Pedpoklady dokonal konkurence velk poet kupujcch a prodvajcch

Předpoklady dokonalé konkurence Ø velký počet kupujících a prodávajících na každém trhu Ø nikdo není natolik silný, aby ovlivnil cenu nebo výstup odvětví Ø všechny statky jsou homogenní Ø na žádném trhu neexistují bariéry pro vstup a výstup Ø všichni výrobci a spotřebitelé jsou dokonale informováni o cenách a množstvích na trhu Ø firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku

Skutečnosti vyplývající z předpokladů Ø firma je tzv. „price taker“ – cena je dána objektivně trhem Ø tržní podíl každé z firem je pouze minimální Ø individuální poptávka firmy (poptávka po produkci jedné firmy) je nekonečně elastická – rovnoběžka s osou „x“ na úrovni tržní ceny Ø křivky průměrných a mezních příjmů jsou totožné a splývají s křivkou individuální poptávky

Výstup firmy v SR Firma volí takový výstup, při kterém maximalizuje zisk, čili tam, kde: 1. je maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, neboli: 2. se rovnají mezní příjmy a mezní náklady zlaté pravidlo maximalizace zisku: MR = SMC „zlaté“ proto, protože platí bez ohledu na typ tržní struktury

Výstup firmy v SR STC TR CZK Q 1: MR = SMC – maximální ztráta – nejde o rovnovážný bod, křivka SMC protíná křivku MR shora Q 2 a Q 4: STC = TR, SAC = AR, výstupy, při nichž firma dosahuje nulového ekonomického zisku Q 1 Q 2 Q 3 CZK/Q Q 3: MR = SMC – maximální ekonomický zisk – optimální výstup firmy v krátkém období Q 4 SMC SAC AR=MR=P=d Q 1 Q 2 Q 3 Q 4

Nabídka firmy v SR Ø křivka individuální nabídky (nabídky firmy) je tvořena rostoucí částí křivky SMC, zdola omezenou bodem min. AVC Ø firma musí krátkodobě pokrýt alespoň variabilní náklady (musí platit mzdy, energii atd. ) Ø fixní náklady (zpravidla odpisy) nemusí být krátkodobě pokryty P ≤ AVC – bod ukončení činnosti, firma bude minimalizovat ztrátu, když nebude pokračovat ve výrobě

Nabídka firmy v SR CZK/Q P SMC S SAC AVC AR=MR=P=d AR'=MR'=P'=d' Q 2 D D' Q 1 Q Q 1 – optimum při ceně P, firma dosahuje maximálního ekonomického zisku Q 2 – v důsledku poklesu tržní poptávky klesla cena na P', došlo k posunu po křivce SMC (nabídkové křivky firmy) směrem dolů a firma bude minimalizovat ztrátu ukončením činnosti – pokrývá pouze variabilní náklady individuální křivka nabídky = rostoucí část křivky SMC zdola omezené minimem AVC

Bod uzavření firmy • Jestliže se firma v krátkém období dostane do situace, kdy celkové příjmy jsou menší než celkové náklady, používá při rozhodování, zda výrobu zastavit nebo v ní pokračovat, kriteria průměrných variabilních nákladů. • P > AVC minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě • P AVC minimalizace ztráty zastavením výroby • pokud AVC = MC bod uzavření firmy

Zisk a ztráta firmy (v krátkém období) Jestliže celkové příjmy budou větší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy větší než průměrné náklady, pak je velikost jednotkového zisku dána rozdílem AR - AC při výstupu Q* a celkový zisk je (AR - AC) Q*

Zisk a ztráta firmy (v krátkém období) Jestliže jsou celkové příjmy menší než celkové náklady, a tedy průměrné příjmy menší než průměrné náklady, pak je možné dvojí řešení: 1) P > AVC při produkci Q* ztráta ve výši AC - AR je minimalizována pokračováním ve výrobě (o AR – AVC)

Zisk a ztráta firmy (v krátkém období) 2) P = AVC při produkci Q* je ztráta ve výši AC - AR v krátkém období platí AC = AVC + AFC (resp. TC = VC + FC) ztráta na jednotku se rovná AFC zastavení výroby

