Krmiva K r m i v a produkty

Krmiva

K r m i v a § produkty rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které dodávají zvířatům živiny na : § Zachování života § Produkci

Existuje asi 400 druhů základních krmiv s různou výživnou hodnotou a různými vlastnostmi, proto je nutné jejich rozdělení do skupin. Kriteria pro dělení krmiv :

P o d l e p ů v o d u : § rostlinného – zelená krmiva, seno, okopaniny, siláže, zrna obilovin, semena luskovin, olejniny § živočišného – mléko, živočišné moučky (rybí, masová, masokostní) § minerálního – krmná sůl, vápenec, krmný superfosfát § syntetického – aminokyseliny, vitamíny apod.

P o d l e m n o ž s t v í ž i v i n : 1. objemná a/objemná šťavnatá b/ objemná suchá c/ objemná vodnatá 2. jadrná (koncentrovaná) – zrniny, zbytky po zpracování průmyslu ( olejářského, mlynárenského, pivovarnického apod.

P o d l e z p ů s o b u získávání : § statková - objemná i jadrná vyrobená v zemědělském podniku (zelená píce, obiloviny okopaniny, olejniny) § průmyslová - zbytek po zpracování rostlinných a živočišných produktů pro lidský konzum (mlýnské zbytky, olejářské zbytky, masné, sladařské)

Podle poměru ž i v i n : § bílkovinná – na organické hmotě se podílí hlavně dusíkaté látky (extrahované šroty, luskoviny, živočišná krmiva, kvasnice) § polobílkovinná – na organické hmotě se stejným podílem podílí jak sacharidy tak i bílkoviny (krmná mouka, jetelotráva, luskovino obilní směsky) § sacharidová – na organické hmotě se podílí především sacharidy (obiloviny, kukuřice, slunečnice, okopaniny, sláma, melasa)

Objemná krmiva Tvoří základ krmných dávek pro p ř e ž- v ý k a v c e, některá slouží jako doplněk krmné dávky pro ostatní zvířata.

Třídění objemných krmiv § Šťavnatá § Suchá § Vodnatá

Šťavnatá krmiva § Zelená píce, siláže, okopaniny Charakteriské znaky : § § vysoký obsah vody, okolo 80% nízký obsah sušiny okolo 20 % nízký obsah živin omezená skladovatelnost

Suchá krmiva § Seno, sláma, plevy, kukuřičná vřetena Charakteristické znaky : § § § Vysoký obsah sušiny nad 85 % Nízký obsah vody pod 15% Vysoký obsah vlákniny – 25 – 40% Nízká stravitelnost Dobrá skladovatelnost

Vodnatá krmiva § Pivovarské mláto, lihovarské výpalky, melasové výpalky, škrobárenské zdrtky Charakteristické znaky : § Vysoký obsah vody – nad 90% § Nízký obsah sušiny pod - 10 % § Nízký obsah živin § Omezená skladovatelnost

Objemná krmiva šťavnatá § Zelená píce – porosty zkrmované v čerstvém stavu, suš. 15 – 25%. § Nejpřirozenější a nejlevnější krmivo. § Dělíme na – bílkovinnou (jeteloviny, . . ) -- polobílkovinnou (luční porost, směsky) -- sacharidovou (kukuřice, slunečnice)

Obsah živin v kg krmiva v původní sušině v %

§ Zařazovat do krmné dávky v optimální krmné zralosti § Vyšší i nižší obsah vlákniny způsobí u zvířat snížení stravitelnosti, chutnosti, depresi trávení § Při změně krmiva nutno dodržovat navykací období 7 -14 dnů § Dusičnany, motýlokvěté P : Ca 1: 3 - 10 trávy, obilí 1 : 1, 5 -1 § Vitamíny – karoteny, C, E a K, skup B § Při zkrmování zelených krmiv nutné doplnit sacharidová krmiva (kukuřičnou siláž vhodné zkrmovat celý rok jako vyrovnávací krmivo).

