Muzeum Karlova mostu Ve o historii mostu jeho

Muzeum Karlova mostu Vše o historii mostu, jeho stavbě, výzdobě se dozvíme v muzeu, který je v sálech původního Křižovnického špitálu a kostela sv. Ducha (sv. Františka) v Praze.

Otevření Muzea Karlova mostu doprovodili rytíři

Návštěvu Muzea Karlova mostu lze spojit s projížďkou lodí s výkladem kolem Karlova mostu, Čertovkou, k Čechovu mostu a zpět

Dobová pozvánka Vážená paní a pane, naše čluny Vám dovolí shlédnouti Prahu očima Vašich pradědů. Jakožto jediná pražská rejdařská společnost, umožňujeme visitaci reliktů mostu královny Judity (prvního kamenného mostu pražského) pod náměstím Křižovníků, jen s námi zblízka uvidíte a proplujete vodním kanálem při malostranském břehu, jemuž se odpradávna říká Čertovka. S hladiny Vltavské otevře se před vámi neobvyklé panorama, jež Vám nabídne zcela nečekaný a nový pohled na pražské pamětihodnosti. Uvidíte Prahu tak, jak ji znali jen rybáři a sveřepí členové cechu plaveckého (voraři). Při plavbě na našich člunech můžete spatřiti vedle zmíněných unikátů Staroměstské mlýny, Národní divadlo, palác Lichtenštejnů, staroslavná Hradčana, klášter Křižovníků a mnohé jiné skvosty architektonické a pro naši minulost cenné. Jako jedni z mála pražských návštěvníků budete míti jedinečnou příležitost obdivovati krásu předních mostů pražských, včetně nejstaršího mostu Karlova.

Přístaviště na mapě

Trasa plavby Pražskými Benátkami Po nalodění u Juditina mostu pod Křižovnickým náměstím u Karlova mostu proplujeme kolem Staroměstské mostecké věže Karlovým mostem k Bradáčovi - nejstaršímu pražskému vodočtu.

Jako Bradáč se označuje kamenný reliéf hlavy vousatého muže, který se nachází ve stěně navigace pod Křižovnickým náměstím v Praze na Starém Městě. Podle legendy znázorňuje prvního italského stavitele Juditina mostu z 12. století, jehož byl původně reliéf součástí. Tento reliéf Pražanům slouží po staletí jako vodoměrná značka – znamení příchodu velké vody. Pokud se hladina Vltavy dotkne jeho vousů, je čas k zahájení evakuace Starého Města.

Trasa pokračuje obratem proti proudu Vltavy v místě s unikátním panoramatickým výhledem na Karlův most, mostecké věže, malostranské střechy, Pražský hrad a malostranský horizont od Petřína až po Kramářovu vilu. Proplujeme pod Karlovým mostem proti proudu s detailním pohledem na kamenosochařské značky ze 14. století. Pokračujeme kolem Muzea Bedřicha Smetany do podjezí Staroměstského jezu s výhledem na Smetanovo nábřeží a Národní divadlo a zároveň s unikátním výhledem na Pražský hrad za Karlovým mostem a pobřeží ostrova Kampa se Sovovými mlýny.

Vrch, který známe pod názvem Petřín, nesl v minulosti několik různých pojmenování. Nejprve byl znám pod jménem Hora, Kopec, či jako Vrch Svatého Vavřince, podle stejnojmenného kostela na jeho vrcholku. Název Petřín byl odvozen od hornatého povrchu kopce. Existovaly zde tzv. petřínské lomy a pro množství skal, které se latinsky nazývají petrae, vzniklo později pojmenování Petřín. S Národním divadlem se pojí řada drobnějších i větších mýtů, legend a zajímavostí. Například se říká, že mezi základními kameny zazdili v roce 1868 soudek s posvátnou vodou ze studánky, kterou křtil

Dále proplujeme Karlovým mostem po proudu, otevře se nám pohled na kulisu Pražských Benátek a zajedeme do vodního kanálu Čertovka až po úroveň Velkopřevorského mlýna.

… proplujeme pod Karlovým mostem …

… otevře se nám pohled na kulisu Pražských Benátek a zajedeme do vodního kanálu Čertovka až po úroveň Velkopřevorského mlýna.

