slo projektu CZ 1 071 5 0034 0029

  • Slides: 16
Download presentation
Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0029 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_04 -05 Název školy

Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0029 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_04 -05 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice Autor Ing. Věra Čechová Tematický celek Chemie Ročník 1. Datum tvorby 10. 4. 2012 Anotace - pro učitele - žáci si mohou látku hned procvičovat a nemusejí se zdržovat zapisováním do sešitu - prezentace Metodický pokyn Výklad Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Vyčíslení chem. rovnic

Vyčíslení chem. rovnic

Opakování: oxidační číslo: vyjadřuje náboj atomu, stupeň oxidace atomu, mocenství značení: O-II, O 2

Opakování: oxidační číslo: vyjadřuje náboj atomu, stupeň oxidace atomu, mocenství značení: O-II, O 2 - formální násobek elementárního náboje skutečného nebo pomyslného, který by atom získal, kdyby elektrony každé vazby vycházející z tohoto atomu byly přiděleny elektronegativnějšímu atomu - je to číslo udávající počet atomů vodíku, které může prvek vázat nebo nahradit v jiných sloučeninách - součet oxid. čísel atomů v molekule je roven nule, volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxid. č. 0

Cu + 2 HBr → Cu. Br 2 + H 2 stechiometrický koeficient (počet

Cu + 2 HBr → Cu. Br 2 + H 2 stechiometrický koeficient (počet molekul) + → počet atomů v molekule +

Výpočty stechiometrických koeficientů: = vyčíslení rovnic • 1) u neredoxních rovnic – z podmínky

Výpočty stechiometrických koeficientů: = vyčíslení rovnic • 1) u neredoxních rovnic – z podmínky zachování druhů atomů – jednoduché počty, nemění se oxid. čísla prvků • 2) reakce oxidačně redukční (redoxní) – počítáme koeficienty z počtu předaných elektronů

1) Neredoxní rovnice podmínka zachování počtu druhů atomů – nemění se oxid. č. prvků

1) Neredoxní rovnice podmínka zachování počtu druhů atomů – nemění se oxid. č. prvků Při vyčíslování neredoxních rovnic postupujeme tak, že vycházíme z molekuly, která má největší dolní indexy Pb(NO 3)2 + KI → KNO 3 + Pb. I 2 Pb(NO 3)2 + 2 KI → 2 KNO 3 + Pb. I 2

Příklady– vyčíslete rovnice 1) HNO 3 + Fe(OH)2 → Fe (NO 3)2 + H

Příklady– vyčíslete rovnice 1) HNO 3 + Fe(OH)2 → Fe (NO 3)2 + H 2 O 2) H 2 SO 4 + Cu(OH)2 → Cu. SO 4 + H 2 O 3) H 3 PO 4 + Na. OH → Na 3 PO 4 + H 2 O 4) HNO 3 + Al(OH)3 → Al(NO 3)3 + H 2 O 5) HF + Ca(OH)2 → Ca. F 2 + H 2 O 6) H 2 SO 3 + KOH → K 2 SO 3 + H 2 O

Řešení 1) 2 HNO 3 + Fe(OH)2 → Fe (NO 3)2 + 2 H

Řešení 1) 2 HNO 3 + Fe(OH)2 → Fe (NO 3)2 + 2 H 2 O 2) H 2 SO 4 + Cu(OH)2 → Cu. SO 4 + 2 H 2 O 3) H 3 PO 4 + 3 Na. OH → Na 3 PO 4 + 3 H 2 O 4) 3 HNO 3 + Al(OH)3 → Al(NO 3)3 + 3 H 2 O 5) 2 HF + Ca(OH)2 → Ca. F 2 + 2 H 2 O 6) H 2 SO 3 + 2 KOH → K 2 SO 3 + 2 H 2 O

2) Redoxní rovnice • některé prvky se oxidují – zvyšuje se jim ox. č.

2) Redoxní rovnice • některé prvky se oxidují – zvyšuje se jim ox. č. , předávají elektrony, jiné se redukují – snižuje se jim ox. č. , přijímají elektrony • oxidovat (redukovat) se mohou jen některé prvky reakce (nemusí být všechny), počet elektronů přijatých a odevzdaných musí být stejný měď se oxiduje Cu 0 + S 0 Cu. IIS-II síra se redukuje

