Mikroekonomie cvien 7 Dokonal konkurence pedpoklady dokonal konkurence

  • Slides: 36
Download presentation
Mikroekonomie cvičení 7

Mikroekonomie cvičení 7

Dokonalá konkurence předpoklady dokonalé konkurence o existuje velký počet kupujících a prodávajících o produkce

Dokonalá konkurence předpoklady dokonalé konkurence o existuje velký počet kupujících a prodávajících o produkce odvětví je homogenní o neexistují bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj o všichni prodávající a kupující mají dokonalé informace o cenách a množstvích zboží na trhu o firmy maximalizují zisk, spotřebitelé maximalizují CS o žádná firma nemůže ovlivnit tržní cenu tyto předpoklady jsou tak silné, že tento model v realitě prakticky neexistuje slouží však pro základní pochopení fungování trhu a odvíjí se z něj další tržní modely

poptávka v dokonalé konkurenci př. trh s pšenicí P → trh P S poptávka

poptávka v dokonalé konkurenci př. trh s pšenicí P → trh P S poptávka po produkci jedné firmy E D Q Q firma je v dokonalé konkurenci tzv. cenový příjemce o za cenu stanovenou trhem se prodá jakékoliv množství produkce (Q)

Příjem - R (revenue) o celkový příjem - TR (total revenue) n součinem ceny

Příjem - R (revenue) o celkový příjem - TR (total revenue) n součinem ceny a produkovaného množství TR = P · Q o mezní příjem - MR (marginal revenue) n přírůstek celkových příjmů, při zvýšení prodávaného množství o jednotku MR = ΔTR / ΔQ o průměrný příjem - AR (average revenue) n hodnota příjmu připadající průměrně na každou jednu prodanou jednotku produkce AR = TR / Q

celkový příjem - TR (total revenue) v DK TR = P · Q TR

celkový příjem - TR (total revenue) v DK TR = P · Q TR TR TR = ∑ MR Q

mezní příjem - MR (marginal revenue) v DK MR = ΔTR / ΔQ MR

mezní příjem - MR (marginal revenue) v DK MR = ΔTR / ΔQ MR MR = P Q

průměrný příjem - AR (average revenue) v DK AR = TR / Q AR

průměrný příjem - AR (average revenue) v DK AR = TR / Q AR AR = P · Q / Q AR = P Q

poptávka po produkci jedné firmy v DK D = MR = AR = P

poptávka po produkci jedné firmy v DK D = MR = AR = P P D = P = MR = AR Q

Zisk - ∏ o rozdíl mezi příjmy a náklady ∏ = TR - TC

Zisk - ∏ o rozdíl mezi příjmy a náklady ∏ = TR - TC ∏ = P · Q – FC – VC ∏ = P · Q – AC · Q ∏ = MR · Q – AC · Q ∏ = AR · Q – AC · Q

ekonomické optimum firmy ekon. optimum firmy = maximalizace zisku o dosažení co možná nejvyššího

ekonomické optimum firmy ekon. optimum firmy = maximalizace zisku o dosažení co možná nejvyššího zisku je vázáno na výrobu optimálního množství produkce n to závisí na interakci mezi náklady a úrovní tržní ceny n je tedy třeba vyrábět takové množství produktů, při kterém se mezní náklady rovnají právě tržní ceně, která je rovna mezním příjmům MC = MR MC = ΔTC / ΔQ MR = ΔTR / ΔQ

o pravidlo maximalizace zisku lze vyjádřit: MC = P MC… mezní náklady P… cena

o pravidlo maximalizace zisku lze vyjádřit: MC = P MC… mezní náklady P… cena přičemž v dokonalé konkurenci platí: P = MR MR… mezní příjmy (neboť všechny produkty jsou za tržní cenu prodejné) o z výše uvedeného vyplývá, že: MC = MR

o pravidlo maximalizace zisku – MR = MC názorný příklad: produkce vína MC =

o pravidlo maximalizace zisku – MR = MC názorný příklad: produkce vína MC = ΔTC / ΔQ MR = ΔTR / ΔQ litry 1. -245. 246. 247. 248. 249. 250. 251. 252. MR (P) …… 100 100 MC …… 96 97 98 99 100 101 102 vyrobím? ANO ANO ANO NE NE maximálního zisku dosáhnu při produkci 250 litrů vína

o firma tedy může dosáhnout dodatečného zisku, pokud je cena, kterou je ochoten zákazník

o firma tedy může dosáhnout dodatečného zisku, pokud je cena, kterou je ochoten zákazník zaplatit za produkt vyšší, než mezní náklady, které si tento produkt vyžádal o zisk dosahuje svého maxima, jestliže neexistuje žádný dodatečný možný zisk o je-li mezní příjem roven mezním nákladům, firma je v rovnováze, dosahuje maxima zisku