Po vyplutí se nám otevře výhled na Alšovo nábřeží, uvidíme: Křižovnický klášter, Hergertovu cihelnu, Malostranskou zbrojnici, Rudolfinum. Dále proplujeme Mánesův most a otevře se nám pohled na Hanavský pavilon na Letné, Kramářovu vilu, Strakovu akademii, Metronom na Letné a další budovy na Kosárkově a Dvořákově nábřeží. Po proplutí pod mostem Svatopluka Čecha spatříme Nemocnici na Františku, Anežský klášter, Limnigraf na Františku, elektrárnu na Štvanici a ústí Rudolfovy štoly. Plavbou proti proudu si uvedená místa prohlédneme z odlišné perspektivy. Znovu mineme Čechův

Křižovnický klášter Rudolfinum restaurace Hergetova cihelna

Dále proplujeme Mánesův most a otevře se nám pohled na Hanavský pavilon na Letné, Kramářovu vilu, Strakovu akademii, Metronom na Letné a další budovy na Kosárkově a Dvořákově nábřeží. foto z r. 1897 Strakova akademie původně sloužila jako studentská kolej nemajetných synů českých šlechticů. Nápad zřídit instituci tohoto typu měl císařský tajný rada Jan Petr Straka z Nedabylic. Roku 1710 odkázal v závěti svůj majetek ke zřízení akademie. . V průběhu první světové války byla v akademii nemocnice Červeného kříže a po vzniku samostatného Československa se do budovy nastěhovaly úřady státní správy. Od roku 1993 je budova sídlem Úřadu vlády České republiky.

Po proplutí pod mostem Svatopluka Čecha spatříme Nemocnici na Františku, Anežský klášter, Limnigraf na Františku, Ministerstvo průmyslu a obchodu, elektrárnu na Štvanici a ústí Rudolfovy štoly. Plavbou proti proudu si uvedená místa prohlédneme z odlišné perspektivy. Znovu mineme Čechův a Mánesův most a zaplujeme Limnigraf kolem Křižovnického ostrova do vodního tunelu pod Křižovnické náměstí. Na Františku …plujeme do vodního tunelu pod Křižovnické náměstí Jednoduchý mechanismus umožňuje sledovat aktuální hodnotu průtoku vody ve Vltavě Budování meteorologických stanic a vůbec míst měřících a zaznamenávajících přírodní jevy bylo na přelomu devatenáctého a dvacátého století velmi populární. Není tedy divu, že Praha si s jedním limnigrafem (na Výtoni) nevystačila a o několik set metrů dál po proudu nechala u Anežského kláštera Na Františku postavit ještě jeden gloriet. Gloriety měly, na rozdíl od altánů, pomocí bohatší výzdoby oslavovat především hrdinské činy. Limnigrafy na Výtoni i Na Františku vzdávají hold řemeslné zručnosti, se kterou byla před více než sto lety postavena tato jednoduchá technická zařízení. Dalo se to udělat obyčejně, dalo se to odfláknout. Jenže tak se v roce 1907 neuvažovalo.

Památky a historické zajímavosti na trase Jižní, nižší věž se nazývá Juditina, což naznačuje, že sloužila již na předchozím, Juditině mostu. Opukový reliéf z věže Juditina mostu, korunovační výjev, třetí čtvrtina dvanáctého stol. Juditin most byl prvním kamenným mostem v Českém království a druhým kamenným mostem ve střední Evropě. Stavěn byl od roku 1259 a jeho stavebníkem byl druhý český

KARLŮV MOST Karlův most je druhým kamenným mostem v Praze, který dnes tvoří nedílnou součást pražské městské památkové rezervace zapsané na listině světového kulturního dědictví UNESCO. Příběh jeho vzniku se počíná roku 1342, kdy povodeň silně poškodila první kamenný přechod přes Vltavu - Juditin most z druhé poloviny 12. století. Roku 1357 započala stavba mostu nového, pevnějšího, vyššího a vznosnějšího. Praha se za doby panování císaře Karla IV. stala evropskou metropolí, centrem nejen Českého království, ale také celé Říše římské

STAROMĚSTSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ věž je společně s Karlovým mostem unikátní památkou technickotechnologické vyspělosti středověkého stavitelství. Stavěna byla společně s mostem v druhé polovině 14. století a dnes je považována za jednu z opravdu nejkrásnějších středověkých věží v Evropě. Po vzoru antických císařů nechal Karel IV. věž strukturovat jako vítězný oblouk, pod kterým měly z Vyšehradu projíždět korunovační průvody českých králů. Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně do Křižovnického náměstí. Drobné plastiky se dochovaly i na západní stěně, jejíž původní výzdoba byla zničena švédským kanónem při

Krabi na věži Lunární sféra je po obvodu lomeného oblouku věže vyznačena osmadvaceti ozdobnými prvky – kraby, což nejspíš symbolizuje 28 dnů lunárního měsíce. Čtrnáct krabů zdobí vzestupnou a druhých čtrnáct sestupnou polovinu oblouku. Věž je z pohledu astrologa rozčleněna symbolicky do čtyř pater. Dole je sféra pozemská, nad ní lunární a sluneční, v nejvyšším patře pak hvězdná. Horizontální sféry odkazují zároveň na čtyři základní živly – pozemská (ta je v podzemí) znamená živel země, sféra lunární souvisí s vodou, třetí, sluneční sféra, se vzduchem a poslední, hvězdná, odkazuje na živel ohně.

