Mikroekonomie retrospekce Co je to mikroekonomie n n

Mikroekonomie retrospekce

Co je to mikroekonomie n n Mikroekonomie je věda, která se zabývá problematikou optimálního cílevědomého chování ekonomických subjektů v podmínkách omezených zdrojů. Mikroekonomie je vědou o lidském rozhodování a následném chování na základě tohoto rozhodování Mikroekonomie je především vědou o člověku a společnosti.

Spotřeba vs. užitek n n V teorii užitku jsme předpokládali, že užitek je získán po spotřebě preferovaného statku a je dán exogenně. Užitek však může vyplývat již ze samotného procesu spotřeby a nikoliv přímo ze spotřebovávaného statku. Můžeme mít užitek nejen ze statku A (konzumace ryby), ale i ze statku B (samotné získávání - rybaření) a z tohoto statku B můžeme mít užitek dokonce i když nemáme rádi statek A. Užitek tak můžeme mít i ze spotřeby (nebo i přípravy na spotřebu) statku, jež není sám o sobě užitečný (spotřebováváme jej např. proto, že je to vyžadováno trendy, společenskými a kulturními zvyky, zákonem, atd. )

Inovace a paretovská zlepšení n n Veškerý společenský pokrok se uskutečňuje prostřednictvím inovací. Inovace buď snižují množství vstupů nutných k dosažení určitého srovnatelného efektu, nebo při srovnatelném množstvím vstupů umožňují dosažení většího efektu (případně vedou k obojímu). Inovace tedy přinášejí zlepšení, často velmi výrazná. Tato zlepšení však nemusejí mít a zpravidla také nemají paretovský charakter. To znamená, že ačkoli vytvářejí přebytek užitku nad ztrátou užitku, může jejich důsledkem být snížení užitku některých subjektů. n n n Buď je v důsledku inovace uspořen určitý zdroj. Vlastníkovi tohoto zdroje nezbývá nic jiného, než tento zdroj využít alternativně, což vede ovšem k jeho nižšímu ocenění a nižšímu příjmu. Nebo v důsledku inovace dochází k vytvoření nového užitečného efektu. V důsledku toho se snižuje poptávané množství po statcích vyvolávajících původní užitečné efekty, což se projevuje ve snížení příjmu těch, co tyto statky produkují. (Na příklady těchto důsledků lze narazit na každém kroku - diktafony připravily o práci ty, kteří se s velkým úsilím naučili těsnopis, rozšíření televize a videa vedlo k poklesu návštěvnosti kin atd. Obětí může být jak vlastník příslušného zdroje, tak i zaměstnanec toho, kdo s příslušnými zdroji hospodaří; obětí může být jak výrobce příslušného statku, tak i zaměstnanec tohoto výrobce. )

Inovace a paretovská zlepšení n n Fakt existence neparetovských důsledků inovací má závažné společenské důsledky. Poškození a potenciálně poškození se brání. A brání se tím více, čím větší a aktuálnější je jejich ohrožení. (Neparetovské změny v ekonomickém systému se projevují jako střet zájmů. ) Samotná realita nastolila otázku, jak dosáhnout toho, aby přebytek užitku, k němuž ta či ona inovace vede, byl rozložen "paretovsky", tj. aby nedošlo ke zhoršení užitku nikoho. (v praxi by to např. znamenalo, že přírůstek zisku díky modernější technologii by měl podnik použít mimo jiné na odstranění negativních dopadů na společnost – např. odvrácení hrozby propouštění zaměstnanců díky této technologii) – lze takovéto chování očekávat?

Inovace a paretovská zlepšení n n Cestou, která se nabízí je kompenzace negativních důsledků inovací. Kompenzace neparetovských dopadů inovací na sociálně nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva představuje obvykle „sociální síť státu“. Nástroji pak: n Nepřímá redistribuce formou právní ochrany orientované na nejčastější případy poškození zaměstnanců v důsledků inovací (zákoník práce) n Přímá redistribuce formou různých forem sociálního pojištění a sociálních dávek, dále pak aktivní politika zaměstnanosti. S dalším zvyšováním inovační dynamiky se začalo stále více ukazovat, že cesta snížení neparetovských dopadů inovací formou kompenzací má své limity. Tam, kde byla kompenzace realizována v největším rozsahu, tam se inovační dynamiky začala zpomalovat natolik, že přestalo být pociťováno zlepšení blahobytu. Všimněme si však, že stejným způsobem, jakým dochází ke snížení užitku některých subjektů, dochází i k rozšíření okruhu subjektů, na které má inovace pozitivní dopad.

Inovace a paretovská zlepšení n n Položme si nyní otázku: Existuje nějaký zdroj, jehož hodnotu prakticky žádná inovace nesníží? Ano. A tímto zdrojem je právě lidská schopnost aktivně reagovat na změny, inovační schopnosti člověka spjaté s jeho univerzalitou - všestranností rozvoje jeho poznání a poznávacích schopností. Pokud co největší množství lidí a v co největší míře je vybaveno schopnostmi tohoto typu, pokud lidem vzdělávací systém poskytne tento vzácný a užitečný zdroj, pokud se stanou jeho vlastníky, jsou nejlépe pojištěni proti riziku změn, nejlépe chráněni před neparetovskými dopady inovací a stávají se těmi, co mohou z inovací těžit. Právě proto hraje vzdělávací systém v současné době mimořádně významnou roli. Jak tuto roli naplní ovšem závisí na tom, zda jeho výsledkem nabytí příslušných inovačních schopností je či nikoli.

Rozdělování zdrojů n Do města přijede skupina 300 lidí a chtějí se ubytovat v hotelech (buď všichni nebo nikdo). V hotelu A v centru města je pouze 200 lůžek a tak se zbylých 100 lidí ubytuje v nejbližším hotelu B. Cena za jednu noc je v obou hotelech 1 000 Kč. Celková tržba Hotelů je 300 000. Jak si mají tuto tržbu rozdělit? (pamatujte, že nebýt hotelu B, neměl by tržbu ani hotel A a naopak)

Zdroje n n http: //www. sds. cz/docs/prectete/eknihy/m e/me_008. htm http: //www. sds. cz/docs/prectete/eknihy/m e/me_006. htm