1 VERTIKLN LENN ZEMSKHO POVRCHU u Pa LZ

1 VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU (uč. Pa. LZ 18 -19)

VERTIKÁLNÍ ČLENITOST • pomocí HYPSOGRAFICKÉ KŘIVKY – viz učebnice Pa. LZ str. 19 – překreslete do sešitu!, ZVOLTE PRO KAŽDOU OSU VHODNÉ MĚŘÍTKO , (atlas DS 14) hypsografická křivka – zobrazuje % zastoupení jednotlivých povrchových a podmořských tvarů v rámci povrchu Země • na svislé ose nadmořské výšky (hloubky) – maximum +9 tis. (Qomolangma Feng 8 850 (8 848)) minimum -11 tis. (Marianský příkop -10 924 (-11 034)) • na vodorovné ose plochy (% zastoupení) jednotlivých výškových a hloubkových stupňů – 0 m. n. m. (361 mil. km 2 , 71%)

STŘEDNÍ HODNOTY • střední nadmořská výška je 875 m (ANT 2020, AS 960, AF 750, SAM 720, JAM 580, AUS+OC 350, E 290 – CZE 450) • střední hloubka oceánu je 3 790 m (mělká šelfová moře do 200 m - 7, 5%, 200 m až 3 km – 17%, 3 - 6 km – 74%, 7 km a více – 0, 15% )

REKORDY ZEMĚ • Nejvyšší bod : • 8850 m • Mount Everest • Qomolangma Feng (čínsky) • Sagarmatha (nepálsky) • Čína / Nepál 2 – severní stěna Mt. Everestu, pohled z Tibetu, autor Luca Galuzzi

REKORDY ZEMĚ • Nejhlubší místo oceánu: • - 10 924 (1984 loď Takujó – JPN) - 11 034 (1957 loď Víťaz – SUN) • - 10 994 (poslední měření 2011) • Experti Střediska pro pobřežní a námořní kartografii (CCOM) to zjistili za pomoci speciálního plavidla s přístrojem mapujícím dno pomocí odrazu zvukových vln. • Mariánský příkop Prohlubeň Challenger • • v blízkosti ostrova Guam Dno navštívili zatím 3 lidé: • 1960 Jacques Piccard a Don Walsh (batyskaf US Navy Trieste) 2012 James Cameron (batyskaf Deepsea Challenger) • 3 – lokalizace prohlubně Challenger (Challenger Deep)

REKORDY ZEMĚ • Nejhlubší proláklina souše: • - 400 m • Mrtvé moře - hladina • Kolísání hladiny (další hodnoty v atlasech -394, -408, -420, -422, -423) • Izrael /Jordánsko 4 – pohled z izraelské strany přes Mrtvé moře do Jordánska

REKORDY ZEMĚ • Nejhlubší skrytá proláklina souše (kryptodeprese): • - 1 182 m • jezero Bajkal - dno • Nejhlubší jezero světa – 1637 m • Rusko 5 – mapa jezera Bajkal (de)

PEVNINSKÝ GEORELIÉF • • Členění podle nadmořské výšky : prolákliny (záporná) nížiny (0 - 200 m. n. m) vysočiny (nad 200 m. n. m)

PEVNINSKÝ GEORELIÉF • Členění podle relativního výškového rozdílu v metrech na určité ploše (16 km² ) : • • • roviny (0 - 30 m) pahorkatiny (30 – 150 m) vrchoviny (150 – 300 m) hornatiny (300 – 600 m) velehornatiny (nad 600 m) • Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na jednotkové ploše

PODMOŘSKÝ GEORELIÉF • • • pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200 m) pevninský svah pevninské úpatí hlubokooceánské pánve (3 -6 km ) středooceánské hřbety (2 -3 km ze dna) hlubokooceánské příkopy (až 11 km)

REKORDY ZEMĚ – samostatná práce s atlasem. Doplňte do tabulky nejvyšší a nejnižší body všech světadílů. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie světadíl Asie max název hory min název prolákliny 8 850 Jižní Amerika Severní Amerika Afrika Antarktida Austrálie a Oceánie - 86 Uhuru - 2536 Bentleyův subglaciální příkop Eyreovo j. Evropa Pozn. U proláklin se v případě jezer předpokládá hladina jezera. Např. Eyreovo j.

