Mikroekonomie cvien 8 Nedokonal konkurence vtina trh obsahuje

Mikroekonomie cvičení 8

Nedokonalá konkurence většina trhů obsahuje vedle dokonale konkurenčních prvků významné momenty nedokonalé konkurence předpoklady: o jednotliví prodávající mají alespoň částečnou kontrolu nad tvorbou ceny produktů v odvětví o jejich produkce se od ostatní odlišuje (diferencovaný, identifikovatelný produkt) o ne všechna vyrobená produkce je prodejná

o nedokonalá konkurence v žádném případě neznamená, že by konkurence přestala existovat, nebo že by firma mohla manipulovat s cenou své produkce bez omezení o je ale možné konstatovat, že konkurence nabývá nové podoby, vážící se především na reklamu, ne již tolik na chvályhodnou snahu minimalizovat náklady, jak je to typické pro dokonalou konkurenci o jednotlivá odvětví se stupněm nedokonalé konkurence liší

druhy nedokonalé konkurence Monopol – výhoda jednoho ekonom. subjektu na trhu o přirozený monopol (rozvod vody, lanovka na Sněžku) o administrativní monopol (Česká pošta) Oligopol – výhoda několika málo producentů o přirozený oligopol (Boeing – Airbus, letiště v ČR) o administrativní oligopol (T-mobile - O 2 - Vodafone) Monopolní konkurence – mnoho diferencovaných producentů (fitness centra, pekárny, kadeřnictví, restaurace apod. )

Monopol „výhoda jednoho ekonomického subjektu na trhu“ o jde o nejvyšší stupeň kontroly trhu firmou a zároveň o nejnevýhodnější postavení zákazníka o nemusí to ale nutně znamenat, že zákazník nakupuje monopolní produkci za absolutně vysokou cenu neexistují žádné substituty nabídka monopolu = tržní nabídka poptávka po produktu monopulu = tržní poptávka

Monopol prostředí vzniku monopolu o technologické C, R optimum technicky pokročilé výroby si vyžaduje vyrábět větší množství TOLR produkce, než poptávají zákazníci o to vede k situaci vylučující existenci druhého výrobce, představující slabšího partnera LMC LAC D QTO Q

Oligopol „výhoda několika málo producentů“ o oligopol je varianta typická např. pro telefonní operátory o představuje nižší stupeň monopolizace o oligopoly si na trhu vzájemně konkurují, i když ne tolik cenou jako spíše kvalitou, značkou a servisem o tato konkurence může být pro zákazníka výhodná o výhodnou přestává být v případě, kdy část nákladů promítající se do ceny produkce je orientována na propagaci výrobků jedné firmy proti firmě druhé, případně když se firmy na postupu vůči zákazníkovi dohodnou

Oligopol prostředí vzniku oligopolu C, R o jen jedna firma zájem spotřebitele není schopna efektivně uspokojit, musí jich být více o na trh se „vejde“ více firem (dvě, tři) a až potom je poptávka zákazníků při alespoň relativně nízkých nákladech nasycena LMC LAC TOLR D QTO Q

Monopolní konkurence „mnoho diferencovaných producentů“ o jde o velké množství výrobců nemajících velký vliv na trh, ale jejichž produkce se liší a není tudíž zcela zaměnitelná o monopolní konkurence představuje nejnižší stupeň monopolizace o na takovém trhu může koexistovat celá řada firem, které si konkurují často i cenově, zůstávají však tvůrci ceny, jak je typické pro nedokonalou konkurenci, neakceptují tedy tržní cenu, jak je obvyklé v konkurenci dokonalé