Dietetické účinky § § § Zapařená – nadýmání Namrzlá – zkrmit po rozmrznutí Enzymy a hormony – estrogeny, gonadotropiny – při zkrmování vysokých dávek způsobí narušení pohlavní činnosti § Mladá píce – mnoho vody – projímavé účinky § Motýlokvěté – nadýmání, koliky, průjmy při vysokých dávkách – přídavek siláží, sena, slámy § pozitivní účinky – mladá zelená píce mírně projímavé účinky, oživuje trávicí ústrojí aromatické rostliny zvyšují chuť k příjmu potravy § luční porost léčivo při chronických zácpách

Specifické účinky § Nepříjemnou chuť a vůně mléka způsobuje přítomnost plevele a vikve § Více vitamínů – nažloutlá barva mléka – zelená píce § Vysoké dávky zelené píce – horší kvalita tuku i masa

Dávky zelené píce kg na den § § § § Dojnice – 25 – 40 kg Výkrm - 15 - 20 kg Jalovice – 15 kg Prasata – 2 – 10 kg Ovce – 2 – 8 kg Koně – 10 – 20 kg Husa – 200 g

Obnova pastevního porostu § § § Duben Květen Červen Srpen Říjen 25 – 30 dnů 14 – 18 dnů 20 – 28 dnů 28 – 35 dnů 60 dnů § Optimální výška porostu: dojnice 15 – 20 cm, ostatní skot 20 – 30 cm

Siláže Způsob konzervace, kdy bakterie mléčného kvašení přeměňují část zkvasitelných sacharidů na kyseliny, zejména mléčnou ( má značné konzervační účinky) § Siláž je krmivo vzniklé buď z čerstvé nebo zavadlé píce § Dodržovat zásady silážováná– sušina, délka řezanky, doba plnění, dusání, zakrytí, konzervanty

§ Silážování – vytvoření prostředí, kde nemohou žít škodlivé mikroorganizmy § Silážujeme: zelenou píci, okopaniny, cukrovarské řízky, vlhké obilí, kukuřičné klasy a zrno § Těžce silážovatelné – jeteloviny § Lehce silážovatelné – kukuřice Využití hlavně ve výživě přežvýkavců

Obsah živin v l kg krmiva průměrné jakosti v %

Dietetické vlastnosti siláží § kyselina mléčná ovlivňuje pozitivně trávení, aktivuje trávicí šťávy a potlačuje činnost pato- genních mikroorganismů § závadná siláž – kyselá vůně, tmavá barva, kašovitá konzistence / způsobí diet. poruchy/ § zkrmovat siláže po ukončení kvasných pochodů čili fermentace 10 – 40 dní § příznivě dieteticky působí přídavek sena a okopanin k siláži § zvířata raději přijímají siláže s vyšším obsahem sušiny

Specifické vlastnosti siláží § horší kvalita siláží ovlivňuje kvalitu tvrdých sýrů § mléko přijímá pachy siláže ze vzduchu § jakostní siláž způsobí nažloutlou barvu mléka i másla

Orientační dávkování siláží na ks a den § § § Skot 10 – 30 kg Ovce 1 – 3 kg Prase 1 – 6 kg Koně 2 – 10 kg Drůbež 20 - 30 g / husa 80 - 100 g /

Krmné okopaniny § § § Nízký obsah sušiny – 10 – 30% Poskytují nejvyšší výnosy z 1 hektaru Vysoká produkce energeticky bohatých látek (škrob, cukry, inulín) § Nízký obsah bílkovin, ale vysoký výnos (z ha poskytnou brambory více než ječmen) § Zkrmují se přímo, silážované, pařené nebo sušené § Zbytky – zdrtky, řízky, melasa

§ jednostranná krmiva, používáme pouze jako doplňková § organické živiny obsahují hlavně vysoce stravitelné BNLV § mají nízký obsah Ca, P § mají vysoký obsah K, vitamínu C a beta karotenu § Klíčky a zelené zabarvení u brambor – přítomnost solaninu

