Rozpotov dopady diskrench opaten fiskln politiky Smilovice 3

Rozpočtové dopady diskrečních opatření fiskální politiky Smilovice, 3. – 5. 12. 2007 Vojtěch Menzl, Vilém Valenta

Obsah 1. Přehled rozpočtových opatření a jejich dopadů v letech 2008 – 2010 2. Problém definice základního scénáře 3. Vztah mezi rozpočtovými dopady a strukturálním fiskálním úsilím 2/23

Rozpočtová / deficitní disciplína • Východiskem – Programové prohlášení vlády ze 17. 1. 2007 – Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů 261/2007 Sb. z 19. 9. 2007 • Potvrzení fiskálního cílení a střednědobých výdajových rámců • Schválení přísnějších fiskálních cílů a nižších výdajových rámců (stropů) • Deficitní cíle v metodice ESA 95 § 2, 9 % (2008) 2, 6 % (2009) 2, 3 % (2010) • Odpovídající deficity v národní metodice 1. 2, 5 % (2008) 2, 3 % (2009) 2, 1 % (2010) 3/23

Příjmová opatření (1) • Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) – Jednotná 15 % daň ze „superhrubé“ mzdy (DZ rozšířen o s/z pojistné placené zaměstnanci) tzn. 23, 1% původního DZ, resp. 15 % DZ rozšířeného o 54, 3 %; od 2009 další snížení sazby na 12, 5 % – Daňové úlevy pro ekonomicky aktivní penzisty – Zrušení minimálního daňového základu pro OSVČ • Daň z příjmů právnických osob (DPPO) – Snížení daňové sazby z 24 % (2007) na 21 % (2008), na 20 % (2009) a na 19 % (2010) – Postupné rozšiřování DZ (uznatelnost úroků, loterie) 4/23

Rovná daň • pojistné placené zaměstnancem: 12, 5 % (4, 5 + 9) • pojistné placené zaměstnavatelem: 35 % (8 + 26) • původní základ daně = hrubá mzda * 0, 875 • nový základ daně = „s-hrubá“ mzda = hrubá mzda * 1, 35 • nový ZD = ZD * 1, 35/0, 875 → roršíření o 54, 3 % • 0, 15 * s-hrubá mzda = (0, 15*1, 543) původní základ → → 23, 1 % původního základu 5/23

Příjmová opatření (2) • Daň z přidané hodnoty (DPH) – Zvýšení snížené sazby z 5 % na 9 % (potraviny, stavební práce, ubytovací služby, MHD, …) – Snížená sazba na ekologicky šetrná paliva • Ekologická daňová reforma – Zavedení daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu • Majetkové daně – Osvobození od daně dědické a darovací pro osoby v příbuzenském vztahu, resp. žijící ve společné domácnosti se zůstavitelem 6/23

Výdajová opatření (1) • Sociální a zdravotní pojištění – Odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění na leden 2009 (+) – Odložení účinnosti zákona o úrazovém pojištění na leden 2010 (-) – Maximální roční vyměřovací základ → strop pojistného pro zaměstnance i OSVČ (48 násobek průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok) – Zmrazení růstu výdajů na pojistné za státní zaměst. – Zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví (návštěva lékaře/pohot/nem, předpisy: strop 5 k / rok 7/23

Výdajová opatření (2) • Státní sociální podpora – Přídavek na děti v pevné výši vzestupně podle věku, limitem 2, 4 násobek životního minima rodiny – Rodičovský příspěvek třírychlostní (24 -36 -48 M) – Porodné jediná částka bez ohledu počet/pořadí dětí – Pohřebné pouze výjimečné případy • Ostatní v sociální oblasti – Odstranění automatické valorizace většiny dávek – Zpřísnění dávek v hmotné nouzi : životní → existenční minimum (12 M bez práce, pasivita) – Zpřísnění dávek v nezaměstnanosti (porušení pp) 8/23

Bilance rozpočtových dopadů • restrukturalizace příjmů a výdajů, dopad na saldo minimální • pokles deficitu v letech 2009 a 2010 je zatížen podstatným rizikem 9/23

Základní cíle odhadu dopadů • Stanovit scénář dosažitelný za předpokladu nezměněného nastavení politik a odhadnout rozsah nutných dodatečných opatření k dosažení fiskálních cílů. • Rozložit změnu fiskálního scénáře na vliv autonomních faktorů a vliv diskrečních opatření hospodářské politiky. fiskální scénář (t) = fiskální scénář (t-1) + + vliv autonomních faktorů (t) + + dopady diskrečních opatření (t) 10/23

Vliv definice srovnávací základny na kalkulaci dopadů 1. Dopady proti scénáři za nezměněných politik (no-policychange scenario, NPC) 2. Dopady proti autonomnímu scénáři (autonomous scenario) – jedná se o synonyma, nebo je užitečné je rozlišovat? 3. Dopady na strukturální saldo 11/23

Bilance dopadů podle MF • Autonomní výhled: loňský rozpočtový výhled (= loňský autonomní výhled), upravený o autonomní změny příjmů a výdajů (zejména z důvodu změny makroekonomického rámce) • Diskreční opatření: pouze nově přijatá opatření • V pojetí MF je tedy srovnávací scénář spíš scénářem za nezměněných politik (= vláda udělá přesně to, co plánovala před rokem) 12/23

