et panovnci legendrn et panovnci legendrn Praotec ech

Čeští panovníci legendární

Čeští panovníci legendární

Praotec Čech je poprvé zmíněn v Kosmově kronice české, co by mytická postava muže, jenž přivedl svůj lid do Čech a podle něhož nesou Čechy své jméno. H. A. Joukl – Příchod Čechů na Říp

Hora od obce Praotec ČechŘíp ukazuje svému lidu novou vlast Říp Hora. Ctiněves Říp zzhory letadla

Románská rotunda Výhled na krajinu Čech Osidlování české kotliny slovanskými sv. JiříŘípu z vrcholu kmeny, podle poznatků archeologů, probíhalo přibližně od konce 5. století, na Řípu, z roku 1126 do konce století šestého Mikoláš Aleš – Příchod Čechů

Mikoláš Aleš – Praotec Čech na Řípu Karel Rélink – Praotec Čech

… anebo takhle …? to ztvárnil snad nějak takhle …Probíhalo jak událost Ringo Čech…? ?

Lech Walery vlevo Eljsasz-Radzikowski: – Čech vpravo, na Lech vlevo, Čech obrázku vpravo, uprostřed je Lech - jako praotec Poláků s území společně svým Budyšínského rukopisu Rus se. Kosmovy Čechem. Praotec Čech přišel dle legend na české bratrem (co by praotec kroniky Rusů, Ukrajinců a (dřevoryt z kroniky Matěje Lechem a s velkou družinou. Několik let žili společně nedaleko hory Bělorusů) Miechowita) Řípu. Lech se pak se svou čeledí odebral na východ a slíbil, že dá znamení, kde se nachází, pomocí ohně který oni uvidí z Řípu. Tak Lech učinil a podle velkého kouře nazval místo, kde se načas usadili, Kouřim. Tam je po něm pojmenovaná rulová skála - Lechův kámen. Následně se Lech vydal ještě dál do míst v dnešním Polsku, a založil města jako Hnězdno a Krakov. Lechův kámen ve Staré Kouřimi

Hájkova Kronika česká, obsahuje i tento obrázek - zobrazující údajný Čechův pohřeb ve Ctiněvsi pod Řípem Čech svému lidu vládl v české zemi údajně 30 let a zemřel ve svých 86 letech. Jeho tělo pak spálili na hranici, a jeho popel vložili do hrobu.

Legendární Kazi byla nejstarší ze tří dcer vojvody Kroka. v umění lékařském, Jako druhýVynikala legendární panovník v bylinkářství, uzdravovala nemocné a se ujal vlády vojvoda (kníže) - Krok Obraz Josefa Mathausera: zraněné. Kníže Krok se svými dcerami Sídlila na hraděSkalní Kazíně. Jejím. Kazín manželem se stal Bivoj co zabil kance holýma ostroh nad Berounkou – poté, bájné sídlo Kazi rukama. (Kazi, Teta, Libuše) Krok hledá vhodné místo pro své budoucí sídlo – Vyšehrad Hrad Krakovec, založen kolem roku 1381, asi 15 km od Rakovníka. Podle Kosmovy kroniky mělo být právě na tomto místě ono bájné hradiště knížete Kroka

Mikoláš Aleš – Silný Bivoj Berounkou, Bivoj. Skalní podleostroh pověsti. Kazín chytilnad na Kavčí hoře bájnékance sídlo nejstarší dcery divokého a přinesl Krokovy jej na zádech, Kazi „za uši jej držev“. Tím získal ruku Kazi

Tetínské hradiště se nacházelo Tetínská skála nad Berounkoupoblíž dnešní zříceniny hradu Tetín, založeného se zbytky z hradu Tetín kolem roku 1288 za Václava II. Teta, podle pověstí, byla prostřední ze tří Krokových dcer. Byla pohanskou kněžkou a prý dokázala mluvit s duchy. Vystavěla si hrad Tetín na vrcholu skály nad Berounkou

Hradiště Libušín (nyní s kostelíkem sv. Jiří a hřbitovem) , pochází z konce 9. století. Mezi bratry Chrudošem a Šťáhlavou Okolí nese stopy ještě staršího osídlení došlo ke sporu o dědictví, jež měla Libuše rozsoudit. Tamní muži vyjádřili Libuše byla nejmladší dcerou vojvody Kroka. nesouhlas Na přání svého otce se po něm jeho s Libušiným verdiktem slovy stala : nástupkyní, kněžnou a soudkyní. Své sídlo Běda mužům, kterým žena vládne měla na hradišti Libušín, asi 5 km od Kladna

Libušin kůň sám, bez jezdce, vede kněžnou vyslané poselstvo za Přemyslem Oráčem do Stadic My chceme za knížete chlapa. . . Měla by ses už konečně vdát. . .