Rovnováha v dokonale konkurenčním odvětví v SR • Nastává, jestliže při krátkodobé rovnovážné ceně P* se rovná poptávané a nabízené množství statku (tzn. , že trhy jsou vyčištěny). • Rovnovážná cena P MR = MC. Interakci mezi rovnováhou na dokonale konkurenčním trhu (odpovídající bodu Q*) a rovnováhou dokonale konkurenční firmy (v bodě Q 1) znázorňuje následující graf. • Při růstu tržní poptávky (D se posune na D´), dojde ke zvýšení jak rovnovážná cena (P´) tak rovnovážné množství na trhu (Q´)

Bod zvratu • Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je : MR = MC = AR P = MC = AC • Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu (Breakeven Point), resp. Bod vyrovnání nákladů výnosů. a

Graf bodu zvratu P>AC P = AC P P MC MC AC PE AC E MR = AR ZISK PA QE Q MR = AR A QA Q

Nedokonalá konkurence • Nedokonalá konkurence má tři formy: – monopol – oligopol – monopolní konkurence • Zaměříme se na charakteristické rysy nedokonalé konkurence, které jsou společné pro všechny tři formy. • Hlavním rysem nedokonalé konkurence - firma vyrábí diferencovaný produkt (případně má výrazný podíl na daném trhu).

Nedokonalá konkurence • Z toho vyplývá, že firma může ovlivnit tržní cenu (míra ovlivňování ceny firmou závisí na konkrétní formě konkurence). – Protože se výrobek dané firmy liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. • Nedokonalá konkurence - trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu. • Rozhodování nedokonale konkurenční firmy je obsažnější volba optimálního objemu produkce, stanovit výši ceny, …

Graf individuální poptávky V dokonalé konkurenci V nedokonalé konkurenci P P d d Q Q

Další faktory vedoucí k nedokonalosti trhu • Nedostatečná informovanost tržních subjektů • Vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy • Zásahy státu do tržního mechanismu (regulace cen) • Politické okolnosti (vznik OPEC - Organisation of Petrol Exporting Countries)

Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci • Firma je tedy v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje svůj zisk - rovnovážný objem produkce tedy odvozuje ze vztahu MR = MC. • Náklady jsou ovlivněny výrobou a charakter konkurence je neovlivňuje. • Charakter příjmů je avšak charakterem konkurence ovlivněn zásadně. Výrobci můžou ovlivnit ceny a víme, že s růstem objemu produkce tuto cenu snižují. Pokles ceny bude tedy mít vliv na příjmy firmy.

Celkový příjem v nedokonalé konkurenci • Celkový objem produkce získáme ze vztahu TR = P. Q. • Celkové příjmy mohou růst nebo klesat (závisí to na elasticitě poptávky po produkci firmy). – Poptávka je elastická - procentní růst objemu prodané produkce je větší než procentní pokles ceny, takže přestože cena klesá, celkový příjem roste. – Poptávka je neelastická - procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny, takže snižujeli firma cenu, její celkový příjem klesá.

Mezní příjem v nedokonalé konkurenci • Protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem (MR) klesá s růstem výroby a musí být nižší než ceny, za které se prodává poslední jednotka ( MR < P ). • MR je podobně jako TR ovlivněn elasticitou poptávky : – MR > 0 - když je poptávka elastická – MR = 0 - když je poptávka jednotkově elastická – MR < 0 - když je poptávka neelastická

Mezní a průměrný příjem firmy v nedokonalé konkurenci • Definice jednotkových příjmů: – MR = TR / Q – AR = TR / Q = P • Dvě základní odlišnosti od konkurence dokonalé : – Křivky AR a MR mají zápornou směrnici, což je důsledek záporné směrnice individuální poptávkové křivky. – Křivka MR není totožná s křivkou AR, ale klesá rychleji.

Monopol • Monopol je protipólem dokonalé konkurence. • Základní předpoklady pro existenci monopolu : – Existence jediného výrobce (firmy) na trhu – Diferenciace produktu – Bariéry vstupu jiných firem do odvětví • Protože je monopol jediný výrobce daného zboží, jeho produkce je produkce celého odvětví. • individuální poptávky = tržní poptávka • Existence monopolu je úzce spojena s vymezením daného trhu.

Rovnováha monopolu • Na rozdíl od dokonalé konkurence individuální křivka klesá. • Křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky. MR = MC P > MC • Podstatná odlišnost od dokonalé konkurence je v tom, že monopol sám stanoví cenu své produkce. Protože je jediným výrobcem na trhu prodává za cenu, která maximalizuje jeho zisk. Kupující však musí být ochotní ji akceptovat.

