TEORIE KYSELIN A ZSAD NEUTRALIZACE p H Teorie

TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, p. H

Teorie kyselin a zásad 1. Arrheniova teorie: Kyselina – látka schopná odštěpit proton H+ Zásada - látka schopná odštěpit skupinu OHjednoduché, názorné, ale platí jen ve vodných roztocích 2. Brönsted – Lowryho teorie Kyselina – částice (molekula, ion) schopné odštěpovat proton Zásada – částice (molekula, ion) schopné proton vázat 3. Lewisova teorie – vychází z elektronové struktury Kyseliny – látky mající volný orbital, který mohou zaplnit sdílením volného elektronového páru jiného atomu Zásady – látky mající volný elektronový pár

Amfoterní částice reagují jako kyseliny nebo zásady podle prostředí H 2 O, NH 3, (HSO 4)-, (HCO 3)H 2 O → H+ + (OH)NH 3 → H+ + (NH)2 - H 2 O + H+→(H 3 O)+ NH 3 + H+→(NH 4)+

Vznik kyselin a hydroxidů – reakcí oxidu a vody oxidy kyselinotvorné elektronegativita (vlastnost atomu přitahovat vazebné elektrony) těchto prvků v oxidech >2 př. S: elektronegativita 2, 4 SO 2 + H 2 O → H 2 SO 3 oxidy zásadotvorné jen kovy, elektronegativita prvků kolem 1 př. Ca: elektronegativita 1 Ca. O + H 2 O → Ca(OH)2

NEUTRALIZACE - Chemická reakce kyseliny se zásadou, při které vzniká voda a sůl - Vzniklé produkty jsou p. H neutrální - Tato reakce je doprovázena změnou p. H původních látek, někdy bývá provázena i barevnými změnami HCl + Na. OH → Na. Cl + H 2 O Ca(OH)2 + H 2 SO 4 → 2 H 2 O + Ca. SO 4 Cu(OH)2 + H 2 CO 3 → 2 H 2 O + Cu. CO 3

HCl + Na. OH → Na. Cl + H 2 O Kyseliny, hydroxidy a soli jsou v roztoku disociovány - skutečný mechanismus reakce je: HCl + H 2 O → (H 3 O)+ + Cl- (voda se chová jako zásada – přijala H) Na. OH → Na+ + (OH)Na. Cl → Na+ + Clpřesnější zápis celé (iontové) reakce: (H 3 O)+ + Cl- + Na+ + (OH)- → Na+ + Cl- + 2 H 2 O vynecháme – li ionty, které se v reakci nemění, dostaneme: (H 3 O)+ + OH- → 2 H 2 O Mechanismus neutralizace ve vodném roztoku spočívá ve slučovaní kationtů (H 3 O)+ a hydroxidových aniontů (OH)- na molekuly vody H 2 O

Roztoky neutrální roztok – látkové koncentrace iontů (H 3 O)+ a (OH)mají stejnou hodnotu c (H 3 O)+ = c (OH)kyselý roztok c (H 3 O)+ > c (OH)- zásaditý roztok c (H 3 O)+ < c (OH)-

p. H – vodíkový exponent Vyjádření míry kyselosti (zásaditosti) roztoku – stupnice p. H = - log [(H 3 O)+] záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů 0 7 kyselost 14 zásaditost

Kyselost a zásaditost - roztoky kyselé, neutrální a zásadité - indikátory (ukazatelé): látky, které v přítomnosti kyselin mění svou barvu: lakmus, fenolftalein, metylčerveň, metyloranž… - přesnější: stupnice p. H s hodnotami 0 -14 - p. H metry, lakmusové papírky - podstata kyselosti a zásaditosti: koncentrace vodíkových a hydroxidových iontů v roztoku - kyseliny silné a slabé Obecně pro kyslíkaté kyseliny: nejslabší jsou kyseliny, v jejichž molekulách se shoduje počet atomů vodíku a kyslíku. Čím více je v molekule atomů kyslíku v porovnání s atomy vodíku, tím silnější je kyselina (slabé: HCl. O, H 4 Si. O 4, H 2 CO 3; silné: H 2 SO 4, HCl. O 4) Silné zásady: Na. OH a KOH, slabá NH 4 OH

Odhadněte p. H • • • Ocet Mořská voda Pivo Mléko Čistá voda Kyselina v autobateriích • Krev • Hašené vápno • Čaj • • • Lidské sliny Žaludeční šťávy Mýdlo Coca-cola Čpavek pro domácnost Káva Louh sodný Kyselý déšť Citronová šťáva Šťáva z pomeranče nebo jablka

Použité zdroje obrázků: - galerie Microsoft office - wikipedie: http: //cs. wikipedia. org/wiki/PH