Monopolistická konkurence prostředí vzniku monopolistické konkurence C, R o na trhu monopolní konkurence je mnoho producentů neschopných každý zvlášť svojí produkcí zásobovat celý trh, či jeho rozhodující část LMC LAC TOLR D QTO Q

příčiny vzniku nedokonalé konkurence 1. nákladové podmínky n 2. úspory z rozsahu (AC = TC/Q) bariéry konkurence právní restrikce o ochranná známka, patenty, copyright n diferenciace výrobku n 3. 4. 5. 6. nedostatečná informovanost tržních subjektů vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy zásahy státu do tržního mechanismu politické okolnosti

příjmy celkový příjem - TR (total revenue) n součinem ceny a produkovaného množství TR = P · Q o mezní příjem - MR (marginal revenue) n přírůstek celkových příjmů, při zvýšení prodávaného množství o jednotku MR = ΔTR / ΔQ o průměrný příjem - AR (average revenue) n hodnota příjmu připadající průměrně na každou jednu prodanou jednotku produkce AR = TR / Q (vzorečky stejné jako v dokonalé konkurenci, nikoliv však grafické znázornění) o

příjmy v dokonalé konkurenci (připomenutí) TR celkový příjem TR = P · Q TR AR mezní a průměrný příjem MR = ΔTR / ΔQ AR = TR / Q MR=AR=P=D Q Q

příjmy v NEDOKONALÉ konkurenci průměrný příjem mezní příjem AR = TR / Q = P MR = ΔTR / ΔQ cena P však v R nedokonalé konkurenci s množství prodané produkce klesá (čím více toho chci prodat, tím nižší cenu musím spotřebitelům nabídnout) ED>1 elastická ED<1 neelastická D=AR MR Q

celkový příjem R TR = P · Q ED>1 elastická ED<1 neelastická R TR=max MR=0 D=AR MR TR AR=0 Q Q

názorný příklad (denní prodej míšeňských váz): AR=MR TR 5000 9000 8000 4000 TR 5000 D = AR 3000 2000 1000 MR 1 2 3 4 počet prodávaných kusů Q cena P celkový příjem TR průměrný příjem AR mezní příjem MR 5 Q 1 5000, - 1 2 4000, 8000, 4000, 3000, - 2 3 3000, 9000, 3000, 1000, - 3 4 4 2000, 8000, 2000, -1000, - 5 Q 5 1000, 5000, 1000, -3000, -

Optimální rozsah produkce MC = MR – zlaté pravidlo maximalizace zisku o MC = MR pro maximalizaci zisku platí všude ! n v dokonalé konkurenci n v nedokonalé konkurenci o monopol o oligopol o monopolistická konkurence

Optimální rozsah produkce monopolní firmy P PM MC maximalizace zisku MR=MC AC E 0 ACM D=AR QM MR Q

ztráty plynoucí z nedodržení optimálního množství produkce monopolní firmy o ztracená příležitost MC < MR o relativní ztráta MC > MR o absolutní ztráta AC > MR

o ztracená příležitost (OC) MC < MR P MC AC POC PM E 0 D=AR Q 0 QOC QM MR Q

o relativní ztráta MC > MR P MC AC E 0 PM PRZ D=AR QM QRZ Q 0 Q

o absolutní ztráta AC > MR LMC P PM LAC E 0 ACAZ PAZ D=AR QM MR QAZ Q

vývoj efektivnosti trhu dokonalé konkurence (připomenutí) P PE 1 S 1 CS PS E 1 P PE 1 PE 2 S 1 CS‘ E 1 S 2 E 2 PS‘ D 1 QE 1 D 1 Q QE 1 QE 2 D 2 Q

neefektivnost monopolu P PM CS – přebytek spotřebitele MC CS PS – přebytek firmy EM PS DWL QM MR D=AR Q DWL – ztráta mrtvé váhy (ztráta přebytku, který nebyl realizován)

Protimonopolní zásahy 1. 2. 3. 4. cenová regulace (stanovení maximální ceny) regulace v daňové oblasti možnosti zvyšování konkurence protimonopolní zákony

Protimonopolní zásahy 1. o o o cenová regulace a) úředně stanovené ceny b) věcné usměrňování ceny c) časové usměrňování ceny cílem cenové regulace je přimět monopol prodávat za nižší cenu, zároveň vyrábět větší množství produkce a tím snížit neefektivnost monopolního trhu zisk monopolu je menší je také ztráta mrtvé váhy

Protimonopolní zásahy 2. regulace v daňové oblasti o představuje možnost státu snížit monopolní zisk prostřednictvím daňové zátěže nedochází však ke změně produkovaného množství a ceny nedochází také ke zmenšení neefektivnosti monopolu (ztráty mrtvé váhy) o o

