ZSV Vznik a podstata sttu Teorie vzniku sttu

ZSV Vznik a podstata státu

Teorie vzniku státu l 1. Náboženská teorie vychází z božského původu panovníka, který státu vládne. l 2. Patriarchální teorie vychází z představy, že stát vznikl z rodiny a jejím rozšiřováním. l 3. Mocenské pojetí státu chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími. l 4. Konsensuální teorie tvrdí, že právním důvodem vzniku státu je smlouva mezi lidmi. (Hobbes, Locke)

Charakteristické znaky státu l Státní aparát – soustava orgánů vykonávajících státní moc a správu. l Území – ohraničené; vztahuje se naň působnost stáních orgánů. Zahrnuje suchozemský prostor, plochu vnitřních i pobřežních vod, prostor pod nimi a vzdušný prostor nad nimi. l Občané – jsou všechny osoby, které obývají určité území a spadají pod státní moc l l Ozbrojená moc (policie, vojsko) Právní subjektivita – způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích (např. uzavírání smluv) l Státní suverenita – stát není podřízen vyššímu orgánu

Formy státu podle toho, kdo vykonává státní moc l Demokratická forma státu umožňuje účast všech právoplatných občanů na správě a řízení státu. Jsou zachované znaky demokracie. l Nedemokratická forma státu (totalitní diktatury) se dělí na jedinovládu (autokratickou monokracii), kde neomezená moc patří jedinci, a na samovládu skupin : • aristokracii - vláda rodové šlechty • plutokracii - vláda bohatých • oligarchii – vláda nejmocnějších

Formy státu podle toho, kdo stojí v čele státu (formy vlády) l Monarchie V monarchii vládne panovník, nejčastěji dědičný v rámci panovnického rodu. Rozlišujeme historicky starší absolutistickou monarchii, kde má panovník prakticky nemezenou moc a konstituční monarchii, ve které je vláda panovníka omezena ústavou. • V současnosti existuje na světě 46 monarchií. Z toho pouze 10 absolutistických. (Vatikán, Maroko, SAE, Omán, Brunej, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Bhútán, Saudská Arábie). Ve značné části zbývajících absolut. monarchií se prosazují demokratické prvky. • Třetinu současných monarchií tvoří bývalé britské kolonie.

Formy státu podle toho, kdo stojí v čele (formy vlády) l státu Republika Občané státu si volí představitele do čela nejvyšších úřadů a institucí. Hlavou takových států je prezident. Moc je většinou rozdělena do tří základních skupin – zákonodárná, výkonná a soudní. (Locke) Podle postavení prezidenta rozdělujeme několik typů republik : • prezidentská – je volen přímo občany, stojí v čele vlády. (USA) • parlamentní – je spíše jen symbolickou hlavou státu s malými pravomocemi. (ČR, D) • parlamentně prezidentská – je volen občany a aktivně se podílí na výkonné moci, poměrně silné postavení má i premiér. (F, PL)

Zvláštní typy vlád l Systém v komunistických zemích, které jsou formálně republikami, ale jsou to vlády jedné politické strany (tedy bez partiokracie, jednoho ze základnách znaků demokracie) a volby jsou jen formální záležitostí. (Čína ) l Vojenská diktatura. Vládu převzala armáda. Vládnou vojáci a ústavní představitelé jsou na nich závislí, nebo nejsou jejich úřady vůbec obsazené. (Niger) • Existuje celá řada systémových modifikací. Například v některých afrických republikách prezident přeměnil zemi ve svou osobní diktaturu. Existovali i doživotní prezidenti.

Formy vlády v Severní a Střední Americe

Formy vlády v Jižní Americe

Formy vlády v Evropě

Formy vlády v Africe

Formy vlády v Asii

Vypracovala: l l l Jitka Braunová Septima A; školní rok 2007/2008 Zdroje informací: Jaroslav Hladík: Společenské vědy v kostce Základy společenských věd Školní atlas dnešního světa PRAHA 2000