Rozvjejc vtn leny a vty vedlej Pedmt P

Rozvíjející větné členy a věty vedlejší

Předmět Př Pt 4. p. Pt 3. p. Po Př Př Pt 4. p. Píšu dopis tetě. Alena uklízí byt. Naučil se mluvit. 1) Předmět vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, které slovesný děj zasahuje nebo kterých se týká. 2) Závisí na slovese ( příd. jménu). 3) Bývá vyjádřen 1, 3, 5 (infinitivem) 4) Ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu Lupiči hrob faraona dosud nevyloupili. Po GRAFICKY NÁZORNI VĚTU JEDNODUCHOU: lupiči = Př nevyloupili Pt 4. p. Puč hrob dosud Pk n faraona

Vedlejší věta předmětná Př Pt 4. p. Oznámil návštěvu. VJ Koho? co? +VH VV předmětná Oznámil, že nás navštíví. S Když se ptáme CO? + VH: VV podmětná (VH nemá podmět) Není nutné, aby čekal. Není nutné čekat. VV předmětná (VH má podmět, i nevyjádřený) Nevěděl, co říká. On nevěděl, co říká. Ptáme se: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu Nejčastěji je uvozena spojovacími výrazy: kdo, co, kde, kam, kdy, jak, aby, že

Příklady vedlejších vět předmětných O KOHO? CO? Snažil jsem se, aby mi nic neuteklo. Slíbil, že se bude více učit. Vím, že se ti to nelíbí. Doplňujte vedlejší věty předmětné: Poraďte mi, kde najdu poštu. Rád bych věděl, proč to tak musí být. Vyprávěl nám, jak dopadl u zkoušky. Nevěděli, odkud vítr vane. Poznali jsme, kdo to udělal. Recitátor předvedl, co umí. Spisovatel nám popsal, jaké to je být slavným. Žádal nás, abychom odešli. Oznámili jsme, že se na tom nebudeme podílet. Otec synům nařídil, aby pracovali na zahradě.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ Po Pu času Pumísta Pu způsobu Př Honza si včera doma vesele zpíval. 1) Příslovečné určení vyjadřuje různé okolnosti děje. 2) Závisí na slovese (přídavném jménu, příslovci ) 3) Bývá vyjádřeno příslovcem nebo podstatným jménem ( zájmenem, infinitivem) BLIŽŠÍ URČENÍ: místa( KAM? KUDY? KDE? ODKUD? ) doma 5 času (KDY? OD KDY? JAK DLOUHO? ) včera ZPÍVAL způsobu (JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM? ) vesele míry (KOLIK? JAK HODNĚ? ) hodně příčiny ( PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY? ) z radosti účelu (PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM? ) pro potěšení podmínky (ZA JAKÉ PODMÍNKY? ) při práci přípustky ( I PŘES CO? ROZPOR) přes zákaz

VV příslovečné nahrazují příslovečné určení VH (řídící) Ptáme se jako na příslovečné určení + VH (řídící) Bližší určení: místa( Odešel tam, odkud přišel. KAM? KUDY? KDE? ODKUD? +VH ) času (Když se rozednilo, postavili stany. KDY? OD KDY? JAK DLOUHO? +VH ) způsobu(Tvářil se, jako by to věděl. JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM? +VH ) míry (Dali mu tolik, kolik chtěl. KOLIK? JAK HODNĚ? +VH ) příčiny (Dostal jedničku, protože se učil. PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY? +VH ) protože, poněvadž, … účelu ( Učil se, aby dostal jedničku. PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM? +VH ) aby, abychom, … podmínky(Jestliže se učíš, dostaneš jedničku. ZA JAKÉ PODMÍNKY? +VH ) jestliže, -li, kdyby-, … přípustky( I když jsem se učil, nedostal jsem jedničku. I PŘES CO? rozpor+VH ) ačkoli, třebaže, přestože, i když, i kdyby, … Věty příslovečné příčinné, účelové, podmínkové a přípustkové také poznáme podle spojek.

