Revoluce krize a cardenismo Institucionalizace revoluce Vsledky revoluce

Revoluce, krize a cardenismo Institucionalizace revoluce

Výsledky revoluce 1 milion Mexičanů po smrti 1917 Querétarská ústava – velmi moderní na svou dobu 3 základní body – Artículo 27 - pozemková reforma – reforma agraria Artículo 123 - Zákoník práce Artículo 83 - Žádné znovuzvolení prezidenta Artículo 3 - Omezení role církve – Válka Cristeros Vytváření odborů – CROM Confederación regional de los obreros mexicanos

Pragmatik Venustiano Carranza Opíral se o své hacendados – nepochopil nutnost společenských změn Alberto Pani – návrat k předválečnému exportnímu modelu – ceny komodit vzrostly díky WWI Carranza chtěl národní kontrolu, ale potřeboval zahraniční investice – Carranza conundrum Mexiko zadlužené a nemohlo zestátnit

Vláda Álvara Obregóna 1920 -1924 Měl jako první sociální agendu Urovnal vztahy s USA – Dohoda z Bucareli – sídlo mex. vlády, majetek zničený během revoluce José Vasconcelos – indigenismo, vzdělávací systém, nacionalismus, alfabetizační program

Maximato –Plutarco Elías Calles Obdivovatel německé kultury Revoluce vstoupila do své konstruktivní fáze – Banco de México (FED) Opouští se závislost na těžbě a zemědělství – manufaktury a export zemědělství – businesslike – revoluční kapitalisté (místní investoři) Snaha o zlepšení ekonomické situace - stabilizace, ale znárodnění ropy se nezdařilo a cizinci kontrolují těžbu (98%), ropu (99%), železnice (79%) a elektřinu (100%) Počet pracujících v průmyslu menší než za porfiriátu Válka s Cristeros PNR – Partido Nacional Revolucionario Zastřelení Obregóna 1928 – Jefe Máximo a dedazo Ekonomická krize 1929 Emilio Portes Gil (1928 -1930) Pascual Ortiz Rubio (1930 -1932) Abelardo L. Rodríguez (19324 -1934)

Hospodářská krize Death spiral – Hooverova administrativa – protekcionismus a stažení kapitálu ze zahraničí – děravé banky, nedostatek kapitálu, zavření továren - lidé nezaměstnaní – nemají peníze – nekupují – zavření továren atd. . . Mexiko těžce postiženo, hlavní příjem byly exportní daně Návrat Mexičanů z USA, ovšem jen omezený vliv na lokální ekonomiku 1931 – snaha o proinvestování se z krize (Nacional Financiera – národní investiční banka) 1933 – oživení, růst cen ropy a stříbra, ekonomická krize na ústupu Více státních investic a orientace na domácí konzum

Lázaro Cárdenas – hrdina lidu 1934 -1940 Institucionalizace revoluce Korporativní systém ekonomiky – státní intervence Vznik PRM – Partido de la Revolución Mexicana – pozdější PRI Pozemková reforma a ejidos (66 procent rozdělil on sám) Znárodnění ropných polí Rozvoj odborů v různých odvětvích

Ekonomický směr Soustředil se na mexické potřeby a ne zahraniční Sociální spravedlnost nebude překážkou rozvoje, ale jeho základem 22 na 38 % rozpočtu na ekonomický rozvoj, 18 % na sociální stát Znárodnění – železnic (levné jízdné) a ropného bohatství (levná energie) Devalvace pesa – vzrůst ceny importů – domácí produkce více žádaná Eduardo Suárez – obdivovatel Johna Maynarda Keynese (útraty státu) Zpomalení zahraničních investic – nedůvěra – USA dominantní v tomto Ovšem toto nebyl záměr Cárdenase – chtěl investice, ale bez výhod Diverzifikace ekonomiky i partnerů Domácí spotřeba – díky agrární reformě a růstu platů Rozvoj průmyslu (51%), obchodu (41 %) a stavebnictví (40%) Investice do vzdělávání a zdravotnictví

Antropolog Ocar Lewis More and more people sleep on beds instead of on the ground, wear shoes instead of huaraches or going barefoot, use store-made pants instead of home-made white cotton calzones, eat bread in addition to tortillas, grind their corn in the mill instead of by hand, drink beer instead of pulque, use doctors instead of curanderos, and travel by bus or train instead of on foot or by burro.

Dopady na ekonomiku ISI – Import Substitution Industrialization – desarrollismo Hornictví: úpadek, dochází zásoby, rostou platy, zájem o nahrazení expertů zahraničních těmi místními Doprava: železnice nahrazeny silnicemi (už od Callese) – Publa DF, Panamerican Highway, Cárdenas – Mexiko potřebuje cesty a školy, Fordky a knihy – 26 % investic do infrastruktury, 884 mil na 6156 mil silnic – první vlna urbanizace, nástup turismu (František Alexander Elstner – Evropan se vrací) Zemědělství: systém ejidos – půjčky, stroje, obchodní pomoc, elektřina, cesty, školy, pitná voda, ale neefektivní – fungovaly v době dostatku půdy a pracovních sil Nekonkurenceschopné, drahé a v 50. letech opuštěné

Table 19. 1 Land reform, 1917– 1940 President Area distributed (in acres) Carranza 414, 801 De la Huerta 83, 229 Obregón 2, 717, 288 Calles 7, 343, 003 Portes Gil 4, 218. 142 Ortiz Rubio 2, 333, 008 Rodríguez 1, 953, 014 Cárdenas 46, 401, 743 Source: INEGI (1994: 381)

Rozvoj průmyslu Ochranářská opatření ve 20. letech Korporátní investice USA – továrna Ford v DF, British American Tobacco, GM a Chrysler Cardenasův šestiletý plán měl nahradit importy – orientace na domácí trh, domácí investice do výroby, hlavní odvětví ekonomiky Ochranářská cla – textil, obuvnictví (Baťa), stavebnictví (Cemex) Mexiko ale nebylo jen levnou montovnou