esk realistick drama Centrum pro virtuln a modern

České realistické drama Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Ladislav Stroupežnický (1850 – 1892) • dramatik a prozaik • první dramaturg Národního divadla, propagátor jevištního realismu • neměl žádné literární vzdělání • v mládí se postřelil a následkem toho měl natrvalo zohavený obličej

• většinou se ve své tvorbě vrací do rodného kraje • píše historické veselohry, např. Zvíkovský rarášek (1883) nebo Paní mincmistrová (1885), jejichž hlavní postavou je Mikuláš Dačický z Heslova, vykreslený jako záletník • nejvýznamnější hrou je komedie Naši furianti (1887) - rodnou vesnici, Cerhonice, přejmenoval ve hře na Honice, autentická je i rodina Dubských a Buškových

• Vojenský vysloužilec Bláha žádá honického starostu Dubského o místo ponocného, ten mu ho přeje. Místo by se hodilo i krejčímu Fialovi, který má 7 dětí. Protože se první radní Bušek se starostou právě pře o věno, přiklání se ve sporu naschvál na Fialovu stranu. Úlisný krejčí navede dceru Kristýnu, aby napsala žhářský list: „Jestli nezvolí hromada za ponocnýho Bláhu - na ves sedne ze čtyř stran červenej kohout. . . " Průhledná intrika na čas Bláhovi uškodí, ale švec Habršperk dokáže, kdo výhrůžný list psal. Věc pak vezme rázně do ruky selka Dubská. Přiměje Fialu k doznání špatností a výbor se konečně rozhodne pro Bláhu. Bušek se postaví proti usnesení, ale nakonec ze strachu, aby Habršperk neprozradil četníkovi, že ho viděl pytlačit, souhlasí.

Gabriela Preissová (1862 – 1946) • autorka realistických her ze současného venkova • po svatbě se přestěhovala do Hodonína, tam poznala dobře moravské Slovácko • později pobývala na statku v Korutanech, zde se zajímala o život Slovinců

• když se po ovdovění podruhé provdala za rakouského plukovníka, přesídlila do Pulje v Istrii • za první světové války byla obžalována z velezrady, protože podporovala ruské zajatce • konec života v Praze, secesní vila v Jevanech

Gazdina roba (1890) Eva, chudá švadlena, a Mánek, syn bohaté selky, se mají rádi. Nejsou si však rovni majetkem ani vírou (Mánek je katolík, Eva luteránka). Na naléhání celého příbuzenstva se Eva provdá za kulhavého kožešníka Samka. Když však Samko svou zatvrzelostí způsobí smrt jejich dcerky, ztratí k němu Eva poslední sympatie.

Odchází s Mánkem, který se mezitím také oženil, na práci do Rakouska. Mánek slibuje, že se rozvede, ale po rozhovoru s advokátem mění názor. Eva neunese milencovu zradu, hádku s jeho matkou a ponížení, kterého se jí dostává od dělníků – říkají jí „gazdina roba“ – skočí do Dunaje a utopí se.

• Hru Gazdina roba zhudebnil J. B. Foerster pod názvem Eva • Dalším významným dramatem byla Její pastorkyňa (1891)

Jde o příběh mladičké Jenůfy, která je slepě zamilovaná do lehkomyslného Števy. Ten oceňuje jen její krásu. Števův bratr Laca dívku opravdu miluje a aby dokázal Števovu povrchnost, pořeže Jenůfku na tváři Števa dívku opustí. Jenůfka je však těhotná. Její pěstounka, vědma a mravní autorita obce, se pokusí situaci zachránit. Prohlásí, že Jenůfa odjela do služby, a až do porodu ji schovává doma. Když Jenůfka porodí chlapečka, pěstounka ji uspí a tajně dítě usmrtí. Jenůfa se po „návratu“ zamiluje do Lacy. V den jejich svatby je odhalen zločin, pěstounka je odsouzena. Po odpykání trestu ji mladí manželé vezmou k sobě.

Divadelní hra Její pastorkyňa neměla velký úspěch - kritika byla velmi zdrcující a hra byla po pěti reprízách stažena z repertoáru Národního divadla. Tři roky po premiéře požádal Leoš Janáček autorku, zda by její hru mohl zhudebnit. Tak vznikla první česká opera na neveršované libreto, dílo, které má dodnes ohromný úspěch.

Alois (1861 – 1925) a Vilém (1863 – 1912) Mrštíkovi

Jejich společným dílem je drama Maryša (1894) • námět je od Aloise Mrštíka, původně ho chtěl využít pro román, ale Vilém jej přesvědčil a zpracoval námět jako divadelní hru • tragédie řeší majetkové poměry na vesnici a nerovný vztah muže a ženy, patří k vrcholům českého realistického dramatu • děj se odehrává na Slovácku. Mladá dívka Maryša miluje Francka, ale když ten odchází na vojnu, je z finančních důvodů nucena provdat se za vdovce Vávru se třemi dětmi. Manželství není šťastné. Situace se vyhrotí po Franckově návratu a končí tragicky.

České realistické drama Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: www. cesky-jazyk. cz www. wikipedia. cz www. spisovatele. cz www. vaseliteratura. cz