Přívlastek Po Pk n Př Pk s Pt 7. p. Úbočí hor se pokryla prvním sněhem. 1) Přívlastek blíže určuje význam podstatného jména. 2) Bývá vyjádřen přídavným jménem ( zájmenem, číslovkou, infinitivem, podstatným jménem, příslovcem) Bližší určení: a)shodný b) neshodný SHODNÝ– lesní cesta, řeka Sázava (oboje se skloňuje) ( SHODUJE SE V PÁDĚ, ČÍSLE, RODĚ ) NESHODNÝ-cesta lesem (lesem se neskloňuje) ( NESHODUJE SE V PÁDĚ, ČÍSLE, RODĚ)

PŘÍVLASTEK Přívlastek postupně rozvíjející: první míčová hra (postupně zpřesňující, bez čárky, mezi členy nemůžeme vložit spojku a) Přívlastek několikanásobný: milá, ušlechtilá žena ( členy mají podobný význam, čárka, můžeme vložit a) Přívlastek volný: - stojí za podstatným jménem, je to rozvitý přívlastek shodný, základem je přídavné jméno, můžeme jej z věty vynechat, píšeme čárky Dva holubi, poletující nad hlavami, se snesli níže. Přívlastek těsný: - nemůžeme jej z věty vypustit(změnil by se smysl, nepíšeme čárky Žáci přihlášeni do kroužku přijdou v pět hodin. Přístavek: - užíváme za podstatným jménem, rozvitý přívlastek shodný, základem podstatné jméno, z obou stran oddělen čárkami. Mikoláš Aleš, vynikající český malíř, často ilustroval knihy.

Vedlejší věta přívlastková Pk s Česáme jen zralé ovoce. Jaké ? +VH VV přívlastková Česáme jen ovoce, které je zralé. 1) Věta vedlejší přívlastková nahrazuje přívlastek VH (řídící ). 2) Ptáme se na ni Jaký…? Který…? +VH (řídící). 3) Je závislá na podstatném jménu VH (řídící). 4) VV přívlastková obvykle začíná který. VHa VV přívlastková VHb Kniha, kterou četl, byla velmi napínavá. ( vložená VV, 2 ČÁRKY)

Doplněk 1. 5. D Petr přiběhl bos. Spolužák byl zvolen předsedou. Pk s přísudek jmenný se sponou Bosý Petr přiběhl domů. Spolužák byl předsedou. 1) Doplněk vyjadřuje vlastnost nebo stav podstatného jména za určitého děje. 2) Rozvíjí podstatné jméno a sloveso zároveň (také zájmeno a sloveso). 3) Bývá na konci věty, v 1. nebo 7. pádě (zřídka ve 4. p. ) 4) Je vyjádřen podstatným nebo přídavným jménem( ve jmenném tvaru)(bos-bosý), také zájmenem, číslovkou, slovesem 5) Ptáme se: JAKÝ? JAK? KDO? JAKO CO? ZA KOHO? ZAČ? KÝM? ČÍM?

Vedlejší věta doplňková VV doplňková VH Viděli jsme srnku, jak běžela mezi stromy. (běžící) JAKOU SRNKU? VH KONČÍ NA PODSTATNÉ JMÉNO POZOR! VH VV předmětná Viděli jsme, jak srnka běžela mezi stromy. KOHO, CO JSME VIDĚLI? VH KONČÍ NA SLOVESO 1) VV doplňková nahrazuje doplněk VH (řídící). 2) VH (řídící) končí na podstatné jméno. 3) VV často začíná jak, jako, kterak. 4) Sloveso můžeme nahradit přídavným jménem –ící.

Pokud jsi dával pozor, zvládneš odpovědět na jednoduché otázky: 1) Kolik je rozvíjejících větných členů? Vyjmenuj je. 2) Které větné členy: a) závisí na slovese b) rozvíjejí podstatné jméno c) rozvíjí podstatné jméno a sloveso zároveň 3) Jak se ptáme na VV: a) předmětnou b) přípustkovou c) přívlastkovou 4) Jakým slovním druhem jsou tvary: zvolen, zdráv, běžící ? 5) Jaké je bližší určení přívlastku?