Obsah živin v kg krmiva průměrné jakosti v %

Dietetické účinky § vyšší dávky okopanin projímavé účinky u zvířat § znečištění zeminou deprese trávení, průjmy zvířat, snížení stravitelnosti ostatních krmiv v KD § v optimálních dávkách povzbuzují činnost střev, syrové přispívají k rozpouštění hlenů při katarech dýchacích cest § nutné upravovat bulvy řepy , velké způsobují otlaky dásní, malé dávení zvířat § biologická hodnota bílkovin u brambor je vysoká 70 %

Specifické účinky okopanin § syrové brambory v optimálních dávkách ovlivňují příznivě sekreci mléka § krmná řepa ve větších dávkách způsobí řepnou chuť mléka § pařené brambory pozitivní vliv na kvalitu masa § vyšší dávky krmné řepy u prasat snižují přírůstek § krouhání řepy 2 hodiny před zkrmováním jinak dochází k přeměně dusičnanů v dusitany § pařené brambory zkrmovat po vychladnutí

Dávkování okopanin na ks a den § § § § Skot : dojnice do 18 kg výkrm do 10 kg tele 3 – 8 kg chovný 8 – 15 kg Ovce: bahnice 1 – 3 kg výkrm 1 – 2 kg chovný 0, 5 – 1 kg

§ § § § § Drůbež: slepice 30 – 60 g house 10 – 100 g husa 100 – 200 g Prasata: prasnice 6 – 12 kg výkrm 1 - 6 kg kanec 5 – 8 kg chov 1 - 7 kg Koně: klisna 8 – 12 kg tažný 10 – 15 kg chovný 2 - 5 kg

Objemná s u c h á krmiva § K těmto krmivům patří – seno, sláma, kukuřičná vřetena, plevy, slupky semen

C h a r a k t e r i s t i c k é znaky § § § vysoký obsah sušiny nad 85 % nízký obsah vody do 15 % vysoký obsah vlákniny 25 – 40 % nízká stravitelnost živin dobrá skladovatelnost

Seno § Zelená píce konzervovaná přirozeným sušením nebo dosoušením § Princip sušení – vysušená buňka krmiva převyšuje sací napětí mikroorganismů, které nemají schopnost odebírat živiny z buněk krmiva a odumírají § Výživné a dietetické krmivo

Předpoklady výroby kvalitního sena § sklizeň v optimální vegetační fázi § rychlé snížení obsahu vody nad 85 % sušiny § sklizeň vhodnou mechanizací § příznivé počasí § rovnoměrné rozvrstvení zajistí stejnou vlhkost a zamezí vzniku ohnisek plísní

Skladování sena § lisované nebo volné v senících § dosoušení – vojtěšku naskladnit při sušině min 60 %, trávu naskladnit při sušině min. 65 % § při teplotě sena nad 24 stupňů Celsia intenzivně větrat (do větráku vstřikovat kys. propionovou popř. čpavkovou vodu)

§ Rozeznáváme seno: luční, jetelové, vojtěškové, jetelotravní § V praxi rozeznáváme seno § telecí (luční) § vitaminózní (mladá píce) § koňské – málo kvalitní z kyselých trav § lesní - nekvalitní

§ sušením se ničí vit. C, sníží se obsah beta – karotenu, vit. D, § seno zkrmovat až po vyzrání tj. za 4 – 6 týdnů, nevyzrálé seno způsobí žaludeční katary, zvyšuje tělesnou teplotu, způsobuje žloutenku, skleslost a pocení zvířat § vyzrálé seno má mít aromatickou vůni

§ Luční seno – podporuje trávení a zvyšuje využití ostatních krmiv (jeteloviny, trávy , byliny) vhodné pro telata § Jetelové seno – větší dávky sena u koní způsobují podráždění mozku, někdy i žloutenku - výlučné zkrmování vyvolává kožní onemocnění fagopyrismus (způsobuje kyanogenní glykosid) § Vojtěškové seno – méně příznivé dietetické účinky jako jetelové vyšší dávky kožní ekzémy, změny na sliznici, nervová onemocnění

