větší stáří, či původnost nad- vyšší stupeň v hierarchii pod- nižší stupeň v hierarchii místo- zástupnictví ex- bývalé zařazení spolu-, sou- společné sdílení proti- protikladné zaměření pa- negativní hodnocení ne- popření

specifikační názvy � používají se při tvorbě termínů �-ec – (smyčec, praporec, vzorec) �-ice – (trubice, hadice, vidlice) �-iště – (názvy rukojetí – kosiště, hrabiště) �-oň – (názvy ovocných stromů – jabloň, mandloň) �-(en)ka/-(ěn)ka – (názvy poukázek atd. , povolenka, tramvajenka, jízdenka)

jména nositelů vlastností � mužská jména � -ec – (nedbalec, zbabělec, lakomec) � -ík/-ník – (usedlík, hanebník, smrtelník) � -ák – (spacák, pěšák, sprosťák) � -áč – (hrbáč, bradáč, štětináč) � -ek – (mládek, včerejšek, zevnějšek) � ženská jména � -ka – (koncovka, plechovka) � -ice – (mladice, zadnice) � -ina – (názvy jazyků, materiálů, látek, krajinných útvarů – čeština, medvědina, bílkovina, pevnina) � neutra � -e/ě – (názvy mláďat) � -átko – (drobátko, holátko)

názvy vlastností � -ost – (veselost, otevřenost) � -nost – (vroucnost, nepřejícnost) � -ství/-ctví – (vandalství, členství, jasnovidectví, těhotenství) � -stvo – (smilstvo, svinstvo) � -ina – (klukovina, lotrovina, volovina) � -ota – (nahota, hluchota) � -oba – (chudoba, mdloba) � -ka – (hloubka, dálka) � -o – (ticho, sucho) � -čno – (tragično, komično) � -í – (mládí, veselí) � -ita – (přejaté názvy vlastností – publicita, legalita)

jména činitelská � pojmenování osob na základě činností, kterou vykonávají � -tel/-ovatel – (čitatel, zaměstnavatel, vychovatel) � -ce – (žalobce, výrobce, vládce) � -č – (nakladač, lamač, spáč) � -ec – (hudec, střelec, honec) � -ník – (dělník, potápník) � -čí – (rozhodčí, popravčí) � -ák – (syčák, lajdák, tulák) � ař/ář – (tesař, kovář) � -ala/-a/-oun/-dlo/-na – (expresivně zabarvená slova šťourala, ochlasta, strašidlo, štěkna) –

názvy prostředků činnosti pojmenování „nástrojů“ k výkonu činnosti � -č – (nakladač, šlehač, vysílač) � -čka – (plácačka, houpačka) � -dlo – (mýdlo, letadlo, líčidlo) � -ka – (vložka, sponka, odměrka) � -tko – (kukátko, kapátko) � -ák – (zobák, bzučák) � -ník – (vykřičník, nárazník) � -ivo – (učivo, pojivo, střelivo) � -ík/-lo/-nice/-or/-ivum/-ikum/-er/-ér

názvy výsledků děje -ek – (výrobek, posudek) � -ka – (nálepka, výšivka, vynechávka) � -ina – (mýtina, pilina, zplodina) � názvy dějů � podstatná jména slovesná -ení/-ění – (chlazení slazení) � -aní/-aní – (spaní, zdání) � -ění/-ení/-tí � -ot – (hvízdot, kvikot) � -ka – (zápletka, zastávka) � -a – (výměra, nákaza, hrůza) � -ba – (malba, dělba, kresba) � -ná – (na rozloučenou, na shledanou) �

substantiva se tvoří také z: � příslovcí � předložkových pádů � číslovek