Evropsk umn II 1 polovina 19 stolet Romantismus

Evropské umění II 1. polovina 19. století

Romantismus • Na přelomu 18. a 19. století se četní umělci za čali odvracet od strohého klasicizmu, odmítli racionalismus osvícenství, nové podněty hledali ve snech a fantazii. • Člověk se romantickým tvůrcům jevil jako bytost plná protikladů. Zdůrazňovali jedineč nost osobního prožitku, individuali tukaždého člověka. • Romantismus nebyl jen uměleckým směrem, byl to životní pocit, který v první polovině 19. století ovládl celou Evropu.

Romantismus • rozumu x vášnivý cit • Řád x svoboda jednotlivce. • Romantismus opustil racionální antiku a přísný řád klasicismu • inspirovali se tajem ným středověkemi exotickými kraji. • Bližší než skutečná historie jim ovšem byly pověsti a legendy. • Módou se stávaly prastaré básnické skladby a teh dy také vznikaly různé hrdinské zpěvy dávných časů jako novodobé podvrhy.

Romantismus • Romantici s oblibou vyzdvihovali boj za svobodu a myšlenku národa. • Vlna romantismu přinesla nebývalý zájem o staré památky – chrámy, kláštery a zříceniny, ale i o lidové umění, tradice a zvyky. • V lidové kultuře romantičtí umělci hledali přirozený počátek svého národa.

Romantismus • Důležitým předpokladem pro rozvoj romantické kultury i životního stylu byla zvýšená vzdělanost měšťanů, jejich rostoucí finanční síla umožnila těmto vrstvám kupovat knihy, provozovat hudbu či navštěvovat divadla. • Paralelně s ním se v první čtvrtině objevil vedle empíru i měšťanský styl – biedermeier, typický pro kulturu středních vrstev po napoleonských válkách až do přelomu 19. století.

Biedermaier

Biedermeier se inspiroval módním romantismem, v době metternichovského absolutismu znamenal rovněž únik z veřejného života ke klidu domácího krbu. Prosperující měšťanská společnost si díky své rostoucí finanční síle mohla dovolit kupovat knihy, provozovat hudbu či navštěvovat divadla. Snažila se ve všem napodobit životní styl šlechty, neměla ale dost prostředků na stavbu paláců, proto zůstal módní biedermeier omezen na výzdobu interiérů, módu v odívání, výtvarné umění a částečně ovlivnil i literaturu. Už ve své době byl biedermeier pro svou zálibu v klidu a idyličnosti terčem kritiky a posměchu, samotný název je odvozen z příjmení dvou nepříliš bystrých měšťanů – Biedermanna a Bummelmeiera, komických literárních figurek.

Hudba ROMANTISMUS

Hudba – Ludwig van Beethoven – Gioacchino Rossini – Giuseppe Verdi – Georges Bizet – Richard Wagner – Bedřich Smetana – Antonín Dvořák – Franz Schubert, Johann Strausse, Robert Schumann, Fryderyk Chopin Petr Iljič Čajkovský a Nikolaj Rimský Korsakov.

Ludwig van Beethoven

Gioacchino Rossini

Giuseppe Verdi

Georges Bizet

Richard Wagner

VILA V BAYREUTHU

Prsten Nibelungů

Bedřich Smetana

Antonín Dvořák