Turistika turismus sporty v prod Ji afrnek Tento

Turistika, turismus, sporty v přírodě Jiří Šafránek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Turistika Pohybová složka Poznávací složka Odborně technická složka Formy turistiky

Turismus Cestování, rekreace, turistika, sportovní aktivity ve volném čase Příjmy z turismu – přímé a nepřímé Celkový přínos turismu

Sporty v přírodě Sporty využívající přirozené přírodní prostředí jako hlavní objekt svého zájmu Často dochází k přetváření prostředí na umělé – golf, lyžování,

Vlivy turismu na prostředí Využívá přírodní zdroje Produkuje odpad Vyvolává nárůst dopravy Přináší nežádoucí sociální a kulturní vlivy Je významnou příjmovou položkou řady zemí včetně ČR

Odpad 1 turista = 1 kg odpadu denně Nečištěné odpadní vody Znečištění mořské vody odpady z provozu na moři Znečištění ovzduší dálkovou a místní dopravou Hluk způsobený frekventovaným místem

Přírodní zdroje Pitná voda Půda a krajina Moře Atmosféra Místní zdroje Narušení ekosystémů

Nežádoucí sociální a kulturní vlivy Narušení způsobu života místních obyvatel Narušení sociálních struktur – vede ke změnám chování k místnímu prostředí Změny cenové politiky dané lokality Konflikt v užívání omezených zdrojů – voda, energie, služby Změny v tradičním hospodaření - půda

Ohrožení turismu zhoršením prostředí Globální vlivy – zvýšení hladiny moře, nedostatek sněhu, změny v počasí Změna atraktivity krajiny a středisek Nedostatek pitné vody – limitující faktor Lokální znečištění ovzduší městských lokalit

Cestovní ruch v roce v CR

Devizové příjmy a výdaje turismu v ČR

Faktory ovlivňující turismus Mezinárodní situace – terorismus, jaderné hrátky a místní konflikty Vývoj cen ropy Ekonomický rozvoj jednotlivých světových oblastí Vztah koruny k dolaru a euru Přírodní katastrofy Počasí

TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ Demografie Zdraví Vnímavost a vzdělávání Volný čas Zkušenosti s cestováním Životní styl Informační technologie Doprava Udržitelný rozvoj Jistota a bezpečí Zpracovala: Monika Belejová, odbor analýz, listopad 2003 Zdroj: ETC – Trends for Tourism in Europe (November 2003) Původní text byl zpracován Hermanem Bosem z Netherlands Board of Tourism ve spolupráci s ETC (European Teravel Commission) a ETAG (Europen Travel & Tourism Action Group)

Demografie - rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti - rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy - rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) - rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce - rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) - v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí - rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech

Zdraví turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé - poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat - poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených - poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centech

Vnímavost a vzdělání rostoucí poptávka po speciálních produktech stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy

Volný čas rostoucí poptávka po levnějších produktech rostoucí poptávka po relaxačních pobytech zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených

Zkušenosti s cestováním dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená preference dovolených budou stále více roztříštěné věrnost destinacím bude nadále oslabovat zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, se kterými byli spokojeni bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu

Životní styl společenské postavení bude méně důležité chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy poroste poptávka po druhých domovech stále více se bude projevovat trend návratu k „jednoduchému“ – např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany

Informační technologie dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli emarketingu základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích a přístupná propojení a prolinky možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace - vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů

Udržitelný rozvoj vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu

Jistota a bezpečí turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích

Zásady pro uskutečňování trvale udržitelného turismu (TUT) – formuloval UNEP Dohled vlád jednotlivých zemí na TUT Pozornost soukromému sektoru v dodržování zásad TUT Využívat nové technologie a investovat do nich Podporovat opatření k lepší informovanosti o přínosech ekologických technologií Podporovat společný postup podnikatelů v TUT Užívat k naplnění zásad TUT ekonomické stimuly

Lyžování - obecně Zásady chování lyžaře v přírodě: využívat v maximálním rozsahu veřejnou dopravu při cestě do lyžařských středisek, lyžovat pouze tam, kde je dostatek sněhu, nezanechávat odpadky, nedělat zbytečně hluk, respektovat chráněná území, pohybovat se pouze na značených lyžařských tratích a běžeckých stopách, nelyžovat v šeru a za tmy, nevstupovat do zakázaných míst chráněných území.