Specifické účinky sena § kvalitní seno má příznivé účinky na produkci i kvalitu mléka § příznivé účinky i na kvalitu masa i na přírůstky § vhodné pro plemenice před a po porodu § vhodné i pro přípravu dietních nálevů

Dávkování sena § § skot - telata ad libitum dojnice 1 - 6 kg na kus a den koně – 5 – 12 kg ovce – 1 – 2 kg

Obsah živin v l kg sena v původní sušině v %

Sláma § § § má zanedbatelnou výživnou hodnotu dosytné čili balastní krmivo ke krmení jsou vhodné slámy jařin ovesná a ječná, sláma je měkčí a jakostnější, ovesná sláma nejvhodnější obsahuje víc NL a ML § nejvíce živin má sláma kukuřičná, sláma je i chutnější

§ sláma ozimů není vhodná ke krmení § sláma luštěnin (hrachu, pelušky, vikve, čočky, sóji, bobu) má kvalitu podřadného sena( desikovanou nekrmit) § sláma řepková, řepy semenačky není vhodná ke krmení

Dietetické a specifické účinky slámy § vyšší dávky nejsou vhodné pro vysokobřezí plemenice (přeplnění bachoru), nebezpečí zmetání § vysoké dávky způsobují tvrdost a bílou barvu másla § ječná a ovesná sláma ve vyšších dávkách způsobí hořkou chuť mléka

Plevy § chemické složení podobné slámě, nižší obsah vlákniny, vyšší obsah ML, lepší stravitelnost

Obsah živin v 1 kg krmiva v původní sušině v %

Orientační dávky na kus a den: § § dojnice 0 – 5 kg chovný skot 0 – 2 kg plemenný býk 0 – 2 kg výkrm 0 – 3 kg

§ § Koně – tažný 3 – 5 kg Ovce – bahnice 0, 5 kg - výkrm 0, 3 – 0, 5 kg - beran 0, 5 – 1, 0 kg

Objemná krmiva v o d n a t á § zbytky po zpracování okopanin a obilnin v cukrovarech, pivovarech, lihovarech a škrobárnách § obsahují mnoho vody a rychle se kazí, nejlépe zkrmovat co nejdříve v teplém stavu, konzervace je možná sušením popř. silážováním

Cukrovarnický průmysl § Cukrovarské řízky - sušina okolo 20 % pro silážování - obsahuji NPN, vyšší obsah Ca - vláknina není signifikovaná 1, 9 %, lehce stravitelné vhodné i pro prasata - jednostranné krmivo, nutné doplnit jinými krmivy - čerstvé zkrmovat omezeně, vhodnější silážování

§ § § skot - do 20 kg prasata – 2 - 4 kg ovce 2 – 3 kg Ze 100 kg cukrovky se získá 60 – 70 kg cukrovkových řízků

Škrobárenský průmysl § Bramborové zdrtky - vodnaté sacharidové krmivo 14 % sušiny, podáváme v bramborářských oblastech skotu 15 – 25 kg, omezeně ovcím do 2 kg - zkrmovat čerstvé nebo silážované - ze 100 kg brambor získáme asi 70 kg zdrtků

§ Škrob z obilnin (kukuřice, pšenice) § Škrobárenská mláta mají vyšší krmnou hodnotu než bramborové zdrtky (málo k disposici)

Pivovarnický průmysl § Pivovarské mláto – zbytek po vyloužení sladu - ze 100 kg sladu se vyrobí 130 kg mláta o sušině 20 % - vhodné pro přežvýkavce, pravidelné podávání pozitivně ovlivňuje dojivost podáme 15 – 20 kg na dojnici - prasatům zkrmujeme výjimečně 3 kg

Lihovarnický průmysl § Výpalky bramborové, obilní, cukrovkové a melasové - ze 100 kg brambor se získá 150 kg výpalků - ze l 00 kg obilí se získá 44 kg výpalků - výpalky obsahují 4 – 6 % sušiny