Bilance dopadů podle MF (2) • loňský výhled + změna autonomního scénáře vlivem lepšího než očekávaného makroekonomického vývoje + + nová rozpočtová opatření = letošní výhled 13/23

Bilance dopadů podle MF (3) Výhody: • základní scénář je jednoznačně definován schváleným rozpočtovým výhledem • dopady vyjadřují aktuální rozhodnutí vlády o změně politik • vyčíslení dopadů vychází z předkládacích zpráv jednotlivých právních norem a opatření, kde jsou dopady vždy vyčíslovány proti platné legislativě, případně schválenému výhledu Nevýhody: • dopady nezahrnují opatření schválená v minulosti, ty jsou zahrnuta v autonomním, lépe řečeno NPC scénáři • bilance dopadů neposkytuje rozklad na vliv autonomních faktorů a vliv hospodářských politik • srovnávací scénář obvykle není fiskálně neutrální z hlediska změny strukturálního salda – ztrácí se vazba dopadů a strukturálního fiskálního úsilí 14/23

Alternativní kalkulace • Autonomní scénář: nepodmíněná predikce hospodaření vládního sektoru, vycházející z platné legislativy a vylučující všechna diskreční opatření • Diskreční opatření: všechna opatření hospodářské politiky • Takto definovaný srovnávací scénář ukazuje očekávaný vývoj za předpokladu, že vláda nebude podnikat žádné aktivní kroky. 15/23

Alternativní kalkulace (2) • loňský autonomní výhled + vloni plánovaná rozpočtová opatření + změna autonomního scénáře vlivem lepšího než očekávaného makroekonomického vývoje + nová rozpočtová opatření = letošní výhled 16/23

Alternativní kalkulace (3) Výhody: • přináší rozklad změny fiskálního scénáře na autonomní změnu a vliv hospodářské politiky • poskytuje informaci o souhrnném působení vlády na veřejné finance • dává odpověď na otázku, zda veřejné finance autonomně směřují k vyššímu či nižšímu podílu výdajů, příjmů, salda, strukturálního salda na HDP Nevýhody: • autonomní scénář je velmi obtížné jednoznačně definovat, protože podstatná část příjmů a výdajů je v principu diskreční povahy (znamená autonomní vývoj mezd a platů konstantní výši, konstantní tempo růstu, podíl na celkových výdajích, podíl na HDP, . . . ? ) • problematická mezinárodní srovnatelnost autonomních scénářů • v případě MF ztráta vazby mezi kalkulací dopadů a rozpočtovým procesem, který vychází ze schváleného rozpočtového výhledu 17/23

Srovnání alternativních kalkulací 18/23

Diskreční a strukturální dopady • vazba mezi rozpočtovými dopady diskrečních opatření a fiskálním úsilím je poměrně volná – dopad diskrečních opatření je obvykle odhadován zdola, zatímco strukturální fiskální úsilí je odhadováno na makroekonomické úrovni – dopady diskrečních opatření jsou vyčíslovány proti srovnávacímu scénáři, strukturální fiskální úsilí představuje srovnání mezi dvěma obdobími – srovnávací scénář obvykle není neutrální z hlediska strukturálního fiskálního úsilí oba pohledy většinou poskytují odlišné závěry 19/23

Diskreční a strukturální dopady (2) • intuitivně lze předpokládat, že v případě absence aktivních politik se nebude měnit strukturální saldo, působit budou pouze automatické stabilizátory • změna strukturálního salda by měla být víceméně dána diskrečními opatřeními fiskální politiky • v případě kalkulace proti NPC scénáři ovšem podává bilance dopadů zcela odlišnou informaci než vývoj strukturálního salda 20/23

Diskreční a strukturální dopady (3) • v případě kalkulace proti autonomnímu scénáři je informace poskytovaná bilancí dopadů a změnou strukturálního salda mnohem podobnější • zcela identické informace by bylo dosaženo pouze v případě, že autonomní scénář nebude implikovat změnu strukturálního salda Δ autonomního salda = Δ cyklické složky Δ rozpočtových dopadů = Δ strukturálního salda 21/23

Hlavní problémy • Definice srovnávací základny – scénář za nezměněných politik používaný MF zahrnuje dopady dříve přijatých diskrečních rozpočtových opatření a neplní ekonomický účel – autonomní scénář vyžaduje stanovení definice „autonomního vývoje“ položek, které jsou v principu diskreční povahy (mzdy a platy, dotace, po odstranění automatické valorizace do jisté míry i řada sociálních dávek. . . ); otázka slučitelnosti s rozpočtovým procesem • ČR je hodnocena za strukturální fiskální úsilí – prezentované způsoby výpočtu dopadů rozpočtových opatření mají většinou k fiskálnímu úsilí jen volnou vazbu – sjednocení analýzy dopadů a strukturálního úsilí by vyžadovalo definovat autonomní scénář jako neutrální z hlediska strukturálního salda (spojení makro a mikro přístupu) 22/23

Otázky pro diskusi • Jak definovat srovnávací scénář? Mělo by se jednat spíše o scénář za nezměněných politik nebo o scénář autonomní? • Je v pořádku, pokud autonomní scénář implikuje změnu strukturálního salda? • Bylo by účelné a realizovatelné doplnit analýzu dopadů prováděnou MF o identifikaci rozdílů mezi autonomním scénářem a schváleným rozpočtovým výhledem (současný srovnávací scénář)? • Jak propojit odhady rozpočtových dopadů diskrečních opatření a odhady strukturálního fiskálního úsilí? 23/23