INTERNET Struktura internetu internet je systm mnoha propojench

INTERNET

Struktura internetu • internet je systém mnoha propojených počítačových sítí v jednotlivých zemích a světadílech • počítačovou sítí rozumíme soustavu počítačů v síti vzájemně propojených komunikačními linkami, díky nimž je možno mezi počítači přenášet data • důležitou zásadou internetu je, že každé 2 sítě mohou mezi sebou komunikovat více komunikačními linkami, což zabezpečuje nepřetržitý přenos dat i v případě poruchy jeho části • geograficky je internet složen z menších počítačových sítí WAN, ty jsou dále složeny ze sítí MAN a ty zase ze sítí typu LAN

• • • Ø Lokální pc síť – LAN používá se k vzájemnému propojení pc míst, tzv. nodů přičemž tyto mohou komunikovat vzájemně mezi sebou jde obvykle o pc síť na úrovni jedné organizace ( - intranet) Ø Metropolitní pc sítě – MAN pc síť na úrovni většího celku (města nebo oblasti), protože spojuje do 1 celku LAN v dané oblasti Ø Globální pc sítě – WAN vznikají propojením sítí MAN obvykle na území určitého státu, proto se jim říká národní internet celosvětový internet je tak systémem vzájemně propojených národních internetů

Serverové počítače • obsluhují ostatní pc v síti LAN, tvoří mezičlánek mezi klienty a internetem, ale současně plní v LAN další funkce (správa informační databáze podniků, sdílení programů a dat, tisové služby apod. ) • uživatelé prostřednictvím klientských pc žádají odpovídající serverový pc o služby a ten tyto služby provádí

Klienti • zpravidla samostatné pc, ale také terminály bez vlastní pevné paměti, či výkonného pc – pracovní stanice • pomocí klientských pc komunikují uživatelé s internetem, přičemž připojení k síti LAN zajišťuje tzv. síťová karta a odpovídající programové vybavení (ovladač)

Datové spoje • přenášení informací mezi pc internetu (dat) se řídí pravidly – komunikačními protokoly • každá informační služba má v Internetu vlastní protokol všechny jsou pak sdruženy v rámci jediného protokolu TCP/IP • přenos informace v Internetu je obdobou poštovního styku • server informaci podle dohodnutého protokolu „zabalí“ do balíku nebo-li paketu a ten pošle přes Internet příjemci • server příjemce (paket) příjme obsaženou informaci „rozbalí“ a předá adresátovi

• Komunikace mezi pc internetu probíhá ve vrstvách • Každá vrstva řeší určitou přesně vymezenou, část komunikace, takže komunikace pc v internetu znamená výměnu dat mezi příslušnými vrstvami • Přitom data postupují u odesílání od horní vrstvy stále níž a při příjmu naopak od dolní vrstvy, až po ti nejvyšší, zároveň tak vyšší vrstva řídí činnost té nižší • Při průchodu dat si vždy daná vrstva vybere z celého balíku jen svá data (od příslušné vrstvy z 2. pc) a zbytek posílá dál

• • Ø Komunikace na Internetu využívá 4 vrstvy: Aplikační (FTP, Telnet, SMTP, HTTP, …) Přenosovou (TCP) Síťovou (IP) Linkovou (komunikační linky, karty, ovladače)

Servery • obecné označení pro počítač, který poskytuje nějaké služby nebo počítačový program, který tyto služby realizuje • v unixových systémech je označován jako démon (anglicky daemon), v Microsoft Windows pak jako služba (anglicky service) • služby serveru mohou být nabízeny v rámci jednoho počítače (lokálně) nebo více počítačům pomocí počítačové sítě (síťové služby) • lokální službou může být např. obsluha připojené tiskárny, správa automatických aktualizací a podobně • ve větších sítích, jako je Internet, servery uchovávají a nabízejí webové stránky a poskytují další služby (DNS, e -mail atd. )

IP adresa • číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti, která používá IP (internetový protokol) → protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zařízení v Internetu • IP adresa je v případě staršího přenosového protokolu IP zápis čísel oddělený tečkami – 217. 31. 201. 43 • z důvodu nedostatku IP adres bude nahrazen protokolem IPv 6, který používá 128 bitové IP adresy • takto tvořené adresy jsou pro člověka velmi těžko zapamatovatelné, podobně jako je těžké zapamatovat si větší množství telefonních čísel