Graf Kč/Q MC G PM ZISK AC F E MR QM D = AR = d Q

Křivka nabídky v podmínkách monopolu • V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím. • Firma v dokonalé konkurenci může nabízet různá množství při různých cenách. • U monopolu firma může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách. • Proto nemůžeme jednoznačně nakreslit jeho nabídkovou křivku.

Nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím Kč/Q MC MC P 1=P 2 D 2 P 2 MR 1 D 1 Q 1=Q 2 MR 1 D 2 Q Q 1 Q 2 MR 2 Q

Neefektivnost monopolu • Monopolní síla, která vede k stanovování ceny nad úroveň mezních nákladů je z hlediska společnosti neefektivní (neefektivní výroba). • Monopol není veden tržním mechanismem (monopol stanovuje ceny – ne trh) k optimálnímu využití společenských zdrojů.

Přebytek výrobce a spotřebitele v dokonalé konkurenci Kč/Q v podmínkách monopolu Kč/Q Přebytek spotřebitele MC S B(P>MC) PM PDK P=MC PDK E C Přebytek výrobce QDK D Q D=d Přebytek výrobce QM QDK MR Q

Regulace monopolu • V podmínkách monopolu nejsou plně využity zdroje, které má společnost k dispozici a ty, které jsou využívány, jsou využívány málo efektivně. • Nejdůležitější usměrňovací nástroje: – Antitrustové zákony – zakazují určité chování firmy na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu. – Daňová politika – Možnost převést monopol do státního vlastnictví – Cenová regulace

Monopson • Monopson je opakem monopolu. • Monopson - představuje trh, na němž je jen jeden kupující. • Síla monopsonu je schopnost kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. • Dovoluje kupujícím kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence. • Například: stát jako jediný kupující vojenské produkce

Oligopol • Oligopol je tržní struktura, která v praxi převažuje. • Charakteristické rysy oligopolu : – Existence několika firem v odvětví – Zpravidla diferencovaný produkt – Bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem • Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí (každá firma vyrábí část odvětví). • Existuje několik modelů oligopolů.

Smluvní oligopol • Smluvní (koluzivní) oligopol – vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a že vzájemná cenová válka by je oslabila. • Výhodnější pro ně je zvyšovat společný zisk zvyšováním cen na trhu nebo rozdělením trhu. • Uzavřou tajnou dohodu a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy, případně výrobní kvóty – každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol. • Kartel – dohoda o výhodné spolupráci (OPEC).

Graf Smluvní oligopol Kč/Q MC G AC PO F d 1 E QO MR Q

Oligopol s dominantní firmou • Oligopol s dominantní firmou vzniká tam, kde je pro silnou firmu, která dominuje trhu, výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. • V rámci větší části trhu se pak dominantní firma chová jako monopol. • Cenové vůdcovství – znamená, že menší firmy v odvětví respektují ceny dominantní firmy. – Kdyby menší firmy zvýšili cenu, ztratili by zákazníky. – Snížení ceny si menší firmy nemůžou dovolit – nákladové podmínky (malá firma).

Graf Oligopol s dominantní firmou Kč/Q PD MCD B C DT A QD d. D QT Q

Monopolistická konkurence • Monopolistická konkurence se nejvíce blíží dokonalé konkurenci. • Základní předpoklady monopolistické konkurence: – Velký počet firem v odvětví – Diferencovaný produkt – Neexistence bariér vstupu firem do odvětví • Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že si stanovuje vlastní cenu. To znamená, že se v rámci svého produktu chová jako monopol.

Monopolistická konkurence • Firma má monopol nad svou produkcí – sama si stanoví ceny. Poptávková křivka po produkci firmy je vysoce elastická, protože další firmy nabízejí substituty. V krátkodobém období firma může realizovat monopolní zisk – sklon poptávkové křivky. • V dlouhém období je ale tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku pohybu mezi odvětvími. Monopolní zisk přiláká konkurenci a poptávka po produkci firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví do doby, kdy není monopolní zisk nulový.

Monopolistická konkurence v krátkém období v dlouhém období Kč/Q LMC SAC PSR AC PLR PDK ZISK LAC AR=d MR MR QSR Q QLR QDK Q

Přehled jednotlivých tržních struktur kriterium Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence monopol oligopol monopolistická konkurence počet firem v odvětví velmi mnoho jedna málo mnoho produkt homogenní diferencovaný bariery vstupu žádné velké určité žádné možnosti firmy ovlivnit cenu žádné výrazná značná omezená podmínka rovnovážného objemu produkce MR = MC vztah ceny a MC P = MC P > MC