ESK HUDEBN KLASICISMUS A ROMANTISMUS Anotace Prezentace seznm

ČESKÝ HUDEBNÍ KLASICISMUS A ROMANTISMUS Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem hudby a hudebními skladateli v období klasicismu a romantismu. V úvodu si žáci zopakují znalosti z předchozích hodin, eventuálně učivo z nižších ročníků. V průběhu si nově získané informace zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se orientuje ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV 2. DF. 9. 14

ČESKÝ HUDEBNÍ KLASICISMUS A ROMANTISMUS Mgr. Drahomíra Floriánová

KLASICISMUS Klasicismus je umělecký směr založený na uměřenosti, vyrovnanosti a harmoničnosti. V hudbě zahrnuje rozmezí let 1730 – 1820. Hudba této doby směřuje k potěšení a ozdobě života. Vůdčí roli v hudbě má hlavní melodie, ostatní hlasy dostaly roli doprovodnou. V tomto období vznikají symfonie, sonáty a smyčcová kvarteta. V době klasicismu získala česká hudba významné mezinárodní postavení. Čeští skladatelé sice stále odcházeli za obživou do ciziny, ale stávali se úspěšnými a ovlivnili tak vývoj evropské hudby. O Čechách se v té době mluvilo jako o konzervatoři Evropy.

ČEŠTÍ KLASICISTNÍ SKLADATELÉ Jan Václav Stamic (1717 -1757) velkou část života prožil v Německu. Vedl tam dvorní kapelu, dotvořil symfonii na čtyřvětý celek a ve hře svého orchestru prosadil postupné zesilování a zeslabování hudby. Jiří Antonín Benda (1722 – 1794) byl dvorním kapelníkem v německém městě Gotha. Skládal jedinečné melodramy, kde střídal hudbu a mluvené slovo. Nejhranější byla Ariadna na Naxu. Josef Mysliveček (1737 – 1781) byl známý jako tvůrce mnoha oper a oratorií. Téměř celý život prožil v Itálii. Zemřel v bídě.

ČEŠTÍ KLASICISTNÍ SKLADATELÉ Jan Ladislav Dusík (1760 – 1812) jako klavírní virtuos procestoval celou Evropu. Pro svůj nástroj vytvořil řadu skladeb. Antonín Josef Rejcha (1767 – 1836) většinu života strávil v Paříži, kde se stal profesorem na konzervatoři. K jeho žákům patřili i H. Berlioz nebo F. Liszt. Jan Václav Hugo Voříšek (1791 – 1825) byl právníkem a dvorním varhaníkem ve Vídni. Až po jeho smrti se našla skvělá symfonie D dur. Jakub Jan Ryba (1765 – 1815) žil v Rožmitále. Působil tam jako na svou dobu velice pokrokový učitel. Byl však šikanován a nejen to ho dohnalo k sebevraždě. Je autorem mnoha skladeb. Nejznámější z nich však je Česká mše vánoční (Hej, mistře). Pavel Vranický byl velmi významným hudební skladatelem té doby. Známá je jeho zpěvohra Oberon, král elfů. Jakub Jan Ryba

LOMENÁ OSMISMĚRKA K C I N A R V L E V A P Ý Z C I M A T S . V N A J J A K U B J. R Y B A I T N A N D A I R A P Ř H K A C N O K M Z Ř Í Š E Í N N E V. Y R O A. K M J S A Y T L H. V B CH B I M U X U Q O X E E J U D I D K L J G N L R E N A S L. E T H D W Í O R U V T N Č P A C M T N J. R E Ř A E V I L S Y M F E S O J Jan V. Stamic, Pavel Vranický, Jakub J. Ryba, Oberon, Hej, mistře, Jan L. Dusík, Josef Mysliveček, Ariadna na Naxu, Antonín J. Rejcha, Jan V. H. Voříšek, Jiří A. Benda

HUDEBNÍ ROMANTISMUS V období hudebního romantismu zmizely z hudby strnulá pravidla a začal se klast důraz na idividualitu, citovost a fantazii. Když mluvíme o hudebním romantismu u nás, myslíme tím celé 19. století. Tato doba se vyznačovala národním obrozením. Buditelé se snažili o oživení českého jazyka, české kultury a později také státní svébytnosti. V této době se mnozí umělci snaží vytvořit českou operu neboli zpěvohru, jak se tehdy říkalo. Lednice – romantismus v architektuře