• proto existují telefonní seznamy, ve kterých lidé přidělují jednotlivým telefonním číslům jejich majitele • obdobným způsobem jako telefonní seznam funguje systém DNS (Domain Name System) pro IP adresy • umožňuje přiřadit k číselné IP adrese určité symbolické jméno, tzv. doménové jméno, které si uživatelé snadno zapamatují a dokáží jej i intuitivně napsat např. do webového prohlížeče (vím, že česká firma se jmenuje XY, do vyhledávače zadám www. XY. cz) • prohlížeč se podobně jako telefon podívá do "seznamu", najde správný záznam a automaticky se připojí na IP adresu, odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí

• pokud by seznam doménových jmen byl pouze jeden, nastaly by problémy • všichni by chtěli nazvat svůj server pro elektronickou poštu „mail“ nebo by chtěli pojmenovávat své počítače jmény majitelů • stejné jméno by v takovém případě muselo odpovídat více adresám, což není možné • lidé by tak začali používat různé kryptické názvy, které by bylo těžké si zapamatovat, a systém by tím pádem přestal splňovat svůj základní účel • druhým problémem by se stala velikost seznamu, ve kterém by byly uloženy informace pro celý svět

• doménová jména byla tedy rozdělena na domény jednotlivých úrovní, které se oddělují tečkou a jejichž celý zápis za sebou tvoří plně kvalifikované doménové jméno – např. mail. nic. cz

Uniform Resource Locator URL • jednoznačné určení zroje • definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit • každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména • většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru • někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz

World Wide Web WWW • ve volném překladu „celosvětová pavučina“, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP • je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů

Služby Internetu • Internet nabízí několik standardních služeb, jejichž prostřednictvím fungují jednotlivé uživatelské aplikace • k používání jednotlivých služeb musí mít uživatel na svém počítači nainstalován program (klienta), který dokáže prostřednictvím připojení k internetu komunikovat se servery poskytující konkrétní typ služby (www prohlížeč, ftp klient, poštovní program, telnet terminál, . . . )

E-mail • e-mail je ve skutečnosti starší než internet; některé staré e-mailové systémy byly rozhodujícím nástrojem při tvorbě internetu • internetový systém elektronické pošty založený na protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), tak i pro intranetové systémy, které dovolují posílat si vzájemně zprávy uživatelům uvnitř jedné společnosti nebo organizace (tyto systémy často používají nestandardní protokoly, mívají ovšem bránu, která jim dovoluje posílat a přijímat e-maily z internetu) • k širokému rozšíření e-mailu přispěl zejména internet

Multimediální komunikace • • • Ø zvuková komunikace (Voice over IP) Využití přenosu zvuku umožňuje telefonovat přes internet (místo použití standardní veřejné přepojované telefonní sítě (PSTN)) V poslední době jsou tyto postupy populární, neboť jsou levnější jak pro uživatele, tak pro zprostředkovatele Zvuk je přenášen tak, že jsou zvuková data převedena v analogově-digitálním převodníku, získaný signál je zkomprimován a přes TCP/IP síť poslán k příjemci ten je rozkóduje a v digitálně-analogovém převodníku získá zpět zvuková data umožňuje připojit se z jakéhokoli počítače, připojeného k internetu a nemusí to být ani standardní osobní počítač, stačí i jednodušší systém, zabezpečující jen onen převod zvuku na digitální signál a kompresi/dekompresi dat první veřejná služba využívající Vo. IP byla představena v roce 1995

• • Ø Video. On. Demand z hlediska technologického se ale tyto přenosy neliší. to, co bylo řečeno o přenosu hlasu, platí vlastně i o přenosu videa videodata se totiž pro komunikování přenáší zároveň se zvukem dohromady umožňují přenos mezilidské komunikace tak, jak jsou na to lidé zvyklí z reálného světa

Textová komunikace • nejrozšířenější druh komunikace na Internetu • zprostředkují ji nejrůznější programy, či servery • např. ICQ, Skype, Facebook. com, Lidé. cz

Bezpečnost komunikace • každý by měl zvážit míru rizika při vyplňování informací jako např. jméno, bydliště, tel. číslo • tyto informace se dají velmi dobře zneužít • nebezpečné je hl. scházení po Internetu, jelikož věk, fotku a údaje si může každý vymyslet a proto není divu, když se z 20 letého kluka, stane oplzlý 40 letý násilník, jak je již známo