SLOVN DRUHY Mgr Michal Oblouk OHEBN SLOVN DRUHY

SLOVNÍ DRUHY Mgr. Michal Oblouk

OHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY § skloňují se nebo časují 1) PODSTATNÁ JMÉNA /SUBSTANTIVA – názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů, např. muž, dívka, kůň, kuře, strom, skála, chytrost, píle, běh, chůze, přátelství, … 2) PŘÍDAVNÁ JMÉNA/ADJEKTIVA – vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam jinak blíže určují, např. starý, cizí, strýčkův, sestřin, … 3) ZÁJMENA/PRONOMINA – zastupují podstatná a přídavná jména nebo osoby, zvířata a věci jen naznačují nebo na ně odkazují, např. ty, on, tvůj, ta, váš, kdo, který, něco, nic, sám, … 4) ČÍSLOVKY/NUMERALIA – slova číselného významu, označují počet, pořadí, např. jeden, tři, sto, několik, třetí, trojí, třikrát, … 5) SLOVESA/VERBA – vyjadřují děj, a to činnost nebo stav, např. psát, počítat, padat, stát, ležet, měnit se, … - jen malá část jmen se neskloňuje/je nesklonná, např. buly, Chile, blond, lila, khaki, jeho, jejich, třikrát, …

NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY 6) PŘÍSLOVCE/ADVERBIA – vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností: určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, např. zde, tam, sem, dnes, potom, dobře, radostně, velmi, proto, … 7) PŘEDLOŽKY/PREPOZICE – vyjadřují věcný význam ve spojení se jménem, s nímž tvoří předložkový pád, např. na, k, v, za, bez, s, nad, o, … 8) SPOJKY/KONJUNKCE – spojují slova nebo věty, např. ale, i, a, že, … 9) ČÁSTICE/PARTIKULE – uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh, postoj mluvčího k jejich obsahu nebo vyjadřují významový odstín členu, před kterým stojí, např. ať, kéž, nechť, ano, ne, asi, snad, prý, … 10) CITOSLOVCE/INTERJEKCE – vyjadřují nálady, city a vůli mluvčího nebo označují hlasy a zvuky, např. ach, jé, brr, fuj, chacha, hyje, hop, vrkú, krá, bum, břink, … - neohebnými slovními druhy se staly i některé ustrnulé tvary slov ohebných, např. večer, celkem, honem, místo, mezi, díky, to, ono, tuším, bože, hrome, běda, …

STEJNÉ PODOBY SLOV VE FUNKCI RŮZNÝCH SLOVNÍCH DRUHŮ Nemocní lidé zasluhují ohled. X Na lůžkách leželi nemocní. Ráno bylo chladno. X Ráno bylo chladné. Máme místo v první řadě. X Půjdu tam místo tebe. Na návsi rostly lípy a uprostřed stála kaplička. X Uprostřed návsi stála kaplička. Sázel sportku, neměl však štěstí. X Však ty si na mě ještě vzpomeneš! Oblékl se a šel se projít. X A já vám povím novinku! X A, toho si nevšímej! Přišli dva Petrovi spolužáci. X Knihu jsem půjčil Petrovi. Važme si svého zdraví. X Važme si to, že jsme zdraví. X Známí lidé se zdraví. Eva ráda jí polévky. X Dana má svátek, něco jí koupíme. X To je má kniha.