Husserl ivot Studia Filosofie aritmetiky psychologismus Ideje k

Husserl

život • • • Studia Filosofie aritmetiky (psychologismus? ) Ideje k čisté fenomenologii Krize evropských věd a transcend. fen. Nacistická perzekuce

myšlenky • Od Kanta: poznání spojené s psychol. Procesy ale ne totožné; z empirických věd nevyvodíme obecné tvrzení; logika, matematika, filosofie = ideální vědy, jejich zákony = nutné pravdy a priori • Vědomí pracuje intencionálně, noesis konstituuje předměty (intencionalita umožňuje přeskočit past reálné věci vs. jevu) • Metoda fenomenologického přístupu

Fenomenologická redukce • Reflexe vlastního vědomí • Vystoupení z naivního předpokladu jsoucna věcí, uzávorkování předběžných přesvědčení • Stojím v epoché, mohu proniknout „k věcem samým“ • Zkoumám jak se mi dávají = eidetická redukce (např. čas, časové vědomí) • Transcendentální redukce a možnost intersubjektivity

Krize evropských věd • Není proti výsledkům vědy, ukazuje zvláštnost evropského myšlení jako ducha „na cestě“ za racionálně bezrozporným uchopením skutečnosti • V antice se doxa a epistémé odděluje ale filosofie a věda zůstávají přichýleny, dnešní věda stojí jinde než filosofie a víra ve filosofii jednotící vědy se ztrácí • Novověký objektivismus vede k přílišné technizaci, pravdě v definicích, specializaci, pohybu v ideálním prostoročase, rezignaci na reflexi subjektivního života, člověk se ztrácí ve složitosti a věda mu přesto neodpovídá na základní existenciální otázky • Odcizení vědy člověku

• Krize je metodologická: nekompatibilnost přístupů, konfůze pojmového aparátu, kompartmentalizace oborů, neschopnost vzájemné komunikace („fachidiocie“)… • Krize je i obecně lidská: samozřejmosti kolem nás jsou pohodlné ale učí nás nepátrat po původu (ani nelze) a tím vstupovat do pasivního životního postoje • Agresivně tím mění náš přístup ke světu žité zkušenosti

Hledisko lebenswelt x věda

Hledisko lebenswelt x věda

Hledání pravdy se zvrhá v hledání objektivity • Novověká vědecká epistémé je od počátku ve sporu se subjektivním prožitkem světa. • Galileovská matematizace přírodovědy nadřazuje znalost matematického jazyka (a tudíž rozluštění knihy přírody) světu každodenní zkušenosti • Dochází ke zreálnění původně ideální a druhořadé roviny světa • Získat přístup ovšem vyžaduje specificky trénovaného ducha!

Kvality, které věda nemůže posuzovat a přitom jsou člověku vlastní

Věda vyžaduje specificky trénované zaměření pozornosti

Věda vyžaduje specificky trénované zaměření pozornosti • Galileiho experiment s volným pádem je typickou ukázkou předchůdně daného pojetí skutečnosti následně určujícího výstavbu experimentu. • Předem je vytyčen obor jevů, které jsou vědci hodné zaznamenání

Husserlův úkol • Myšlení evropanů vychází z objevu logu a z něj vznikající theoria. Fenomenologie analyzuje vztah mezi předteoretickou a pozdější novověkou poteoretickou konstitucí světa a tím genezi završuje. • Je třeba ukázat matematickou přírodovědu jako idealizaci světa vedoucí až k mechanismu • Je třepa vypracovat terapii pro stav rozkolu

Kritika Husserla • Výklady historie idejí jsou zjednodušené a ne vždy „objektivní“ • psychologismus

Vědecký x lebenswelt • Přirozený svět získává status ahistorické, korektivní struktury; arché restaurující v novověku ztracený smysl racionality • Hranice a charakter rozdílu není zcela jasný • – jde opravdu o náš evropský lebenswelt? Není tento právě v matematickém poznání?