Optimální rozsah produkce firmy C, P MC AC P = MR = D Q

Optimální rozsah produkce firmy C, P MC AC P = MR = D Q ∏ = max ⇔ MC = MR (P) Q

o zisk (∏) při produkci množství (Q) vyjadřující technologické optimum – názorný příklad (produkce

o zisk (∏) při produkci množství (Q) vyjadřující technologické optimum – názorný příklad (produkce vína) MC AC MR=P 100 ∏ ∏ ∏ MC=AC = TR – TC 60 = P · Q – AC · Q = 100· 200 – 60· 200 = 20. 000 – 12. 000 = 8. 000, - 200 Q

o zisk (∏) při optimálním rozsahu produkce firmy – názorný příklad MC AC MR=P

o zisk (∏) při optimálním rozsahu produkce firmy – názorný příklad MC AC MR=P 100 ∏ ∏ ∏ AC 65 = TR – TC = P · Q – AC · Q = 100· 250 – 65· 250 = 25. 000 – 16. 250 = 8. 750, - 200 250 Q

ztráty plynoucí z nedodržení optimálního množství produkce firmy v dokonalé konkurenci o ztracená příležitost

ztráty plynoucí z nedodržení optimálního množství produkce firmy v dokonalé konkurenci o ztracená příležitost MC < MR (P) o relativní ztráta MC > MR (P) o absolutní ztráta AC > MR (P)

ztracená příležitost P MC < MR (P) – názorný příklad (využití předchozího) MC E

ztracená příležitost P MC < MR (P) – názorný příklad (využití předchozího) MC E 0 P = MR = AR = 100 ∏ ∏ ∏ = TR – TC = P · Q – AC · Q = 100· 150 – 65· 150 = 15. 000 – 9. 750 = 5. 250, - AC PE 150 250 Q

relativní ztráta MC > MR (P) P – názorný příklad (využití předchozího) P =

relativní ztráta MC > MR (P) P – názorný příklad (využití předchozího) P = MR = AR = 100 ∏ ∏ ∏ = TR – TC = P · Q – AC · Q = 100· 300 – 75· 300 = 30. 000 – 22. 500 = 7. 500, - MC E 0 AC PE 250 300 Q

absolutní ztráta AC > MR (P) P – názorný příklad (využití předchozího) P =

absolutní ztráta AC > MR (P) P – názorný příklad (využití předchozího) P = MR = AR = 100 ∏ ∏ ∏ = TR – TC = P · Q – AC · Q = 100· 400 – 110· 400 = 40. 000 – 44. 000 = - 4. 000, - MC AC E 0 PE Q 250 400

Optimální rozsah produkce firmy v absolutních veličinách v modelovém příkladu by bod Q 0

Optimální rozsah produkce firmy v absolutních veličinách v modelovém příkladu by bod Q 0 představoval optimální rozsah produkce v množství 250 ks ∏ ∏ ∏ = TR – TC = P · Q – AC · Q = 100· 250 – 65· 250 = 25. 000 – 16. 250 = 8. 750, - C, R STC E 0 TR E 0 FC E 0 Q 0 Π Q

Dokonalá konkurence v krátkém období Ukončení činnosti firmy o při zodpovězení otázky, kde leží

Dokonalá konkurence v krátkém období Ukončení činnosti firmy o při zodpovězení otázky, kde leží bod ukončení činnosti (BUČ) firmy, tedy při jaké ceně se již nevyplatí vyrábět, je důležitý vztah variabilních a fixních nákladů, tj. bereme v úvahu realitu tzv. krátkého období n k ukončení činnosti firmy v krátkém období dojde v momentě, kdy tržní cena nepokryje ani průměrné variabilní náklady n fixní náklady je nutno v krátkém období hradit, i když se nevyrábí, proto jejich výše nemá zásadní vliv na rozhodnutí o ukončení činnosti

bod ukončení činnosti v krátkém období – zdůvodnění: víme, že: ∏ = TR –

bod ukončení činnosti v krátkém období – zdůvodnění: víme, že: ∏ = TR – TC (TC = FC + VC) o pokud nevyrábím: tratím celou částku představující fixní náklady FC, které v každém případě musím hradit ∏ = 0 – FC (TC = FC + 0) ztrátu představuje velikost fixních nákladů

bod ukončení činnosti v krátkém období – zdůvodnění: víme, že: ∏ = TR –

bod ukončení činnosti v krátkém období – zdůvodnění: víme, že: ∏ = TR – TC (TC = FC + VC) o pokud jsou celkové příjmy menší než celkové náklady (TR < TC), ale větší než variabilní náklady (TR > VC), má smysl vyrábět, neboť celkové příjmy TR pokryjí variabilní náklady VC a částečně také fixní náklady FC ztráta tak bude menší, než kdybych nevyráběl