§ zůstávají všechny živiny mimo BNLV, které zkvašují § BHB vysoká - zůstávají kvasinky § nejvyšší výživná hodnota obilní výpalky, podřadné řepné, melasové nejsou vhodné ke zkrmování § podávat zvířatům čerstvé v teplém stavu jako nápoj § zkrmujeme dojnicím a skotu do 30 kg, ovcím 3 kg § velké dávky bramborových výpalků způsobují vyrážky, průjmy, zmetání § sušení je velice nákladné

JADRNÁ KRMIVA (koncentrovaná)

§ Využívají se ve výživě zvířat jednotlivě nebo ve formě krmných směsí a to: § Doplňkových KS - DS § Kompletních KKS § Mléčných § Medikovaných

Charakteristické znaky § § § § vysoký obsah sušiny a živin nízký obsah vlákniny vysoká energetická hodnota 6, 8 – 9 MJ NEL/kg S, objemné krmivo 4, 2 – 6 MJ/kg S vysoká stravitelnost živin okolo 80 % vysoká výživná hodnota nestimulují přežvykování rychle v bachoru fermentují – nebezpečí acidóz § nízké skladovací ztráty okolo 3 %

Zrna obilovin § pšenice, ječmen, oves, kukuřice, tritikale, žito § § Sacharidové krmivo pouze 10 – 12 % NL NL s nízkou BHB málo lyzinu a metioninu převážnou část BNLV tvoří škrob ML - málo Ca, více P (fytátová forma)

Dietetické účinky § Zkrmovat 4 – 6 týdnů po sklizni § Oves nejlepší dietetické účinky, slizové látky v nápoji, vysoká obsah vlákniny 10 – 12 % § Kukuřice – nízká chutnost, nepříznivé dietetické účinky § Pšenice – pozitivní dietetické účinky, chutné univerzální krmivo, § Tritikale - pozitivní dietetické účinky § Žito méně vhodné, antinutriční látky, hořké působí trávicí problémy, námel (toxický)

Specifické účinky § Kukuřice – vysoká energetická hodnota, vhodná pro všechna zvířata, zkrmovaná prasatům ke konci výkrmu víc než 50 % v KS působí měkkou konzistenci sádla (nenasycené MK, barvivo „ zeanin“ žlutá barva sádla) zařazení luskovin působí příznivě - zařazujeme do KKS pro brojlery, vyšší dávky snižují chutnost krmné směsi a snižují příjem § Pšenice – součást krmných směsí pro všechny druhy a kategorie zvířat, univerzální použití, bez omezení

§ Ječmen - působí příznivě na kvalitu masa a jakost sádla u prasat u dojnic ovlivňuje příznivě kvalitu mléka i másla obsahuje sacharidy „glukany“ - drůbež nemá enzym glukanázu, zařazovat omezeně do KS

§ Oves - vhodný pro plemeníky a koně, ovlivňuje příznivě pohlavní činnost temperament( avenin, koniferin) vyšší dávky způsobí měkkou konzistenci tuku u dojnic podporuje produkci mléka a tvorbu mléčného tuku nejvyšší obsah vlákniny z obilovin (10 – 12%), není vhodný pro monogastrická zvířata, ovesná rýže pro mláďata § Žito - omezené zkrmování, antinutriční a hořké látky, výkrm skotu do 20 %

Obsah živin v 1 kg krmiva v původní sušině

S e m e n a l u š t ě n i n § Obsah živin v 1 kg v původní sušině v % :

§ Luštěniny - příznivější zastoupení aminokyselin než obiloviny § mají vysoký obsah lyzinu § po vyrovnání specificky účinných látek (B 12) částečně nahradí krmiva živočišného původu § vysoký obsah antinutričních látek § hořké látky (alkaloidy, kyanovodík) ovlivňují i degradaci aminokyselin i jiných živin § nepříznivě ovlivňují enzymatickou činnost i metabolismus

