Vvoj principy a vzvy sociln politiky Evropsk unie

Vývoj, principy a výzvy sociální politiky Evropské unie v kostce MUDr. Zuzana Roithová, MBA 1. místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, Evropský Parlament zuzana. roithova@europarl. europa. eu www. roithova. cz

Východisko sociální politiky EHS: • Budování jednotného vnitřního trhu automaticky zlepší sociální podmínky • 1957 - Římská smlouva zakládá: 1. volný pohyb pracovníků a podmínky jejich zaměstnávání 2. svobodné podnikání a nákup nemovitosti a pozemků

Protokol o sociální politice • Koordinace nár. politik Cíle: – zlepšení životních a pracovních podmínek – podpora zaměstnanosti a rovnosti příležitostí – minimální sociální ochrana Nástroje: – Jednomyslné schvalování programů – Evropský Sociální Fond (ESF)

Vývoj Evropské Sociální Politiky po 25 letech 70 léta - Sociální akční plán a Akt o Jednotné Evropě: • rozšíření obsahu SP – bezpečnost práce – rovnost žen – integrace menšin • sociální dialog na úrovni EU • vydávání sociálních směrnic (většinové schvalování)

Vývoj ESP 80 léta: • Prohlubování vnitřního trhu ▼ • Obavy ze sociálního dumpingu ▼ • Charta základních sociálních práv pracujících - 1989 (bez Velké Británie)

Evropská Charta Základních práv pracujících zaručuje: • zaměstnávat bez zvláštních povolení • rovné podmínky a odměny • odborné vzdělávání • projednání restrukturalizace • zdravé a bezpečné pracovní podmínky • právo na sdružování zaměstnanců

Vývoj ESP 90 léta: Maastrichtská smlouva (1993) doplňuje kapitoly: – vzdělávání – kultura – zdravotnictví – ochrana spotřebitele + Protokol o sociální politice: – ochrana při ukončení prac. smlouvy – zastupování odbory

Evropská sociální politika na prahu 21. století • Inovuje sociální cíle v Amsterodamské smlouvě (1999) a Úmluvě o SP: – – – rozvoj potenciálu pracovních sil boj proti vylučování z trhu práce (podpora zaměstnanosti) zlepšování a vyšší harmonizace živ. a prac. podmínek posílení sociální ochrany, sociální dialog specifická opatření pro staré a invalidní osoby zpřísnění zásad pro rovné příležitosti žen – stejná odměna za stejnou práci • větší důraz na zákl. práva - nediskriminace ► sankce proti vládě, která práva porušuje

Strategie pro boj s nezaměstnaností (1998) Těžiště ESP 21. století: 1. vybavit zaměstnance schopnostmi pro vyšší mobilitu na trhu práce - školení 2. odstraňování překážek při podnikání 3. pružnější formy trhu práce - flexikurita 4. rovné příležitosti (důraz na boj s diskriminací žen)

Výzvy věku globalizace 1. 2. 3. 4. 5. nové informační a komunikační revoluce liberalizace světového trhu evropská hospodářská integrace demografické stárnutí Evropy prohlubování segmentace trhů práce – insideři a outsideři (ženy, mladí, přistěhovalci, staří) ▼ Změny: • rychlé změny způsobu života a práce. • ohrožení udržitelnosti soc. fondů • nízká míra zaměstnanosti • vysoká dlouhodobá nezaměstnanost • sociální exkluze Potřeba pružněji reagovat na rychlé změny způsobu života a práce.

FLEXIKURITA = Integrovaná strategie pro PRUŽNOST a JISTOTU současně. • Pružné podmínky pro zaměstnávání a • propouštění Jistota zaměstnání namísto konkrétního prac. místa Cíl: není udržet si, ale snadno najít práci v každém věku Zvýšení konkurenceschopnosti pro MSP.

Modernizace národních sociálních modelů: 1. Flexibilní a spolehlivé smlouvy 2. Celoživotní odborné vzdělávání 3. Účinná aktivní politika na trhu práce – usnadnit a zrychlit přechody do nového zaměstnání 4. Moderní systémy sociálního zabezpečení 5. Odstranění překážek pro podnikání, podpora zakládání nových firem

• Rakousko: Motivační odstupné: osobní účty pro pevné měsíční částky, čerpá při propuštění, nebo když odejde sám. Pracovní nadace – přechodné • Dánský zlatý trojúhelník: Nízká ochrana prac. místa + Štědré zaměstnanecké dávky + Hluboká rekvalifikace (po dobu školení nastupuje nezaměstnaný) • Holandsko: Rozvoj práce na částečné úvazky a dočasnou práci (stejná ochrana jako pro celé úvazky) = KARIÉRA i RODINA. Obrovský nárůst prac. míst.

• Vybrané ukazatele flexikurity: EU ČR SK Nejméně Nejvíce Celkové sociální výdaje % z HDP (2004) 27, 3 19, 3 17, 6 12, 6 Lot. 33 Švéd. Výdaje na důchody % z HDP (2004) 12, 3 8, 4 7, 3 4, 1 Irsko 14, 7 Itálie Nezaměstnanost 2006 (2007) 7, 9 7, 1 (5, 5) 13, 4 3, 9 Niz. , DK 13, 8 PL Dlouhodobá nezaměstnanost 3, 6 3, 9 10, 2 SK + 7, 8 PL 0, 8 DK Ekonomická aktivita 15 -64 let 70, 1 70, 3 68, 6 59, 2 Malta 80, 6 DK Ekon. aktivita 55 -64 46, 3 47, 7 36, 7 30, 8 Malta 72, 8 Švéd. Ekon. aktivita 15 -24 44 33, 5 35, 3 Délka života ženy 78, 4 77, 4 75, 5 Rum. 82, 6 Špa. , BE muži 72, 1 69, 6 64, 7 Litva 77, 6 Švéd.

Strategie proti chudobě v Evropě • • • 16% evropské populace je ohrožena finanční chudobou 20% žije v nevhodných bytech 10% žije v domácnostech, kde nikdo nepracuje téměř 4% pracovní síly je dlouhodobě nezaměstnaných více než 15% žáků opouští školu před získáním jakékoli kvalifikace • Nový přístup kombinuje: • přiměřenou podporu příjmů • přístup na trhy práce otevřené všem • kvalitní sociální služby

Evropský sociální fond 2007 -2013 76 mld. Eur 1. přístup na pracovní trh 2. celoživotní vzdělávání 3. posílení adaptability pracovní síly – předjímání a řízení restrukturalizace podniku i odvětví 4. sociální inkluze 5. ekonomická a sociální soudržnost - modernizace institucionálních kapacit, zefektivnění veřejné správy

www. edotace. cz • www. edotace. cz - interaktivní průvodce programy.

Děkuji Vám za pozornost. www. roithova. cz