STEDOVK SPOLENOST Kolonizace Mgr Ivana Zelenkov 17 12

STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST Kolonizace Mgr. Ivana Zelenková 17. 12. 2014, Dějepis 7 -středověká společnost = zemědělský charakter, po roce 1000 – pokrok v zemědělství ( ukončení nájezdů Vikingů, Arabů a kočovníků). - Došlo k oteplení – stabilní teploty a mírné zimy. Objevily se významné novinky v zemědělské technice- pluh s kovovou radlicí, brány, chomout. - Výrazně stoupla produkce a obliba vlny – Anglie a Andalusie – (rozvoj chovu ovcí a soukenictví), rozvoj v pěstování plodin – mimo pšenice se pěstovalo žito, luštěniny, vinná réva, různé druhy zeleniny.

- Ve středověku se změnil osevní systém – starý systém střídání obdělané půdy vystřídal systém TROJPOLNÍ. -TROJPOLNÍ SYSTÉM - OZIM (na podzim), JAŘ ( na jaře), LADA (úhor), zajistil dostatek potravy, snížila se úmrtnost, zvýšil se věk dožití. - Počet obyvatel Evropy se zdvojnásobil – nutnost nové půdy. Začaly se rozorávat pastviny, klučit (kácení stromů i s kořeny), žďářit(vypalování). - Osidlování a zúrodňování nových území se nazývá KOLONIZACE. Kolonizace se rozšířila i do cizích zemí

Obr. Č. 1 – pluh Obr. Č. 2 – schema trojpolního systému

- Nově osidlovaná půda byla majetkem šlechty, panovníka nebo klášterů ( hlavně cisterciáckého řádu). Kolonisté se stávali poddanými. - Středověké vesnice – okolo 10 stavení, střed tvořila náves, nebo průběžná ulice, kolem jednotlivé usedlosti, vždy byl ve vesnici mlýn, kostel, kovárna a krčma. - život vesničanů určovaly polní práce – zemědělcův rok-od Velikonoc, senoseče, orba a ozim. Poddaní pracovali i na panském – robota, nebo peněžní renta. - Prohlubovaly se majetkové rozdíly mezi venkovany ( poddaní, sedláci, řemeslníci, venkovští faráři a drobná šlechta).

- pokrok v zemědělské výrobě a rostoucí počet obyvatel si po r. 1000 - obnova městského života - začala vznikat města (Janov, Florencie). - Ve městech se oživil obchod – obchodní města, jinde se usazovali v podhradí řemeslníci – řemeslnicko-tržní osady. Do měst se stěhovali venkované hlavně 10. – 14. století. - Bohatší řemeslníci a kupci se chtěli zbavit feudální závislosti , usilovali o městská privilegia (hlavně samosprávu). - Lepší postavení měst – královská města, centrem města – náměstí, radnice, tržiště, městský kostel se hřbitovem, radnice a domy bohatých.

- na radnici zasedala městská rada – 12 konšelů- v čele byl purkmistr. V radě zasedali tzv. otcové města- patriciát. -městská práva – samosprávní, soudní, hrdelní, varečné, tržní a mílové. -řemeslníci stejného odvětví se sdružovali do cechů-hájili jejich zájmy. Řemeslo – učedník, tovaryš. - do žádné společenské skupiny nepatřili duchovní osoby – faráři, mniši a také žáci a profesoři univerzit.

Práva městská království českého - titulní list