Z 0099 Regionln geografie svta Afrika Austrlie a

  • Slides: 22
Download presentation
Z 0099 Regionální geografie světa - Afrika, Austrálie a Oceánie VELKÉ PŘEHRADY V AFRICE

Z 0099 Regionální geografie světa - Afrika, Austrálie a Oceánie VELKÉ PŘEHRADY V AFRICE Tomáš SELUCKÝ, Jiří HRABALA Brno, 2010

Obsah 1. Fyzicko-geografické predispozice 2. Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad 3. Negativní dopady

Obsah 1. Fyzicko-geografické predispozice 2. Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad 3. Negativní dopady výstavby přehrad 4. Nejvýznamnější přehrady 5. Projekty do budoucna 6. Použitá literatura a jiné zdroje

Fyzicko-geografické predispozice I. • Většina říčních soustav málo vyvinuta (sníženiny) → nevyrovnané spádové křivky

Fyzicko-geografické predispozice I. • Většina říčních soustav málo vyvinuta (sníženiny) → nevyrovnané spádové křivky + intenzivní eroze • Vývojově starší úseky – vyrovnaná spádová křivka → charakteristické pro pánve • Počátek čtvrtohor, tektonický zdvih → vznik krátkých vodnatých řek na vnějších svazích kontinentu • Tyto řeky následně zpětnou erozí podchytily staré říční systémy bezodtokých pánví • Vzniklé náčepné procesy se v krajině projevují v podobě peřejí a vodopádů → proto africké řeky nejsou splavné po celém toku

Fyzicko-geografické predispozice II. • Stupňovitý profil a velká vodnatost zapříčiňují velké zásoby vodní energie

Fyzicko-geografické predispozice II. • Stupňovitý profil a velká vodnatost zapříčiňují velké zásoby vodní energie (1/5 světových zdrojů) • To spolu s nedostatkem vody a sezónním rozložením srážek vedlo ke stavbě vodních nádrží • Nejpřínosnější jsou víceúčelové nádrže, které kompenzují své nevýhody spoustou výhod

Přehrady v Africe podle účelu využití ÚČEL PODÍL [%] Závlahový 50 Vodárenský 20 Víceúčelové

Přehrady v Africe podle účelu využití ÚČEL PODÍL [%] Závlahový 50 Vodárenský 20 Víceúčelové přehrady 19 Hydro-energetický 9 Protipovodňový 2 Nejvíce přehrad bylo vybudováno v období 1980 až 1990 – 316 a v období 1970 až 1980 – 262

Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad • Prvotně sloužily jako ochrana před každoročními záplavami

Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad • Prvotně sloužily jako ochrana před každoročními záplavami • Přehrada umožňuje zadržet nadbytek vody v letech s nadměrnými srážkami a využít ho v letech s vodním deficitem • Výroba elektrické energie (např. poskytování elektrické energie měděným dolům – Kariba) • Přehrada zvětší zemědělsky využívané území (někde až o 30 %) • Rybářství (zvětšení úlovků rybářů) • Rozvoj turistického ruchu • Rozvoj lodní a silniční dopravy

Využití přehrady na příkladu • Oblast Sahelu – významný zavlažovací projekt byl vybudován v

Využití přehrady na příkladu • Oblast Sahelu – významný zavlažovací projekt byl vybudován v oblasti vnitřní delty Nigeru • Delta se skládala ze dvou částí: „živé delty“ (rýže) a „mrtvé delty“, což byla nevyuživatelná bahenní oblast • V roce 1947 postavena přehrada Sansanding v „mrtvé deltě“ • Zvedla hladinu řeky jen o pár metrů, ale zaplavila přes 40 000 ha • 30 000 obyvatel bylo donuceno se přestěhovat • Vznik nových převážně bavlníkových polí • Vystavěna celá síť zavlažovacích kanálů, z nichž nejvýznamnější jsou kanály Sahel a Macina • Výrazně se zvýšil i výskyt ryb (50 000 místních rybářů uloví ročně přes 90 000 tun ryb)

Negativní dopady výstavby přehrad • Zatopeno mnoho afrických měst, vesnic a přírodních i kulturních

Negativní dopady výstavby přehrad • Zatopeno mnoho afrických měst, vesnic a přírodních i kulturních památek (Egypt) • Přesídlení především zemědělského obyvatelstva • Narušení ekologické rovnováhy • Každoroční záplavy přinášely úrodnou půdu ( pokles úrodnosti půdy) • Do postavení Asuánské přehrady se delta Nilu zvětšovala o 5 m ročně a dnes se zmenšuje • Ubývá úživnost moře v oblasti delt, kde vymírají ryby a ústřice • Stále zavodněné zavlažovací kanály způsobují zasolování půd a zvyšují výskyt bilharziózy a dalších zdravotních problémů • Velkým ekologickým problémem je zvýšená hladina DDT, které se používalo na přemnoženou mouchu tse-tse (Kariba)

Nejvýznamnější přehrady • Asuánská přehrada • Volta • Kariba • Cahora Bassa • Kainji

Nejvýznamnější přehrady • Asuánská přehrada • Volta • Kariba • Cahora Bassa • Kainji