Dietetické účinky § vyšší dávky způsobují poruchy trávení, „blokují“ činnost enzymů a poškozují nervový systém § kyanidy se přeměňují v rodanidy a pozvolna se vylučují z organismu § dochází k jejich kumulaci § nutné zkrmovat za 6 – 8 týdnů po sklizni § přítomnost tříslovin způsobuje zácpu u zvířat

§ Hrách – nejchutnější, neobsahuje hořké látky § Peluška – je méně chutná, obsahuje hořké látky, uvolňuje se kyanovodík, zkrmovat omezeně § Bob - mírně nahořklá chuť, snížit zastoupení v KS pro prasata (hořká chuť masa, menší příjem krmiva) § Vikev - obsahuje glykosid v i c i a n i n jeho složkou je kyanovodík, hořkou chuť snížíme propařováním a vyluhováním, nepoužívá se do KS

§ Sója - obsahuje ureázu – rozkládá močovinu, nezkrmovat společně sóju a močovinu antitrypsin rozrušíme propařováním nebo jinou tepelnou úpravou (toustace) § Lupina – obsahuje alkaloid l u p a n i n vyvolává nervové poruchy, kožní exemy

Specifické účinky § vyšší dávky luštěnin způsobí sušší a tužší maso a sádlo § vysokobřezím zvířatům zkrmovat omezeně § vyšší dávky sóji nahořklá chuť mléka, měkká konzistence tuku se sojovou příchutí

S e m e n a o l e j n i n § Ke přímému zkrmování se používá semeno: lnu, řepka 00, ostatní semena olejnin se zpracovávají na výrobu oleje – lisováním nebo extrakcí § Lněné semínko - povařené s vodou uvolní sliz a nabobtná, má příznivé dietetické účinky -obsahuje linamarin (uvolní se v teplé vodě) - dávkujeme telatům v odchovu 0, 1 – 0, 5 kg na den, při odstavu telat odvar 50 g na 1 litr mléka § Řepka 00 - výkrmu skotu a dojnicím do 1 kg den

Obsah živin v %

Zbytky potravinářského průmyslu § Využití pro výrobu krmných směsí § Mlýnský průmysl: otruby, krmné mouky, obilní klíčky, ovesné slupky - Otruby – bohaté na vlákninu, obsahují P, poloviční energetická hodnota než zrno nejrozšířenější pšeničné, dieteticky příznivé pro přežvýkavce ve formě nápoje, ostatní nízká výživná hodnota

§ Krmné mouky – stejné vlastnosti jako obiloviny, vyšší obsah vlákniny a NL, nejvíce pšeničná mouka využití pro výkrm případně jako vehikulum doplňku biofaktorů, vysoké dávky mají tlumivé účinky na trávení § Obilní klíčky – využívají se pšeničné a žitné, obsahují NL, vitamíny B, E § Dále je možné využít: zlomkovou pšenici, ovesné slupky – nízká výživná hodnota

Obsah živin v %

Olejářský průmysl § § § pokrutiny, extrahované šroty vysoký obsah NL, vysoká BHB pokrutiny kolem 5 až 12 % tuku, extrahované šroty 0, 7 – 1, 5 % tuku

§ § § Rozdělení extrahovaných šrotů : I. jakostní třída obsah NL okolo 40 % - sójový, podzemnicový, slunečnicový loupaný II. jakostní třída obsah NL okolo 30 % - podzemnicový, slunečnicový loupaný III. jakostní třída obsah NL okolo 25 % - řepkový, bavlníkový, slunečnicový IV. jakostní třída obsah NL pod 25 % - hořčičné, slunečnicové neloupané

§ Sójové - dobré dietetické účinky, antitrypsin, soyn - toxický, enzym ureáza, ovlivňují příznivě množství mléka ale snižují obsah tuku v mléce § Podzemnicové – chutné, plísně ASPERGILUS FLAVUS produkují aflato- xiny – karcinogenní účinky vyšší dávky - nepříznivá chuť mléka a másla § Sezamové – hodnotné obsahují slizotvorné látky, účinky jako lněné