Protimonopolní zásahy 3. možnosti zvyšování konkurence o o snižují se bariéry pro vstup dalších firem do odvětví monopolní tržní struktura přechází na strukturu oligopolu výsledkem je zvýšení produkovaného množství a snížení ceny dochází k poklesu zisku dříve monopolní firmy snižuje se neefektivnost trhu o o o

Protimonopolní zásahy 4. o protimonopolní zákony státní orgány vytváří legislativní omezení nezákonného: n chování (dohody o ceně, dohody o rozdělení zisku) n struktury (spojování firem za účelem využití tržní moci)

Monopolní síla – Lernerův index <0, 1> - výsledek se pohybuje od 0 do 1 0 - dokonalá konkurence čím dále od 0 (čím vyšší číslo), tím je konkurence méně dokonalá

Oligopol základní předpoklady oligopolu: o existence několika firem n v případě dvou firem se jedná o duopol o diferencovaný produkt o bariéry vstupu do odvětví o strategické rozhodování

Oligopol Rozlišujeme dva základní typy oligopolu: 1. smluvní (koluzivní) oligopol o rozhodování firem musí být strategické o firmy v oligopolním postavení se navzájem hlídají – jsou na sobě závislé o existuje tak možnost, že se dohodnou o rozdělení trhu, o výši cen apod. - utvoří tak smluvní oligopol neboli kartel o při rozdělení trhu tak dosahují podobného zisku jako v monopolu

1. smluvní (koluzivní) oligopol P PK C, R ΣSMC EK PK MRK C, R SMC 1 EK SAC 1 PK MRK SMC 2 EK SAC 2 MRK D=AR ΣQ MR Q Q 1 Q 2

formy smluvní spolupráce o kartel: dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií - pokud kartelové dohody mezi konkurenty přerostou únosnou míru, dojde k porušení „hospodářské soutěže“ a měl by zasáhnout stát o syndikát: dohoda o společném nákupu nebo prodeji - firmy zůstávají právně samostatné, ale k získání lepších podmínek s odběrateli nebo dodavateli vystupují jako jeden celek o trust: dochází k propojování spolupráce i ve výrobním procesu, a firmy, které byly dříve konkurenty jsou na sobě závislé, přesto si zachovávají právní subjektivitu o koncern: firmy ztrácejí právní subjektivitu, navzájem velmi silně propojeny firmy v celém rozsahu činností

2. oligopol s dominantní firmou o jedna firma s velkým podílem na trhu určuje cenu (cenový vůdce) n zbylé firmy – tzv. konkurenční lem – tuto cenu akceptují (cenoví příjemci) o o o samy mají vyšší náklady než dominantní firma poptávka po produkci dominantní firmy je o něco níže než celková tržní poptávka, to vytváří prostor pro uplatnění konkurenčního lemu dominantní firma dosahuje ceny vyšší než MC a tím vytváří zisk – kdyby měnila cenu, měnil by se i konkurenční lem (při vyšší ceně by se zvětšil)

2. oligopol s dominantní firmou SKL P, C, R LMCDF PDF =PKL EOL EKL EDF d. DF=ARDF D QKL QDF ΣQ MRDF Q

Monopolistická konkurence základní předpoklady monopolistické konkurence: o velký počet firem o diferencovaný produkt o neexistují bariéry vstupu do odvětví

cvičení o zakreslení do grafu o příklad + zakreslení do grafu

zakreslení do grafu 1. 2. 3. 4. ilustrujte grafem vztah mezi cenovou elasticitou poptávky a průběhem celkových příjmů nedokonale konkurenčního podniku v grafu jednotkových veličin vyznačte velikost maximálního ekonomického zisku realizovaného monopolním výrobcem na trhu na grafu jednotkových veličin monopolu ukažte velikost relativní ztráty při neracionální volbě vyráběného množství ve stejném grafu (3. ) znázorněte velikost ekonomického zisku

příklad + zakreslení do grafu 1. Monopolní firma maximalizuje svůj zisk při následující situaci: Q = 6000 ks AC = 2. 000, - Kč AR = 3. 500, - Kč 1. vypočtěte celkový zisk 2. graficky znázorněte křivky MR, AC 3. graficky znázorněte velikost ekonomického zisku