Příklady: oxidace – redukce ? 1) Cu. . . . Cu 2 O Cu

Příklady: oxidace – redukce ? 1) Cu. . . . Cu 2 O Cu 0 → Cu+I oxidace - 1 e 2) Cu 2 O. . . . Cu. O Cu+I → Cu+II oxidace - 1 e 3) Cu. . . . Cu. O Cu 0 → Cu+II oxidace - 2 e 4) HNO 3. . . . NO N+V → N+II redukce + 3 e 5) K 2 Cr. O 4. . . . Cr 2 O 3 Cr+VI → Cr+III redukce + 3 e 6) K 2 Cr 2 O 7. . . Cr 2 O 3 Cr 2+VI → Cr 2+III redukce + 6 e 7) P+I - 2 e → P? oxidace - P+III 8) S+VI + 2 e → S? redukce - S+IV 9) N 20 - 2 e → N 2? oxidace – N+I 10) H 2+I + 2 e → H 2? redukce - H 20

Příklad: reakce hliníku se zředěnou kyselinou sírovou Al + H 2 SO 4 →

Příklad: reakce hliníku se zředěnou kyselinou sírovou Al + H 2 SO 4 → Al 2(SO 4)3 + H 2 Al 0. . Al+III -3 e 2 2 H+I. . . . 2 H 0 +2 e 3 2 Al + 3 H 2 SO 4 → Al 2(SO 4)3 + 3 H 2

Příklad: Reakcí oxidu arsenitého s kyselinou dusičnou ve vodném prostředí vzniká kyselina trihydrogenarseničná a

Příklad: Reakcí oxidu arsenitého s kyselinou dusičnou ve vodném prostředí vzniká kyselina trihydrogenarseničná a oxid dusnatý As 2 O 3 + HNO 3 + H 2 O → H 3 As. O 4 + NO oxidace: 2 As+III . . 2 As+V. . - 4 (2*2) e 3 redukce: N+V. . . N+II + 3 e 4 3 As 2 O 3 + 4 HNO 3 + 7 H 2 O → 6 H 3 As. O 4 + 4 NO

Příklad Sestavte rovnici reakce chloridu železnatého a dichromanu draselného v prostředí kyseliny chlorovodíkové. Podstatou

Příklad Sestavte rovnici reakce chloridu železnatého a dichromanu draselného v prostředí kyseliny chlorovodíkové. Podstatou je oxidace iontů železnatých na železité a redukce chromanových iontů na chromité Fe. Cl 2 + K 2 Cr 2 O 7 + HCl → Fe. Cl 3 + Cr. Cl 3 + KCl + H 2 O Fe. II . . . . Fe. III - 1 e 6 2 Cr. VI. . . 2 Cr. III 1 + 6 e Známe koeficienty Fe a Cr 6 Fe. Cl 2 + K 2 Cr 2 O 7 + HCl → 6 Fe. Cl 3 + 2 Cr. Cl 3 + KCl + H 2 O K určení koeficientů u látek, které se přenosu elektronů nezúčastní použijeme podmínku zachování druhů atomů (začínáme u prvků, které jsou ve sloučeninách, kde už je počet daný – v našem případě K, pak Cl) 6 Fe. Cl 2 + K 2 Cr 2 O 7 + 14 (=26 -12) HCl → 6 Fe. Cl 3 + 2 Cr. Cl 3 + 2 KCl + 7 H 2 O

Příklady– vyčíslete rovnice 1) Al + Ag. NO 3 → Al(NO 3)3 + Ag

Příklady– vyčíslete rovnice 1) Al + Ag. NO 3 → Al(NO 3)3 + Ag 2) HI + H 2 SO 4 → I 2 + H 2 S + H 2 O 3) Fe 2 O 3 + CO → Fe + CO 2 4) Al + H 2 SO 4 → Al 2(SO 4)3 + H 2 5) Al + J 2 → Al. J 3 6) Pb. S + O 2 → Pb. O + SO 2 7) P +HNO 3 + H 2 O→ H 3 PO 4 + NO

Řešení 1) Al + 3 Ag. NO 3 → Al(NO 3)3 + 3 Ag

Řešení 1) Al + 3 Ag. NO 3 → Al(NO 3)3 + 3 Ag 2) 8 HI + H 2 SO 4 → 4 I 2 + H 2 S + 4 H 2 O 3) Fe 2 O 3 + 3 CO → 2 Fe + 3 CO 2 4) 2 Al + 3 H 2 SO 4 → Al 2(SO 4)3 + 3 H 2 5) 2 Al + 3 J 2 → 2 Al. J 3 6) 2 Pb. S + 3 O 2 → 2 Pb. O + 2 SO 2 7) 3 P + 5 HNO 3 + 2 H 2 O→ 3 H 3 PO 4 + 5 NO

Použité zdroje obrázků: - galerie microsoft office

Použité zdroje obrázků: - galerie microsoft office