Poselství Libušino u Přemysla Oráče (Jan Goth ) kresba Dagmar Ježková Přemysl obědvá na převráceném pluhu. Kronika Václava Hájka z Libočan

Přemysl Oráč je povolán, aby se stal knížetem Čech

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích, Libuše vítá Přemysla Oráče ze Stadic, na Královském poli dynastie jenž se stává zakladatelem Libuše ukazuje Přemyslovi poklad, Přemyslovců - knížat a králů českých který se nyní stává i jeho

Na Libušíně se v Kosmově kronice Stadice, Královské pole s : pomníkem Václav Kopic odehrává scéna, kdy kněžna Libuše Max Švabinský (mozaika) : Přemysla Oráče Věštící kněžna věští budoucí slávu. Libuše Prahy Kněžna Libuše věští slávu Prahy

Z lesa vyrazily ženy, muže pobily, Ctirada zajaly a na hradě Děvín Pověst vypráví, že po smrti Libuše, popravily. jež sídlila s Přemyslem na Vladyka Ctirad se svými druhy našel Vyšehradě, v lese ke nespokojené stromu připoutanou ženy se svým Šárku, kterou údajně zákeřně přepadla a postavením spoutala družina vedená Vlastou. si vybudovaly naproti Vyšehradu za Ctirad, očarován její krásou uvěřil. řekou hrad a pojmenovaly ho ji. Děvín. Jenže, byla to lest. Ostatní muži se dívkám posmívali, jen Přemysl měl z vývoje oprávněné obavy. Následkem bylo vypuknutí Dívčí války, v níž se používalo nejen bojovné Mikoláš Alešsíly, : Vlasta Josef Mathauser ale i lsti. Ženy vedla Vlasta, která – Šárka zrazuje Ctirada z mužů nejvíce nenáviděla Ctirada.

Muži se pustili do boje a když v boji padla Přírodní památka Ctirad Muži je zabili, a Děvín i Vlasta, ženy se vzdaly a prosily o milost. Zbytečně. vypálili. Přírodní lokalita Ctirad, naproti Vyšehradu. Zde stával onen hrad Děvín, zvaný též Dívčí hrady Adof Liebscher – Dívčí válka (v pozadí hrad Děvín)

Legendární kníže Nezamysl, byl zřejmě synem Přemysla Oráče a kněžny Libuše - zakladatelů dynastie Přemyslovců. V Dalimilově kronice se o Nezamyslovi píše pouze to, že: Nezamysl kraji tomu vládl, po Přemyslově smrti. Kníže Nezamysl (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

Kníže Mnata, byl podle kronik po Nezamyslovi dalším z pokračovatelů Přemysla Oráče a kněžny Libuše. Byl jedním ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Kníže Mnata Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem - (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan) Bořivojem.

Dalimil veršem ve své kronice píše: „Vojen, o němž známo je nám to jen, že byl ještě plný sil, když zem synům rozdělil“ Kníže Vojen (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

Kronikář Kosmas píše, že po Vojenově smrti, kníže Vnislav knížectví českému vládl. A Dalimil ve své kronice dodává: Český kníže Unislav (Vnislav) zemřel záhy. Jeho práv nabyl Křesomysl. Kníže Vnislav (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

Podle podání Václava Hájka z Libočan, kníže Křesomysl zanedbával lid zemědělský a na jeho úkor podporoval havířství. Do doby Křesomyslovy, umístil pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi. Kníže Křesomysl (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

Podle podání Václava Hájka z Libočan, kníže Křesomysl zanedbával lid zemědělský a na jeho úkor podporoval havířství. Do doby Křesomyslovi, umístil pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi. V době knížete Křesomysla, lidé nechávali pole ležet ladem a raděj se věnovali těžbě zlata a stříbra. Vladyka Horymír vida, že pro toto počínání nastává hlad, žádal Křesomysla, aby lid vrátil k pluhu. Marně. Aby zabránil bídě, Horymír poničil zařízení příbramských dolů. Za to byl knížetem Křesomyslem odsouzen k smrti. Horymírův věrný kůň Šemík jej zachránil skokem ze skály z Vyšehradu. Udivený kníže udělil Horymírovi milost. Šemík se skokem zranil a zahynul. Je pochován v Neumětelích, v sídle vladyky Horymíra, kde stojí jeho hrobka dodnes.

Horymírův Údiv Scéna knížete vytesaná Křesomysla doskok skály (Liebscher Ad. ) lidé aknížete jeho družiny (autor Václav Kopic) V době Křesomysla, nechávali pole ležet ladem a raděj se věnovali těžbě zlata a stříbra. Vladyka Horymír vida, že pro toto počínání nastává hlad, žádal Křesomysla, aby lid vrátil k pluhu. Marně. Aby zabránil bídě, Horymír poničil zařízení příbramských dolů. Za to byl knížetem Křesomyslem odsouzen k smrti. Horymírův věrný kůň Šemík jej zachránil skokem ze skály z Vyšehradu. Udivený kníže udělil Horymírovi milost. Šemík se skokem zranil a zahynul. Je pochován v Neumětelích, v sídle vladyky Horymíra, kde stojí jeho hrobka dodnes.