Lyžování - obecně Umělé zasněžování: k výrobě umělého sněhu je třeba voda, vzduch a energie (pro urychlení bodu mrznutí vody lze využít bakteriálních aditiv), obecně lze vyrobit sníh při teplotě vzduchu nižší než -3 C, vlhkosti vzduchu nižší než 80 % a teplotě vody nižší než 2 C, spotřeba vody se pohybuje mezi 80 až 300 litry na 1 m 3, spotřeba energie se pohybuje mezi 2 000 až 27 000 k. Wh na hektar zasněžené plochy za rok, hlukové emise vysokotlakých děl se pohybují mezi 90 až 99 decibely.

Sjezdové lyžování Zásah do krajiny je způsoben: těžbou stromů v lesích z důvodu vytvoření průseků pro sjezdové tratě a vleky, odstraněním samostatných stromů, zemními pracemi, zničením cenných biotopů, rušením zvěře a jejím vyháněním z pastvin situovaných v blízkosti lyžařských areálů,

Sjezdové lyžování hlukem z provozu lanovek a vleků, mechanismů na úpravu tratí a sněhových děl, poškození vegetace, pokud půda není pokryta dostatečnou vrstvou sněhu, nevhodnou a neekologickou údržbou sjezdových tratí, produkcí odpadů.

Běžecké lyžování Zásady budování a provozování tratí: nevést tratě přes biotop významné fauny ani cenná a citlivá území, zajistit návaznost tratí na veřejné dopravní sítě, infrastrukturu pro běžecké areály integrovat se stávajícími zařízeními měst a obcí v dosahu areálu, zajistit návaznost na již vybudované tratě, ekologická údržba a úprava běžeckých tratí pokud možno lehkou technikou, optimalizovat vykácení lesního porostu k zajištění průjezdnosti udržovací techniky.

Cyklistika zřízení atraktivních cyklotras a cyklostezek může usměrnit turistické aktivity, udržení cyklistů na schválených trasách, výchova cyklistů a výzva ke spolupráci, pro výrobu kol využívat ekologicky vhodné materiály, ohleduplnost cyklistů k rostlinám a živočichům,

Cyklistika na horské túry vyjíždět pouze s kolem ve velmi dobrém technickém stavu, dávat přednost chodcům, dbát na bezpečnost a nepřeceňovat své síly, nenechávat v přírodě žádný odpad, rozdělávat oheň jen na místech pro to určených, neničit úrodu místních zemědělců.

Běh Vliv běžce na ŽP: výroba běžecké obuvi a oblečení, výstavba a provoz sportovního zařízení určeného pro běhání, většinou to bývá atletický stadion, účast diváků na závodech v přírodě (mají nároky na transport a produkují odpadky), masové běhy v přírodě, např. Velká Kunratická, poškozují okolní přírodu a proto dochází k eliminaci počtu účastníků.

Běh Vliv ŽP na běžce: především kvalita ovzduší na sportovištích např. úroveň smogu nebo zvýšená koncentrace přízemního ozónu. špatná kvalita ovzduší vede k snížení fyzické výkonnosti, běh v prostředí se špatným ovzduším může mít za následek zhoršení zdravotního stavu, v uzavřených prostorách bývá zpravidla koncentrace škodlivin v ovzduší nižší než ve vnějším prostředí.

Horolezectví Cvičná stěna v bývalém lomu v údolí Suché Kamenice P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Zpevněné cesty z důvodu již masivního pohybu turistů a do jisté míry i horolezců v Sasku P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Jetřichovicko – věž s návštěvností kolem 20 lezců za rok konečný stav erozí zasažená cesta průběh zpevnění P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Železivec, pískovec velmi tvrdý, ale často křehký Skalní brány, okna. . . často na hranici upadnutí P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Pískovec může být velmi, velmi tvrdý , nebo alespoň nějaká jeho vrstva, ale velmi často to dopadá i takto, jako např. v Dubských stěnách P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Působení vody a nižších rostlin na pískovec P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Působení vyšších rostlin na pískovec P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Vpravo atypické jištění či umělý chyt + přisekané stupy v Lužických horách, dole železem osazená velmi frekventovaná cesta v Sasku P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Jištění po cca 1, 5 m ve výšce 15 m Červené šipky označující bouldery Náprava – jen s porušením skály P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Magnézium v cestách těžkých. . . ale co hůře, i v cestách lehkých P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Ať lezeme sedmové spáry bez pořádného jištění, nebo devítky. . . P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Ať lezeme v Česku P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko nebo u sousedů v Sasku

Při lezení ctít pravidla pískovcového lezení, k tréninku využívat překližky, nebo míst vyhrazených (starý lom, . . ) P. Kočka, Správa NP České Švýcarsko

Děkuji za pozornost