§ Slunečnicové – loupané, neloupané vyšší dávky měkká konzistence tuku, pozitivní vliv na snášku § Řepkové – více lyzinu a síry nahořklé obsahují glykosid sinirgin a silabin přechází do mléka nahořklá chuť § Lněné - chutné, příznivé dietetické účinky, obsahují glykosid linamarin (vhodné povařit)

Zbytky cukrovarnického průmyslu § melasa, krmný cukr, sušené cukrovarské řízky § Melasa – ze 100 kg cukrovky se vyrobí 3 – 4 kg melasy, obsahuje 77 až 80 % sušiny má projímavé účinky dávkování pro skot - 2 – 3 kg, koně 1– 5 kg, zdroj pro výrobu kvasnic

§ Krmný cukr – nažloutlá barva, zchutňuje, zvyšuje energetickou hodnotu, skot 2 kg, prasata 1 kg, ovce 0, 2 kg

Pivovarský průmysl § Sladový květ - odrolené kořínky a klíčky z ječmene 2, 5 x víc NL než ječmen, obsahuje fosfor, vitamíny B a E § Mláto § Pivovarské kvasnice

S u š á r e n s k á v a k r m i § Získávají se ze zelené píce, okopanin a odpadů potravinářského průmyslu § Sušení náročné, sušit jen kvalitní suroviny § Úsušky pícnin § o kvalitě rozhoduje vegetační fáze v době sklizně: I. třída 16, 0 % NL 24, 0 % vlákniny II. třída 12, 5 % NL 26, 0 % vlákniny

§ Cukrovarské řízky ze 100 kg řepy se vyrobí 5 - 6 kg sušených řízků § Bramborové vločky a řízky ze 4 kg brambor se vyrobí 1 kg sušených řízků nebo vloček

K r m i v a ž i v o č i š n é h o p ů v o d u § obsahují bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou bílkovin § obsah minerálních látek ve vhodném poměru, vitamíny skupiny B Mléko a mléčné krmné zbytky § Mlezivo – husté, žlutá barva, lepkavé 2 x více sušiny než zralé mléko 4 až 5 x více bílkovin (imunoglobuliny) více vit. A, enzymů a ML – Ca, P, Mg za 5 až 6 dní má hodnotu normálního mléka

§ Mléko – albuminové a kaseinové málo železa, více fosforečnanů vápenatého a draselného a chloridu sodného, plnotučné mléko zkrmujeme výjimečně § Odstředěné mléko § Podmáslí a syrovátka - vhodná pro prasata

Živočišné moučky § rybí, krevní, drůbeží, masokostní, péřokostní § v současné době zákaz krmení § neobsahují vlákninu, vysoké % minerálních látek

Obsah živin v %

Výrobky kvasného průmyslu § Krmné kvasnice – kvasinky SACHAROMYCES a TORULA § 90 % sušiny, vitamíny B i B 12, fosfor § Výroba kvasnic – směs melasy, melasových výpalků, odpadních louhů a kyseliny citronové § sulfitové kvasnice - využíváme odpady při výrobě celulózy § sulfitoetanolové – výroba z etanolu a sulfitových výluhů § krmné kvasnice – droždí – výroba z melasy činností kvasinek SACHAROMYCES nejkvalitnější

§ Využití: sušené kvasnice jsou součástí krmných směsí pro prasata a drůbež v dávce 2 – 3 %.

MINERÁLNÍ KRMIVA § příjem ML - v nativní formě z krmiva nebo přídavek minerálních krmiv § Vápenatá - krmný vápenec, vápenatý grit, plavená křída, chlorid vápenatý, vaječné skořápky § Fosforečná – krmný superfosfát, diaminofosfát, hexametafosfát § Vápenatofosforečná – kostní moučka, dikalciumfosfát, monokalciumfosfát § Hořečnatá – magnovit / síran hořečnatý, uhličitan hořečnatý /, oxid hořečnatý § Sodná – krmná sůl

§ Minerální krmné přísady MKP směs minerálních krmiv připravená podle požadavků jednotlivých druhů a kategorií zvířat