TYPY PROMLUV zkladn promluvov psma psmo ei vyprave

TYPY PROMLUV

základní promluvová pásma: pásmo řeči vypravěče = autorská řeč pásmo řeči postav = přímá řeč postav Rozlišení pásma vypravěče (autora) a pásma postav (ti, co se baví, nebo vnitřní monolog) je základním znakem výstavby epického díla.

Přechodná promluvová pásma 1. nevlastní přímá řeč – přímá řeč, která nemá uvozovky 2. polopřímá řeč – též vnitřní řeč, obsahově patří k řeči postav, formálně k řeči autora 3. smíšená řeč – vše dohromady

Řeč vypravěče a řeč postav Řeč vypravěče Je vyznačena jednou mluvnickou osobou ⇒ 3. os. , variantní je 1. os. ; je vyznačena min. časem, graficky není odlišená: Er –forma, Ich -forma Řeč postav Je vyznačena 3 mluvnickými osobami, 3 časy (minulý, budoucí, přítomný). Je expresivní, subjektivně a hovorově zabarvená a graficky vyčleněná.

Vyjmenování typů řečí: řeč přímá nevlastní přímá řeč (neoznačená) polopřímá řeč forma s „prý“ řeč nepřímá zpráva o řeči

Přímá řeč V ………. : „V……… . ? !“ př. Maminka řekla: „Nepůjdeš ven, dokud si nenapíšeš všechny úkoly. “ „V…. . , “ m…. . , „m……. . !? “ př. Zkusme plavat ve sněhu, “ navrhl Filip, „vrhněme se do závěje!“ př. Řekl potichu a jakoby nerad: „Dokončil jsem svou práci. “ uvozovací věta + vlastní přímá řeč doslovně věrné opakování cizí řeči je věta hlavní zachovává formu původní výpovědi

Nevlastní přímá řeč neoznačená uvozovkami v současné literatuře moderní, častá př. Dokončil jsem svou práci, najednou slyším, jak to říkám, potichu a jakoby nerad, dokončil jsem svou práci. V koutě se zvedl mladík s oholenou hlavou: Haló, učiteli, zavolal na přicházejícího. Co víš o anarchismu?

Polopřímá řeč - součást vnitřního monologu postavy vyprávění subjektivně a hovorově zabarvuje, obsahově patří polopřímá řeč k řeči postav, formálně však k řeči autorské oblíbená v moderní beletristice mění původní věty jen částečně: hlavní věta se nemění ve vedlejší osoba a způsob se však mění …Pak je už večer a Jeník stále ještě se nevrací. Matka trne strachy a činí otci výčitky. Dobrá, je-li jí ho líto, může jíti za ním, beztoho jej tak hýčkáním zkazila … Kdyby se raději nerouhal … Ne, nerouhá se, ví, co mluví, ale bude lépe, když ona nebude se plésti do věcí, kterým nerozumí. ( Stříbrný vítr) Zavěsila se do studenta a říkala, nechť, ať ji vidí celé město, nikoho se nebojí, je tolik ráda, že Jaroslav přišel.

Forma s „prý“ př. Svou práci prý dokončil, říkal to potichu a jakoby nerad. Jak jen prý takhle může mluvit, vždyť ona je přece matka. (Stříbrný vítr)

Nepřímá řeč zpráva mluvčího o výroku jiného výroku vyjádřená vedlejší větou věta vedlejší formu mění: -z věty hlavní → věta vedlejší - osoba podle stanoviska mluvčího uvozovací věty př. Potichu a jakoby nerad řekl, že svou práci dokončil.

Zpráva o řeči př. Potichu a jakoby nerad oznámil dokončení své práce.