Symbol je vykládán jako osobní emblém českého krále Václava IV. a váže se k němu zajímavá pověst o záchraně panovníka vězněného vzbouřenými šlechtici. V průjezdu je klenba žebry rozdělena na 8 polí, v nichž je opět zobrazen ledňáček ve věníku. V dolní části je lázeňská dívka se džberem v ruce – připomíná pověst o krásné lazebnici Zuzaně (viz dále). Až budete poblíž pražské mostecké věže, zkuste si sami spočítat, kolik ledňáčků najdete. Je jich tu Objevuje se zde také motiv ledňáčka v závoji, oblíbeného ptáčka Václava IV. , stejně jako ornamentální písmena W (Wáczlav) a E (Euphemie – Žofie, druhá Václavova manželka). Jednoho ze sympatických ledňáčků najdeme vedle horní části oblouku brány směrem k věžním nárožím. Pták je obtočen „ručníkem“, čímž vytváří podobu erbu. Přesněji řečeno je to osuška svázaná do kruhu dole s uzlem, jde o znak lazebnického cechu

Jak se stal ledňáček znakem všech lazebníků a kadeřníků? Drobný , křehounký avšak krásný a houževnatý ptáček s dlouhým špičatým zobáčkem v modrém věníku (stočený ručník) uzlem svázaným je odpradávna znakem všech lazebníků a kadeřníků. Jak praví pověst o králi Václavovi IV. a lazebnici Zuzaně: Král Václav IV. , ač dobrý panovník, nepohodl se se šlechtou a ta spiknuvší se s jeho bratrem, Uherským králem Zikmundem, jala roku 1393 Václava do žaláře zvaného Špinka v městě Praze. Po mnoha týdnech v žaláři, poslal král Václav svého strážce s prosbou k měšťanům i konšelům, by mu v parném létě, v čase sv. Bartoloměje, alespoň do lázní dovolili vstoupit. Tu v lázni zatoužil král Václav po svobodě snad více nežli v žaláři. Zahalen jen v bílé plachtě vyšel z lázeňské komory na pavlač u samé řeky. Uzřivší na břehu ukotvenou loďku, rozhodl se král uprchnout. Požádal o pomoc sličnou lazebnici Zuzanu, i slíbil jí bohatou odměnu. Té se krále zželelo a byla svolná jeho plánu a ku svobodě mu dopomohla a do bezpečí jej dopravila. Král Václav byl zachráněn. Po úmorné cestě stanuli na okraji Kunratického lesa, kde na kopci strměl králův nový hrad. Na sklonku dne před hradem stanuli. Věrní poddaní královi ve štěstí uvěřit nemohli, když pána svého uzřeli. Tak podali mu královský šat a bohatou krmi mu připravili. Tu král přizval ke stolu i Zuzanu lazebnici, co mu ku svobodě dopomohla. Po večeři pozvedl číš a pravil: “Tu máš co jsem od přívozu slíbil“, a daroval Zuzaně měšec zlatých. Na milou Zuzanu v budoucnu nezapomněl. Jakmile se opět ujal vlády a s pány učinil narovnání, nechal Zuzaně vystavět na místě staré lázně lázeň novou a tu Zuzaně daroval a k tomu dvacet kop

Symboly na věži Karlova mostu Plastická výzdoba východní stěny věže je rozčleněna do tří pater. V nejnižší části se kolem oblouku brány dochovaly drobné konzolové plastiky. Nad nimi se nachází znaky historických zemí, kterým vládli panovníci lucemburské dynastie v době postavení věže a také původní městský znak Starého Města pražského.

Nad touto trojicí je erb se svatováclavskou orlicí. Prvnímu patru Staroměstské mostecké věže nad průjezdem dominuje trojice gotických soch znázorňujících zleva císaře Karla IV. , svatého Víta na plastice mostu a římského krále Václava IV.

Druhé patro Staroměstské mostecké věže zdobí sochy sv. Zikmunda a sv. Vojtěcha, pod jejichž nohama shlíží z věže velká plastika lva.

zdroje: http: //www. prazskebenatky. cz/cz/trasa-plavby/ http: //www. muzeumkarlovamostu. cz/muzeum/ a další weby hudba: Frideric Händel - Vodní hudba © 6. 5. 2012 Janina. S janina_s@volny. cz http: //www. jkk. estranky. cz/