HUDEBNÍ SKLADATELÉ V OBDOBÍ ROMANTISMU František Škroup (1801 – 1862) složil jednu z prvních oper u nás. Jmenovala se Dráteník a byla uvedena na scénu roku 1826. František Škroup je také autorem scénické hudby ke hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Tady poprvé zazněla píseň Kde domov můj, která se v roce 1918 stala státní hymnou. Bedřich Smetana (1824 – 1884) bývá často nazýván zakladatelem české moderní hudby. Jeho tvorba měla vynikající úroveň a zcela se vyrovnala skladbám nejlepších zahraničních autorů. Začínal jako klavírista, učitel a později se stal kapelníkem opery Prozatímního divadla. Ke konci svého života ohluchl, ale nepřestal tvořit. V této době například složil cyklus symfonických básní Má vlast. Mezi nejznámější jeho opery patří komická Prodaná nevěsta a historická Libuše. V 19. století začali čeští obrozenci zakládat stovky pěveckých sborů. Ty měly velmi často název Hlahol. Jeden z nich vedl také Bedřich Smetana. Skladby pro ně mimo jiné psal moravský kněz Pavel Křižkovský (1820 – 1825).

HUDEBNÍ SKLADATELÉ V OBDOBÍ ROMANTISMU S Antonínem Dvořákem (1841 – 1904) pronikla sláva české hudby do celého světa. Svá díla dirigoval v Rusku, Německu, Anglii, byl ředitelem konzervatoře v New Yorku. Stal se tak nejznámějším českým hudebním skladatelem na světě všech dob. K jeho nejhranějším dílům patří opera Rusalka, Slovanské tance a symfonie Z Nového světa. Z Novosvětské symfonie můžeme slyšet, jak teskno po vlasti bylo Dvořákovi v Americe. Zdeněk Fibich (1850 – 1900) byl žákem Bedřicha Smetany. Proslavil se hlavně skládáním scénické hudby a melodramů (činohra doprovázená hudbou, která umělecky doprovází a rozvíjí děj). Z jeho díla se však nejčastěji hraje Poem – hlavní melodie ze selanky V podvečer. Antonín Dvořák

DALŠÍ ROZVOJ HUDBY V OBDOBÍ ROMANTISMU V 19. století byla v Čechách založena konzervatoř (1811). Smetana začal pořádat orchestrální koncerty. Lidé se skládali třináct let na vybudování Národního divadla. To bylo slavnostně otevřeno Smetanovou operou Libuše v roce 1868. Po požáru v roce 1881 bylo definitivně otevřeno o dva roky později, v roce 1883. Sběratelé jako František Bartoš, František Sušil a další pilně sbírali a studovali lidové písně. V roce 1896 byla založena Česká filharmonie. Národní divadlo

OPAKOVÁNÍ – MATKA MOUDROSTI V období hudebního romantismu se začal klast důraz na …………. . , citovost a fantazii. Tato doba se vyznačovala ……………………. . Buditelé se snažili o oživení českého jazyka, ……………. . . a později také státní svébytnosti. V této době se mnozí umělci snaží vytvořit …………. ……. neboli zpěvohru, jak se tehdy říkalo. František Škroup složil jednu z prvních oper u nás. Jmenovala se ……………. . . Složil ………. . . k písni Kde domov můj, která se v roce 1918 stala státní hymnou. Smetana, byť byl ………………. , složil cyklus symfonických básní Má Vlast. Z díla Zdeňka Fibicha se nejčastěji hraje …………. . V 19. století začali obrozenci zakládat stovky pěveckých sborů se jménem ………. Z …………………. můžeme slyšet, jak teskno po vlasti bylo Dvořákovi v Americe. Sběratelé jako František Bartoš, František Sušil a další pilně sbírali a studovali ……………. . Po ………………. . v roce 1881 bylo …………… definitivně otevřeno o dva roky později, v roce 1883. českou operu, Hlahol, hluchý, požáru, idividualitu, Dráteník, Novosvětské symfonie, české kultury, hudbu, Národní divadlo, Poém, lidové písně, národním obrozením

ZDROJE http: //historie-mody. wz. cz/historiemody/direktorium. jpg, 19. 1. 2014 http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/f/fe/Myslivecek_josef 1. jpg, 19. 1. 2014 http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/6/6 e/JJryba. jpg, 19. 1. 2014 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Lednice, _z%C 3%A 1 mek_(05). jpg, 19. 1. 2014 http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/3/30/Praha_2005 -0920_n%C 3%A 1 rodn%C 3%AD_divadlo. jpg, Patrick-Emil Zörner (Paddy), 19. 1. 2014 http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/1/15/Dvorak_1901. jpg, 19. 1. 2014 Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ, A. Charalambidis, J. Pilka a kol. , SPN, Praha 2005, ISBN 80 -7235 -012 -9, 19. 1. 2014