Šemík uchránil Horymírův život, sám v důsledku zranění následně uhynul Je tradováno, že Horymír se po skoku přes hradbu Vyšehradu Křesomyslovi vysmál. A právě od té doby se prý levý břeh Vltavy nazývá Smíchov

Detail nápisu na Šemíkově hrobce Šemíkova hrobka v Neumětelích

Kníže Neklan (autor : Jakub Danihelka) Dalším z vládnoucích potomků legendárního Přemysla Oráče a kněžny Libuše, byl kníže Neklan. Povahou byl prý dobromyslný a mírný. Údajně mnoho let úspěšně vládl v české zemi. Kníže Neklan (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

K rozhodnému boji došlo na Turském poli. Vůdce Lučanů Vlastislav, Někdy mezi léty 811 - 845, došlo i Neklanem pověřený vojevůdce Tyr (Štyr, či Čestmír) bitvě zahynuli. mezi kmenyvČechů a Lučanů Čechové vtrhli do území Lučanů, chovajíce se nelítostně. ke konfliktu v boji o nadvládu. Kníže Lučanů Vlastislav, vyhlásil českému knížeti válku a Neklanem k němu vyslané mírové poselstvo vyhnal. pole v blízkosti Levého Cesta k mohyle Turské Krliš na Turském poli. LuckáHradce válka - Bitva na Tursku Zde došlo k bitvě Čechů a Lučanů

Malého synka v boji padlého Vrcholek knížete pahorku Vlastislava, Krliš. Neklan kázal smrti ušetřit. Durynk se později ukázal jako Svěřil Podle jej k. Kosmova péči a vychování podání v. Durynkovi, mohyle odpočívá muži z družiny vůdce Čechů, Vlastislavovy. člověk bezcharakterní, snaže se Tyr. vetřít do přízně Neklanovi. V domnění, že se tak knížeti zalíbí, vylákal pětiletého Vlastislavova syna Zbyslava na lov ryb a tam mu u vody sekyrou hlavu srazil. Proradný Durynk Hlavu přinesl darem Neklanovi. Ale nepochodil. Neklan se za ten čin na něj rozlítil a dal Durynkovi na vybranou, jakou smrtí chce sejít. Durynk se na olši sám oběsil. Krliš - mohyla

Kníže Hostivít, vládce v 9. století, byl posledním z legendárních panovníků o nichž se nezachovaly zcela spolehlivé historické prameny. Kronika Kosmova podává, že Hostivít byl otcem prvního, historicky doloženého Přemyslovce - knížete Bořivoje Kníže Hostivít (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

Kníže Hostivít, vládce v 9. století, byl posledním z legendárních panovníků o nichž se nezachovaly zcela spolehlivé historické prameny. Kronika Kosmova podává, že Hostivít byl otcem prvního, historicky doloženého Přemyslovce - knížete Bořivoje kresba - Karel Rélink

Přibližné období vlády legendárních panovníků, podle Wikipedie. org: Praotec Čech (? ? ? – 661) Krok (? ? ? – 675) Libuše (686 – 734) Přemysl Oráč (655 – 745) Nezamysl (726 – 783) Kníže Hostivít, vládce v 9. století, Mnata (754 – 804) byl posledním z legendárních Vojeno nichž se nezachovaly (783 – 831) panovníků zcela Vnislav spolehlivé historické(805 prameny. – 852) Křesomysl (? ? ? – 853) Kronika Kosmova podává, že Neklan Hostivít byl otcem prvního, (? ? ? – 873) historicky doloženého Hostivít- knížete Bořivoje (? ? ? – 890) Přemyslovce vládl: 644 – 661 – 675 vládla: 715 – 722 vládl: 722 – 745 – 783 vládl: 783 – 804 vládl: 804 – 831 vládl: 831 – 852 (? ? ? ) vládl: (? ? ? )

Přibližné období vlády legendárních panovníků, podle Wikipedie. org: Praotec Čech (? ? ? – 661) Krok (? ? ? – 675) Libuše (686 – 734) Přemysl Oráč (655 – 745) Nezamysl (726 – 783) Éra legendárních českých Mnata (754 – 804) panovníků, potomků dynastie Přemysla Oráče a kněžny Libuše, Vojen (783 – 831) se uzavírá knížetem Hostivítem. Vnislav (805 – 852) Ostatní Křesomysl vládcové, jako byl Sámo, (? ? ? – 853) knížata říše Velkomoravské, Neklan (? ? ? – 873) následný český kníže z dynastie Přemyslovců - Bořivoj a jeho Hostivít (? ? ? – 890) další potomci, se již řadí mezi panovníky historické vládl: 644 – 661 – 675 vládla: 715 – 722 vládl: 722 – 745 – 783 vládl: 783 – 804 vládl: 804 – 831 vládl: 831 – 852 (? ? ? ) vládl: (? ? ? ) V prezentaci byly použity materiály volně dostupné na internetu hudba: B. Smetana „Má vlast - Vyšehrad“