REKORDY ZEMĚ – Řešení. Doplňte do tabulky nejvyšší a nejnižší body všech světadílů. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie světadíl max název hory min název prolákliny Asie 8 850 Mt. Everest - 408 Mrtvé moře Jižní Amerika 6 959 Aconcagua - 105 Gran Bajo de San Julián Severní Amerika 6 194 Mt. Mc. Kinley(Denali) Afrika 5 895 Uhuru Antarktida 4 897 Vinson Massif Austrálie a Oceánie 4 882 Puncak Jaya - 16 Eyreovo j. Evropa 4 807 Mont Blanc - 28 Kaspická nížina - 86 Death Valley (Údolí smrti) - 155 Assalská proláklina - 2536 Bentleyův subglaciální příkop Pozn. U proláklin se v případě jezer předpokládá hladina jezera. Např. Eyreovo j.

TVARY OCEÁNSKÉHO DNA– sam. práce s atlasem. Doplňte oceány. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie Oc Oc Oc Mariánský příkop Lofotská pánev Arabsko-indický hřbet Portorický příkop Somálská pánev Maskarénský hřbet Kermadecký příkop Kokosová pánev Kjúšú-palauský hřbet Jávský příkop Angolská pánev Velrybí hřbet Filipínský příkop Peruánská pánev Kokosový hřbet Boninský příkop Kapská pánev Práh Rio Grande Aleutský příkop Kapverdská pánev Guinejský práh Plošina Albatros Amundsenova pánev Madagaskarský práh Pozn. Neuvažujte Jižní oceán. Používejte zkratky: Tichý (T), Atlantský (A), Indický (I), Severní ledový (SL) oceán.

TVARY OCEÁNSKÉHO DNA – ŘEŠENÍ Doplňte oceány. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie Oc Oc Oc Mariánský příkop T Lofotská pánev SL Arabsko-indický hřbet I Portorický příkop A Somálská pánev I Maskarénský hřbet I Kermadecký příkop T Kokosová pánev I Kjúšú-palauský hřbet T Jávský příkop I Angolská pánev A Velrybí hřbet A Filipínský příkop T Peruánská pánev T Kokosový hřbet T Boninský příkop T Kapská pánev A Práh Rio Grande A Aleutský příkop T Kapverdská pánev A Guinejský práh A Plošina Albatros T Amundsenova pánev SL Madagaskarský práh I Pozn. Neuvažujte Jižní oceán. Používejte zkratky: Tichý (T), Atlantský (A), Indický (I), Severní ledový (SL) oceán.

ZDROJE INFORMACÍ : Obr. 1 - [cit. 2012 -11 -24]. < http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Continents_by_colour. png? uselang=cs >. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Maphobbyist Obr. 2 - [cit. 2012 -11 -24]. <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006. jpg>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 2. 5 Generic, Autor: Luca Galuzzi Obr. 3 - [cit. 2012 -11 -24]. < http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Marianatrenchmap. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Kmusser Obr. 4 - [cit. 2012 -11 -24]. < http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Dead_Sea_by_David_Shankbone. jpg>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: David Shankbone Obr. 5 - [cit. 2012 -11 -24]. < http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Karte_baikal 2. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: de: Benutzer (Sansculotte) Zeměpisné rekordy. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012 -11 -24]. Dostupné z WWW: . < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Zem%C 4%9 Bpisn%C 3%A 9_rekordy_sv%C 4%9 Bta > Největší ostrovy světa. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012 -11 -24]. Dostupné z WWW: < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Seznam_nejv%C 4%9 Bt%C 5%A 1%C 3%ADch_ostrov%C 5%AF> Třípísmenné kódy zemí. ISO 3166 -1 alpha-3. < http: //en. wikipedia. org/wiki/ISO_3166 -1_alpha-3 > • • • Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. , 2004. 1. vydání, ISBN 80 -86034 -45 -3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. , 2000. 1. vydání, ISBN 80 -86034 -44 -5 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s. , 2004. 1. vydání, ISBN 80 -7011 -730 -3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978 -80 -902282 -6 -9 • Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský. •