Asuánská přehrada Nízká Asuánská přehrada (Nil, Egypt) • Délka 1, 9 km, výška 54

Asuánská přehrada Nízká Asuánská přehrada (Nil, Egypt) • Délka 1, 9 km, výška 54 m, postavena v roce 1902 • Objem vody 5, 5 km 3, původně zásobárna vody • Malá kapacita → 1960 transformace na elektrárnu Vysoká Asuánská přehrada (Nil, Egypt, Súdán) 1960 – 1971 • Délka 480 km, šířka 16 km • Hráz – 111 m vysoká, 3 600 m dlouhá a až 980 m široká • 35 000 dělníků – 451 na stavbě zahynulo • Objem vody 164 km 3, rozloha 6 000 km 2 • Účel stavby: zabránění povodním, zásoba vody pro zemědělství, výroba el. energie (hydroelektrárna o výkonu 2 100 MW)

ASUÁNSKÁ PŘEHRADA

ASUÁNSKÁ PŘEHRADA

Volta • Na soutoku Černé a Bílé Volty v Ghaně • Nachází se na

Volta • Na soutoku Černé a Bílé Volty v Ghaně • Nachází se na nultém poledníku, 6° severně od rovníku • Postavena v roce 1965, délka 520 km • rozloha 8 502 km 2 (jedna z největších na světě) • Hráz je 113 m vysoká a 670 m dlouhá • Muselo být přestěhováno přibližně 78 000 obyvatel a 200 000 zvířat • Účel: výroba elektřiny (část se vyváží do Toga a Beninu), lodní doprava, zavlažování, rybolov

VOLTA

VOLTA

Kariba • Na řece Zambezi, na hranici Zimbabwe a Zambie • Stavba dokončena v

Kariba • Na řece Zambezi, na hranici Zimbabwe a Zambie • Stavba dokončena v roce 1959 britskými koloniálními úřady za podpory Světové banky • Muselo být přesídleno 57 000 obyvatel (protesty krvavě potlačeny armádou, odškodnění – 4 -15 liber) • Rozloha 5580 km 2, délka 220 km, šířka 40 km • Objem vody 180 km 3 • Leží v tektonicky aktivní zóně • Využití: výroba elektřiny, rybolov (40 000 tun ryb), turistický ruch

KARIBA

KARIBA

Cahora Bassa • Na řece Zambezi v Mosambiku • Stavba probíhala v letech 1969

Cahora Bassa • Na řece Zambezi v Mosambiku • Stavba probíhala v letech 1969 -1974 • Délka 292 km, šířka 38 km, plocha 2739 km 2 • Objem vody 55, 8 km 3 • Sloužit měla hlavně pro kontrolu pravidelných záplav a zavlažování • Později postavena hydroelektrárna (elektřina byla odváděna do Jihoafrické republiky po 870 mil dlouhém vedení až do občanské války v Mosambiku v 70. letech – opět uvedeno do provozu v roce 1998) • Až do roku 1992 patřila hydroelektrárna Portugalsku

CAHORA BASSA

CAHORA BASSA

Kainji • Leží na řece Niger v Nigérii, vybudována v roce 1968, rozloha činí

Kainji • Leží na řece Niger v Nigérii, vybudována v roce 1968, rozloha činí 1270 km 2 • Kapacita 150 km 3, délka 135 km, šířka 30 km • Kvůli stavbě vystěhováno 50 000 obyvatel • Typickým příkladem víceúčelové přehradní nádrže • Využití: k regulaci záplav, rybaření, zavlažování, cestovnímu ruchu a k výrobě el. energie

KAINJI

KAINJI

Projekty do budoucna • Merowe (Súdán) – hydroelektrárna, na Nilu blízko egyptských hranic, 75%

Projekty do budoucna • Merowe (Súdán) – hydroelektrárna, na Nilu blízko egyptských hranic, 75% financuje Čína, protesty • Batoka Gorge (Zimbabwe, Zambie) – na Zambezi 50 km pod Viktoriinými vodopády, výška 181 m • Highlands Water Project (Lesotho) – 7 přehrad propojených 140 km tunelů, dopravení vody z horního toku Orange do údolí řeky Vaal • Bui dam (Ghana) – na Černé Voltě, staví se od roku 2001, účel: energie, pitná voda; protesty

Projekty do budoucna • Popa (Namibie) – na vodopádech Okavanga jen 50 km od

Projekty do budoucna • Popa (Namibie) – na vodopádech Okavanga jen 50 km od hranic s Botswanou, zisk energie a pitné vody nezávisle na JARu, voda pro Wiendhoek • Epupa (Namibie) – na vodopádech řeky Kunene, výška 163 m, plocha až 380 km 2, problém sucha a velkého výparu (naplní se? ), spory s Angolou • Rozšíření přehrady Owen Falls (Uganda) – nedosatatek elektrické energie, spor o vodopády Bujagali • "Nové údolí" - propojení Asuánské přehrady se Středozemním mořem

Použitá literatura a jiné zdroje • • • ADAMS, W. , GOUDIE, A. ,

Použitá literatura a jiné zdroje • • • ADAMS, W. , GOUDIE, A. , ORME, A. : The physical geography of Africa. Oxford : Oxford university press, 1996. 429 s. ISBN 0198234066 KUNSKÝ, J. , MÁLEK, R. , VRÁNA, O. : Zeměpis světa : Afrika. Vyd. 1. Praha: Orbis, 1971. 546 s. http: //www. zemepis. com/vodaafriky. php http: //www. afrikaonline. cz/view. php? cisloclanku=2001041001 http: //www. dams. org http: //www. wikipedia. org http: //www. irn. org http: //www. edf. org http: //www. britannica. com