bod ukončení činnosti v krátkém období – zdůvodnění: víme, že: ∏ = TR –

bod ukončení činnosti v krátkém období – zdůvodnění: víme, že: ∏ = TR – TC (TC = FC + VC) o pokud jsou celkové příjmy menší než celkové náklady (TR < TC) a dokonce i menší než variabilní náklady (TR < VC), nemá smysl vyrábět, neboť celkové příjmy TR pokryjí jen část variabilních nákladů VC ztráta tak bude větší, než kdybych nevyráběl

bod ukončení činnosti v krátkém období (kritérium variabilních nákladů) C, R SMC SAC AVC

bod ukončení činnosti v krátkém období (kritérium variabilních nákladů) C, R SMC SAC AVC SACBUČ PBUČ QBUČ PBUČ Q

bod ukončení činnosti v krátkém období C, R o cena PBUČ je tedy tou

bod ukončení činnosti v krátkém období C, R o cena PBUČ je tedy tou nejnižší možnou, při které se ještě alespoň v krátkém období SACBUČ vyplatí vyrábět, neboť tato úroveň PBUČ ceny ještě plně pokrývá průměrné variabilní náklady SMC SAC AVC BUČ QBUČ PBUČ Q

individuální nabídková křivka dokonale konkurenční firmy v krátkém období C SMC=S SAC AVC BUČ

individuální nabídková křivka dokonale konkurenční firmy v krátkém období C SMC=S SAC AVC BUČ Q

individuální nabídková křivka dokonale konkurenční firmy v krátkém období zdůvodnění: o cena je v

individuální nabídková křivka dokonale konkurenční firmy v krátkém období zdůvodnění: o cena je v dokonalé konkurenci stanovena trhem o výrobce pouze řeší otázku, zda a kolik vyrábět o toto rozhodování je závislé na velikosti ceny P (mezních příjmů MR) o nabídková křivka je tak shodná s křivkou krátkodobých mezních nákladů SMC ve své rostoucí části, počínaje tzv. bodem ukončení činnosti

Dokonalá konkurence v dlouhém období bod ukončení činnosti v dlouhém období C LMC S

Dokonalá konkurence v dlouhém období bod ukončení činnosti v dlouhém období C LMC S LAC BUČ Q

dokonalá konkurence v dlouhém období vstup firem do odvětví dokonalé konkurence v případě dosahovaného

dokonalá konkurence v dlouhém období vstup firem do odvětví dokonalé konkurence v případě dosahovaného kladného ekonomického zisku P PE 1 LAC S 2 E 1 PE 1 E 2 PE 2 LMC P S 1 PE 2 E 1 E 2 D QE 1 QE 2 QE 1 Q

dokonalá konkurence v dlouhém období výstup firem z odvětví dokonalé konkurence v případě dosahovaného

dokonalá konkurence v dlouhém období výstup firem z odvětví dokonalé konkurence v případě dosahovaného záporného ekonomického zisku (ztráty) P PE 2 PE 1 P S 2 S 1 E 2 E 1 PE 2 PE 1 LMC E 2 LAC E 1 D QE 2 QE 1 QE 2 Q

dokonale konkurenční firma v dlouhém období C LMC LAC nulový zisk Q

dokonale konkurenční firma v dlouhém období C LMC LAC nulový zisk Q

vývoj efektivnosti trhu dokonalé konkurence P PE 1 S 1 CS PS E 1

vývoj efektivnosti trhu dokonalé konkurence P PE 1 S 1 CS PS E 1 P PE 1 PE 2 S 1 CS‘ E 1 S 2 E 2 PS‘ D 1 QE 1 D 1 Q QE 1 QE 2 D 2 Q

příklad Řekněme, že trh s jablky lze v České republice považovat za dokonale konkurenční.

příklad Řekněme, že trh s jablky lze v České republice považovat za dokonale konkurenční. Průběh celkových nákladů jedné firmy pěstující jablka je následující: Q (tuny) TC o 0 900 1 2 3 4 5 6 1160 1300 1440 1700 2200 3060 určete bod ukončení činnosti

zakreslení do grafu 1. zachyťte na grafu jednotkových veličin podniku fungujícího v dokonale konkurenčním

zakreslení do grafu 1. zachyťte na grafu jednotkových veličin podniku fungujícího v dokonale konkurenčním odvětví velikost maximálního ekonomického zisku v krátkém období 2. ukažte na grafu jednotkových veličin dokonale konkurenční firmy velikost absolutní ztráty v případě, že se podnik rozhodne vyrábět velmi malé množství výstupu 3. graficky odůvodněte průběh křivky individuální nabídky dokonale konkurenční firmy v dlouhém období